Vážky

Zde mezi rákosím kolem rybníků,
do kterých vážně nechcete šlápnout, žijí neobyčejní tvorové.
Patří do řádu odonata a existují už více než 300 milionů let
bez nějakých velkých úprav. Zde vidíme majestátní vážku. A je to v háji.
A motýlici. Vážně? Já se tu snažím o vážnost.
Vypadá jako stalker, kterého bych litoval. Dobře. Vážka měla možná větší štěstí
při udělování jmen, ale tyhle motýlice
nejsou žádní křehcí motýlci.

Spíš jsou typu
"vyje*ej se mnou a sežeru ti obličej". V pohádkách na ně moc nenarazíte. Abyste pochopili zázrak biologie
a inženýrství, který odonata představují, musíme začít pod hladinou vody.
Svůj život začínají jako roztomilé larvy nymfomanky.
Pardon, překlep, nymfy. Na rozdíl od housenek,
které si dají pauzu ve spacáku, aby se přetvořily v dospělce,
larvy řádu odonata se formují průběžně. Svlékají svou schránku až 17krát,
než se stanou dospělcem.

Tato roztomilá děťátka
jsou masožravými lovci už od začátku. Když jsou malá, jedí malé věci,
třeba malinkaté lasturnatky. Vypadá to, že jim žere jenom obličeje.
Má radši sušenku než náplň, jak říkávala moje máma.
Ale jak rostou, pozřou cokoliv, co dokáží chytit, a to s elánem
opilého studenta, který našel ve své mini ledničce půlku burrita.
Některé nymfy svou kořist sledují na otevřeném prostranství,
jiné jako nymfy šídel loví ze zálohy. Něco se naučily od Bobbitova červa
a schovávají se v úkrytech, než zaútočí.

Občas jedí i svůj vlastní druh.
Jenom na okraj, pokud se na to chystáte, začněte od hlavy.
Kanibalismus od zadku nevypadá dobře u žádného druhu. Nikdo nevyhraje. Nymfy vážek loví svými pysky.
Pardon pyskem, to byl plurál. To je velký rozdíl. Tohle nemá
s lidskými pysky nic společného. Ty se naštěstí
tímto směrem nevyvinuly. Zatím. Pysk vážek je jako
dolní ret proměněný ve zbraň. V klidu je uklizený pod hlavou
jako ohnutý loket a může být prudce vystřelen,
aby chytil nebo nabodl kořist a přitáhl ji k ústům
mezi dvě zubaté čelisti nebo specializovaná klepeta.

Tento pysk je poháněný hydraulicky.
Vodu nasají zadkem, tak to má být, a správné sevření
zajistí dostatečný vnitřní tlak, aby pysk vyskočil
jako oči antistresových míčků. Můžete to zkusit doma.
Potřebujete jen vanu, muffin a sebevědomý přístup.

Nic se nestane,
ale možná přijdete o spolubydlícího. Ale řiť nymfy vážky
není žádná obyčejná řiť. Zkusme to. Zavřete oči, představte si řiť,
jen do toho. Klidně jí dejte klobouček. Ať si představujete cokoli, není to ono.
Je to vaše zcela osobní imaginární řiť. Nemáte zač. Klidně si ji nechte. Na rozdíl od motýlice,
která má vnější žábry, jsou žábry nymfy vážky
uvnitř jejího zadku. Nesoudím. Tamtudy dýchá. Na konci svého zadečku
má takzvanou anální pyramidu. Radši si to nehledejte.


Není to pyramida vyrobená z řití, to by bylo něco jiného.
Je to 5 pevných článků, které mohou uzavřít zadek té nymfy,
to pomáhá s dýcháním zadkem, ale také to napomáhá pohybu.
Vodu může prudce vyloučit v jakési prdo-trysce,
díky tomu může uniknout predátorům, dohnat kořist nebo to dělat
jen pro zábavu. To bych dělal já. Dělám to právě teď.
Po někdy až 6 letech ve vodě je nymfa blízko své finální proměně.
Složitý systém trubek v jejím těle se musí přenastavit
ze získávání kyslíku žábrami na dýchání vzduchu pomocí vzdušnic,
malých dírek na povrchu těla.

Tenhle drsnej malej hajzl
opustí vodu a vydá se do světa. Najde si bidýlko a jako hipstr,
který se snaží dostat z úzkých džín, se musí vrtět a kroutit.
Poslední sklapovačkou se osvobodí ze své poslední larvální schránky. Musím říct, že to vypadá velmi uspokojivě.
Jako když vymáčknete beďar. Až na to, že vy jste tím beďarem
i tím, co z něj vyleze. Dospělé vážky žijí pouhých pár měsíců,
maximálně rok, a protože se blíží doba páření,
je čas na vílí křídla a kožíšek.

Trochu jako když se připravujete
na Burning Mana, ale bez hádek o tom, kdo přinese trávu a kdo sušenky.
Čerstvě vyklubaný dospělec je zranitelný a měkký, musí ztvrdnout,
zatímco je krvi podobná hemolymfa vháněná do jeho
natékajících žilnatých křídel. Dospělci motýlic mívají dlouhé,
štíhlé zadečky, oči dál od sebe a křídla mají složená do tvaru střechy.
Určitě mají jména jako Unis nebo Marvin. To si čistí zadek kapkou vody?


