Island

Jak asi víte, letos jsem byl
na Islandu a upřímně řečeno, pokud chcete autentický pohled na Island,
tak se podívejte na mého kámoše Asgeira. Přihlaste se k odběru jeho kanálu.
Dost mi pomohl, když jsem tam byl, a navíc Island zná.
Asgeir. Mrkněte na Ase. Jo, nech si radši tuto. Pro tebe vše. Je čas učit se zeměpis... ...teď! Ahoj, jsem váš průvodce Barby
a předem vás chci upozornit, že moje výslovnost
islandských slov je naprosto příšerná.

Nedoporučuju vám dávat si panáka
pokaždé, když něco špatně vyslovím. Přivodili byste si
otravu alkoholem a umřeli. Opakuji, že při sledování
tohoto videa byste mohli umřít. POLITICKÁ GEOGRAFIE Island! Už samotný název naznačuje,
kde se tato země nachází. Island se nachází na soutoku
Atlantského a Severního ledového oceánu, východně od Grónska a jižně od Severního
polárního kruhu.

Země se dělí na 6 krajů. 3 velké a 3 matoucí, které jen rozdělují
nejlidnatější oblasti na západě. Hlavní město Reykjavík je
nejsevernější hlavní město na světě, které se dělí na 2 volební obvody – sever
a jih, zatímco jihozápadní volební obvod se dělí na 4 nesouvislé exklávy, ačkoliv
ty se stále chovají jako 1 volební obvod, nikoliv 4, takže tu máme
6 malých oddělených entit, které se chovají jako 3 volební obvody.
Chápete? - Ne. Skvěle! Cílem bylo vyvážit nerovnováhu
řídce osídlených oblastí ve volbách vzhledem k tomu,
že asi 1/3 obyvatel žije v Reykjavíku.

Nicméně většina země stejně
využívá rozdělení na 8 tradičních oblastí, které jsou rozděleny takto.
Země má mnoho vnitrostátních letišť, ale jediné velké
mezinárodní letiště je Keflavík a další 2 nejrušnější letiště
jsou Reykjavík a Akureyri. Reykjavík a Akureyri jsou až na sezónní
lety do Grónska jen vnitrostátní letiště. Území Islandu se rozkládá
především okolo hlavního ostrova, patří k němu i několik menších ostrovů
a souostroví. Nejlidnatější jsou Heimaey, Hírsey a Grímsey.

Patří sem i některé
z novějších sopečných ostrovů, které vznikly v 60. letech: Surtsey,
na který smí pouze vědci, jež ho studují. Island je sice drsný, ale místní postavili
cestu, abyste jej mohli vidět celý. Islandský silniční okruh. Tahle cesta vás
provede celou zemí a v závislosti na tom, kolik chcete strávit na známých místech
času, vám může celý okruh trvat 4–7 dnů. Brandone! Tys na tom
silničním okruhu byl. - Jo.
- Kolik času ti to zabralo? - Asi 9 dní.
- No, možná jsem si špatně zjistil fakta. Mezi významné památky
a zajímavá místa patří Národní galerie, Muzeum Vikingský svět,
kamenné sochy Pálla Guðmundssona, trosky letadla D-3 námořnictva USA, vikingská vesnice Höfn, Muzeum mořských monster, vše v Akureyri, Muzeum velryb, Designové centrum, venkovské turf domy
s trávou porostlými střechami, nejvěhlasnější místo v zemi – krásný
kostel ve tvaru rampouchu Hallgrímskirkja.

Ač jsou však zdejší člověkem
vytvořené památky sebekrásnější, blednou v porovnání s tím,
co nabízí země samotná.

Vrhněme se do ohně a ledu. FYZICKÁ GEOGRAFIE Řeknu to takhle. Island nepotřebuje
zábavní park nebo horské dráhy, protože celý Island
je země divů sama o sobě. Island je 18. největší ostrov
na světě a 2. největší v Evropě. Celá země leží
na Středoatlantském hřbetu, který rozděluje Severoamerickou
a Euroasijskou desku, přičemž trhlina se
rozšiřuje asi o 2 cm ročně.

Tuto trhlinu můžete na vlastní oči
spatřit poblíž Reykjavíku v Þingvelliru, kde najdete i největší
přírodní jezero Þingvallavatn. Země se tu rozevírá, a vy tak v podstatě
můžete dojít z Eurasie do Severní Ameriky. Pod vodou se k trhlině můžete dostat ještě
blíž, v Silfře – to bylo nějak snadné – což je potápěčské místo s nejčistší vodou
na světě a viditelností až 100 metrů. Přes 80 % země tvoří hory,
nejvyšší bod je Hvannadalshnúkur. 11 % země pokrývá 6 hlavních ledovců,
největší je Vatnajökull na jihovýchodě a nejmenší, který vybouchl
v roce 2010, je Eyjafjallajökull.

