Staré šrámyMalviviendo (S01E09)

V minulých dílech Malvivienda... Podívej se na mě! Říkám, dívej se na mě! Odpočiňte si, seržante. Zdrhej! Už bylo načase, ty hnusnej zkurvysyne. Netvař se tak blbě! Víš, že tohle nebude k smíchu. Najdi sílu k útěku. Najdi motorku nebo koloběžku. Najdi východ.

Najdi si hezkou myšlenku a soustřeď se na ni. Najdi příčinu. Najdi důvod, proč vést špatný život 2000 kilometrů od domova a nedělat nic. Najdi zadní vrátka. Najdi omluvu, abys přestal utíkat. Najdi kurz z úřadu práce. Najdi... Najdi způsob, jak přestat kouřit. Najdi si osvěžující nápoj. Najdi důvod, proč jsi utíkal. Najdi telefon. - Hele, promiň, musíš si objednat, dobře?

- Aha. Můžu poprosit o sklenici vody? A oheň, jestli máš. Díky. - Ahoj, Škorpióne. - Kdo kurva seš? Kdo je tak kurevsky statečnej, že mi volá v době poledního klidu? - Posílá mě Khaki. - Vysmíváš se mi, ty zkurvysyne? - Kéž bys byl tak chrabrej a řekl mi to do očí. - Miguel Jeréz, Khaki. Omlouvám se. Máš papír a tužku? Jo.

Máte propisku? Děkuju. Dobře... Dobře, mockrát děkuju. Mockrát děkuju. Takovej hnus. Byl jsem dost nervózní. Potřeboval jsem vykouřit jednu super speciální nouzovku a připravit se na to, co mohlo přijít.

Tak jsem prohledal byt, než jsem vyrazil za tím zbrojnošem. Potřeboval jsem se uklidnit. Mít chladnou hlavu, vyčistit si myšlenky... a vymyslet plán. Tohle je z období, kdy jsem byl v Tibetu. Ty víš, že jsem tam poznal mnichy a druidy, co žijou v horách. Ty, co ovládají sílu Země a energii vesmíru. Tak odtamtud. A odtamtud byl můj první mistr.

Ten první skutečný, který mě naučil nejvíc. Pongolle I. A ten mi pověděl o olaye. Blahodárné trávě ze země Hamba. Hamba! Olaya z Hamby. Tahle tráva.... roste v končinách, kam není možný se dostat. Jsou jenom čtyři mniši, kteří mají povolení ke vstupu na horu. Tak vysoko, jak jen je možný.

Je snad jasný, že jsem si tuhle trávu musel sehnat. Ale ta není pro všechny. Takže jsem splynul s kytkama a celým prostředím. Napůl skály, napůl vítr, napůl vzduch. Hodně jsem se naučil, studoval jsem a meditoval. Naslouchal jsem světu. Nakonec jsem ze sebe musel dostat maximum síly, inteligence a znalostí. Tos neviděl, jak jsem mastil dolů s pytlem trávy toho mnicha, co mě chtěl zabít. "Moje marihuana!"

A dal jsem to. No a ještě mi trochu zbylo. Takže... Já ti ji dám. A když ti bude zle, budeš mít divný myšlenky... nebo budeš potřebovat odpověď od světa, tak ji použij. Ale ne, abys ji vyhulil teď, když přijdeš domů. To ne. Tahle marihuana je fakt silná. Je to jako lízat buddhovi šourek. Ale ne takovýmu, co si koupíš a: "Hele, mám buddhu." Ne, ne, ne! Buddha z veliký hory s koulema jako...

Myslím šourek takovýho buddhy. Takže opatrně a hlavně zodpovědně. Tati? Mizero! Kam to jdeš, smrade? Čím ty se vůbec živíš? Celý dny v práci, abych živil takovýho šmejda? Vytáhni si ty kalhoty! Nestydíš se takhle chodit? - Matko zlatá!

