Porozchodová hra

Raz. Dva. - Raz. - Dva. - Raz. - Dva. Fajn, začínám. Vybírám si… Marine. - Čemu se směješ? - Ale ničemu. Myslel jsem, že ji nemůžeš vystát.



Ale to se asi změnilo. - Co říkal? - Ale nic. No tak, teď ty. V tom případě si vezmu… Pierricka. - Ale to je můj kolega. - No jo, o tom jsi nevěděla? - Na silvestra jsme se nasmáli, beru ho. - Tak v tom případě si já… beru Auréliena. - To jako fakt? - No jo, to jako fakt? To je můj kámoš z dětství, na bytě ho nechceš, ale v týmu teď jo? - Mám své důvody.



- Abys mě nasrala. Jo. To je jeden z mých důvodů. - Fakt nejsi v pohodě. - To já nejsem v pohodě? To je sranda, já myslela, že dávat kopačky den před narozkama není v pohodě. Já zapomněl, žes měla narozeniny. Na moje narozky zapomněl už tak 20krát, ale pořád je to kámoš. Kdyžtak si můžete vybrat mě, Bastiene. Jasně, ale až potom, pane Tilleuli. - Jsme ale dobří přátelé?



- Jsme hlavně dobří sousedé. Co děláš, tati? No nevím, myslel jsem, že bychom se spolu občas dívali na Ligu mistrů. - Byly to dobrý časy. - Tati, pojď zpátky. - No jo. - V tom případě chci zpátky svýho kámoše. Johó. - Kámo. - V tom případě ti beru tvůj styl. Když jsme se poznali, nakupoval jsi v Goélandu. Bereš si kámoše, já ti beru tvůj styl.



Ty jo, kámo. To je ale nápad. Když tě tak vidím, měli bychom zase hrát ska. Babylón, Babylón. - Pardon za zpoždění. Už jste začali? - Co tu dělá? Zjistila jsem, že už spolu nehrajete, tak je čas na můj návrat. - Vůbec ses nezměnil. - Pořad vypadá dobře, co? - Měla by jít k nám do týmu. - Tati! - Chci hrát s nima. - Ne, jdeš k nám. - Sorry, brácho.



- Mohl bych k pánovi já? Nebo víš co, Louise? Posadím Emmu na střídačku. Dělej si, co chceš, je mi to fuk. Se hned nečil. Řekl jsem snad něco, když chtěl Étienne k tobě? - Co s tím má co dělat Étienne? - Je jasnej. Chce s tebou hrát od začátku. Ale ne, pozvali mě, není v tom… - Super. - Říkal jsem ti, že je to blbec. Co to meleš? Jen si řekni, dostane bolasem po čumáku a končí. - Máš bolas?



- Pořád nejsem v týmu! Když tak dostane, jasný? Chodím do gymu. Pokud dojde na rvačku, nebudu se prát s touto slečnou, protože je moc hezká. Ty jsi jak utrženej ze řetězu. Balíš holky před vlastní dcerou? Nebalím. Dělám komplimenty. - Komplimenty jsou v poho. - A co já? Jste moc milý, pane, ale mám pravidlo, že nespím s otci ex mého ex. - Specifický.



- Stačí! Nebyl to dobrej nápad. Víš co, budeme hrát. Budeme hrát teď. Ne proto, že jsi o někoho přišel… - Je to blbec, blbec! - A víš co, holky! - Máme jich plný zuby. - Jsou i nezadaní kluci, třeba já. Ale i tak je máme rádi. Navíc vypadám líp, chodím do gymu, je to znát. Nezapomeň, je to blbá kráva.



Děvka jedna. Slyší tě. Je to blbá kráva. Měl jsem ho nechat tobě. Ne, já ráda vidím, jak se Zion 88 znovu dává dohromady. Pamatuješ si jméno kapely? Pamatuju si i písničku, cos mi napsal.



No jo. To bylo v začátku, nebylo to… - Nic moc. - Nic moc no. Co už. A nemyslíš si, že to bude divný? Hrát spolu po tolika letech? Zkusíme to. Hodně zdaru.



Pojďte. Hele, má palestinu. Nahoru, nahoru! Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz