Callejosos

Před pár měsíci přijela do čtvrti
reportérka jednoho z těch pořadů, co ukazují pravou tvář
čtvrti zbytku země. Z těch, co ukazují, že jsme prdel světa,
kterou si nikdo nechce ani podrbat. Byla to docela příjemná žena. Nicméně
jsem slyšel, že už sem asi nikdy nepřijede. Je to příjemné.
V televizi nejste každý den. Doufám, že táta nedostane přepínací záchvat
o reklamě při westernu na státní televizi. Tam to natoč, vole!
Kurva, Zurdo, ty jsi blbej! - Jak je, pánové?

- Hej, Negro...
- Jak je, Negro? Nic moc. Tady s tím blbcem
stavíme radiožurnál. - Co je tohle? Anténa?
- Anténa. Máš něco proti? - Je to vidět, nebo ne?
- Na východ, vole! Podle větví smrků! - Všechny jsou stejný.
- No, ještě trochu. Tam... Tam! Vypadá, že... Vole! Já se z toho... - Nehejbej se, vydrž.


- Nehejbat! Sedni si, Negro.
Teď je to vidět dobře. - Akorát. Už to začíná.
- Zurdo? No tak, vstávej
a nech už těch blbostí! Antonio Gala řekl... "Není špatné, že si sevillané myslí,
že žijí v nejhezčím městě na světe." "Horší je,
že možná mají pravdu." Je to nepochybně půvabné místo
plné krásy a umění. Ale má svá zákoutí.


A ta jsou, jako v každém domě, místem, kde se hromadí odpad. Ve čtvrti Banderiérů se krásné barvy
promění v hnědé a šedivé. Místo, v němž spolu žije prostituce,
drogy, bída a především... spousta blbců. Právě teď v Callejosos,
Los Banderilleros. - Dobré odpoledne.
- Jste z televize, ne? Z osmého. - Ano. Ty jsi ze čtvrti?
- Tak to musí bejt vaše auto, ne? - Ano. - Čubi, dej mi euro, ne?


V televizi jsou peníze. - No... - A co děláš ve čtvrti?
- Popravdě, vydělávám si tu. Přijel jsem ze svýho rodnýho ostrova
před pár lety a cejtím se tu jako doma. Já nikdy... - Počkej chvíli.
- Toč to, toč to! Tahle čtvrť se dá nastínit
jako obchodní dům. Je rozdělená
na různý úseky. Například nákupní zóna,
oddělená podle zboží a dál rozdělená podle ceny, se rozkládá po celý dýlce parku.


Čím víc lidí na místě, tím silnější zboží. Dál je tu restaurace,
místo k odpočinku, zábava... a modýlek na čerstvym vzduchu,
co se ukazuje celýmu městu. A tady samozřejmě máme...
parkoviště. Placený, to je jasný! - Zdravím, jak se máme?
- Všude spousta vlasů, jak vidíte. Taková ostuda.

Hele, holky,
chtěj si nás vyfotit. Taková ostuda... - Vy se tady ve čtvrti cítíte bezpečně?
- Já jo, zlato. Sice jsme chudí,
ale zato poctiví. Já tu bydlím už spoustu let
a nikdy jsem neměla žádný problémy. - Laňo? - Já taky ne...
- Jak říkám, v pořádku. Ale čtvrť je známá
svým nebezpečím. Nebezpečí? Tak je to všude. Jasně, že je snadný hledat v těch drsných.


Tak je to vždycky. Navíc, ti v jiných čtvrtích
mají svoje tatínky, který zaplatěj kamery
rozbitý rozmazlenejma dětma, a končíš. - Jasně. - Taková je sláva.
- Je to jistější, že? Panebože!
Ta dnešní mládež... - To je to jejich.
- Jsi v pořádku? - Hračičkové.. Zdravím.
Dobré odpoledne. Promiň, kam jdeš?
To jsou tvoje věci? Jo, jsou moje.