Nastup si, jedeme domů! - Bydlíme 2000 kiláků daleko, tati. A za oceánem. 2000 kilometrů? Nechtěj, abych tě řezal tady a nastup si! Blbej srandisto! Bezpochyby byl super speciální. Knockoutoval mě na dvanáct hodin. Na jednu stranu mě to uvolnilo. Měl jsem mnohem jasnější mysl. Na tu druhou, Khaki už mohl být pohřbený v květináči. Převlékl jsem se a z domu vyrazil brzy. Tohle není žádnej dům, ale zasranej hnus! DÍL DEVÁTÝ - STARÉ ŠRÁMY ...a musela jsem jim to říct.

To byla taková líbačka! Tohle je poctivý kadeřnictví. Nemáme srdcervoucí časopisy jako ostatní. Máme ten zajímavej - ten Quo, aby se lidi něco naučili, Loli. A z růžových hlav tu máme jen Lolu, kde alespoň píšou o králích a princeznách. A ne o těch hnusných mizerech, co se flákaj po parku a po čtvrti, ne snad? Čtvrť? Tahle čtvrť má příšernou pověst. Já, když se mně na takovém tom internetu ptají, vždycky píšu, že jsem ze Simón Verde nebo tak.

Protože jinak si myslí, že je člověk nějaká zasraná spodina! Hlavní je mít vzdělání, výchovu a respekt. A to všechno tady chybí! Víš, kdo za to všechno může, Loli? Nevíte, že ne? Drogy, holčičko! Přišly sem v osmdesátých a zůstaly tady napořád! A já si říkala, že až feťáci umřou, tak tohle všechno skončí. Byl to pro mě mezník! Stačí jenom zajít do parku a podívat se, jak ti malí smradi podávaj drogy jiným smradům, a dál budujou prohnilou generaci!

Ale jak říkám, tady si jenom pes honí ocas. Naprostá pravda, holka. Jak pěkně mluví, čubka. Vidíš, holčičko? To, když má člověk vzdělání, čte zajímavý věci, sleduje dokumenty a naučný pořady. Vlastně, všechno, co jsem ti řekla, jsem četla dneska ráno na záchodě. Říkám ti to vlastními slovy, abys mi rozuměla. Je třeba vědět od všeho trochu.

Zurdo... - Teď nemůže? - Ahoj, Negro. Už tady končím. - Že jo? - Jo, hotovo. Opatruj se. ...Chinitito. Připomínám, že jestli nás posloucháte z kadeřnictví, buďte opatrná, ... - Měj se. - Zatím. - ...OSA vám za to může napařit pěknou pálku. Vidělas, Loli? To je chlapák. Jeden z těch z dřívějška, ne?

Lidi jako on zachrání čtvrť. Protože jestli ne... Sleduj ho! Zodpovědnej, študovanej, sportovec. Vydělává si roznášením letáků. Jak ten je za vodou! - A měl by snad bejt chudej, když celej zbytek čtvrti fetuje? - Ovšem, Mari. Tvůj bratr je k nakousnutí.

Mulo? Počkej chvíli, musím tady nechat kostku pro Loli. - Tak Mulo? - Jo, kámo, Mulo. Ten na kolečkovym křesle. Budu ti to muset vyprávět. Jdi někam, Negro. Nevidíš, jak sis ten příběh přikrášlil? Seš jak scénárista ze Ztracenejch. Někam jsem zavolal a slyšel takovej kravskej hlas, kterej mi řekl, abych přišel na tuhle adresu. Cabaňas 25?

To musí bejt mimo čtvrť. Nic mi to neříká. - Co budeme dělat? - Já nevím, dal mi to Khaki. Měli bysme tam jít, ne? Přijde mi to trochu divný, Negro. Co je to? Knížka, která vypráví o tvým vlastním dobrodružství? Únos, telefon, vzkaz, adresa. Nejmenuje se to Hra? No tak... Schválně, jestli na nás připraví něco ve stylu Hostelu. Vole! A co když je to ruská mafie? Zamyslel ses nad tím? Tyhle lidi... Ty ses zapsal do videopůjčovny?

