V posledním půl století si Čína prošla strmým průmyslovým růstem a jeho výsledkem trpí rekordním znečištěním, suchem, špatnou kvalitou jídla a smogem. Ale experti říkají, že největším čínským problémem je zásoba vody, která klesla nebezpečně nízko. Co se děje s čínskou vodou? V zásadě jde o nabídku a poptávku. Čína je domovem skoro jedné a půl miliardě lidí neboli dvaceti procentům lidské populace. A přesto má na svém území jen sedm procent světové pitné vody. Tuto skutečnost dále komplikuje fakt, že 80 % pitné vody je v jižní Číně, zatímco polovina obyvatel a dvě třetiny zemědělské půdy jsou na severu.

To znamená, že severská města musí získávat vodu z řek na jihu systémem vybudovaných potrubí a kanálů, známých také jako Severojižní zavodňovací projekt. Když byl v roce 2014 spuštěn, státní média jej propagovala jako lék na nedostatek vody. Ale vzhledem k nepřesným a zastaralým výpočtům vodních zásob na jihu, které se zmenšily v důsledku změny klimatu a sucha, měl projekt na krizi jen malý dopad. Dnes čelí nedostatku vody více než sto metropolitních oblastí a některé jako je Lintao na severu jsou bez vody úplně. K tomu všemu je čínská voda silně znečištěná.

Více než 80 % vody ze studní není vhodných k pití nebo hygieně a skoro polovina čínských řek je tak znečištěných, že je nebezpečné do nich jen vstoupit. To je výsledek hlavně emisí a úniků průmyslových a chemických látek z továren. Například Žlutá řeka, která hrála klíčovou roli v rozvoji raného čínského zemědělství a civilizace, je teď zalita tisíci petrochemickými závody, a pro obytné účely lze použít už jen 16 % plochy jejího povodí. A přestože Čína má regulace, které mají zmírnit průmyslové znečištění, společnosti je mohou často obejít vyjednáváním s místními úředníky.

Nedostatek pitné vody donutil mnoho obyvatel měst používat znečistěnou vodu. Ve skutečnosti skoro čtvrtina Číňanů, neboli 300 milionů lidí, pije kontaminovanou vodu každý den. Podle jedné zprávy je znečištěná voda zodpovědná za onemocnění 190 milionů lidí ročně. A očekává se, že problémy se ještě zhorší. Rychle rostoucí populace, industrializace a tedy znásobená poptávka po uhlí by mohly srazit zásoby vody nebezpečně nízko do roku 2030. Tato krize už teď stojí Čínu více než 200 miliard dolarů ročně a podle světové banky by situace mohla eventuálně vést k válce mezi venkovskými, městskými a průmyslovými zájmy. V roce 1999 nazval čínský premiér tento problém hrozbou pro samotné přežití čínského národa.

O patnáct let později a bez vidiny řešení se zdá, že se jeho obavy stávají skutečností. Čínské problémy s vodou nekončí pitnou vodou. Jihočínské moře bylo zdrojem obrovských teritoriálních sporů mezi Čínou a jejími sousedy, které prohlubují strach z války. O co vlastně jde v Čínském moři? Podívejte se na toto video. Čína prosazuje svoji suverenitu nad téměř celým Jihočínským mořem, čímž porušuje výhradní ekonomické zóny každé sousedící země. Hodně těchto zemí také bojovalo o nároky na blízké ostrovy, primárně o nároky na Paracelské ostrovy a Spratlyovy ostrovy. Díky za sledování Seeker Daily, nezapomeňte dát palec nahoru a odebírat kanál pro nová videa.