Conan v Grónsku #2: Mořští tvorovéCONAN

- Jsme u moře. - Ano. - Je tu krásně! - Podívejte na ty hory! - Jo! - Je to tu prostě nádherné! - Jo, to je. Jsem tak nadšený z toho, že to bude patřit Americe. Vážně si myslím, že to pro nás bude skvělé. Máte vážně překrásnou zemi a je vzrušující, že bude patřit Americe, že bude její součástí. - Kde teď jsme, Vivi?

- Jsme ve staré části Nuuku, ne… Stará část? Stará část? Vy že jste expertkou na Grónsko? Co je tamhleta budova? Tohle je stará… Všechno tu je staré tohle, staré tamto… - Je to slavný kostel, že ano? - Ano. - A to žluté je nemocnice. - To je nemocnice? - Stará nemocnice. - Jasně. Prostě tu je všechno staré. - Chodí sem lidé plavat?

- Ano. - Voda je ale studená, že? - Velmi. - Je to ale dobré pro tělo. - Pro varlata to dobré není. Kdybych vlezl do takto studené vody, má varlata by stoupla. Nejspíš až někam k rameni. Měl bych je tady u ramene. Abych se uspokojil, musel bych pracovat tady nahoře. - Zvrtlo se to celkem rychle. - To jo. Povězte mi, Vivi, co znamená to značení "C11" na té střeše? - Je to značení z druhé světové války.

- Z druhé světové války? - Jo. Vrtulníky díky němu věděly, v jakém jsou městě. Takže když přilétající letadla viděla "C11", věděla, v jaké části… - Ano, vrtulníky. - Myslím, že ve druhé světové válce vrtulníky nebyly. - Cože? - Ty byly až v korejské válce. - Dobře. - Mám vás! Vy jste teda průvodce. Když ve druhé světové válce vyrazily elektrokoloběžky dobýt Německo, věděly díky "C11", co se dělo. Vivi, máme tu slavnou sochu.

Povězte mi, co zachycuje. - Tohle je matka všech moří. - Jak zní legenda? Je to… matka všech moří… a nemá ráda, když jsou v moři odpadky. Když v moři vidí odpadky, svolá k sobě všechny mořské tvory. Já v tom vidím mezidruhové orgie. Rozdávají si to spolu tuleň, medvěd, žena a muž. To tam vidím.

A dole je kapr. Ten je z celé party trochu vystrčený a nemá z toho radost. "A se mnou si nikdo nezařádí? Navoněl jsem se kolínskou." Až Trump uvidí tuhle sochu, jeho zájem bude ještě větší. Víc k tomu nemám co dodat. Kam zajdeme dnes na večeři? Jaký je plán? Nějaká restaurace? - Půjdeme ke mně. - Vážně? Zvete mě k sobě? - Jo. - To je milé! Páni, máte to tu krásné.

Pochutnáme si na pravém grónském jídle. - Popište mi to, co tu máme? - Obyčejné jehněčí. - Jehněčí. - Tohle je maktak. - Co to je? - Velrybí kůže. - Tohle je velrybí kůže? - Poté tuk z tuleně. - Tuk z tuleně? - Ano. To šel ten tuleň na liposukci, kde mu ten tuk odebrali, - a on pak šel randit s dalšími tuleni? - Jasně, proč ne. - Co je tohle?

- Sušený tuleň. - Sušený tuleň? - Ano. Kdybych to hodil do vany, nabobtnalo by to v opravdového tuleně? - Ne. - Dobře, hloupý dotaz. - Ano. Takhle funguje moje představivost. Tohle je sušená treska. - Dobře. - To jsou dvě. - Tohle jsou dvě ryby? - Jo! Myslel jsem, že jde o hříčku přírody. Vypadalo to, jako byste… omylem zabila jednu z mála dvouhlavých ryb na světě.

- Dáte si jehněčí? - Musíte ho nakrájet. - Krájet ho nebudem… Tady máte jehněčí. Dáte si plátek tuleního tuku? Krájí se dost špatně. - Přidržte ho prsty. - Moje prsty vynechte, je to tuk z tuleně! Uděláte to? Mám strach. Hýbe se to a něco to vyvádí. Bože můj. Pane jo. Salát ten tuleň asi nikdy nezkusil.

Tohle je pravé grónské jídlo. - Proč kroutíte hlavou? - Tolik toho nesním. Nemusíte to sníst všechno. Až bude Grónsko součástí Ameriky, spoustu jídla budete moct vyhodit. Takhle to v Americe chodí. Vyhazujeme jídlo. - Můžu pronést rychlou modlitbu? - Prosím. Drahý Bože, nechť se Grónsko brzy stane součástí Spojených států.

Ať už jsou jeho obyvatelé pro, nebo proti. Amen. Povězte mi o nějakých tradicích grónského stolování. O čem se u jídla bavíte? Chci mezi vás hladce zapadnout. - O počasí. - O počasí? - Ano. - Nechte mě hádat, jak to probíhá. Docela přituhuje, co? Co, děti, jak bylo ve škole? Co jste se naučily? - Nic.

- Nic? Tak to si Ameriku zamilujete. To si Ameriku zamilujete. Co jste dnes ve škole probírali vy? - Matiku. - Matiku? Máš ji ráda? - Ne, když jí nerozumím. - S tím jsem taky bojoval. Když jsem nechápal matiku, byl jsem naštvaný a otrávený. Ostatní děti mě pak bily klacky. Bolestivá vzpomínka na… Čemu se smějete? To není vtipné. Bili mě…

Ne, tohle není vtipné! Když jsem měl problém s matikou, bili mě klacky! - Řešíte ve škole, že chce prezident Trump koupit… - Ano. - Bavíte se o tom ve škole? - Každý den. - A co na to děti? - Co si o tom myslí mladí? - Všichni to vnímají jako dobrý vtip. - Pro všechny je to vtip? - Jo. - Vážně? - Jo. - On to ale není vtip! Proto tu jsem. Myslíte si snad, že jsem letěl přes 9 500 kilometrů kvůli vtipu? Myslím, že to jsem přesně udělal.

Překlad: heindlik www.videacesky.cz