Otravní kámoši

Dobrý večer,
tady Norman a jedno poklidné video. Chci dnes mluvit o jedné zvláštnosti.
O kamarádech, který sice máme rádi, ale kteří jsou někdy trochu
otravní a lezou nám na nervy. Člověk by je chtěl
trochu plácnout po hlavě. Otravní kámoši... občas. Všichni máme kámoše,
kteří spolu chodí a kteří pod záminkou,
že jsou spolu, přestanou chodit ven. Zábava s kamarádama
pro ně přestane existovat.

Jdeme s ostatníma do klubu.
Jdete taky? Ne, půjdeme už domů.
Céline je totiž unavená. - Pojďte s náma.
- Ne, vyrazili jsme si už minulej týden. - Ještě jsme se pořádně nezotavili.
- Co jste dělali? Šli jsme do kina.
Viděli jsme film ve 3D. Pak všichni máme kámošku,
u který občas nevíš, jestli je to tvoje kámoška,
nebo profesorka francouzštiny. - Včera jsem byl se dvěmi kamarádkami...


- Neříká se "se dvěmi", ale "se dvěma". Cpali jsme se čevapčičim. Neříká se čevapčičim,
ale čevapčiči. Díky. Mám jen jednu otázku. Říká se "drž hubu",
nebo "drž tu svou nevymáchanou hubu"? Normálně se říká "drž hubu".
Nic dalšího se tam nepřidává. "Drž hubu" se mi líbí.
Je to efektivní. Takže jsem se cpal čevapčičim... Občas máš radost,
protože máš nový oblečení. Jseš jedinej, co ho má.

Jeden kámoš to ale nikdy nechápe. Jde do obchodu
a koupí si úplně to samý. - Jak je, Akime?
- Zdar. - Ty sis koupil to samý co já?
- V pohodě. O nic nejde. - To nemáš svůj vlastní styl?
To si musíš koupit... - Prostě mi sedl. Na světě je 10 000 bund
a ty si musíš koupit ten samej jako já. Byla to náhoda. Pak je tu kámoš,
kterej se s tebou neumí bavit nenápadně.

Nenápadnost vůbec nechápe. Nenapádně se otoč. Je za tebou
hrozně hezká holka. Je nádherná. - Vážně?
- Hlavně nenápadně. Promiň. Ukaž.
Není špatná. Když potkáš holku, která se ti líbí
a se kterou bys chtěl chodit, ale ještě tam úplně nejste,
neměl bys ji představovat svým kámošům. Jednomu z nich to totiž nedojde.
Prostě ten princip nepochopí. - Tohle je moje nová známá, Sara.


- Moc mě těší. - Ahoj, Saro. - Ahoj. - Kde bydlíš?
- V 18. obvodu, a ty? - Já bydlím taky v 18.
- Kde přesně? - Je to kousek. - Čau, Normane.
- Zdar, Normane. - Díky moc. Pak máš kamaráda,
kterej s tebou nemůže mluvit, aniž by na tebe sahal.
Aniž by tě celýho ohmatal. - Čau! Jak se máš, Normane?
- Ahoj. - Cos dělal o víkendu? Neviděli jsme se.
- Byl jsem... Jo, jde to. Říkal jsem si, že když se takoví potkají dva,
bude to trochu divný.

- Jak se má rodina?
- A co ty? Dlouho jsme se neviděli. Je to super. Máš moc pěknej
prsní sval. Moc se mi líbí. Když některý kámoše pozveš k sobě domů,
nemusíš jim říkat, aby si udělali pohodlí. Jsou hned jako doma. Zapomněl jsem ti to říct,
ale udělej si pohodlí. Buď jako doma. Tak jasně. Akorát chci vymalovat,
protože se mi v obýváku moc nelíbí ta bílá. Je to jak ve špitálu.


Doufám, že ti to nevadí. A zuj se, když jdeš do obýváku. To je snad samozřejmost.
Díky. Ať už jsou tvoji kámoši otravní,
nebo ne, máš štěstí, že je máš, protože když něco potřebuješ,
můžeš se na ně spolehnout. Haló? Volám ti, protože se zítra stěhuju.
Nemohl bys mi přijít pomoct? Počkat. To tys na YouTube dal
to video o otravných kámoších? Ne. Jo, ale... Haló?

Haló? Love. Překlad: qetu
www.videacesky.cz