Ne, Jizva mi dluží vatu a zatím mi dal do zálohy terovej disk plnej filmů. Ale bacha! Jeden tera jsou miliony giga. Vejde se tam nejmíň... Nejmíň 200 filmů. Ale pořádnejch filmů! Probral se mnou každej zvlášť. Je to fakt frajer. Prej udělal seznam šitej přímo na mě. Je to filmofil. Koukej, Občan Kane. Občane Kane je o sériovym vrahovi, kterej zabíjí lidi kladivem.

Kladivem. Tak co? Dál je tady Ze zvuků hudby, což je prequel Města bohů. A Společnost mrtvých básníků. Z názvu je všechno jasný. - Zombíci, ne? - To je jasný. No sakra, podívej. Důstojník a džentlmen. O klukovi, co začíná prodejem drog ve čtvrti a nakonec se zmocní celýho města. Trochu mi to připomíná tebe.

Když mluvíme o Jizvovi... Co vy tady, hoši? Vole! Tady jsou mí bráchové. - Řekli jsme ti včera, blbče. - Ne včera, dneska. Dneska. Tady je to jedno. Vole, vždyť ty jsi mi nic nekoupil. Podívej, zaprvý, já už si tady na tebe nemůžu půjčovat. A zadruhý, jedině tohle léčí narkolepsii. Domácí léčení. Prej narkolepsie, blbec.

Mluví z nedostatku spánku. Vole! Co si dáte vy? A co vy, chlapi? Ne, žádnej ketáč. Neotravuj pořád s levným ketáčem! Tak kokáč. Ahoj, fešáku. - Asi pro mě nemáš kostičku, že ne? - Nic u sebe nemám. Já... Vůbec, zlato. Já taky nic nemám. - Byla na tebe moc hezká, co?

- Vyšla by mě dost draho, čubka jedna. Co tady chrápeš? Dáš si něco? - Elko. - Elko, éčko, speed, co? Éčko, éčko. - My jdeme, vole. Jdeš taky? - No jasně, jdeme. Víš, kam jdeme a proč? Ulice Cabaňas 25. Jaká exotická kurvička. To nám ten seržant ale dopadnul. Moc mluvíš.

Buď zticha! Něco ti řeknu, ty podělanej zkurvysy... Řekl jsem, abys byl zticha! Pojď odtud, dělej. Pojď odtud, buzíku. Jsi dost dobrej. Máš dobrou pravačku a jde z tebe strach. - Ale už to kurva skonči! - Chceš snad, abych ho zabil? Mám dost problémů na to, abych někoho zabil. Vůbec.

Najdi si jinou kavku. Já? Moc rád. A kdybych mohl, urazil bych mu hlavu tyčí a pomalu ho obral kleštičkama na nehty. Ale jsem na to moc šlechetnej katolickej. Jsem za takový věci trestanej. Prostě ne. Já tyhle věci nedělám, Mulo. A za co tě teda platím? Už jsem tady pěknou chvíli! - A dávám mu pořádně zabrat. - Osm hodin denně! Pět dní v tejdnu!

Chci smlouvu! Tenhle chlápek je Masopes. Mám ty nejlepší kapesníčky ve Španělsku. Jeho příběh není složitý. Když se Joaquín Moruno dostal do vězení, Mulo zůstal bez svý osobní gorily. A tak Almeja doporučil jednoho týpka, kterého poznal před pár měsíci a který mu ukázal, že je to opravdu tvrďák. ...ty nejlepší.

Tady je máš. Chlapče opálenej! Pojď sem k nám! Zdravím. Ty nejlepší kapesníčky ve Španělsku. - Za kolik je balíček, Wille Smithi? - Jedno euro. Jedno euríčko. Dneska jdu za zábavou, tak potřebuju euro, brácho. No to mě do prdele poser. To je dovoz z Indie, ne? Přinejmenším. Máš u sebe něco, vole? Dělej, Joaquíne, padáme. Máme zelenou, fofrem! Zkurvysyni, oni mě okradli!

