BankaJack and Dean of all trades (S01E06)

Už takhle dál nemůžu. Já vím, že předstíral vlastní smrt, ale vážně to tak nemyslel. O to nejde, Marv. Už mu nemůžu věřit. Už ani nevím, kdo je. Jsem Dean Dobbs. Teda, takový slušivý oblek. Jdeš konečně na to rande? Je pryč. Já odjíždím dnes odpoledne. Jedu se podívat na své připínáčky.

Mám skoro sbaleno, klobouk na každou příležitost. K čemu je ta kukla? Budeme mít převahu. Naprostou převahu. - Nepochybuj o sobě. Ani na vteřinu. - Dobře, ale tohle je naposled, ano? - Tati! - Je pozdě. Pojď, musíme jít. Vypadáš, že bys taky potřeboval pauzu, Deane. Nechceš jet se mnou? Na chvíli tomu všemu utéct? Jacku, tomu neutečeš, nepotřebuješ pauzu, potřebuješ jít tam a dostat zpátky svou práci.

Pro tvoje věci se stavím potom. Na chvíli budeš bydlet u nás. - Jak dlouho? - Šest měsíců. Cesta kolem světa. Teda hlavně Evropa, kousek Asie. Můžeš mi to pohlídat? Potřebuju trochu hotovůstky. Dělej, musíme to provést rychle. Nikdo se ani nehněte, toto je přepadení. Všichni ruce vzhůru, kalhoty dolů.

Ať se nikdo z nich nehejbe. Všechno jasné? Šikovná holka. Já seberu prachy. Pardon, že jdu pozdě. To děláš pořád, Paule. Jo, celej já, tohle dělám pořád. Celej Paul. A co ten kufr? - To je na ty prachy, co ukradneme. - Ale my už jeden máme. Máte?

Tak tenhle je na ty prachy navíc, aby se nám toho vešlo víc. Však mě znáš, Paul myslí na všechno. Máme asi 5 minut, než budou u dveří policajti. Vem si to a pomoz jí se zvládáním davu, já zatím seberu ty prachy. Rád bych si otevřel běžný účet s 3% roční sazbou nákladů, on-line bankovnictvím a přečerpáním bez poplatku. A jestli zkusíte nějaký ty vaše triky, vystřelím vám mozek z hlavy. Dean. Deane!

Téda, no kurva. Mám zbraň. Je nová. Jacku? Vy mě znáte? Ne, jenom umím dobře hádat jména. Viď, Carle? - Jmenuji se Stewart. - Nezahrávej si se mnou, Carle. Emmo?

Nikdo si se mnou nezahrávejte, nebo to schytá tenhle. - Nestřílej! - Díky. - Chci to udělat já. - Co?! Jo, je to docela vážné, mám tam plavky, cestovní doklady… Jo tak. Jo, mají zbraně. Než tě zastřelím touhle pistolí, se kterou rozhodně umím zacházet, - můžu se zeptat, proč tu dneska jsi? - Proč bys to chtěl vědět? Rád se o své oběti něco dozvím, než ji zabiju.

Takže? Přišel jsem, abych zase získal svou práci. Mého rádoby kamaráda vyhodili a on mě pak lstí přesvědčil, abych taky skončil. Takže teď nemám peníze a musím se nastěhovat zpátky k rodičům. Jen proto, žes mi… Že mi lhal. Kdo by něco takového udělal? Já ne. Paul rozhodně ne. Takové věci Paul nedělá. Paul je dobrák. Vlastně je to trochu homofob.

- Ne, Paul pochopil svůj omyl, změnil se. - To teda. Už ani nevím, kdo to je. - To je Paul. - Jenom mě napadá, - co když vyhodili tebe? - Nelíbí se mi, jak agresivně vypadáš. - Vy dva se znáte? - Ale Marv říkala… - Marv? - Jo tak Marv říkala. - Deane? - Anno! - Emmo! - Kdo je teda Paul? - Sklapni, Carle.

