Eichmannova popravaThe Jews Are Coming

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 6
74 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:119
Počet zobrazení:6 513

Adolf Eichmann byl odsouzen k smrti a Izrael se potýká s novým problémem, první popravou v dějinách země. Ale bez zkušeností to nemusí probíhat zrovna hladce.

Přepis titulků

Překlad: Mithril www.videacesky.cz VĚZNICE V RAMLE 1962 Je rok 1962. Adolf Eichmann byl soudem shledám vinným a nyní Izrael čelí nové výzvě. První popravě v dějinách země. Máte nějaká poslední slova, než vykonáme rozsudek? Rád bych řekl, že ničeho nelituju.

Wassermanne, zapsal sis to? - Ne. - Dobře. A začínáme... Teď! Jak dlouho to má trvat? Dokud se neudusí, myslím. Ne, ne, nějak by se mu při tom měl zlomit vaz. Možná byste měli otevřít dveře. Otevřít dveře?

No to je úžasný nápad. A ty nám utečeš, co? Padací dveře v podlaze. Wassermanne, jsou v podlaze padací dveře? Zřejmě ne. Tady máš ty padací dveře, zatracený nácku. Tentokrát to vyjde. Máš nějaká poslední slova? Rád bych řekl... Ale nejdřív se ujistíme, že to budou opravdu tvá poslední slova.

Minule jsi je řekl a nakonec se nic nestalo. - Dobře, ale rád bych... Wassermanne, dveře. Nadešel tvůj čas, Eichmanne. Máme dveře i provaz. Tentokrát to vyjde. Máš nějaká poslední slova? Už to udělejte pořádně, vy amatéři. Zalzermane, zapsal sis to?

Jsou to jeho poslední slova. Wassermanne, dveře. Wassermanne, neměl by být ten provaz k něčemu přivázaný? A je to, Eichmanne, tentokrát to už vyjde. Máš nějaká poslední slova? Ale nejdřív bych s tvým dovolením něco řekl. Když jsme to celé před 53 pokusy začali, řekl jsem si: "Ještě chvilka a už ho nikdy neuvidím."

A přesto tu po půl roce stále stojíme a je mezi námi určité pouto. Abys věděl, hodně jsem se toho od tebe naučil. Ta věc s těmi padacími dveřmi, to je úžasné. Můžeme se do toho už pustit? Samozřejmě. Jdeme na to. Tohle jsme trénovali. Stáhneme provaz dolů... Stáhnu ho dolů.

Tahejte za ten kratší konec. - Za kratší? - Ne, ten druhý. Mateš ho. - Ne. - Smyčka musí být nahoře. - Za kratší! - Co je smyčka? - Pusťte mě k tomu! - Eichmanne, uklidni se. Pokud chcete něco udělat pořádně, musíte si to udělat sami. Uhni. - Viděli jste to?

- To je profesionál. Kde se to naučil? Celý je to v zápěstí. Udělal to opravdu rychle. - Dáte si hummus? - Jdeme. Pojď, Wassermanne. Pojď, Zelzermane. Pozor na schody. - Ale do kantýny už nejdu. - Ne. - Víte, kam chci jít? - Kam? Tam kde jsme si ho objednali jen s vejcem.

- Jen s vejcem? - Jo. - Já si objednám nějakou pořádnou baštu.

Komentáře (11)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Error loading YouTube: Video could not be played

00

Odpovědět

A tomu se mám jako smát?Kravina

26

Odpovědět

Sovětský svaz dovolí Mošemu a jeho rodině emigraci do Izraele. Na letišti v Jerevanu zaujme celníky těžký kufr. Zahájí kontrolu a uvnitř narazí rozměrnou bustu Lenina.