Jsou tu stovky sopek,
ze kterých je asi 30 stále aktivních, a nejdelší řeka Þjórsá se vine
skrz ledovec Hofsjökull až k oceánu. Takže v podstatě celý ostrov
je geotermální. Ať půjdete kamkoliv, pravděpodobně narazíte na přírodní
horké prameny skryté v divočině. Islanďané se tohoto jedinečného cenného
zdroje snaží využít, jak nejvíc to jde. Když přišli první Vikingové,
napadlo je asi něco jako: Kruci, v Norsku bylo chladno,
ale tady je fakt zima.

Je tu něco, co bychom mohli použít,
abychom neumrzli k smrti? Jasně, zabíjeli ovce
a vyráběli šaty z vlny, ale nakonec zjistili,
jak využít horké prameny. Geotermální energie
poskytuje asi 1/4 energie země a zbytek tvoří převážně hydroelektrická
energie z přehrad a obnovitelných zdrojů. Nicméně jen asi 1 % země tvoří orná půda. Ta se nachází hlavně v nížinách na jihu
a pěstuje se zde kořenová zelenina, kapusta, zelí, květák.

Vedle nich
jsou geotermální vyhřívané skleníky, kde se pěstují rajčata,
okurky a dokonce i banány, což dělá z Islandu nejsevernější zemi
na světě, která pěstuje banány. Samozřejmě tu najdeme i unikátní arktické
živočichy jako papuchalky, lišky, mrože, narvaly. Národní zvířata jsou raroh
a vysoce ceněný islandský kůň. Mimochodem, je pravda,
že Island je jediná země bez komárů, ačkoliv tu najdete dva druhy mušek.
- On řekl oušek. Mušek, které jsou podobné komárům
a jeden druh dokonce kouše, takže jsou v podstatě stejné jako komáři.

- Island má kousající ouška.
- Keithe... Když už jsme u toho,
tradiční islandské jídlo je řekněme... I můj islandský kamarád řekl tohle: To je tak nechutné.
Proč by to někdo jedl? Řeknu k tomu jen, že Vikingové měli divné
taktiky co se týče uchování potravin. Tohle je ovčí hlava, rybí trhance,
tlačenka, beraní varlata, a slavný hákarl.
O co přesně jde? No řekněme... Dostal jsem tohoto žraloka,
ale je jedovatý.

Jak ho sním? Už vím! Zakopeme ho do země, až začne smrdět jako
moč, tak ho necháme pár měsíců sušit, odřízneme hnědou kůrku a budeme podávat!
- Samozřejmě. - To jsem věděl. Naštěstí to zachrání
některými lahodnými jídly. Připravují tu uzené jehněčí s fazolemi,
salát a grilovanou tresku a sledě. Na Islandu můžete pít vodu z téměř
jakékoliv pramene, rybníka, jezera i řeky. Celý ostrov se chová
jako filtrační zařízení ledovců. Jsou tu místa jako kuželovitá hora
Kirkjufell.

Brandon ji má i na tetování. Dále tu je ledovcová jeskyně
Skaftafell ve Vatnajökullu, stezka na vysočině Kjolur,
snad každých 5 km narazíte na vodopád a nezapomeňme na gejzíry na jihu. V podstatě celý poloostrov Vestfirðir
je nádherný a zcela bez turistů. Mořský netvor Hvítserkur,
ostrov Drangey, jeskyně Grjótagjá, Maelifell, zelená sopka
na pláži s černým pískem, Krafla a Námaskarð, horké bazény Drangsnes,
největší horký pramen Gunnuhver a odkryté fosílie
na pláži Hallbjarnarstaðakambur.

Pokud jste i přes má doporučení hráli hru
s panáky, tak už byste měli být v sanitce. Když už jsme u alkoholu, Islanďané jsou
skvělí na socializaci. Pojďme je poznat. DEMOGRAFIE Kdyby seveřané byli rodina, Island by byl
malý bratříček, který ztroskotal na moři, skončil na pustém ostrově a zdivočel. Na Islandu žije 335 tisíc lidí, jedná se
tak o nejřidčeji osídlenou zemi v Evropě.

Asi 92 % obyvatelstva tvoří Islanďané, 4 % Poláci a zbytek
jsou imigranti z celého světa, převážně ze severní a západní Evropy
a k tomu pár Asiatů. Používají islandskou korunu,
zásuvky typu C a řídí na pravé straně silnice. Z genetického hlediska jsou Islanďané
v porovnání s jinými seveřany dost vzácní. Vikingové si v podstatě kdysi řekli:
Norska už máme plné zuby. Uděláme si nový domov.

Ale počkejte... potřebujeme ženy.
Ale norské ženy na to: Nene... Takže zastavili na Britských ostrovech
a unesli houf irských a keltských žen a vzali je s sebou.
Jednalo se o asi 70 % jejich žen. Dnešní typický Islanďan tak má
zčásti irské nebo keltské kořeny. Pokud jste jedním z těch šťastných,
kteří ještě neskončili v sanitce, tak si všimněte,
že islandština je unikátní jazyk, často označovaný
jako jeden z nejtěžších na naučení.

