Tom se rozhodl vyzkoušet si brigádu v Michiganu, kde několik náctiletých každé léto pomáhá roznášet poštu tak trochu netradičním způsobem – musí s ní totiž seskakovat z pohybujícího se člunu.
Olympijský oheň pro letošní letní hry už je na cestě a v Paříži se mimo jiné můžete těšit na disciplínu skok do vody z desetimetrové věže. Kanadský stadion v Montrealu si ale při renovaci nechal nainstalovat skokanské prkno ve hned dvojnásobné výšce. Lysanne Richard, šampionka ve skoku do vody z velkých výšek, Tomovi představí nástrahy této disciplíny, zatímco zaměstnanec stadionu vysvětlí, proč takovou konstrukci připravili, ačkoliv tento sport na olympiádě neuvidíte.
Oxid arsenitý, lidově arsenik, je velmi toxická látka, už pouhých 0,3 gramu může být smrtelných. Bohužel je to také vedlejší produkt těžby zlata, která probíhala u města Yellowknife na severozápadě Kanady. Protože těžební společnost brzy po ukončení těžby zkrachovala, musí teď jedovatý nepořádek uklidit kanadská vláda… Poznámka: Ve videu Tom zmiňuje 200 000 tun zlata, v komentáři na YouTube se ale opravuje, že se jednalo pouze o 200 000 kg. V titulkách je uvedena opravená hodnota.
Tom se spojil s týmem firmy Sparkmate a rozhodl se zjistit odpověď na otázku, která ho trápila od dětství. Je možné řídit pozadu, jak naznačoval jeho oblíbený seriál ze 60. let Captain Scarlet and the Mysterons?
Největší květinová aukce světa mívala ve svých síních obrovské hodiny, které místo času ukazovaly peníze. Tom vám vysvětlí, jak tento systém fungoval a také proč skončil. Poznámka: Systém holandské aukce je postavený na počítání od nejvyšší částky k nejnižší. Místo aby účastníci postupně přihazovali stále vyšší částky, zkrátka se cena snižuje tak dlouho, dokud se nenajde kupující, který je částku ochotný zaplatit.
Taky jste si někdy přáli nasbírat tolik héliových balónků, abyste s nimi mohli odletět vzhůru do oblak jako v tom filmu od Pixaru? Tom vám prozradí, kolik byste jich ve skutečnosti potřebovali, a ukáže vám, jak se tomu snu můžete ve Francii aspoň trochu přiblížit.
Těmto čtyřem lžím jsem věřilNavzdory trochu clickbaitovému titulku nám známý popularizátor vědy Hank Green nabídne zajímavou analýzu svých vlastních kognitivních zkreslení a na čtyřech příkladech ukáže, jak složité je pohybovat se v informační krajině internetu. A že jsme všichni jenom lidi. Více Hanka můžete na našem webu najít třeba v některých videích kanálů SciShow a SciShowPsych.
Postavit letiště na Madeiře dává z hlediska rozvoje regionu smysl. Jenže Madeira je vlastně jen hora vystupující z Atlantského oceánu, za takových podmínek se obtížně hledá vhodné rovné místo pro ranvej. Tom se dnes podívá na to, jak si s tím úkolem poradili.
Dnes se Tom ponoří do technické záležitosti, které si můžete všimnout u řady tvůrců na YouTube. Proč tolik vlogerů a dalších autorů (včetně Toma) na začátku videa tleská?
Každé epické dobrodružstvíFantasy a sci-fi filmy se hemží osiřelými hrdiny, kteří se vydávají na epická dobrodružství. S tímto univerzálním trailerem už se v takových příbězích neztratíte.
Tom není zrovna fanoušek jednokolejných drah jako dopravního prostředku. Teď ale konečně našel jeden druh jednokolejky, která plní svůj účel a neexistuje k ní žádná lepší alternativa.
Evan Puschak rozebírá cykličnost komiksových příběhů, ze zákonitostí tištěných komiksových příběhů vyvozuje, co nejspíše čeká filmové multiverzum Marvelu, a vůbec se netají tím, jak velkým fanouškem superhrdinů je on sám.
Zásadní otázka zní: Jakou barvu má Tomova oblíbená a ikonická mikina? Na čem záleží, jakou barvu vidíme? A jakou roli v tom hraje nastavení kamery? Užijte si Tomův úvod do teorie barev s odbočkou ke zobrazování barev pomocí technologií a zajímavostem z historie praní. A pokud byste raději o teorii barev slyšeli něco v němčině, můžete si pustit toto video s duálními titulky a rovnou si i potrénovat poslech.
Každý sci-fi film z 50. letPokud máte rádi původní Star Trek, rozhodně vás bude zajímat tato žhavá sci-fi novinka z 50. let. A pokud Star Trek rádi nemáte, můžete se minimálně zasmát.
Prolézačky, které stojí na každém druhém školním dvoře, jsou velmi jednoduchý vynález. Ale někdo na to nejprve musel přijít. A možná vás překvapí, za jakým účelem stavěl úplně první prototyp dětských prolézaček jejich vynálezce, matematik Charles Hinton.
Když v USA pošlete dopis nebo balíček, bude pravděpodobně zpracováván automatickými třídicími stroji. Co se ale stane, když máte tak nečitelný rukopis, že stroj adresu nerozpozná? Pak přichází na scénu vzdálené kódovací centrum. A tam se Tom vydal, aby si zkusil dešifrovat pár adres.
