Nicole Kidman u Jimmyho Fallona

Víš, že už jsme se kdysi potkali? Ano, pamatuju si to. - Pamatuješ? Bylo to hrozně trapné.
- To jo. - Vážně?
- Jo. A od té doby jsem tě neviděla. - To ne, máš pravdu.
- Že jo? - Bylo to před lety. Mám říct,
jak si to pamatuju já? - Povídej. Jdu si takhle po New Yorku
a volá mi můj kamarád Rick. Ptá se, co zrovna dělám,
a já že se procházím.

A on: "Jsem tu s Nicole Kidman. Chtěla
by se s tebou seznámit." Nebo tak něco. Já na to: "Co? Tak jo."
A on: "Můžem u tebe být za 10 minut." "Cože?
Ty ke mně přivedeš Nicole Kidman? Tak jo. Co mám dělat?
Mám něco nachystat?" A on: "Nevím, nějakej sýr a krekry." A já: "Sýr a krekry? To já doma nemám.
Nepořádám večírky." - Mám leda tak videohry a kecky.
- Přesně. Tak jdu a vidím samoobsluhu,
tak mu říkám: "Jakej jako sýr?"

"Kup třeba brie."
Já ani nevěděl, co to je. Říkal jsem si,
jestli to není nějaká skrytá kamera. Já si pamatuju, že ses mi líbil, a on...
Ale teď už ne. Teď už jsem vdaná. - A on říká: "Tak pojď, seznámím tě..."
- Cože? - Počkat, cože?
- Ale ne v tom smyslu. Počkej, cože? Cože? Takže říká...

Náš společný kamarád Rick mi říká: "Jimmy by tě rád poznal.
Co ho navštívit?" Byla jsem nezadaná,
tak říkám: "Tak jo." - Cože?!
- Ano. - O čem to mluvíš?!
- Ano! Já měl rande s Nicole Kidman? - My měli rande? - Tak tam přijdeme,
ty máš baseballovou čepici a konec. - Prostě...


- Nachystal jsem brie. A vůbec jsi nemluvil. Nic jsi neřekl, jen jsi tam tak seděl... - Byl jsem nervózní.
- Nebylo to tak? A já si říkám... - Tak jo...
- Nevěděl jsem, že o něco jde. No, mohlo ti to dojít.
A pak jsi pustil nějakou videohru. A já si říkám:
"Tak tohle je fakt průšvih!" Byl to průšvih. Přísahám, že to tak bylo.


A vůbec jsi nemluvil. Asi po hodině a půl si říkám:
"Ten nemá zájem, to je takovej trapas." - Já neměl nejmenší tušení.
- A když jsme odešli, nic nepřeskočilo. Tak jsem si řekla: "Třeba je gay." Ale no tak! Tys vážně... Tak já padám.
Mějte se. Tak jo. A teď... Teď to tu budu moderovat já.


Jen pojď. - Tak povídej, Jimmy.
- Víte, paní doktorko... Pamatuju si to jako včera. Nicole Kidman vešla do mého bytu a....
Jak to tam vypadalo? Nic moc. - Prostě nám to nebylo souzeno.
- Páni, dobřes udělala. - To ty. Tys mě nechtěl.
- Moc dobře sis vybrala. - Panebože.
- Takhle jsme se minuli. Panebože, jsem v šoku.

- A dobře to dopadlo.
Oba jsme zadaní a máme děti. - To jo. - Nemůžu uvěřit, že jsem randil
s Nicole Kidman. - Nerandil. Neuvěřitelný. Neuvěřitelný.
To je ten nejdivnější zážitek. - Ty jsi... úplně se červenáš.
- Já vím. - Já taky. Nemůžu tomu...
To je jasný, že ti je trapně. Panebože.
Přátelíš se ještě s Rickem? - Jo, zrovna jsem ho potkala.


- Ne, od té doby s ním nemluvíme. Nicméně, udělala jsi opravdu dobře.
Keith Urban je mnohem víc cool než já. - Je to rocková hvězda.
Bydlíš teď v Nashvillu. - Ano. Ale pořád někde hraje, ne? - Ne - Ale jo. Tihle country
zpěváci pořád někde hrajou... - Nemůžeš mluvit vážně?
- Vždyť mluvím. Tak hele. Já nekoncertuju,
jsem pořád doma. - Užívám si doma s dětma.
- Vždyť pořád pracuješ. - Už dost.