Půlka písmen nedává smysl.
F se vyslovuje jako V nebo P. P a T se občas vyslovují
jako F a G jako W. Tyhle 2 písmena se vyslovují jako F
a 2 L občas znějí něco jako ghbldmbhmn. Většina seveřanů
má problém islandštinu rozluštit. Tedy až na Faeřany
na Faerských ostrovech. Jejich výslovnost a gramatika
jsou podobné islandské. Ze severských jazyků jsou islandština
a faerština nejbližší staré severštině. Kdybyste jim dali scénář ve staré
severštině, je možné, že by mu rozuměli.

Zatímco Noři, Švédové
a Dánové by řekli: Ani náhodou. S ohledem na nízkou populaci
jsou Islanďané velmi společenští. Dá se říct, že se všichni navzájem
znají nebo znají aspoň někoho, kdo toho člověka zná. Většina Islanďanů
tak zcela důvěřuje ostatním lidem. Proto tu je velmi nízká míra kriminality,
občas se umístí i na 1. místě na světě. V roce 2014 byl Světovým indexem míru
označen za nejmírumilovnější zemi světa. Dá se říct, že Islanďané
v podstatě nemají příjmení. Za své poslední jméno prostě
přijmou první jméno svého otce a jen k němu přidají -son nebo -dóttir.

Tak například muž jménem Alex,
jehož otec se jmenuje třeba Bjarki, by se jmenoval Alex Bjarkison. A kdyby šlo o ženu,
tak by její příjmení bylo Bjarkidóttir. Promiň Bjarki,
prostě ses mi vybavil. Fakt válíš. Islanďané milují vzrušení. Jelikož žijí
v extrémním terénu, snaží se ho využít. Lyžují, paraglidují, slaňují, bruslí,
potápějí se, skáčou a zkouší vše, co zvyšuje adrenalin.

Mezi nejznámější Islanďany patří: Zakladatelé Islandu Ingolfur Arnarson,
jeho žena Hallveig a bratr Chiorleif, Leif Erikson, první prezident
Sveinn Björnsson, hudebníci Sigur Rós, Of Monsters and Men,
Emiliana Torrini, Múm, GusGus a samozřejmě Björk. Na Oscara nominovaný
režisér Friðrik Þór Friðriksson, Halldór Laxness, hvězda házené
Ólafur Stefánsson, Magnús Örn Scheving, Fiann Paul a nejoblíbenější silák
Hafþór "Thor z hor" Júlíus Björnsson. Přestože je Island malý, zvěsti o jeho
krásách se rozšířily i do světových médií.

Od 90. let či počátku 21. století
sem proudí obrovské davy turistů. Island totiž každý rok navštíví
3x víc turistů, než kolik má obyvatel. Proto je nutné postavit hotely,
najmout zaměstnance, klíčem k fungování celého systému
je přitom diplomacie, což nás přivádí k... FRIENDZONE Island má teď docela příjemný problém. Příliš mnoho lidí ho
má zčistajasna hrozně rádo. Island měl vždycky
dobré vztahy s USA a Kanadou.

USA byly prvním státem, který po vyhlášení
nezávislosti uznal samostatnost Islandu a obě země jsou jeho
největšími obchodními partnery, jakož i domovem
nejvíce Islanďanů mimo Island. Finsko je jako jejich
nový záhadný rebelský přítel. Oba jsou za outsidery, protože sice patří
mezi seveřany, ale ne mezi Skandinávce. Pokud jde o humor, úplně rozumí
svému suchému a napůl černému humoru. Švédsko je jako starší bratr,
kterého mají rádi, ale který na ně nemá kvůli práci
na vývojových diagramech čas.

Dánsko je sice blízko, ale Dánové kvůli
rovné krajině v podstatě neznají lyžování. Většina Islanďanů se naučí
dánštinu před angličtinou, i když si myslí, že je k ničemu. Za nejlepšího přítele země
označila většina Islanďanů, se kterými jsem mluvil,
Norsko a Faerské ostrovy. Historicky mají Islanďané v Norsku kořeny
a tyto země mají mezi sebou blízké vztahy, obzvlášť když mají společné to,
že v určitou dobu žili pod nadvládou Dánů. Faerské ostrovy jsou jako divný bratranec,
který jim rozumí a rád s nimi tráví čas.

Je to opravdu kouzelné, když Islanďan
potká Faeřana. Abych to shrnul: Island je země, kde se mísí chlad
s horkem, staré s novým, malé s velkým a kde nechutný fermentovaný žralok
končí u vás na talíři. Doufám, že jste stále naživu. Zůstaňte
na příjmu, další na řadě je obří Indie. Překlad: marysol
www.videacesky.cz