John Cleese u Stephena Colberta

Rád bych řekl něco,
co si už tak všichni myslíme. Moderátor talk show
zastává nesmírně vlivnou pozici. Když zmíním Orea,
pošlou mi Orea. Orea, mimochodem nám došly Orea. Slavní a mocní
za mnou chodí až sem. Jsem ztělesněním vlivu a moci.
Ani moje nesmírná moc se ale nevyrovná té, kterou třímali
nejslavnější diktátoři v dějinách. Čingischán,
Kim Čong-il, Jay Z.

Čekáme na vaše rozkazy, lorde Z. Tito nelítostní despoti
mají společné jen dvě věci. Zaprvé vyžadují
naprostou poslušnost. A zadruhé nosí
velkou chlupatou čepici. Výborně. Na hlavě mi spočívá čepice, jež mě obdařila nespornou mocí
díky dvěma vlastnostem, velikosti a chlupatosti.

Jakákoli provolání, jež pod touto čepicí
vyřknu, se tímto stávají zákonem. Začněme. Ne tak zhurta, Colberte. Johne Cleesi, jak se opovažujete?
Jak se opovažujete? Všichni se musí podrobit tomu,
jenž byl obdařen velkou chlupatou čepicí. Zcela správně. Širokých chlupatých čepic
si již nikdo všímat nebude. Lid se podrobí
pouze vysokým chlupatým čepicím.

To je čepečné rouhání! - Žádné takové slovo neexistuje.
- Podle mé čepice ano. Nyní je... Nevím, kam se dívat. Nyní je zákonem dáno,
že lidé ve vysokých chlupatých čepicích budou uvrženi do velmi úzké cely
s vysokým stropem. Ticho!
Nechť promluví čepice. Začněte. Lidé ode dneška
přestanou říkat "na zdraví", když někdo kýchne.

Místo toho musí zvolat:
"Sláva kýchnuvšímu!" Nechť je psáno, že splete-li si
barista ve Starbucks vaše jméno, kávu máte zadarmo a to, co vám napsal na kelímek,
se nyní stává jeho jménem. Všechny výtahové dveře
nyní budou nabroušeny, a pokud někdo přiběhne
a strčí do nich ruku, aby jim zabránil v zavření,
budou se nadále zavírat, a vy si jejich ruku
budete moct ponechat.

Dr. Dre a Daniel Day-Lewis
budou sloučeni do jedné osoby jako Dr. Daniel Dre-Lewis. Pokud budete mluvit o buvolovi a někdo řekne
"myslím, že myslíte bizona", tato osoba bude
dohnána na pokraj vyhynutí. Pokud bude dálnice ucpaná, Kenny Loggins musí poskytnout
alternativní trasu do danger zone. Všichni klauni jsou tímto vyhoštěni.


Nastane-li klauní stav nouze, jednoduše přimějeme mimy ke křiku. Pokud vás pokálí pták,
již to není známka štěstěny. Pokud ale vy pokálíte ptáka, uděláte na mě dojem. Potravinářské firmy přestanou
s antropomorfizací svých produktů jako přitažlivých žen.
Nikdo si neužije lentilku, pokud ho sexuálně vzrušuje. Žádná rocková kapela,
jež má ukulele, není rocková kapela.

Je to reklama na pojišťovnu. Americký fotbal nyní
bude znám pod názvem velký souboj o kožené vejce. Neformální pátek nyní bude kdykoli,
když do práce přijdu bez kalhot. Množné číslo slova "mouse"
je nyní "mouses". Ale množné číslo slova "house"
je nyní "hice". Zdá se,
že naše čepice se svou mocí vyrovnají. Ano, octli jsme v patové situaci.

Nechcete se u mě večer stavit? Už jsem se bál,
že se nezeptáte. Čepice promluvila!

Mým dalším hostem je legendární komik.
Přivítejte prosím mýtického Johna Cleese. Pane Cleesi, jsem moc rád,
že jste k nám přišel. Spousta lidí je nadšením
bez sebe, že jste tady, včetně publika. Jste jedním ze zakladatelů
úžasného seskupení Monty Python, autorem jednoho
z nejlepších sitcomů všech dob Hotýlku, jednoho z nejvtipnějších filmů
všech dob Ryby jménem Wanda, a knihy So Anyway...,
která je nyní k mání jako paperback. Pro mnoho lidí
a komiků jste hrdina.

- Ale...
- Ano? Jen jsem chtěl říct,
že jsem se už dlouho tak skvěle nepobavil, - jako při té scénce s čepicí.
- Vážně? To mám radost. Myslím to jako největší kompliment,
ale vypadal jste tam jako idiot. - Jste inteligentní.
Děláte ze sebe rád blbce? - Miluju to. Když jsme psali Monty Python,
přesně to slovo jsme používali. Hloupost. Milovali jsme hlouposti.


Taky rošťárny, ale hlavně hlouposti. - Skoro nejlepší je,
když to nic neznamená. - Jo. Znáte fackovací tanec? Je to jeden
z mých oblíbených skečů. Jo, řekli mi to.
Je vynikající. - Ukážeme všem, o čem mluvíme.
Vy a Micheal Palin. - Vy ho tady máte? - Jo.
- Výborně. - Nesmysl. - Nesmysl.
- Úplný nesmysl. Naprostý nesmysl
a je to vynikající.

