James Acaster o absurditě britského impériaStand-up okénko

Před dávnými časy, ale ne tak dávno, aby to nebylo relevantní… jsme se my Britové vydali na velké lodi do světa a okradli jsme – a tohle bude znít přitažené za vlasy – všechny na světě. Pamatujete? To bylo super. Velká loupež. Tak jsme si nakradli a přivezli to zpátky sem. A schovali jsme to – a tohle je naprosto geniální – v muzeu.

Tam nikdo nehledá. Teď je současnost a ti, které jsme okradli, to chtějí vrátit. Ale nebojte, říkáme všem jasné ne. Pár z vás, co tu sedí, se tváří ve smyslu: „No a co? Kdo to najde, toho to je. Sklapni!“ A poslyšte, je pravda, že „Kdo to najde, toho to je. Sklapni!“ zatím fungovalo. Zabralo to líp, než byste čekali.

Ale i vy musíte uznat, že kdyby vám osobně někdo něco ukradl, vaši oblíbenou věc. A vy byste věděli, kdo to šlohl. Na tuty. Není to jen domněnka. Víte, kdo to ukradl. Ví to všichni. Píše se o tom i v několika knihách. Je jisté, že to ukradli. A když si o to řeknete, tak před vámi neutíkají, jsou dvakrát tak velcí, ani to neschovali. Vlastně udělali opak.

Dali to do skleněné vitríny. Je to nasvícené ze všech stran. Je jasné, co to je. Je jasné, že je to ta vaše věc, protože je u toho plaketa. A na té se píše, co to přesně je. A pak je tam odstavec o tom, jak je to pro vás a váš lid důležité. Člověk by si řekl: „Tohle jim přece neprojde. Dneska si to vezmu domů.“ Ty země si musely být jisté, že jim ty věci vrátíme.

Šly za Británií, kamarádům řekly: „Zůstaň v autě, nepotřebuju tě. Hned jsem zpět.“ „Ahoj, před nějakou dobou tví předci okradli mé předky. Jo. Přišel jsem si pro to. Pojďme napravit tuhle křivdu, co ty na to?“ Asi si mysleli, že ten Brit u dveří řekne: „Jasně, vrátím ti to. Však jsme to ukradli.“ Ale místo toho jsme řekli: „To bych neřekl.

Pořád na to ještě koukáme. No jo, koukáme na to. Ještě to neviděla spousta lidí, těm to chceme taky ukázat. Takže teď ne, ty sobče. Ale nic ve zlém. Klidně se taky podívej. Pojď, koukej. Přijde ti to povědomé? Zůstaň za zábranou!“ Proto je v muzeích tak narváno.

Britové tam nechodí. Cizinci se tam chodí koukat na své věci. Chodí tam a vzpomínají na staré dobré časy. A nakonec vykradou obchod s dárkovými předměty. Konečně jsme si kvit. Překlad: Xardass www.videacesky.cz