Já se z toho poseru! Já jim... Nasrat. Viděl jsi, jak tam ten kluk zůstal s pohledem mechanika od Pirelli? Zkurvysyn. Tak chlapče, kde jsme skončili? Takže jsem byl v Madridu, a vlezu do jednoho baru. A objednám si u číšníka jeden šunkáč. - Vůbec nevěděl, o čem mluvím.

- Aha. - Nemůžu tomu uvěřit. - Přísahám, kámo. To samý jsem mu řekl já. Že neví, co je to šunkáč? Žil jsi snad celou dobu ve sklepě? Znamenitej sendvič, chlape! Zdá se, že to tam neznají. Jako smažený kalamáry, který se dělaj tady na jihu. - Pěkný mamrdi. - Ti ze severu jsou divní, co? Na to, jak je dobrá šunka, krevety a červený víno.

- S citrónovkou. Co? - No jasně. Tak mu říkám... "Pojď sem, ty kavko! Prokážu ti laskavost. Řeknu ti, co je to dobrej triánskej šunkáč. To vezmeš vepřovej řízek, plátek šunky a osmaženou zelenou papričku. A důležitý? Česneková omáčka. A tak vznikne poklad." A víš, co mi ten chlápek řekl?

"Tož to mi tu též mame, hochu." A víš, jak tam v Madridu říkaj šunkáči? - Neříkej mi, že ne šunkáč. - Vůbec ne. Sendvič s vepřovým řízkem, šunkou a papričkami. - Hromada mamrdů. - Sendvič s vepřovým řízkem, šunkou a papričkami? Kurva... Ti z Madridu jsou divní, co? A jak říkaj pivu?

Poslouchej, ještě jsem neskončil. A říká mi: "Tu v Madridě též mame taký poklad, hochu." Ptám se: "Jakej?" A víš jakej? Jakej? Sendvič s kalamáry, vole. S kalamáry? Taková prasárna, co? - A víš, co je nejhorší? - Co? Kde kurva v Madridu vzali kalamáry?

Vždyť Madrid je uprostřed. Žádný moře, žádná pláž. Ale to nikdo nevidí. Nikomu to nepřijde podezřelý. To je jako by v Cádizu byl slavnej Katův šleh... nebo vepřový nudličky s feferonkama. Musím támhle zastavit, protože už uchcávám, kámo. Tak fofrem. Zaparkuj a pohni sebou. Jasně, jak chceš. - Ne, prosím...

- Ničemo! Zabiju tě, zabiju tě! Jak je ti? Jsi v pohodě? Jsi v pohodě, Almejo? Je ti dobře, kámo? Zabiju tě! Hovado! Se mnou si nezahrávej! Přijal práci pro Mula výměnou za celkem dobrý plat.

Čekal jsem opuštěnou průmyslovou halu, černá železná vrata v malé uličce nebo dům ve stylu Texaského masakru. Život tě pořád překvapuje. - Musí to bejt tady. - Určitě? - To jdeme na sezení Tupperware? - Ne Tupperware, ale špiónů. - Zdravím, hoši. Mohu vám nějak pomoct? - Ano, hledáme Škorpióna. To jsem já. - Mimochodem, to s tebou jsem mluvil odpoledne, že ano?

- Jo. Máš překrásný hlas. Jako vypravěč. Pojďte dál. Tady máte teploučké kakaíčko, hoši. Jako dělala má matka. Miloval jsem ho. Mimochodem, Jéreze, na nějž jste se mě ptali, jsem poznal před mnoha lety, když jsme spolu sloužili v armádě. Byl jste v armádě, Škorpióne? Říkej mi Honzíku. Trvalo to osm let.