- Ale na Silvestra měl koncert, ne? To jo. U Niagarských vodopádů. Na kanadské, nebo newyorské straně? - Na kanadské.
- Ta je dobrá. - Nádherná. - A bylo to...
- Ta kanadská je jako Las Vegas. Ale ta newyorská je úplně bez života. Taková ponurá, stromy bez listí... Až si říkáš, co to sakra je?
Proč je tahle strana tak hnusná? - Úžasný.

Taky jsme tam měli práci.
- Já na newyorské straně nikdy nebyla. Tím se netrap.
Něco zařídíme. Co to bylo za akci? Byl to velký koncert
asi pro 60 tisíc lidí. - Bylas tam někdy před tím?
- Ano. - Už se nemůžeme ani normálně bavit!
- Snažíš se... něco pořád cítíš, že jo? - To teda ne!
- Ale něco tady zajiskřilo. Už je pozdě, kotě. Ta loď už vyplula.

Jasný, Nicole?
Jsem zadanej, jasný? - To je dobrý.
- Už nemůžu. - Do téhle show už nikdy nepřijdu.
- To snad ne! Ale no tak. Přece to musíš vidět. Oni to vidí.
Jde nám to skvěle. - Jen tě škádlím. - Keitha miluju.
- Já miluju Keitha. Je mi jasný, že ho miluješ víc než já. Neříkám, že k němu něco cítím. Jen se mi líbí jeho hudba. - A mám ho rád jako osobnost.


- Teď se pereme o Keitha. - Nemám k němu...
- To je... - Jen jeden z nás ho opravdu miluje.
- To je hrůza. - Ale není. On sem chodí často,
ale tys tu ještě nebyla. Kvůli tomuhle? No jistě. - To snad ne. - Jo, sledujeme tě
v televizi a já si vždycky říkám: "Dostanu se tam někdy,
abych tam řekla tuhle historku? Nejspíš ne."
A teď se mi to povedlo. Nicméně...


Bavme se o Paddingtonovi. Tohle je ten nejlepší den. Tak jo. Paddington.
Gratuluju, už teď je to trhák. - Po celém světě, že?
- Jo. - Ve světě to mělo premiéru dřív. - To je...
- Jo. Pamatuju, že jsem koupil brie... A chipsy. Chipsy?
To jsem snad... Vážně? Jo. A nějakou starou čínu. - Jak bych mohl koupit starou čínu?


- Byla v lednici. - No jo. - To jsem se fakt...
- Mám dobrou paměť. Koupil jsem takový ty mini krekry,
ale neměl jsem... Bože, to byla hrůza. A cos to měl rád za sport?
Byl to baseball nebo něco takového? - Myslíš na té čepici?
- Měls nějakou kšiltovku. - Jak si to můžeš pamatovat?
- A tepláky. To teda ne.
O čem to mluvíš? Nebylas na návštěvě u žádnýho křupana.
V žádným případě jsem nebyl v teplákách. Měl jsem na sobě elegantní oblek.

Neměls zájem, tak sis vzal
jen tepláky a kšiltovku. To snad není možný. O čem to mluvíš?
Úplněs mě vykolejila. Vrátíme se k Paddingtonovi
a tohle vystřihneme. Je to medvěd.
Malý rozkošný medvídek. Je to moc hezký film.
A ty tam hraješ padoucha. - Ano.
- Máš fakt dobrou roli. - To jo.
- Vždycky jsi chtěla... Co je? - Už spolu ani nemůžeme mluvit.


- Dokonce z toho už i koktáš. To proto, že mě rozesmíváš. - To je pravda.
- Takže... Takže v tom hraje i Hugh Bonneville. - Ten je skvělý.
- Byl skvělý už v Panství Downton. Každý zná ty knížky.
Medvěda vytvořili pomocí CGI. Ale má hrozně krásné oči. - No vážně.
- Jasně. Čemu se smějete?

Všichni cítí to sexuální napětí. - Žádné tu není.
- Je to prostě trapné. Nezahrajem si...
Nechceš si zahrát Mario Brothers? Předvedu ti svoje nový Nintendo. To snad není pravda. Překlad: Veru
www.videacesky.cz