To zní jako verš z nějaké básně. Vážky bývají o něco masitější,
oči mají blíže k sobě a křídla jsou v klidu rozložená.
Mívají jména jako Dave nebo Carol. Lidský vstup do dospělosti obvykle značí
beďary, zbytečné chlupy na genitáliích a studentské dluhy,
dospělci řádu odonata dostanou křídla. Rozhodně s náma vyběhli.
Ty dva páry velice ohebných křídel vypadají trochu jako vitráže,
které vytvořil závislák na kokainu, kterého napadla veverka.
A ta byla taky závislá na kokainu. Každé křídlo je ke hrudi
připevněno zvláštním svalem, dá se jimi tedy hýbat nezávisle.


Díky tomu můžou letět vzhůru nohama, pozpátku nebo vlastně jakkoli chtějí
a dosáhnout rychlosti téměř 50 km/h. Pro lovení kořisti vyměnily svůj pysk
za tři páry nohou, každý zakončený pohyblivým chodidlem s párem drápků.
Přední nohy jsou většinou vybaveny příhodnými kartáčky, které používají
k čištění svých neuvěřitelně obřích očí. Tyto skvostné oční bulvy
vidí skoro na všechny strany a jsou tvořeny 30 000 vysoce citlivých
ommatidií, které jsou podobné pixelům, ty dokáží zachytit všechny možné
druhy světla, včetně UV vlnění.

To používáme ke hledání skvrn
na povlečení v motelech, a proto nikdy neuvidíte vážku v motelu.
Tyhle rty si říkají o polibek. Všechny tyto části těla, křídla,
nohy a oči, se spojují v symfonii smrti. Ale nejsou to běžní lovci.
V laboratorních podmínkách použili vědci své vědy
a pozorovali zástupce toho řádu, jak pochytali 90 % komárů, které lovili.
Jejich maličký mozeček se dokáže zaměřit na konkrétního jedince
a očividně umí předpovědět, kam míří. Potom zkoordinuje svou hlavu, tělo
a křídla, aby našel ideální letovou dráhu, která jeho pohyb skryje.


Díky tomu chytí svou kořist v takovém vzdušném přepadení
a nemusí ji prostě honit. Z pohledu vědců je to zázrak přírody.
Z pohledu toho komára je to spíše: - Sakra.
- Mňam. Ale i lovec může...
No, prostě umřít. Tady Loren paradoxně zrovna začala plést,
Joshua se na Craigslistu přihlásil na lekce létání,
a ačkoliv se Libby uměla vyhýbat žábám, zrovna leží pod stěračem
jednoho Hyundai.

Ale ti, kteří přežijí,
se připravují na sexování, které je o něco složitější
než to, u čeho jste vznikli vy. Penis vážek je umístěn
na druhém článku zadečku, ale gonády, které sperma produkují
jsou na devátém článku. Technicky řečeno
jsou pytlík a frantík daleko od sebe. Jako by vaše varlata visela u kotníků
jako ty zvonečky na botách elfů. Pro rozmnožení musí samec
přesunout gonády k penisu pro přenesení spermatu.


Potom pomocí klíštěk na konci těla uchopí hlavu samičky.
Ta potom ohne své genitálie, aby dosáhla
na jeho penis uprostřed břicha. A že je to výstavní penis.
Má speciální ostré bičíky, kterými vyškrábe sperma
předchozího nápadníka, aby se to nemíchalo.
Představte si to jako ten rozdělovač mezi potravinami na pásu v obchodě.
A představte si, že ty potraviny jsou sperma. Všechno to samý, ale jiný.
Zkuste najít na PornHubu tuhle pozici. Je složitá.

Někdy to musíte vidět,
abyste na to přišli. To je hezké, že mu to ukáže zblízka. Na konci zadečku samičky
je jeden genitální otvor a malé kladélko, které používá
ke kladení oplodněných vajíček. Po páření se samečci často
dále drží, nebo jsou v blízkosti, aby pomohli. Ale taky aby se ujistili,
že jejich sperma nebude vyškrábáno. Některé samičky jako tato motýlice
kladou vajíčka do stonků rostlin. Někdy se vydají i pod vodu,
buď s pomocí, nebo se tam pustí samy. Tento mladý pár hledá...


Zapomeňte na to. Některým stačí trocha bláta,
někdy si děťátko libuje ve slizké špíně nebo se ta vajíčka nakladou... Přesně. Sem. A. Sem.
Ať k tomu dojde jakkoli, životní cyklus řádu odonata
se tímto uzavírá. Davide, Davide, potřebuji, abys tlačil. Davide. Dobře. Vyber si místo a tlač, ano?
Davide. Jerome, mohl bys ukázat Davidovi, jak se tlačí?

Tak ne. Davide, chápeš,
že mi to ztěžuješ, nezlehčuješ? Překlad: jesterka
www.videacesky.cz