Moc vydařené období. Pravdou je, že v dobré dny jsme zabili dost nepřátel. Potom, když jsme se vrátili do Španšlska, jsem zabil čtyři kolegy. Ale to byla jiná doba. Sušenku? Mluvíš vážně? Já vždycky mluvím vážně. Je to nádherná historka. Musím vám ji povědět. Já byl už odmala velmi nervózní chlapec.

Rozhněval jsem se kvůli všemu a byl jsem dost násilnický. Moji rodiče si mysleli, že vojenská kázeň mě může změnit... Nic se ale nestalo. Protože přiznejme si, že takový zkurvysyn, jako jsem já... Jak ho jen můžou strčit do armády? Ano, tam tě naučí, jak zacházet... se zbraní... nebo jak zneškodnit svého nepřítele, takže zajisté...

Tenhle chlápek, který vypadá jako vysloužilý ministrant, je první desátník Vega. Voják stejně tak statečný, jako nerozumný. Všichni věděli, že nebyl zrovna důvěryhodný, ale Khakimu vždycky výborně seděl. Za pár měsíců si celé kasárny šeptaly o Běžném triu. Nebezpečný desátník Vega alias Škorpión, neporazitelný boxer Jérez a vojín Aguilar, což nebyl sice žádný mimozemšťan, ale opravdu měl tvář drsnýho týpka a byl vždycky s nimi. Zabiju vás...

K čertu! Trefili Lópeze, kámo. Trefili Lópeze. Zatracená matka, co je porodila. Sundal jsem deset nepřátel! Jejich krev je moje nafta a teď mám kurva plnou nádrž! No tak, desátníku! Střílejí slepý náboje! Tohle je cvičení a vojína Lópeze probudí hned, jak to skončí, sakra! Tak proto nestřílíte? Taková hanba. Tohle je válka a my jsme vojáci! Dej mi to!

Zabiju vás... Zajištěno! Sundal jsem jich 17! Desátníku, tohle není válka, ale zábava. Nikdo z nás není v opravdový válce, sakra! Mluv za sebe, buzíku. Mluv za sebe! Nepleť si pojmy! My jsme vojáci, a oni nepřátelé! Jasní nepřátelé! Vy jste jim do očí nekoukali. Nevíte ani hovno o tom, co je to válka!

Já nejsem žádnej váleček uválenej z hoven! Tohle nejsou vojáci. Tohle jsou děcka s pistolkama, který by nevydržely ani vteřinu! A proč? Protože je nebezpečnější hrát tenis, než cvičit se seržantem Romerrem. Chce to nějakou akci, sakra! Tohle stojí za hovno! Tak hele! Já se můžu na celýho seržanta Romerra pěkně vysrat!

Ale řeknu ti jedno! Ten chlápek toho ví o vojenský strategii hromadu a v armádě je už pěkně dlouho! Ale kdo tohle může brát vážně? Vždyť je to školní hřiště s prskavkama! Třeba Vega! Nevidíš ho snad? Má větší koule, než jaký ty budeš mít v celym svym posranym životě, ty hnido! Desátníku! Vážně máš takovou představivost, aby ses do toho vžil? Kdo tohle porodil...

Aguilare... Aguilare... Tohle je válka, oni jsou nepřátelé, a my jsme vojáci. Nechápeš, že nás přišli zabít, znásilnit nám ženy a sebrat úrodu? Já jsem desátník! Desátník Vega, kamaráde! A tohle je můj přítel Jérez, kterej mě bude krejt, až odtud vylezu. A ty jsi vojáček, kterej se schová, zůstane tady a potom dostane medaili! Klídek, klídek. Vysvětlil jsi to luxusně, bejku!

- Vezmi si mou pušku, chlape! - Žádnou pušku. Já jsem přes nože a podřezávání hrdel! Kamaráde! Jérezi! Tady je můj telefon, kdybychom se neviděli. Když bojovat znova, tak jedině spolu! Rozumíš mi, nebo ne? A když ne, uvidíme se v zasranym pekle! Poslouchej mě dobře!

