Po letní brigádě u paní Handlerové se Chad vrací zpátky do školy, a protože učení přes prázdniny moc nedal, musí docházet na kozultační hodiny za profesorem Buckleym (Benedict Cumberbatch). Jak se ale zdá, paní Handlerová nebyla jediná, kdo propadl Chadovu osobitému kouzlu.
KONZULTAČNÍ HODINY Ne, to je v pořádku.
Tohle podle mě Descartes zamýšlel. Například:
Lidé, kteří mluví, existují. My dva mluvíme,
tudíž my dva... Existujeme? Gratuluji, právě jsi poprvé
použil karteziánskou logiku. Dobře. Chade, doufám, že budeme
v konzultacích pokračovat.
Naše setkání mi dělají radost. Dobře. Ne, díky. Ne, moc se omlouvám. To bylo neuvěřitelně
nevhodné, Chade. - Omlouvám se, špatně
jsem si to vyložil. - Dobře. Tvoje časté návštěvy
u mě jsem si vyložil... jako něco víc.
Moje chyba. Ne, tohle vůbec
není tvoje chyba. Popravdě jsem poslední
dobou nebyl sám sebou. A tento víkend si beru za ženu
překrásnou mladou dívku. - Gratuluju!
- A přesto nic necítím, Chade! Nic! - Dobře. - Na tom ale nezáleží,
protože je to tatíčkův geniální plán. Vem si bohatou dívkou z Newportu, staň se
profesorem, do 40 získej definitivu...
Chraň bůh, aby syna velkého
Leonarda Buckleyho miloval jiný muž! Váš glóbus! Začal jsi mě přitahovat,
Chade, protože popravdě... ti závidím. Žiješ svůj život
bez pochybností a bez starostí. - Chci být tebou, Chade!
- Dobře. Panebože, tohle je tak ubohé.
Jsem 28letý asistent profesora, co vylívá svoje srdce druhákovi.
- Nudím tě?
- Tak trochu. Můžeš samozřejmě kdykoliv odejít
a ušetřit se tak mého žvatlání, ačkoliv musím přiznat, že možnost
se vyzpovídat přináší vítanou úlevu... Chade? Chade? Chade? - Vo co de? - Mohl by ses
prosím vrátit? Chci ti ještě něco říct. Jo, dobře.
- Chade, přejel jsi to.
- Moje chyba. Doufám, Chade,
že můžeme zapomenout... - na můj dnešní malý výpadek.
- Dobře. Upřímně doufám, že mé činy
neposkvrní naše přátelství. Skvrna... A v poslední řadě
bych ti rád poděkoval, protože jsi mě dnes naučil... Na okamžik jsem nebyl
jen pouhým pozorovatelem svého života.
Žil jsem ho. Pozor. Máš pravdu, Chade.
Měl bych se víc smát. Každopádně... - Uvítal bych, kdyby sis tu dnešní
záležitost nechal pro sebe. - Dobře. - Sakra, Chade. Co ti tak trvá?
- Promiň, pan Buckley mě chtěl políbit. - Dobře. Máš hlad?
- Jo. Máš naprostou pravdu, Chade.
Neměl bych
svá tajemství skrývat. Děkuji ti, Chade. Děkuji ti. Dobře. Překlad: heindlik
www.videacesky.cz