A odkud je máš?
Nejsou z odpadků? - A na co máš ten papír?
Bydlíš tady? - Jo. Poslyš, tohle je...
Tady ty spíš? Někde tady, že?
Hele, co chceš dělat? Musíš být ve Španělsku už dlouho.
Vidím, že jsi Rumun. Jakej Rumun? Já sem z Carmony,
holčičko. Z Carmony! - Dávej si otázky svý zasraný matce!
- Dobře, promiň. - Papír mám, - protože tady seru v přímym přenosu!


- Dobrá, hlavně klid... Není to, jak to vypadá,
dělal jsem jenom... - anketu.
- Promiň? Alespoň byla sympatická,
protože s takovým obličejem by měla bejt. I když říkaj, že hnusný líp...
Víš co? - Já teda nevím, tak to říkali.
- Lépe co? Slečinko, protože líp... soulo... - Šukaj, sakra.

Líp šukaj.
- Já nevím, možná ano. Ale to není z mý hlavy.
Mně to řekli. Možná jsou super ohebný, můžou dělat
výjimečný polohy, ale to já fakt nevím. Nebo třeba dělaj věci, který ostatním
přijdou nechutný nebo tak něco. Ale já to nevím.
Takhle mi to říkali. Já fakt neví... - Kdy to bude v televizi?
- A jak se žije ve čtvrti Banderiérů? Je to tvrdá čtvrť, ale koneckonců...
Z Banderiérů rovnou do nebe. - Prodávají se tu drogy?


- Cože? Drogy? Žádné drogy. Nebo vlastně...
Tak to říkaj, ale popravdě, já nevím. Já tu drogy neviděl. Možná jinde
je prodávaj, ale to já nevím. Klidně mě prohledejte. Nebo radši ne,
ale pravda je, že tu drogy nejsou. Říkali. Takže tak...
Uvidíme se. My jsme BITCH - "Banderiérská
Individua Také Cítí Hlad". Jsme nezisková organizace a pomáháme lidem,
kteří to ve čtvrti nejvíce potřebují. Poskytujeme jim jídlo, deky, víno,
primární potřeby dětí matky Země. Vracíme jim důstojnost...


Tak trochu. Není snad vidět, že jsou jako štěňata?
Plní blech a smradlaví, dva škrpály na nohou. Ale i těchto dítek je třeba si všímat
a nakrmit tato štěňata. Samozřejmě. Mateo... Říkáme mu tanečník. - Všude říká, že býval velikán
klasického baletu. - Ano? Drogy dělají divy. Můj kolega.

- Petřík.
- Jaký je? Moc nemluví
ani nikam nechodí. Je jeden ze služebně nejstarších. Ten zkurvysyn je ztělesněná laskavost,
světec a naivní jako nikdo. Sleduj! Petříku!
Kolik je 3+2? - Pět.
- Dám ti ho tam hned! Petřík je neuvěřitelnej. Ptám se ho
po třiadvacátý a sežral to pokaždý! Nikdo není tak naivní.

Říká se, že nemá pohlavní orgány. - Prosím? - Že je jako anděl.
Jako Barbie. Je to Barbie. - Dobrý den.
- Dobrý den, madam. Jak se vede? Racek je prostě racek. - Jak že?
- Děkuji. Říkají vám tanečník, že? Jsem Mateo Ruiz Kazakievo.

První tanečník
z American Ballet Theatre. Zlatá medaile z 93. a 94. V mezinárodním přeboru. Úžasné. Jsem velmi soutěživý.
Říkali mi Racek. - Ukázali mi, jak bejt ten nejlepší.
- Jak jsi tedy skončil tady? Jak jsem tedy skončil tady? Racek!

Jsem ve čtvrti jedinej,
kdo má koule na to, píchnout si do krku. - Neobtěžujete snad tyhle zasraný feťáky,
že ne? Ten odpad... - To ne. - Hašišáci zkurvený! Abyste chcípli!
- Klid, nic se nestalo. - Zmizte odsud!
- Vážně nemáme problém. - Vy jste od Callejosos, ne?
- To ano. - Pojďte ke mně na pár lahváčů, no tak.
- Dobře, jdeme. Jdeme, jdeme! Víš, tohle je typickej,
nikdy nekončící problém dětí s míči. Ale víš, co já s nima dělám?