Škorpióne, nech už těch blbostí! Zabiju vás, zkurvysyni, zabiju vás! Desátníku, tohle je cvičení! Není to doopravdy! To je zkurvysyn. Tenhle nůž není falešnej, jako ty pušky. Zabiju tě, šmejde! Zkurvysyne... Sakra... Podříznul Bermeja!

- A Garcíu! - Pojď sem, když chceš střílet! Ten chap ztratil rozum. První desátník Vega, alias Škorpión, byl umístěn do psychiatrického centra. Běžné trio se rozpadlo a každý se vydal jinou cestou. Khaki začal bojovat pro peníze a Aguilar vzal práci v kuchyni. Byl jsem šest let na oddělení, kde mi díky léčbě smíchem pomohli začlenit se znovu do společnosti. - Jasně.

- A potom... jsem se svou sestrou přišel sem a našel jsem si novou práci. - A tvoje sestra? - Zabil jsem ji. Jo. Zabil jsem ji. Ukázalo se, že je alergická na mořské plody Kdo by si mohl myslet, že si ženská dá svoji první krevetu ve 34 letech? - A čemu se věnuješ teď, Honzíku? - Cukrářství. Cukrářství je spolu s násilím další z mých vášní, kterým se každodenně věnuji. Mimochodem, sušenky, které zrovna jíte, jsem udělal vlastnoručně.

- Tak to máš zlatý ruce. - Děkuji mockrát, hoši. Rád s jídlem experimentuji a vymýšlím nové pokrmy. Mým vzorem je... Ferrán Adriá. Jsem jím posedlý. Mohl bys napsat kuchařku, měl bys úspěch. Tahle je dost slaná. Jaká je v ní tajná přísada? Moč. Čůránky za celý život. Ale jsou to zdravé čůránky. Jsou moje. Jsou ode mě.

Chci říct... Rád dělám věci... Jak říkám... Experimentovat. Nejlépe mi vycházejí sýrové dorty a piškoty s tělesnými tekutinami. Je to příliš revoluční, ale nemyslete si. Je to novátorské. Ty piškoty jsou namáčené v... Sakra! Položte to a uhněte, prosím. To jsou jen malé pozůstatky léčení.

Já se z vás poseru, zkurvysyni! Zabiju vás! Jebne mi z vás! Vyseru se na všechny vaše mrtvoly! Proč jste sem přišli, hovada? To se mi stává. Myslím, že je to tím léčením, které tak úplně ne... Zkurvysyni! Promiňte. Omlouvám se. Myslím, že to léčení má... vedlejší účinek.

Co je s Jérezem? Řekli jsme mu Khakiho příběh. Že ho chytili a že jestli je pořád naživu, měli bychom mu pomoct. Škorpión podotknul, že už není jako dřív. To ne, hoši. Já už nejsem jako dřív. Vážně. Já můžu udělat pár koláčků z grepefruitu, které umím výtečně nebo... vyšívat na polštáře.

Konkrétně křížovým stehem a vymýšlet jim jména. Jestli chcete? Ale tamtím už se nezabývám. Ne! A když využijeme tvoje záchvaty vzteku? Ano, ano. Mohly by být užitečné. Ale ne! Já už opravdu ne... Je mi líto. A máš telefon na toho Aguilara? Na hnidu? Ale prosím vás, určitě na něj chcete telefon?

Vážně? Dobrá. Někam zavolal a dal nám číslo na Aguilara. Potřebovali jsme pomoc někoho, jako je Khaki, a jiná možnost nebyla. Co? To tady necháte tuhle sušenku? Nestydíte se? Sněz ji! Aha. Mně to vyprávěj.

Tak... a rozžvýkat. Abych vás viděl! Co teď budeme sakra dělat, kámo? Nemáme Škorpióna, nemám plán, nevíme, kde je Khaki, ani jestli je živej. Z huby nám smrdí sračky... Myslím, že vím, kde je. Nejspíš u těch děsně předvídatelných lidí. Odešli jsme z toho domu s vědomím, že jsme ztratili půl dne pro nic. Škorpión byl...

