Thajský festival domácích raketGreat Big Story

Zde ve městě Ubon Ratčathani v severovýchodním Thajsku se pořádá soutěž zahalená v oparu mystiky a tajemna. A jde tu o jediné – o rakety. RAKETOVÉ RITUÁLY Sto kilo střelného prachu, devět metrů bambusu a PVC trubky. Týmy z místních komunit a vesnic spolu soutěží o nejlepší raketu. Festivalu se každoročně účastní celá vesnice.

V naději, že soutěž vyhrají, a navíc přivolají déšť. Když dorazíme, hostitelé nás dovedou na posvátné místo, kde vysloví své přání, a pak nás dovedou k raketám. Koná se zde koncert s názvem Mor Lum Xing, na festivalu vystupuje spousta řečníků a celé je to super akce. Někdo hraje na koncertu, někdo tančí, někdo se dívá na rakety. Je tu skvělá, zábavná atmosféra.

Celá akce má zhruba 1000 účastníků a všichni se mezi sebou znají. Jeden z nejlepších týmů vede legendární výrobce raket Niyum Butprom a jeho dcera Tarn. Přezdívají mi Aow. A mé povolání je… výrobce raket. Když bude ve vesnici hodně výrobců raket a proslavíme se, tak na náš festival budou chtít přijít i lidé z okolních vesnic. Výrobu raket jsem se naučila od táty. Je normální, že tu rakety vyrábějí i dívky, protože rakety vyrábí celá rodina.

Někdy musíme spolupracovat, protože je to rodinná raketa. Já se starám především o produkci tátových raket, o koordinaci a pořádání festivalu. Jak určíte, která raketa vyhrála? Vítězná raketa je ta, která vyletí nejvýše. Musí to celé běžet jako dobře namazaný stroj. Ocas rakety je lehký.

Přistání musí být hladké. Ve vzduchu se musí udržet nejdéle, déle než rakety ostatních. Rakety ostatních vydrží ve vzduchu tak 440–450 sekund. Ale naše i 460–470 sekund, díky čemuž vyhráváme. Bez ohledu na to, jestli vyhrají, či nikoliv, jde o podporu vesnice a dodržování tradice. Bez ohledu na výsledky soutěže se všichni vrátíme a společně se najíme. Festival reprezentuje nás, reprezentuje thajské tradice a kulturu isánského lidu.

Dobře se bavíme a společně pokračujeme v krásné tradici přivolávání deště. Překlad: Xardass www.videacesky.cz