Podívej, kde jsou děti s míči! - Pust mě, kryple!
- "Kryple." Sleduj, jak jsou drzý! Ty musí mít ale otce.
Já se poseru... - Teď tady chvíli zůstaneš!
- Není to trochu kruté? Krutý? Myslíš, že tohle je krutý? Krutý je od nich, když celej den jebou
do míče a nedaj mi chvíli klidu, kurva! Pojďte dál. - Divně to tu páchne, ne?
- Neměl jsem čas uklidit. Omluvte ten nepořádek.

- To je v pořádku. Předpokládám,
že pro vás je to složitější. - Cože? Myslím kvůli tomu,
že jste sám a že nemáte... Radši sám,
než ve špatný společnosti. Jestli mě život něco naučil, tak to,
že abys jedl bezpečně, můžeš... buďto pěstovat vlastní věci...
Svoje rajčátka, cibulku, melouny. ...nebo můžeš jíst z konzerv. - Víš, co já dělám s konzervama?
- Co? - Odlepuju etikety. Takže mám každej den něco novýho.

Překvapení. Zřejmě dost pijete, že?
V lednici je samé pivo. Léčím si tak svá vnitřní zranění. Nebojíte se žít ve vaší situaci tak daleko?
Někdo by vám snad pomohl žít trochu důstojněji. - Proč si neřeknete o pomoc?
- O pomoc? Máš tolik drzosti říkat mi,
že potřebuju pomoc? Otevřu ti svoje dveře, pustím tě dovnitř,
otevřu ti své srdce, a ty prostě jenom... "Tady to smrdí, tohle a tamto."


Ty zmatená huso s drškou vlkodlaka! Dostávám chutě vydloubnout ti oči, sežrat je,
vyblejt je a nechat tě je sežrat znova. Děvko! Krávo! Tvoje matka neví, jestli tě porodila
nebo vysrala. Vypadni odtud, do píči! Jdeme! - Tady se scházíte? - Ano,
tady pořádáme aktivity pro lidi ze čtvrti. Sázky mezi sousedy, zábava, smích...
Jako Bingo, ale je na co se dívat. Aha, ale ty aktivity jsou tajné, ne?
Jako kohoutí zápasy. Kohouti, nosorožci, psi...
Cokoliv. Je to sezónní jako všechno.

Teď jsme například v části roku,
která je sezónou plametek. - Šneci.
- Šneci? Ne, holčičko. Plametky!
Šneci jsou menší. Někteří lidé čekají
na tuhle chvíli celý rok. Zápasy můžou trvat i týdny. Vezmeme plže
a vložíme ho do kokainu. Prostě ho tam hodíme. Ale zápasy jsou založeny na strategii,
inteligenci a pohybu.

Jako sám život. - Tohle je kokain, že?
- Dáš si čáru, nebo ne? Tady tohle je kokain.
Žádná sádra, ale kokain! Šneci po něm zešílí.
Budou hyperaktivní. Ta havěť zešílí. - Není to trochu kruté k těm zvířatům?
- Krutý? Nebuď dětinská. Víš ty, o čem mluvíš?
Kéž bych se já mohl topit v kokainu. Ale nikdo vás tím nechce zabít.

Víš, co dělaj s prasetem, aby sis ho
mohla dát doma jako řízek? ...jak pokrytecký.
Ty svině progresivní! To by stačilo, odejděte.
Mám vás plný zuby. Ven! No to mě poser! Toč to! Do hajzlu! - Zdravím. Dobrý den.
- Dobrý den. V naší čtvrti se pokoušíme
vyzdvihovat úctu k božímu dílu.

Vzít děti a ukázat jim, která z cest je ta přímá a správná. Děti jsou to nejcennější. Semínko klidné budoucnosti. Bůh miluje děti.
Já jsem dětmi očarován. Miluji je!
Chci říct... Budoucí generace je nebezpečná,
a lidi si to neuvědomujou. Řeknu ti něco o mojí době.

