Zázrakomost

Tak schválně, Doraleousi. Hledím do dáli a tam vidím...
něco zeleného. - Strom?
- Jseš dobrej. - Nic jinýho tu není.
- Dobře. Zvládáš to? Jo, v pohodě. - Nechceš dát pauzu a popadnout dech?
- Ne, už tam budem. Jen mi nejde do hlavy, proč nemůžou
postavit ten most přímo na místě. - Asi počítali s tím, že si ho
má kdo odnést.

- Jo, my dva, že jo? Přesně. Páni. Co to? Co se to tu sakra stalo? EPIZODA 15
ZÁZRAKOMOST Tak jo, mám dvě otázky. Proč nám leží před hradem
armáda mrtvejch naháčů? A kde jsme sakra přišli k mostu?

- To je složitý...
- Nejde odpovědět jen na jednu. Tak mi odpovězte na obě.
Pěkně popořadě. Tak jo, to jsem se ti vzbudil a sešel jsem nám
dolů udělat palačinky. - To bude ale mňamka!
- Ne, ne, ne... - Takhle to nebylo.
- Cože? Dneska jsem
přece dělal snídani já. Byl jsem v kuchyni...

Hemenex... - Mirdone!
- Výborná palačinka, Draku. No jo, už si vzpomínám. - Sešel jsem dolů a snědl
jsem mu palačinku. - Hemenex! Já tu teda ráno cejtil palačinky. - To těžko.
- Mně je fuk, jak to vonilo. Vonělo, nebo vonilo? - Vonělo.


- Vonilo. Vonilo jako ronilo. - Takže s íčkem? - S íčkem.
- Radši mi vysvětlete ty mrtvoly. - Tím nejde začít.
- Jo, přišel bys o velkou část příběhu. - Jak velkou?
- Hodně. - Vážně?
- Jo. Tak přejděte k tomu důležitýmu. - Jak jsme zaslechli troubení?
- Jo, třeba... - Do prdele.


- To nevypadá dobře. Obyvatelé zdejších končin,
já jsem Lord Conejo. A váš hrad nyní
obléhají Kakitové! - Spusťte... Jak se tomu říká?
- Mošt. Mošt! - Mošt.
- Mošt. Spusťte mošt! - Myslíte most?
- Mošt! - Mošt! - Spusťte mošt!
- Myslíte most? - To, co se spouští dolů.


- Most. Spusťte mošt. Jestli myslíte most,
tak ten už je spuštěnej. A není to most, ale obyčejný prkno. A kruci.
Neebsi, to prkno je dole. - Jsme v ohrožení.
- A v tu chvíli jsem zakročil. - Vážně?
- Jo, vypustil jsem signál. Signalis donebesis! Podívejte nahoru na oblohu!


Vidím tam signál! Draku, zvedni most. Rozkaz, Neebsi. - Tak počkat, takhle to nebylo.
- Nic z toho? Ale to jo,
jen to nebylo tak dramatický. Signalis donebesis! Podívejte nahoru na oblohu! Draku, zvedni most. Už je dávno nahoře.

Jdu radši
dolů rozpálit olej a zabednit dveře. Vy je nespouštějte z očí, jasný? - Jasný. - Jasný.
- Spusťte mošt. Vzdejte se mi
a já ušetřím vaše životy. Odmítáme spustit most. V tom případě přeplaveme
váš příkop a zabijeme váš. To bych být vámi nedělal.
Máme v něm aligátory. Prý aligátory... My se aligátorů nebojíme.

Aligátoři jsou to nejmenší. Spíš bych se bál penisovek. - Čeho?
- Penisovek! Co to je?
Co jsou ty penisovky zač? O těch už jsem asi slyšel. O penisovkách. Co to jsou penisovky? Malinkatý rybičky,
co vám vlezou do penisu a uveleběj se v něm.

Ale klidně se smočte. - Myslí to vážně?
- Já... Těžko říct... Počkat, penisovky fakt existujou? - Už jsem o nich slyšel.
- Já taky. - Já taky. - A plavou nám v příkopě?
- Mohly by. Nevím, proč by v něm plavat nemohly. Tak počkat.