- Jsem Stewart. Pardon. Odkdy bereme vážně všechno, co řekne Marv? Ani nás od sebe nerozezná. Myslí si, že všichni bílí kluci - vypadají stejně. Mýlí se. - Ale občas mi to dělá problémy. Řekl jsem ti, ať skončíš, než tě stihli vyhodit. Jo, lhal jsem ti, ale jen abych ti ušetřil to zahanbení. Jasně. Díky, kámo. Hned se cítím líp. - Ještě pořád jsi rukojmí. - Promiň, zapomněl jsem. - Šťastné dny.

- Na tohle jsi nepřišel sám, viď? - Hele, táta říkal… - Tvůj táta ti nemá co řídit život. Pořád ještě vypadáš agresivně. Nevíš, čím chceš být, ale já vím, že tady být nechceš. A ty seš sakra kdo? Já jsem Dean. Tak kde je Paul? Jdu tak strašně pozdě. Budou se na chudáka Paula moc zlobit. Kdo?

- Začíná to tu připomínat Psí odpoledne. - To jsem neviděl. - Já taky ne, ale už dlouho jsem chtěl. - Al Pacino je geniální. Kdo? No tak, za to ho nemlaťte. To nepatří ani mezi desítku - jeho nejhorších hlášek. - Nepůjdu znovu sedět kvůli nikomu. Nevím, co za pitomou hru tady hraješ, Emmo, ale já ji skončím. Ne. Uhni.

Uhni! - Jsi má dcera a uděláš, co říkám. - Řekla jsem ne, tati. Neměl bys mi řídit život. Možná nevím, čím chci být, - ale vím, že tady být nechci. - To zní jako to, co říkal Dean. Sklapni! - Hej, mám prachy. - Polož to, ne-Paule. Tyhle peníze patří obřímu, mezinárodnímu konglomerátu bankéřů a já vás nenechám jim ty peníze sebrat. Potřebují je. Teda pokud nenecháte Jacka jít, je to můj nejlepší kamarád.

- A jo. - Tati, ne! Dej to sem. Dám ti čas, než napočítám do tří. Jedna. Dva. - Mně to nevadí. - Ne! - Pusť to. - Ne, ty to pusť. Kluci? Je pryč, utekl zadem.

- Chceš…? - Ne, v pohodě. - Asi bychom se toho měli zbavit. - Toto je policie. Nechceme, aby se někomu něco stalo, vyjděte ven s rukama nad hlavou a prosím, vezměte s sebou ten fialový kufr, máme tady paní, která nechce jet na dovolenou v narozeninových šatech. Utekl s penězi, máme seznam možných úkrytů… Takže bankovní lupička. To je něco jiného, nepatří to k mému obvyklému typu.

Co je tvůj obvyklý typ? Dean. Nechá tě Dean ho líbat? - Ne, teď už moc ne. - A chtěl bys políbit mě? Jo, ta myšlenka mě napadla. Ale mám pocit, že jsem na jeden den byl už hodně statečný. - Skočil jsi před hlaveň pistole. - Já vím, jsem v šoku. Tak proč nebýt statečný ještě chvilku?

- Když to podáš takhle. - Do toho. - To by byl zločin odmítnout. - Pěkně. Ale ty vtipy o zločincích se fakt rychle omrzí. To si povíme u soudu. Ale tohle nebude fungovat. Jak to? Protože jdu do vězení. - Dneska jsme mohli umřít.

- Jo, díky moc. To jsou ale zmatky. Ale kufr mám zpátky, když teď vyrazím, budu mít na letišti krásných 7 hodin, takže už půjdu. Jsi si jistý, že nepojedeš, Deane? - Jack. - Promiň, Dacku, Deane, jedeš? Ne. Tady je mi dobře. - Tos špatně pochopil. - Co budete vy dvě hrdličky dělat celých šest měsíců beze mě? TÁTA - Na něco přijdeme.

- Dobře, tak já vyrážím. Sajónama. Počkej, než vyrazíš, možná by sis měla zkontrolovat kufr. Udělal jsi to, co si myslím, že jsi udělal? Dobře, aha. Já tak nějak čekal, že tam budou peníze. Jsme zločinci. Proboha! Ne! Né! Překlad: jesterka www.videacesky.cz