Vyrůstali jsme v těhlech čtvrtích při klasických
filmech od Disneyho. Jsme snad tak blbý? - Nastávající generace, ty lidi...
Víte, co se dnes děje? - Ano. Kámo, tohle je nebezpečný.
Vždyť se na tom staví osobnost. Za mejch časů to nebylo jiný,
ale ten špatnej byl Mark Lenders. Drsnej a nebezpečnej týpek.
Teď je to tmavej buzík. - Blíží se konec. Časy jsou zlý.
- Až tak? - Podívej se na ně. - Taková ostuda. Co si pomyslí jejich mámy?
- Proč? - Celej den tady hulí špeky... Najděte si práci,
jako mám já, sakra.

Najděte si zasranou práci, hoši. Nashle. - Já nemám rád, když nám otec Samuel dává
objímací odpustky. - Co že ti dává? - Pravdou je, že v téhle čtvrti máme
spoustu nežádoucích lidí. - Aha. Samozřejmě tu máme
i ty poctivé, že? Španělé, kteří platí své daně a zaslouží si
zajít pro chleba, aniž by se museli bát. Jsme... - strážní andělé.


- Aha. Ale ať se snažíte jakkoliv,
vždycky vás něco překvapí. Vždycky v mezích, že? Každopádně, už jsme tady dlouho a víme,
jak to všechno ve čtvrti chodí... - Kurva drát!
- Můj bože! Budeme ho pronásledovat? - Budeme?
- Ne, ne... Toho ne. Tenhle zapadnul do jedné
takové úzké uličky. A hlavně běhá jako blázen.


Tenhle vlastně ani neútočí. My nikdy neplýtváme
energií zbytečně, víte? Je to jedna ze zásad našeho oddělení.
Nikdy pro nic za nic! Navíc, tenhle neútočí. - Ne, jako třeba tamti. Podívejte.
- Kdo? Ti, co si tam povídají? Nenechte se zmást tím jeho
ksichtem Medvídka Pú. Je to imigrant. A kromě toho,
je to stálý návštěvník cely. Rád... - Rád lidi oblbuje.


- Ano? - Sledujte. Pojďte za mnou.
- Jdeme na něho? Jdeme, jdeme. Podívejme. - Dobré odpoledne.
- Už zase? Nechte mě na pokoji. - Doklady, prosím.
- Co jsem udělal? - Co jsem udělal?
- Já ti dám, co jsem udělal! - To není nutné, ne?
- Prosím, nebij mě víc. - Jsem policista.


- Je to policista? Jsem králík. Jsem Kurt Cobain. Prosím, ne. - Jsem meloun.
- Je to tu nebezpečné. - Už mě nebij. Co jsem provedl?
- Jsme spasitelé téhle čtvrti. - Vybrali jsme si tuto práci, a proto
jsme hrdinové. - Jsem nevinný. Je to tak, madam? Vy jste tak akorát
pěkní zkurvysyni!

Pokračujte. - A znovu. - Pořád tady, holčičko?
Vypadni z tý čtvrti do svýho čistýho... - Dobře, dobře.
- vyvoněnýho bytečku. Určitě tam máš narvanou lednici.
Máš tam i broskvovou marmeládu, kterou si namažeš na pindu,
a potom už jenom pejsek Riki. Sbal si toho jorkšíra
a padej odtud! - Hele! - Ahoj.
- Jste z televize? - Ano. Z pořadu Callejosos...

Chci pozdravit Chiguiho, Paletu... Callejosos, natočte si mě.
A tohle jsou mí kámoši. - Dobře, vyřídím.
- Kdy to budete dávat? - Zítra. - Mami, koukej.
Miluju tě, mami. Odtud ti to říkám. Jak byla ta pecka z minulý soboty?
Ty vole, bylo to... To je nářez! - Ketamín. Ketamín za babku!
- To si dáváte vy? Vezmeme auto...