Já ten příkop přeplaval. - To mě mrzí.
- Jdu si něco ověřit. Hned jsem tu. - Dá se zjistit, jestli je to pravda?
- Neriskoval bych. - Ale co teď?
- Zakážem plavání v příkopě. - To dá rozum.
- Nikdo v něm neplave. Co udělali ti útočníci? Řekli nám, že jestli ten most
nespustíme, postaví si svůj vlastní. - A tak postavili ten, co tam je?
- Ani zdaleka. První pokus byl děs. Jo, hrůza.

Ujistěte se,
že most drží pohromadě. - Neebsi, že to není jejich most?
- Doufám, že ne. Tohle není ten váš novej most, že ne? - Samozřejmě že je. Proč?
- Protože je pěkně na hovno! Bohatě postačí na to,
abychom překonali příkop a upálili vás zaživa. Ale když dobudete náš hrad,
bude to váš hrad - a všichni se budou vašemu mostu smát.


- Jo. Má pravdu. Musíme postavit hezčí mošt,
nebo pak tenhle zbourat a postavit nový. - Podle mě je--
- Vyrazte do lesa pro další dříví! - Promiňte, dříví?
- Jo, dříví. Dřevěnej je k ničemu. Tak jo, olej je připravenej. - Jdu zpátky dolů.
- Dobrá práce, kámo. Sousedi maj kovovej most.


Kam se hrabe dřevo... - To nám je jedno, pane.
- Není! Khakitové musejí mít hezčí mošt. Roztavte přebytečné železné věci.
Postavíme hezčí mošt! Nevím, jestli bude toho železa dost. A šperků. Sousedi ho
maj osázenej šperkama. Cože? To snad ne. Dobrá, Roztavíme
naše brnění, zbraně, šperky... Tak počkat.

Draku, pověz mi,
co se tu doopravdy stalo. No, vlastně skoro přesně to,
co jsi teď slyšel. Takže ti vojáci dobrovolně
roztavili svoje brnění a vy jste je pak,
když se nemohli bránit, pobili? Ne, Doraleousi... - Ne tak docela.
- Takže měli zbraně... Budeš dál hádat,
nebo můžu pokračovat ve vyprávění? Omlouvám se.


Prosím, pokračuj. Dobře.
Takže postavili ten kovovej most. Ale jejich šéfovi se furt nezamlouval. - Chtěl předčit sousedy.
- Jaký sousedy? Ty jsme si vymysleli. - Stejně jako penisovky?
- Ne, ty možná existujou. - Ale ten jejich skoro šéf...
- No jo. Tomu pak řádně jeblo. Vyrazte dveše!

Sakra, sakra... Dělej něco. Mirdone! Neebsi! Za chvíli prorazej dveře! - Co teď?
- Já ti nevím. - Nemaj zbraně.
- Jestli se dostanou dovnitř, Doraleous bude mít zas kecy. - Tak je postřílíme?


- Pal to do nich. - Dobře. Serpentus limbus! - Bože můj...
- Olej připraven, Mirdone! Už ho tam leju... Děláte si srandu?
To je brutální. - Jo, nebyl to hezkej pohled.
- Ani poslech. - Ale hrad jsme ubránili.
- To jo... - Asi jste udělali dobře.
- Co nám tak zbejvalo. Pravda.

Dobrá práce. - Díky.
- Není zač. Vlastně skvělá práce.
Musím přiznat, že když jsem viděl tu spoušť,
říkal jsem si, že jste něco podělali. To se nedivím. Musel to bejt zvláštní pohled, co? - Kdo zabil ty naháče, co?
- Jo, přesně. Ale místo toho jste se
vypořádali s celou armádou. - To úplně ne.


