Výkupné

Napiš tam telefonní číslo
na svého otce. Dělej, pohni! - Poslouchej, nebudu to opakovat.
- Co? Poslouchej, nebudu to opakovat.
Máme tvého syna. Jestli zavoláš policii,
tak ho zastřelíme. Chceme 150 000 eur
v malých bankovkách, nebo je po něm. - Mého syna?
- Ano. - Ten je tu se mnou.


- Jak to myslíš, že je s tebou? Haló? - Zavěsil.
- Co? Tahá nás za nos. Nehraj si tu se mnou.
Je to číslo tvého otce? - Ne.
- Ne? Počkej, popletl jsem to.
Spletl jsem si 1 a 7. Vidíš to ale?
To tě ve škole nenaučili psát? - Nejde to vůbec přečíst.
- Blbost. Je to jasně 7. To vidí každý. - Nechceš být jednou na mojí straně?


- Dej mi to. Raději to zadej ty. Na. Dobrý den. Dovolal jsem se
na číslo 07 61 55 81 10? Ano? Super. Poslouchej, nebudu to opakovat. Máme tvého syna.
Jestli zavoláš policii, tak je po něm. Chceme 50 000 eur... 150!

Chceme 150 000!
Ty jsi fakt blbec. Chceme 150 000 eur
v malých bankovkách. Dej mi to. Dobře mě poslouchej.
Máme tvého syna. Jestli nám nedáš 150 000 eur,
bude ho to bolet. Zlámeme mu obě nohy.
A víš, co uděláme pak? Ne? Malá nápověda. Hrabe ti?
Chceš, aby nás chytli? Co říkal?

Řekl... že jsi idiot. Idiot, co nikdy nic neudělal.
Babička se za tebe styděla. A dědictví si můžeš
strčit do prdele. - Myslí to vážně.
- Nabízí dvacku. Zavěsil. To nic. Můj otec mi nikdy neřekl: "Mám tě rád."


A podívej, kde jsme. Started from the bottom
now we're here. - Zavolej mu znovu.
- Ne. Byl naštvaný. Fajn. Nevolej mu. To nic. Zavoláme tvojí matce.
Dej nám na ni číslo. Počkej. - Ne, máti ne. Prosím.
- Proč? Zabije mě, když zjistí, že jsem tu.
Řekl jsem jí, že se budu doma učit. Tak my máme pistole
a ty se bojíš svojí matky?

Dej mi její číslo, hned! Prokrista! Mamka nemá ani vindru.
Otec ji po rozvodu o všechno obral. - Ale ne. Chuděra.
- Sakra. No dobře. Snad tě má někdo v rodině rád?
Co třeba bohatá babička, která za tebe ráda zaplatí?
Čímž zachrání život i nám. - Bez prachů nás totiž šéfka zabije.
- Ne, prarodiče jsou mrtví. Ale ne.

Jakto? - To je tak smutný.
- Ne, není! Moji jsou taky mrtví. A žiju. Tvoji prarodiče jsou mrtví? To proto jsi mi je
nikdy nepředstavila? Proč vůbec otvíráš pusu
a zkoušíš mluvit? Já se snažím vymyslet,
jak nás z toho dostat, a ty, ty mluvíš. Štveš mě. Je to smutný.

Tak znova. Ty nějaké prachy máš? Měl bych mít 20 eur. Vlastně mi zbylo jen 6,50. Dal jsem si kebab. Kebab za 13,50? Jo, byl to ten na talíři. Fajn.

Dej mi to. - Policie!
- Co teď? - Dostali nás.
- To kvůli tobě! - Musíme odsud pryč.
- Okno! Jaké okno?
Jsme ve sklepě. Bez oken. - Do prdele.
- Otevřete! Možná mám nápad. - Policie! Ani hnout.
- To ne my! Vše pod kontrolou.


Únosci zmizeli, rukojmí nezraněni. Bylo to takhle. Viděli jsme chlapa
vylézt z dodávky a unést Lucase. - Sklapni.
- Všiml si nás a donutil nás jít s ním. - Lucasi, je to pravda?
- Ano. Nelžeme vám. Jsme rukojmí. Nikdo netvrdil, že nejste. - V pohodě?
- V pohodě? Unesli nás. To mi došlo. Musíme zavolat šéfce
a říct jí, jak to šlo.

Uděláš to ty? Udělám to já. - Ano?
- Haló? Promiňte. Omlouvám se.
Špatné číslo. Na shledanou. Zase jsem se spletl. To můj telefon. Blbne.
Ten update byl na nic. Sakra.

Volá mi šéfka.
Co jí mám říct? Ty tupče. Naše šéfka
je jeho matka! - Ano?
- Zpackali jste to, tupci. Nechci o vás už nikdy slyšet. Jaká je šance,
že Lucasova máma bude naše šéfka? Smůla, no. Připomeň mi, proč tě miluju? Tvůj otec je chcípák,
ale ti dva jsou nicky.

- Jdem domů?
- Jo. Kosa, co? Nezkusíme to příští týden s tetou? - Má kupu peněz a zbožňuje mě.
- Jo! Super nápad. - Navíc je naivní.
- Šíleně. Překlad: Snoopadoop
www.videacesky.cz