Bum! Drinky, první koupíme
lupeny, pak led, potom pilulky... - 4 pilulky. - Rozdrtíme a šup dovnitř.
- 4 pro každého? Takže se dobře bavíte? Čubka jedna, podívej na ni. - Je mladá, ty blbče. Má tak 12, 13 let.
- Tu holku netoč, dobře? Ale provokuje, čubka... - Ta už je dávno pokřtěná.
- Představ si, že je to tvoje ségra. - Jsi špatnej člověk. - Jaká ségra?
Není to moje ségra, ale normální holka. Tohle je děcko. Vždyť má...
ty kozičky, stíny, tanga. Kam valíš?

Co provokuješ? Co chceš?
To tady dřív nebylo. Teď je. - Tak tady máš!
- Nevšímat si! Hezky pokračujte. - Občas jo. - Co je dneska?
Pátek. A kdo vyhraje? Moje péro. A proč? Protože každou, co uvidím,
bude mě chtít a bude moct... Tu si dám. - Ticho, už jí z tebe hrabe!
- To je v pořádku. Trubadúr všech nocí
a překvapení. - Zavři už hubu, nebo ti pustím.
- Nebo mi pustíš co? - Co a čím?
- Co, co a čím? - Co, co, co a čím?


- Vole, co, co a... Nezačínejte zase s tím co, že co! Dobré odpoledne,
můžeme si popovídat? Zdravím... - Zdravím. - Dobrý den.
- Dobrý den. Drogy jsou svět,
ze kterého se dá dostat. Já jsem jasný příklad,
že je to tak. Takže vy jste dřív bral drogy? Já jsem lítal v drogách,
to je jasný.

Jde o to, že poslední dobou
jsem se rehabilitoval a dneska je ze mě novej člověk.
Už nejsem ten zasranej feťák, kterej neměl žádnou budoucnost. Teď se cejtím silnej a mladej. To je vidět. Běhám 5 kilometrů každej den, dělám 200 kliků, 250 sed-lehů...

Dokonce jsem si koupil
ten Body Painting, Persipasi a ten
Andro - Penis Extender. To jste ale dobrý příklad.
Dokázal jste to a neberete nic? Nic, nic... Snad jen, když dovalim domů
s menší depkou, - povolím si jednoho špíčka,
ale malinkýho špíčka. - Jen tohle? Ale když nemám, nic se neděje.
Prostě si dám Acylpyrin, což je nutnej lék.

Přece jenom už mám nějakej věk, - a srdce běží, jak běží.
- Jasně. Občas se příliš uvolním,
a musím si dát vlásek kokainu. Ale jenom tolik,
kolik je třeba, abych zase našel tón.
Jenom takovej nehtík. A taky mi ten kokain
nedělá moc dobře. A tak... Že bych si tak...

vykouřil malou paličku.
Asi tak, ale... Ale jenom trochu. Takže vlastně... Zásadně už si nepíchám do žil... Z tohohle se dá vážně dostat. - To je pro mladý. - Pro mladé, ano.
- Buďte silný jako já a neserte se s tím. Ale radši ani nezačínat. Dobře...

- Za chvíli se uvidíme dole.
- Dobře. Mockrát děkujeme, sbohem. A běží. Ale už, ty vole! Nebudu říkat znova, abys vypadla.
Děláš si ze mě srandu nebo co? - Já se poseru! - Nechceme obtěžovat.
- Dělej, nebo ti s tím pomůžu! Jdeme, jdeme! Víš něco o lidech odtud?
Prodávají se tu drogy? Chodíš sem kupovat?


Jsi ze čtvrti? Jen jedna otázka. Ty víš,
jestli se tady hodně berou drogy? A... To ona prodává.
Takže ty prodáváš drogy? - Prodáváš drogy? - Podívej holčičko!
Já prodávám to, co mi vypadne z kundy! - A teď už můžeš vypadnout!
- Dobře. Je to ona. A ty prodáváš co? Já nic, děvče. Sleduj. Tohle...
Zrovna přivezený z Maroka. Z Maroka a...