- S celou ne. - Cože? - Ale jo, jsou mrtvý.
Všechny jsme je zabili. - Ne, jejich vůdce šel pro posily.
- A zásoby. Jo, docela ho to stavění chytlo. - Cože? - Jo, chce tam
nějakou klenbu a sochu... - A rohožku.
- Jo, něco takovýho... - Proč?
- Nevím, nechápu. Ten most je v cajku. A tohle mi říkáte až teď? Co jako?

To, že se vrátěj zpátky! - Já to vůbec nevěděl.
- Semlelo se to, než se dostali ke dveřím. Jo, my to vynechali? Těsně, než se dostali ke dveřím, odešel pro posily a zásoby. Jo. Až pak tomu druhýmu jeblo. To je fuk!
Hlavní je, že se vrátěj s posilama, a my si tu zatím povídáme.

Snad se tolik nestalo.
Určitě jim to nějakou dobu zabere. Do háje!
Popadněte zbraně. Jdeme na hradby. Já, Lord Conejo z rodu Kakitů
se vracím, abych dostavil mošt. To maj bejt ty posily? - Čekal jsem to horší.
- Jo, dva chlapi a vozejk. To bude brnkačka. Moji muži... jsou mrtví! Když jste odešel,
pokusili se totiž dobýt náš hrad.

Proč by to dělali? Ten mošt nebyl hotový! Asi to viděli jinak, kámo. Tu armádu jsem budoval
dobrých deset let a teď je fuč! Co si teď počnu? Taky se cítíte hrozně? Trochu jo, tohle je smutný. - To jo.


- Je to k pláči. Mám ho sejmout? - Ne.
- Jo. Ne? - Ne. - Třeba by to bylo lepší.
- Řve jak na lesy. - Smutný to člověk.
- Nemá armádu, tak si ho nebudem všímat. - A nepozvem ho radši dovnitř?
- Dovnitř? Jo, co jinýho... To ho chceš zachumlat
do deky a uvařit mu čaj? - Co si teď počnu?


- To bude dobrý. - Nebude.
- Bude. - Nebude. - Máte talent.
Postavil jste nádherný most. Klidně byste se tím mohl živit. Je moc hezkej.
Mohl byste je stavět v terénu. - To zní šíleně.
- Ale umíte to! - Nám jste ho přece postavil.
- Pravda. Ne, ne...
Stálo by to spoustu peněz. - A nemám teď ani muže.


- Kolik by to stálo? - Cože?
- Kolik by bylo potřeba na rozjezd? To netuším. Když počítám pracovní sílu,
materiál, dopravu... - Třeba 40 zlatých?
- Píšu si. A jakej bych měl podíl ve firmě? - Cože?
- Co děláš, Neebsi? Investuju do jeho firmy. Co třeba...

25 %? Lord Conejo nabízí
za 40 zlatých 25 % firmy. - Kolik jich prodáváte?
- Zatím obhlížíme trh. Vy jste ještě neprodal ani most?
Tak co chcete? Neebs odmítá nabídku.
A do hry se dostává Mirdon. Nabízí 40 zlatých za 25% podíl. - Vždyť jseš švorc.
- Mirdon odstupuje. - Také bych rád učinil nabídku.
- Walkene, kde se tu bereš? 30 zlatých za 60 %,
ale jdu do toho jedině s Doraleousem.

- Vyloučeno.
- Já bych to bral. Co blbnete? Ne! Jen říkám, že bych to bral. Walken nabízí 30 zlatých za 60% podíl,
pokud do toho Doraleous půjde s ním. - Ale já nejdu. - Tak to si
asi založím svou vlastní firmu. - Nesháníš investora?
- Počkej, Neebsi... Za jakých podmínek
bys investoval do mé společnosti? Dám 20 zlatých za poloviční podíl.

50 %, dobrá... Věřte mi, že mi neříkají
pan Zázrakoště pro nic za nic. Vlastně vůbec. - Dobrá, Neebsi, souhlasím.
- Jo! Tak jo, pustíme se do práce. Naše firma ponese
jméno Zázrakomost. To se mi líbí.
Jo, Zázrakomošt! - Zdá se mi to?


- To je byznys, Doraleousi. Doraleousi... fakt existujou! Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz