Svobodný lid

Říká se, že kdysi dávno nějaký jižní král zotročil
naše obry za pomocí kouzel a donutil je postavit tu vaši slavnou Zeď. Poté vykopl můj lid
na druhou stranu a držel nás tam. A my jsme prý barbaři. Divocí. Možná, že ser král byl moudrý. I obr se dá donutit k pokleknutí, ale pouze pokud vás chce lépe trefit.

Svobodný lid neposlouchá někoho
proto, že nám to jeho otec řekl. Pokud byl králův syn
statečný a silný, ano. Následovali bychom jej. Pokud nebyl... Ale zdá se mi, že jako nás Zeď drží venku, tak drží vás jižany vevnitř. Dodržujete zákony, které jste nevymysleli.

Klaníte se králům,
které jste nevybrali a modlíte k bohům,
kteří vám nikdy neodpoví. Naši obchodníci mluví o vašich Sedmi. Za Zdí svítí
hvězdy jasně a zářivě. A místní bohové
tu nenaslouchají lidem. Naši bohové jsou bohové lesa. Ve stromech, co nás zastřešují,
a řekách, které nám zajišťují obživu. Dávají půdu nám všem.

Rybaříme, obděláváme a lovíme,
kde chceme, když potřebujeme. Pokud chce muž ženu, musí dokázat,
že jí dá silné a prohnané syny. Je to prosté. Když se jej pokusí zabít,
tak jí v tom zabrání. Se Svobodným lidem dostaneš, co si umíš vzít,
a máš, co si dokážeš udržet. Nic víc.

Říkám si... I kdyby můj lid nechtěl
jít přes vaši Zeď, byla by na ní stále Noční hlídka? Vy jižané jste bohatí, máte vždy více oceli, zlata a dcer. Myslím, že máte strach. Pokud jste vždy poklekli,
pak nevíte, co je svoboda.

A pokud jste nebyli za zdí... pak nevíte, co je strach. Brzy to poznáte. Překlad: Petr Š.
www.videacesky.cz