Bible naruby #9 - Moji dva synové

Překlad: janica
www.videacesky.cz Moji dva synové Když se pak sstaral Izák
a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího
a řekl jemu: Synu můj. Aj, teď jsem. Aj, já jsem se již sstaral
a nevím dne smrti své. Přistroj mi krmi chutnou,
jakž já rád jídám, a přines mi a budu jísti, aťby požehnala duše má,
prvé než umru.

Slyšela pak Rebeka,
když rozmlouval Izák s Ezau synem svým. Rozmlouval? Rozmlouval s Ezau synem svým. Jákobe, aj, slyšela jsem, když otec tvůj
mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil: Přines mi něco z lovu
a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem,
prvé než umru. Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého
v tom, což já přikazuji tobě.

Jdi medle k stádu
a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich
krmě chutné otci tvému. A přineseš otci svému a on jísti bude,
na to, aby požehnal tobě, prvé než umře. Cože? Ksakru! Uvař nějaký maso.
Podvedem tvého bratra, jasný? Proč? Nemám zdání!
Jsem k smrti znuděná! Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý,
a já jsem člověk hladký, ou jé.

A? Jestliže omaká mne otec můj,
tedy zůstanu u něho za podvodného. A tak uvedu na sebe zlořečenství,
a ne požehnání. Nestrachuj se. Nechť jest na mne zlořečenství tvé. Jen ty poslechni hlasu mého. Jak chceš. Tedy odšed, vzal a přinesl matce své.

I připravila matka jeho krmě chutné,
jakž otec jeho rád jídal. Tak, a co teď? Teď je čas na tvou proměnu, holka! Jsem příliš obdařený pro můj oděv,
příliš obdařený pro můj oděv, příliš obdařený...
To bolí. Jsem příliš obdařený svými pažemi, příliš obdařený těmi svými jemňoučkými pažemi! Vypadám úplně stejně jako můj bratr!


Pohleďte! Jsme připraveni podvést mého otce! Podvést mého otce, jó! Jsme připraveni podvést mého otce! A teď vezmi to maso,
kteréž jsem připravila pro tvého otce. A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kdož jsi ty, synu můj? Já jsem Ezau, prvorozený tvůj.


Mám pro tebe krmi, abys mi mohl požehnat, ou jé. Což to? Brzys to nalezl, synu můj. Dnes pokládáš mnoho otázek. Nalezl jsem tak brzo,
nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to. Blik... Přistupiž, ať omakám tě. No jasně. A je to tady... Nuže... Hlas jest hlas Jákobův,
ale ruce tyto ruce Ezau.

Ježiši. Fakt? To je ale potěšilec... Teda, chtěl jsem říct,
co jsem to za pošetilce! Přistupiž nyní a polib mne, synu můj. Ale ne... Boha jeho... I přistoupil a políbil ho. Požehnal mu, řka: Dejž tobě Bůh z rosy nebeské. Ať už je to cokoliv, budiž!

A z tučnosti zemské. Budiž! I hojnost obilí a vína. Budiž a budiž! Nechažť slouží tobě lidé
a sklánějí se před tebou národové. Ježiš! Ještě něco? Budiž pánem bratří svých
a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Dobře.

Ale to už by stačilo! Nejsem žádnej rozsévač blaha, jasný?! Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou... Tak jo! To už by stačilo! Už je požehnán! Tak jak to šlo? Pitomečci! Otce bylo lehké obelstít,
ale já obelstil i Boha! Tupec jeden... Teď můžeš požehnat mně.

To si piš! Jak je? Co to děláš, Ezau? Lovil jsem zvěřinu a...
připravoval chutnou krmi otci. Požehná mi! Jo, jasně.
Tak hodně zábavy přeju. Jo... Dík.

Kéž by byla vynalezena kamera. Jo...
Kéž bychom to mohli nahrát na YouTube... Otče, jsem připraven,
abys mi mohl dát své požehnání! Cos to řekl?! Kdo jsi ty? To... jsem přece já! Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau. Opravdu vtipné!

Už jsem ti požehnal. - A teď vypadni!
- CO?! CO?!!! Požehnejž mně! Už je pozdě, blbečku. Je mi to líto, Ezau. Přišel bratr tvůj podvodně
a uchvátil požehnání tvé. Ale...

ale...! Tak dobrá, nebude to tak zlý... Nenechal jsi mě to dokončit. Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou
a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky. Jo, to si piš!
Teď jseš moje kurvička! Ale... On tě obelstil! Nemůžeš to vzít zpátky
a dát požehnání mně?! To by nebylo rozumné. Taky nechápu proč to.

Já tě zabiju! Ne, to teda ne.
Ty mi pěkně umyješ zadek, kurvičko. Do prdele! Přesně tak. To není vůbec vtipný! Přestaňte se smát! Já šťastné konce prostě zbožňuju! POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.