„Co to je?!“ ptají se úředníci.
„To se ptají špatně, soudruhu,“ odpovídá klidně Moše a pokračuje, „měli by se zeptat 'Kdo to je?' To je soudruh Lenin! Zachránce proletariátu, zakladatel mé druhé vlasti – Sovětského svazu, šiřitel internacionály, génius, který naplnil myšlenky soudruhů Marxe a Engelse. Míříme do země našich předků šířit jeho pokrokové myšlenky, soudruzi!“
Celníci tiše polknout, nejspíše dostali strach, že budou nahlášeni kádrovému důstojníkovi: „Soudruhu, my vás jenom zkoušeli, můžete jít,“ a orazítkují do pasů potřebná razítka.

Rodina vystoupí na Bengurionově letišti v Tel Avivu. Jejich kufr opět zaujme celníky. Ti jej otevřou a nevěřícně si prohlížejí Leninovu bustu. „Pán je komunista? Co to je?“
„To se ptají špatně,“ odpovídá opět klidně Moše, „měli by se zeptat 'Kdo to je?' To je Lenin! Šílenec, co okradl polovinu Židů v Rusku a druhou nahnal do gulagů. Je to jeden z největších zločinců dvacátého století. Při příležitosti dne ha-šoa jej vložím do pisoáru na záchodech památníku Jad vašem.“
„Shalom Israel, můžete jít.“ pouští celníci s úsměvem na rtech celou rodinu.

Mošeho rodina konečně dorazí do kibucu k příbuzným. Jeho synovec si všimne Leninovy busty a zvědavě se ptá: „Strýčku, kdo to je?“
„Ale Davide, to se ptáš špatně. Měl by ses zeptat 'Co to je?',“ odpovídá Moše.
„Strýčku, co to tedy je?“
„To je pět kilo neprocleného zlata!“ :D

291

Odpovědět

Kdo by to byl tušil, že komentář bude mít mnohem lepší pointu a vtip než video :D

11

Odpovědět

+xDEichmann se snažil se to „řídit holokaust jako firmu“, však jeho nadřízený Himmler před válkou vlastnil drůbežárnu a snažil se vyšlechti bílá kuřata.

K tomu videu mám taky jeden, týká se továren na smrt a polského antisemitismu:

Pár let po válce přijede z Izraele delegace s pamětní deskou do KZ Auschwitz-Birkenau. Poláci se k nim na letišti nechtějí znát, ale aby se neřeklo, naloží je do autobusu, který řídí dědek po tracheostomii.

V pořádku přijedou před tábor, jenomže tam je sklopená závora. Řidič na hlídače zamává, ale ten nechápe, co po něm chce. Vystoupí z autobusu a snaží se mluvit, jenomže chraptění ze slavíka není vůbec rozumět. Nakonec se tedy skloní k vrátnému a povede se mu šeptem oznámit: „Proszę pana, mam tutaj autobus. Pełny Żydów.“ (Prosím vás pane, mám tu autobus. Plný Židů.)
Vrátný zklamaně odpoví: „Proszę pana, już tego nie robime.“ (Pane, my už to neděláme)

PS: Právě jsem tímto vtipem porušil polský zákon, schválený za účelem ochrany dobré pověsti Polska, protože oni prý nejsou žádní antisemité a koncentráky v Polsku nebyly polské. :(

11

Odpovědět

Je vtipný poslouchat Eichmanna, jak mluví hebrejsky :D

182

Odpovědět

Eichmann hebrejsky uměl plynně

41

Odpovědět

+BenjaminPlynně ani zďaleka. Počas jeho úradovania ho hebrejčinu doučoval jeden rabín, ale to bolo tak všetko. Eichmannove znalosti tohto jazyka boli značne obmedzené. Preto na súde on i jeho právnik hovorili po nemecky a mali prekladateľa.

44

Odpovědět

+BenjaminA proč by se Eichmann učil hebrejsky?

Když polovina Židů mluvila jidiš, či latviš (ta většinou nepřežila druhou světovou válku) a další polovina uměla francouzsky, nebo anglicky (ta většinou přežila druhou světovou válku)...

31

Odpovědět

A proto nemají v Izrael v době míru povolen trest smrti. Už se na ten amatérismus nedalo dívat.

160