Pardon, Honzík byl vystrašený jako kůzle. Kdysi to možná býval člověk, kterému bys svěřil svůj život, ale byl velký rozdíl mezi Škorpiónem, kterého znal Khaki a kterého jsme poznali my. Měli jsme číslo na toho Aguilara, a ačkoliv byl tak hrozný, pořád se nám hodil nějakej zelenej mozek. Hele, chlapečku, tohle je k posrání a utření se. Moc normální to není. Žádnej hráč basketu, žádnej fotbalista ani neběhá jak vítr, ani netancuje break dance, ani kapesníčky, ani kožený pásky, ani nemlátí zasranýho chromáka. Každopádně, Eddie Murphy se musí otáčet ve vlastním hrobě.

Masopes od nikoho nevzal žádný rukojmí, Masopes je svým pánem. Masopes je obávanej, poptávanej, odhodlanej. Poslouchej a ať to zůstane mezi námi. Jsi to nejhnusnější, co jsem v životě slyšel. Hele, jednou už jsem ti hubu rozbil a můžu to udělat znova, tak opatrně! Poslouchej, Píčapse! Chytil jsi mě zmatenýho zezadu, když byl Joaquín Moruno daleko. A to bylo pěkně teplý! Tak hele.

Teplej seš ty, teplej je tvůj ksicht, teplý je řezat krypla, Teplý je prosit tvýho šéfa, aby ho vykouřil nějaký děvce. Já jsem nikoho nevolal. Tu si zavolal on nebo jsi ji zavolal ty. Rozumíš tomu? - Mazej a sklapni, děvko! - Velký hovno! Ve skutečnosti jsme ji zavolali my. Jak profesionální. Všimla sis, že pořád funguju, ne? Takže teď...

Dvaciáš pro tebe. - Dobře? - Jasně, že jo, prcku. Jak už víte, není to poprvé, kdy nám kamarádka prostitutka podává pomocnou ruku. Je to stejně praktické jako přítel informatik, elektrikář nebo doktor. Věděli jsme, že Mulo byl častým zákazníkem Mamen a ona byla jediný způsob, jak se tam uvnitř porozhlédnout. Čubka jedna, bylo to cejtit až sem. Dva jsou v tělocvičně, dva u dveří a jeden v dílně.

To je všechno. Dobře, holka. Skvěle, Mamen. A němej Paco. První překážkou byl tenhle slavný práskač. Slavný, protože práskal už odmalička. Protože mu nic neunikne. Protože se každé ráno oddává jednomu z nejstarších práskačských řemesel. Brusič. Ale slavný především proto, že němej Paco je hluchoněmej.

Takže ve svém zaměstnání musí být zákonitě mazaný. Paquito, chlape... Tebe bych tady nečekal. Něco pro mě uděláš, dobře? Řekneš mi, jestli je uvnitř tvůj šéf? Není? Nebo mi to nechceš říct? Není tady? A kdepak je, fešáku? No tak, Paquito, ukaž mi to tím tvým způsobem. Kam odešel tvůj šéf? Tady není, odešel.

To vím taky. To si děláš prdel. Co? Šel za děvkama? S Vero nebo s Mamen? Nevíš? Kterým směrem šel? Tam? Ale? S míčem? Co to... S více lidmi? Šel si zaběhnout maraton? Co je sakra tohle?

Dojí krávu, nebo co? Podívej, Paquito, tohle mě vyčerpává. Něco ti řeknu, Paco. Vidíš to? Tak tohle je pro tebe a tvýho šéfa, až ho najdeš. Opatruj se, chlapečku. Přeju povýšení. Teď se musíme postarat o němýho. Tyhle záviny jsou fakt luxusní. Ten chlap je umělec. - Kéž by mě adoptoval. - Jsou výborný, ale už jsem měl. Vole, víš, že je dělá ze svých tekutin, ne?