Z Barbařiny pochvy. - Pořád je cejtit moře. Je vidět,
že prošel průplavem. - Za kolik je? Tenhle mám za... Ne jednu, ne dvě
ani tři... ale za tři babky za gram. Tři za gram? Je to nářez. Tohle prodám za 30 babek
obyčejným klukům tady ve čtvrti. Moji nejlepší zákazníci
jsou snobi z fakulty. Ti, co sem do čtvrti přijdou
namachrovaní a... Tohle jim můžu nechat za 50
a tohle... To taky.

50 zlaťáků, a když nechtěj,
pomažou s prázdnou. A je to.
20 eur do kapsy, ne? Ale cizinci?
Cizinci jsou ti nejlepší zákazníci. Ať jsou z Rakouska, Finska nebo odkudkoliv,
střelím jim to za dvojnásobek. Za 30 eur... Za 30 eur jim můžu prodat
třeba tenhle kámen. - Prodáš jim cokoliv, že?
- Kurva, to je psí lejno, do hajzlu! - Takže takhle vypadá 30 Euro...
- Děvče, děvče... Co děláš? - Jen si sáhnu.

- Vy z Callejosos moc rádi
drogy, co? Ale tady, kdo sahá, ten platí. Takže za 30 babek. Co?
Ne, ne. Žádných 30. S tvojí drškou 40! Tím spíš, že s sebou máte
tak velkou kameru, ne? Hele, já udělám takhle
a přijde pět... pět Rumunů a zabijou vás! - Dobře, jenom klid, my nic nechceme.
- A kromě toho... Vždycky titulkujete Andalůzany.
Co je to? To nám nerozumíte? To musíte všechny z Andalůzie titulkovat?
Tak hele, jestli mě otitulkujete, - tak vás roztrhám všechny, zkurvysyni!


- Nebudou žádné titulky. - Už mě netoč! - Dobré odpoledne.
- Dobré odpoledne. Buďte dobrá. - Kdo jste?
- Já jsem Gabriel a tohle je Yeye. - Přišli jste shánět drogy?
- My a drogy? My tyhle sračky nepotřebujeme. - Jdeme z FNACu, ze čtení na stojáka.
- Z FNACu? Čím se zabýváte? Tady můj kamarád je na podpoře
a já jsem... Filmař. Student a zároveň filmař. - Filmař? - Ano, mám webový...
Máme webový seriál. Temná noc. Seriál v podstatě
ještě není na internetu.

Máme scénář... Vlastně nápady
a v podstatě... už se seriál rozjíždí... A o čem je ten seriál? Ne! Spoiler vám nemůžu říct! Já jsem viděl všechny ty sračky,
co kolujou po netu. - Můj seriál... Vlastně náš seriál
to všechno překoná. - Aha. Máme dost jasný náměty.
Máme náměty z Anděla, ne? Buffy, Naruto,
od kapitoly 182. - Bleach, ta řada s boomy.


John Markoff. - John Markoff. - Aquira Kurosawa...
- Vážně neberete drogy? Vážně ne. Přísahám. - Ahoj, dobrý den.
- Ahoj... Jak se máme? Ty si tu vyděláváš, že? Jsou ženy, které musí prodávat
svá těla, aby vydělaly peníze, víš? Jsou ženy, které mají... děti a musí posílat peníze pryč,
protože nejsou odtud. Já si za své peníze kupuju své libůstky
a zaplatím si studia.

Takže se musíš prodávat,
abys dokončila školu? - Ne... Klidně bych si mohla najít
jinou práci. - Ano? Jenže já mám sex strašně ráda. - Vždycky jsem věřila, že jsem se pro to
narodila. - Co tím chceš přesně říct? Že abych fungovala, potřebuju
6 nebo 7 šuků denně, holka. Využívám svých prostředků,
a ještě z toho mám peníze. A zákazníky si vybírám. Ne, ne.

