V tomto díle dostane Aidan Turner od fanynky upletenou panenku své postavy ze seriálu Poldark a ve druhém videu přijde řeč na pověrčivost, nadpřirozené jevy, a dokonce spiritistické tabulky.
Poznámky:
První video začíná zmínkou o Michaelu Grandageovi, který bude režírovat divadelní hru The Lieutenant of Inishmore pro divadlo ve West Endu, ve které bude hrát Aidan Turner hlavní roli.
Ve druhém videu mluví o upoutávce na film Děsivé dědictví, ve kterém hraje hlavní roli Toni Collette.
- A režíruje to Michael Grandage.
- Ano. A ty jsi říkal, že Michael
si na tebe asi vzpomněl kvůli Poldarku. Ano, Michael je z Cornwallu
a Poldark, ve kterém hraju, se tam natáčí. Nevím, jestli jsi byl v Cornwallu,
ale můj obličej je tam všude. Na hrncích, na utěrkách...
Je na spoustě věcí. A myslím, že mě měl pořád v hlavě. Ta schůzka byla náhodná,
vůbec nevím, proč mi volal, ale asi na mě musel myslet.
- Prostě utíral nádobí...
- Tak nějak. Samozřejmě mají všichni rádi
zboží s Poldarkem, ale ne každý ho chce kupovat.
Někteří si vyrobí vlastní. Kdepak máme Angelu? - Tady ji máme. Kde žijete, Angelo?
- V Suffolku. Dobře. A Angela moc ráda plete. A úplně se zbláznila do Poldarku. - To jsi ty.
- To jsem já. Jsi to ty, že ano? Máme toho víc. Předmět tvé lásky. Ach ano, Demelza.
Demelza je skvělá. Možná si říkáte, že jsou roztomilé,
ale tak úplně nezachycují tu syrovou sexuální energii Poldarku. Ale ano. Skvělá technika. Neupletla jste i nějakou trávu?
Ale udělala jste všechny ty postavy.
Máme je tu všechny. - Pletete jenom Poldark?
- Ne, dělám spoustu jiných, - ale hlavně Poldark.
- Ano, tady máme toho psa z Poldarku. A říkali mi... Ano, tady.
To jsem já? - Ano.
- Děkuji mnohokrát. Mám tady víc vlasů. Tyhle musí zpátky
do muzea pleteného Poldarku, ale jednu si Aidan může nechat.
- Je to tak.
- Opravdu? Díky. A je mimořádná.
Podle všeho je to ze čtvrté série. - To je tvůj kostým z té série.
- Kolik sérií je? - Čtvrtá vychází 10. června.
- Takže je to exkluzivní odhalení? Ano, je to nové.
Byl vidět v upoutávce, která je úžasná. - Je to tak?
- Myslím, že ano. Neviděla jsem to. Sama se na ten seriál nedívá, našla to v knize se vzory.
To je pro tebe od Angely. Děkujeme moc. - Tady to máš.
- Děkuji.
To zní sice děsivě, ale usmívám se,
protože to je ten trailer, který pouštěli v Austrálii, viď? Pokud to nebyl tenhle,
tak nějaký hodně podobný. Povídá se, že nějací rodiče v Austrálii
šli s dětmi na Králíčka Petra, a když se posadili se svým popcornem
a zmrzlinou, začaly upoutávky. A představte si to, přišlo tohle. Křičeli na promítače, který tam nebyl,
to už se dneska nedělá: "Zastavte to!"
Zakrývali dětem oči i uši a utíkali. Je to příšerné.
Kdo by něco takového provedl? - Úplné trauma.
- Zrovna tak mohli před jejich očima zastřelit králíčka Petra. A také se říká, mluví o tom herci,
že když natáčí takové strašidelné filmy, dějí se jim divné věci.
Bylo to tak i u tohoto? U toho ne,
ale už jsem něco takového zažila. - Byla jsem ve filmu jménem Šestý smysl...
- O tom jsem nikdy neslyšel. Natáčeli jsme ve Filadelfii,
tehdy jsem začala s jógou, hodně jsem meditovala
a každou noc se mi dělo to samé.
Vzbudila jsem se
a na hodinách bylo 11:11, nebo 01:11. - Dělo se mi to samé.
- Vážně? - Je to šílené.
- Co si o tom myslíš? Prostě koupím novou baterku do budíku. Ale je to fakt zvláštní,
děje se to tak často. Víc než jiné časy. - Je to bizarní.
- Stává se ti to taky, Jo? - Ne.
- Takže je to 01:11. - Spíš 11 minut po 11.
- Prostě se tam opakují čísla. 11:11 nebo 01:11,
někdy se to dokonce rozroste na 03:33. Já si to vždycky vykládám tak,
že jsem na správné cestě nebo tak. Je to záhada, nerozumím tomu,
ale je to uklidňující pocit. Nevím, jestli to není
nějaká divná podvědomá věc. Někdy se mi povede, že si říkám,
že musím vstát v 6:32... - A vzbudíš se v 6:31.
- Vzbudím se v 6:32. Myslím, že náš mozek
je mnohem chytřejší, než si myslíme.
Ale Jo Brand, ty ses taky
zapletla s temnými silami. - Je to tak.
- Povídej. - Byla to spiritistická tabulka?
- Přesně tak. Ne ne! Na něco takového nemám odvahu. Ale je to skvělé. Samozřejmě jsme...
A říkali jsme si, že to zkusíme. Bez jakéhokoli pobízení
ta sklenice, na které jsme měli prsty, napsala: "Vědomosti nejsou zdarma."
Nikdo z nás nebyl dost inteligentní,
aby přišel na něco takového. Tak jsme si řekli, že se zeptáme,
jakou cenu mají vědomosti. Napsalo to: "Váš život,"
a potom ta sklenice odlétla ze stolu. Mám z toho husí kůži. Nic takového jsem nikdy nedělal,
ale ty ano, Ethane, že? Jo, dodáváš tomu
nějakou váhu, to se mi líbí, protože jsme to zkoušeli s mou sestrou,
když mi bylo asi dvanáct, a moje sestra se zeptala,
kdo jsem byl v minulém životě.
Já byl u té tabulky,
dotýkal jsem se jí prsty a napsalo to "James Dean". Možná jsem to ovlivnil,
možná jsem trochu strkal, nejsem si jistý. - Ale mohlo to být skutečné.
- Jo, měl jsem ten pocit. Dean se píše s jedním E. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz
jesterkaPublikováno: 7 let
