Conan v Austrálii #3: Přežití v divočině

Ze Sydney jsem se rozhodl vydat do australské divočiny. Nebezpečného území, kde přežijí jen silní. Proto jsem si jako průvodce najal někoho silného. INSTRUKTOR PŘEŽITÍ - Kevine. - Rád vás vidím. - I já. Tohle je vesta, kterou jsem nosil... v osmdesátých letech na klubové scéně v New Yorku. Než začneme, co říkáte na moje paže? Svaly.



Mohl byste na nich trochu zapracovat. Tohle je stromový trychtýřový pavouk. Kromě stromů žijí i pod kameny. - Tohle mě dokáže zabít? - Rozhodně. Ano, do dvaceti minut. - Jsou pod kameny? - Ano, pod kameny. Přestaňte naznačovat, že jsou všude kolem nás. Nebo jsou? Proč tu jsme? Proč jsme sem šli? - Protože...



- Proč jsme se prostě nesetkali v lobby ve Four Seasons? Mohli jsme si dát ledové čaje a vy byste mi ukázal tu stejnou zku*venou knihu. - Takže tenhle žije pod kameny? - Ano. - Jaký je tip číslo jedna? - Nekoukejte se pod kameny. - Nezvedejte kameny? - Jo. Už dlouho mám takový zvyk a je to asi hloupý zvyk, že když vidím kámen a chci vědět, co je pod ním, obrátím ho svými genitáliemi. Je to něco, co bych tu dělat neměl? To máte štěstí. Jo.



Mám štěstí. To teda jo. Nemusím se ani pohnout. Můžu odtud obrátit tamhle ten kámen. - To byl vtip o dlouhém penisu. - Jo, došlo mi to. Tak jo. Další na řadě je tenhle chlapík. - Bodaví mravenci. Velmi nebezpeční. - Mohl by mě zabít? Ano, rozhodně. Můžete dostat anafylaktický šok. Moje žena jednou stoupla do hnízda, celá zbělala, rty jí zmodraly, nadělala si do kalhot a musel jsem ji vzít do nemocnice.



Nevadí vaší ženě, - že vyprávíte o tom, jak se podělala? - Neví to. Dobře, tak to prostě vynechte. - Co to je? - To je pavoučí past. Někdy je donutíte vylézt tím, že si jen tak hrajete s pavučinou. To je fajn, popichovat smrtícího pavouka a snažit se ho vylákat z jeho díry. Je nějaká šance, že tohle použiji?



Určitě najdeme způsob, jak to využít. Ukažte mi váš. Porovnáme si je. To není nůž! Tohle je nůž! Věřte mi, tahle hláška v Americe zestárla už před 20 lety. PŘED 40 LETY Tohle je vombatí bobule.



Kolik jich musím sníst, abych vydržel a zůstal naživu? - Asi tak pět set. - Pět set? Myslel jste si, že ta vesta je k ničemu. Sledujte. V téhle kapsičce jsem nosil kokain. A teď vombatí bobule. Jak se věci mění, co? - Tohle je blahočet. - Padají ze stromů? - Ano. - Je těžký.



- Proto se dívám vzhůru. Musíme být opatrní... tady pod stromy, protože některé mohou vážit až 10 kilo. - Takže můžeme každou chvíli zemřít. - Ano. Vypadneme odsud. Fouká vítr. Nechci, aby mě zabil blahočet. Vzpomínáte na ty stromové pavouky? Tenhle vás taky zabije. - A proč do něj šťouráte? - Doufám, že vyleze a vy se budete moct podívat. Dobrý, stačil by mi na internetu. Vy už u těch pavouků musíte mít pověst.



Jste jako mormon za dveřmi. Tady Kevin se svým klacíkem. Kapradina zvaná netík. Můžete z ní udělat čaj. - Čaj? - Čaj. Dobrá práce, Kevine. Chodíme tu už čtyři hodiny a zatím máme tři vombatí bobule a suroviny na přibližně třetinu šálku čaje. Tohle vám dá většina aerolinek už v autobuse. Zadržte, v cestě mi stojí větev.



Tamhle je další pavouk. Tohle je nejspíš smilax lékařský, lidově zvaný sarsaparilla. Víte co? Začíná to přibývat. Už mám tři bobule a suroviny na... dva šálky různých bylinných čajů. Takže v podstatě stravu osmadevadesátileté ženy. - Nasbírali jsme trochu jídla a je čas rozdělat oheň. - Ano. No tak, zlato! Chci si dát trochu toho bylinného čaje!



Pojď za mamčou! Vidím trochu kouře! - Můžeme to hodit do toho ptačího hnízda. - Kde ho vezmeme? Aha. - Tady. Měl bych to vysvětlit. Asi před hodinou jsme oholili můj rozkrok. - Máme oheň. - Úžasné. - Jeskynní lidé. - Prehistorické. Je to dobrý pocit. - Je to váš první oheň rozdělaný třením? - Jo, je, i když... Ano, je.



Můj první oheň rozdělaný třením. Tohle je ořech blahočetu. Padají ze stromů. Kolik ořechů vás nasytí? No... To je obsáhlá otázka. Kdykoliv slyším kameramana Jamese se smát, někdo řekl něco, co by mohl čtyřletý kluk považovat za sprosté. Má chuť na ořechy je nekonečná. Jste teď šťastný, Kevine? Rád zakloním hlavu a ty ořechy spolykám.



Čím víc, tím líp. A nejsem spokojený, dokud nemám... v puse stovky ořechů. - Velkých, šťavnatých ořechů. Líbí se vám to? - Jo. - To bych řekl. Mně je to jedno. To bude dobrota. Ořechy. Tenhle vypadá zrale, ještě než zčerná. - Tohle?



- Celá ta šťavnatá část. Bez komentáře? Možná se taky po něčem porozhlédnu. - Zdarec, kámo! - Zdarec! Sleduj, co jsem našel! Kořen Jacka Danielse. Vytrhl jsem ho ze země. Celé to je o vynalézavosti. Takže nepanikařte. Nepanikařte. Když se ztratíte, nepanikařte. Rozhlédněte se a najdete lahvičky s alkoholem.



Příroda se postará. Překlad: heindlik www.videacesky.cz