Konec samurajů nastal v době, kdy bylo Japonsko po dlouhé izolaci donuceno otevřít hranice. Obchodníci, do té doby na samém konci společenského žebříčku, rázem získali obrovskou výhodu. Objevily se nové oblasti, v nichž kvetlo divadlo a umění a kde se na společenské postavení nehledělo, což se však samurajům tak úplně nezamlouvalo.
Počátek 19. století byl plodným obdobím pro vědu. V této době dostudoval také mladý Charles Darwin, i když se špatným titulem. Přestože ho jednou svět bude znát jako otce moderní biologie, Darwinův otec chtěl, aby syn kráčel v jeho šlépějích a stal se lékařem. Ten měl však jiné zájmy a brzy se vydal na plavbu, která změnila nejen jeho život.
Lékaři a vědci často narážejí na problémy, když se snaží najít lidi tmavé pleti ke klinickým studiím. Ze strany Afroameričanů často panuje vůči americkému zdravotnickému systému silná nedůvěra, což vede k zanedbání preventivní péče a znemožňuje časné podchycení nemocí. Jaká nepříjemná historie se za touto nedůvěrou a skepticismem skrývá?
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Ačkoliv je můžeme slavit mnoha různými způsoby, všechny se tak nějak točí kolem malovaných vajec. Jak tato tradice vznikla? A kde se vzal velikonoční zajíček?
Dalším sci-fi velikánem byl anglický spisovatel H. G. Wells. Vytvořil díla, která nás donutila přehodnotit to, jak se díváme na svět, a zamyslet se nad tím, kam to se svým současným způsobem života dopracujeme za stovky let.
Světoznámý francouzský spisovatel Jules Verne je považován za jednoho ze zakladatelů moderní vědeckofantastické literatury a dalo by se říci, že ve svých knihách předpověděl řadu vědeckých a technických vynálezů, které dnes už považujeme za samozřejmé. Poznámky: Hard science fiction – podžánr sci-fi zaměřený na vědeckou správnost a přesnost Nemo – latinsky nikdo; jméno, které použil Odysseus, aby zmátl Polyféma Transpoziční šifra – šifra založená na změně pořadí jednotlivých znaků textu
Dětská obrna byla podivná nemoc, která vypukla ve 20. století zdánlivě zničehonic. Postihla dokonce i Franklina Delana Roosevelta, který však využil svůj prezidentský post k tomu, aby se na zákeřnou nemoc vyvinulo očkování. Kromě toho však došlo i k zásadní změně týkající se financování lékařského výzkumu, která se zapsala do dějin. Poznámky: March of Dimes („Pochod desetníků“, dříve National Foundation for Infantile Paralysis) – nezisková organizace založená F.D. Rooseveltem, starající se o zdraví všech dětí a jejich matek
Známe to všichni. Šílený vědec nebo duševně nemocný záporák snažící se všemi dostupnými (a často násilnými) způsoby ovládnout svět… Opravdu takhle duševní nemoci vypadají? Jsou duševně nemocní lidé automaticky násilníci? Jsou psychiatrické léčebny děsivá místa plná strachu a utrpení? Podíváme se na to, jak to s duševními chorobami ve skutečnosti chodí, jak se k tomu staví odborníci a jak lze k jejich ztvárnění ve hrách přistupovat citlivěji.
Syndrom podvodníka označuje vzorec chování, kdy lidé pochybují o tom, co dokázali. Připadá jim, že nejsou dost dobří a své úspěchy si nezasloužili, přinejlepším měli prostě štěstí. Odkud tento syndrom pochází, v čem nám může škodit a jak se mu postavit?
Výpravy za objevováním nových kolonií pokračují. Každá země své objevy obvykle tajila, aby jim je někdo cizí nesebral. A pak přišla Francie. Louis Antoine de Bougainville přinesl myšlenku osvícenství a plaveb zasvěcených vědeckému výzkumu. Do hry vstupuje James Cook a jeho HMS Endeavour… Poznámky: Terra incognita (země neznámá) – latinský termín označující objevování neznámého, doposud nezmapovaného a nezdokumentovaného území Terra Australis – neznámá země na jihu; bájný neobjevený kontinent, který se objevoval na mapách od 15. do 18. století
Fernão de Magalhães se dopustil strašlivé chyby. Po strastiplné čtyřměsíční cestě doplul na Filipíny, kde se začal plést do místní politiky a obrátil domorodce na katolickou víru. Aby však udržel své nové území v bezpečí, bylo potřeba postavit se nepřátelskému kmeni, který se jen tak podrobit nehodlal…
Už víme, jak se mořeplavci v Tichém oceánu orientovali a jaké technologie jim v tom pomáhaly. Kdy se však na ostrovy dostali? A jak se na tak malých kouscích pevniny rozvinula tak pestrá směsice kultur? Odpověď je poměrně snadná. Za jejich vznikem stojí zejména čas, vzdálenost, podmínky a přizpůsobiví obyvatelé. Poznámky: Rapa Nui – domorodý výraz pro Velikonoční ostrov
Jestliže je Tichý oceán tak obrovský a nebezpečný, jak se prvním mořeplavcům povedlo najít pevninu? Měli k dispozici širokou a působivou škálu nejrůznějších nástrojů, od map hvězd až po naše opeřené přátele, písně a příběhy k zapamatování všelijakých technik a především jedinečný design svých plavidel. Poznámky: Rapa Nui – domorodý výraz pro Velikonoční ostrov
V prvním díle série o objevování Pacifiku se podíváme na jeho tři části – Mikronésii, Melanésii a Polynésii. Než však budeme moci přejít k cestovatelům, je potřeba zaměřit se na oceán samotný. Portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães poprvé nazval Pacifik Tichým oceánem, ovšem nic nemůže být dál od pravdy… Poznámky: PVS – Polynesian Voyaging Society
Leopold začínal tušit, že pokud o Vídeň nechce přijít, bude potřebovat pomoc. Ta nakonec přišla od polského krále a litevského velkoknížete Jana III. Sobieského, který rozdrtil turecká vojska Kary Mustafy a zastavil postup Turků dál do Evropy.
Aktivní útoky přechází ve zdlouhavé čekání. Německý inženýr Georg Rimpler buduje obranný systém, kopou se zákopy, staví zdi. Osmanští vojáci však vytahují další eso – tunely…
Osmanský sultán Mehmed IV. se rozhodl, že překoná činy svého předka Mehmeda II., který dobyl Konstantinopol. Do oka mu padla Vídeň. Císař Leopold hrozbu dlouho odbýval, a když mu došlo, že terčem útoku Osmanů není Polsko, nýbrž Vídeň, bylo už příliš pozdě…