Z lidských tekutin... Prostě z chlapa. - Cože? - Vole, že používá svoje fluidum jako základ pro tyhle závitky. Jaký fluidum? Vole, že si ho honí, chčije a sere a pak z toho dělá tyhle závitky! Prostě si dáváš jeho hovna. To je vůl. Ale vylízal bych mu celej záchod. To je hnus! Ty jsi nemocnej, Jizvo. To je on? Aguilar?

Je v pekle horko? Ahoj... Ty jsi ve čtvrti novej, že jo? Ne. Jsem z velké dálky. Jsem z východní Sevilly. Ale tohle okolí mě rozvášňuje. Cítím se jako doma.

Odpad těchto ulic... mi připomíná mé drsné dětství, které... Dobře, Aguilare, vysvětlíme ti plán. - Odpusťte mi, slečno. - Já ti odpustím. Předkožkou, kožkou i zákožkou. Prosím? Vidíš toho chlápka, co sedí u dveří? Rozumím!

Dobře, tak v tý dílně je Khaki a pár divnejch chlápků. Tvůj úkol je zneškodnit je. Takže zneškodnit? Budu potřebovat střelné zbraně a munici. Zneškodnit může znamenat uspat. Stačilo by třeba tyčí. No, zdá se mi to trochu primitivní, ale... předpokládám, že víte, co děláte. Všechno je pod kontrolou, nevidíš?

Kromě toho, vypadáš, že na to máš. Je to vidět. No tak, do toho! Popravdě, neměli jsme pod kontrolou ani hovno. Věděli jsme jen, že Khaki a šest chlápků byli uvnitř dílny, kterou hlídal němej. A naše jediná naděje byla doufat, že Aguilar je takový válečník, jakého předstírá. Neříkej blbosti. Jak by Pressing Catch mohl bejt podvod? Viděl jsi, kolik lidí chodí na zápasy? Pressing Catch je divadlo, blázne. Stejně jako pořady Ezo.tévé, reportáže ze Čtvrtýho tisíciletí, Premier...

Premier? Premier League? Vole, anglická fotbalová liga... je největší lež na světě. To největší divadlo, blázne! Všechno je domluvený. Kdo vyhraje, prohraje, kdo dá gól. Všechno kvůli sázkám. Rozhlídni se, blázne. Proč asi dávaj tolik gólů? Protože tam hrajou samý kapacity, a tady samý sračky? Jako Luis García, Henry, - Kdo ještě?

- McManaman. - McManaman! To jo. Já nevím, jestli je to tím závitkem nebo tím špekem, ale dává mi to smysl. Jsem hotov! Ale mě chybělo ještě tak dvacet minut! Přišel čas uskutečnit náš improvizovaný poloplán. Nejdříve bylo třeba zmást němýho, a jelikož na něj nešlo jen tak zapískat, provedli jsme to pomocí předmětu zvláštního a...

velmi přesvědčivého. Potom už jen postavit Aguilara ke dveřím a zaklepat. Už jsem vám říkal, že to byl improvizovaný poloplán. Co je? Kdo kurva seš? Jsem ředitel všech tvých nočních můr. - Paráda, tohle byl zvuk zlomenýho nosu. - To minimálně. - Vejprask jak od bráchy. - Matko moje. Pěknej sráč, tenhle Bunbury.

No tak, jdeme! A tam jsem byl já. S prknem v ruce tváří v tvář ozbrojeným hrdlořezům. Nedělní odpoledne, nic víc. Dobře jsem věděl, že někomu mohla ujet ruka, která by protáhla tyč mojí slinivkou. Dobře jsem věděl, že nejsem na správné cestě, ač ze začátku vypadala tak pohodlně. Dobře jsem věděl, že právě teď nemá můj život ani cenu hovna. Překlad: Jeroneemo Korekce: BugHer0 www.VideaČesky.cz