Když nás požádali,
abychom udělali kompilaci toho nejlepšího, všichni jsme si vybrali
něco úplně jiného až na fackovací tanec.
Ten jsme si vybrali všichni. Měl jste vlastního Pythona? Vzor,
jehož vtipy jste se učil nazpaměť? Bylo jich několik.
Vyrostl jsem totiž na americké komedii. - Vážně? - Vážně. BBC vysílala
George Burnse, Jacka Bennyho, Joan Davis, Phila Silverse. Velký Phil Silvers.


Nikdo o něm už nemluví. - Byl úžasný. Amos 'n' Andy,
což se už moc nezmiňuje. - Ne, nezmiňuje. Lucille Ball. Na nich jsem vyrostl.
A na konci 80. let... Na konci 50. let.
Omlouvám se. Stárnu. Na konci 50. let jsme sledovali
vzrušující komedii, která přicházela z Ameriky
s Mikem Nicholsem, Elaine May, Mortem Sahlem,
Shelley Berman, Bobem Newhartem... Vy jste ale politickou
satiru nedělali. Jen jste si utahovali z politiků,
protože to jsou suchaři.

Ne, nikdy jsme ji nedělali. David Frost
v roce 1962 udělal satirickou show. Vůbec poprvé
jsme si utahovali z královny a premiéra,
což předtím nikdo nikdy neudělal. Kdybyste v roce 1955 imitoval premiéra,
všichni by řekli, že je to neuctivé. A v roce 1962 najednou
Peter Cook, Dudley Moore, Jonathan Miller a Alan Bennett
udělali představení Beyond the Fringe. Takový smích
jsem nikdy neslyšel, Stevene. Alan Bennett udělal parodii
kázání anglikánské církve.

A lidi se nesmáli. Oni křičeli.
Byly to výkřiky osvobození. To žvanění jsme totiž
poslouchali celý život, každou neděli. A někdo
si z něj najednou utahoval. Jednou z nejlepších hlášek
Monty Pythonu je, když Michael Palin řekne:
"Ó pane, jak jste převeliký." Tak nám servírovali náboženství. - Co si BBC myslela, že od vás dostane?
- Neměli tušení. Nebudete tomu věřit. Řeknu vám pozoruhodný příběh,
který není moc vtipný, ale je pravdivý.

Já a Graham
jsme psali pro Petera Sellerse. Každý čtvrtek v pět
jsme se dívali na jeden pořad pro děti. Byl to nejvtipnější pořad v televizi.
Byli to Palin, Jones, Idle a Terry Gilliam. - Jednoho dne... - Pořad pro děti?
- Pořad pro děti. V pět odpoledne. Jednoho dne jsme jim zavolali,
protože jsme s nimi už pracovali, jestli s námi nechtějí natočit pořad.
A oni na to: "Jo, proč ne?" Někdo nám domluvil schůzku s hlavou BBC,
s bohem britské komedie. Šli jsme dovnitř
a potřásli jsme Michaelu Millsovi rukou.

Zeptal se: "Takže vy chcete natočit pořad?"
A my na to: "Rádi bychom." A on zase: "Co navrhujete?" A v Pythonu na to vůbec
nepřišla řeč. Vážně. Řekli jsme:
"Chceme dělat humorný... materiál s vtipy...
komického druhu." A on: "Budete v něm mít hosty?" A my na to: "Budeme mít hosty?"
"A co hudba?" "Možná."


"Budete natáčet na film?" A já jsem si řekl:
"Tohle je profesionální sebevražda." - Vy jste nevěřil vlastnímu návrhu?
- Ne. Ne, žádný návrh to nebyl.
Byl to nenávrh. Antinávrh. Ex-návrh. Michael se na nás ale podíval,
pokrčil rameny a řekl: "Běžte a natočte 13 dílů." V BBC tehdy
měli peníze na rozhazování. Ano, ale taky dali na instinkt.
Víte, co tím myslím? Netušil, co uděláme.


My jsme netušili, co uděláme. - Když vám bylo 12,
měřil jste 180 cm. - Přesně tak. Pomohlo vám,
že jste byl cirkusová atrakce? - Pomohlo vám to jako komikovi?
- Jako dítě jsem se mezi lidmi cítil nesvůj. Rodiče se během mých prvních 13 let
13krát nebo 14krát přestěhovali, takže jsem neměl možnost se s někým
skamarádit, protože jsme zase jeli dál. Když jsem chodil do školy,
moc dobře jsem tam nezapadl. Nevěděl jsem, jak být školák.
Hodně si ze mě utahovali. Když vás někdo
zesměšňuje a šikanuje a nesahá vám ani po pás, je to hrozně ponižující.

V té době
se mi je podařilo rozesmát. A když se smáli... Vy to musíte vědět.
Když někoho rozesmějete, získáte si ho. Je jedno, jak jste hrozný.
Basil Fawlty je příšerná lidská bytost. Ale umí lidi rozesmát,
takže ho mají rádi. - Je to dost smutná postava.
- To je pravda. Vůbec se neumí vypořádat s depresí.

Když se Manuel jednou cítil sklesle,
řekl mu: "Depresí jsme válku nevyhráli." - Píšete teď něco?
- Pozítří jedu do Západní Indie. - To zní dobře.
- Mám osm sešitů a sto tužek a nevím, co napíšu. Ale uvažuju, že napíšu seriál
Proč nezbývá naděje. - Líbí se mi to.
- Lidem to totiž ještě nedošlo. - Žádná naděje nezbývá.
- S tím nesouhlasím. - Vážně? Ano, protože jste mi právě dal naději,
že John Cleese vydá další knihu.

- A pak se u nás zase zastavte.
- To bych rád. - Díky. Byla to čest. So Anyway...
k mání jako paperback. Překlad: qetu
www.videacesky.cz