Žádnej výběr.
Tahle není vybíravá. Záleží ale taky, jak jsou nadržení.
Je mi jich vlastně líto. Já bych chtěla, aby se tahle práce
dělala z chuti, a ne z nutnosti. Aby se brala jako... nadstandartní servis,
což vlastně je, že jo? Dělat si kurzy na východě,
různá školení a tak. Jasně, přesně tak.
Ať jim ukážou. Ať se naučí triky. Vrtulník, žábu, vodní skútr... - žaludek morčete, hlávkovej salát, ...


- A kdy sis řekla, že je to práce pro tebe? - třináctku, čtrnáctku...
- Už za mlada. Ostrouhala jsem každýho plyšáka. A co studuješ za obor? - Další mou velkou vášeň.
- Kterou? - Studovala jsem teologii.
- Teologii? Strávila bych život v klášteře,
kdybych nebyla... Kdyby nebyla taková děvk... Předpokládám,
že není snadné tady spát.

- Jsou hovada, co v noci obtěžujou.
- Jasně. - Proto mám u sebe vždycky
advokáta obránce. - Co? - Advokáta obránce. - Nerozumím ti.
- Advokáta obránce. - Cože? Klacek, sakra! Filmy ze včera i dnes, filmy, co nás
viděly růst, dobrý filmy. Ne, jako ty dnešní sračky. Krvavý sport,
Dvojitý zásah, Chair driver, Přepadení 2: Temné území, Delta Force, když Chuck Norris byl
Chuck Norris, a ne ta močka z Texas Rangers.

Motivující filmy. Příklady překonání se.
A s dobrými úmysly. Máme i sekci pro dospělé s: Černošky si to
dávaj s velkými mastify a Trpasličí dendrofilik. - A máš něco s Brucem Leem?
- Nemám rád čínský filmy. Nikdy nevím, kdo je dobrej a kdo zlej.
Je to sračka. Já nabízím službu společnosti. Současná kultura v obrazech.
3 babky za jeden, 5 za dva. Kvalita Verbatim a sleduj,
potisk vpředu i vzadu. Moje matka řekla mi
abych zpíval a nebrečel... Moje matka řekla...

Hele, nemáte zájem o tohle rádio?
Zrovna jsem ho našel na ulici. Je nový. Přímo z nože. - Novoučký, novoučký.
- Poslyš, co se ti stalo s rukou? S rukou? Musel jsem
rozbít okno u auta. Ty jsi ze čtvrti? Ze čtvrti Banderiérů?
Podívej, něco ti řeknu. Lidi o týhle čtvrti mluví skvěle,
ale ta čtvrť je zkurvená sračka. Zasraní feťáci!

Táhněte si na fetodrom!
Všechno je to od vás dojebaný, vy sráči! Pak jsou tady zasraný gorilly,
který chtěj zasraný eura za zaparkování tvýho zasranýho auta
ve tvý zasraný čtvrti! A co teprv všechny ty
špinavý kurvy, který jsou nakažený a odporný,
a ani si neoholí mušli, než tě vojedou. Ještě jsou tady ty zasraní dealeři.
Co tady chtěj tihle dealeři? Co tady špiní moji čtvrť? Ať říkaj, co chtěj,
ale tahle čtvrť je zkurvená díra! - Tak nic, na shledanou.


- Na shledanou. - A dávejte na sebe pozor, je to tady
fakt nebezpečný. - Dobře, dobře. - Taková sračka, co? Vždyť jsem tam skoro
nebyl vidět. - Je to zkurvená sračka. Navíc byly všude samý písmenka
a něměl jsem ani čas koukat na obraz. - Jsou to pěkný mamrdi.
- Hovada... A ještě jsem propásnul ten western
s Johnym Waynem. - Jo?
- Negro, kámo? - Tady Jizva, poslouchej.
- Jak je, Jizvo? - Poslouchej, vole.

Musím mluvit rychle,
nemůžeme tady mít telefon. - O co jde? Přišel sem nějakej novej blbec
a s ním takový řeči, že by ses posral. - Řekni Khakimu, ať zmizí.
- Cože? Ať odjede, vole.
Že po něm jdou. Jdou po něm! Musím končit, vole! Překlad: Jeroneemo
Korekce: BugHer0
www.VideaČesky.cz