Zpět na seznam4.7 (91 hodnocení)
MithrilPublikováno: 12 let
Načítám přehrávač...
Trevor Noah - Život v JAR
8:03
29K zhlédnutí
MithrilTrevor Noah, komik z Jihoafrické republiky, si u nás už svou premiéru odbyl. V tomto stand-up vystoupení nám ale prozradí, jaké to bylo vyrůstat v JAR, proč chtěl vycestovat do Ameriky a na jaký jazykový problém narazil v Německu.
Dobrý večer. Vyrůstal jsem v JAR.
Pořád tam žiju a líbí se mi tam. Vyrůstat tam během apartheidu... Pro ty, co to neví, apartheid
byl zákon v naší zemi, který zakazoval bělochům
a černochům se stýkat. Bylo to nezákonné. Mně se tam nevyrůstalo dobře,
protože jsem byl ze smíšené rodiny. Tedy já byl ten smíšený.
Matka byla černoška, z národu Xhosa. Mluví takovým mlaskavým jazykem.
Xhosa, Xhosa. Ona byla černoška
a můj otec Švýcar. Bylo jim to jedno, byli vzpurní.
Bojovali se systémem. Matku za to zavřeli, dostávala pokuty,
zatkli ji na celý víkend... Ale vždy přišla zpět:
"Je mi to fuk!" "Lásce neporučíte.
Já chci toho bělocha." Mamka byla šílená.
Můj otec byl... Víte přece,
jak Švýcaři milují čokoládu. Dali se dohromady a měli mě,
což bylo nelegální. Narodil jsem se jako zločin. Myslím, že tohle pořádně nepromysleli, protože jsme nemohli žít jako rodina. Na ulici nás nesměli vidět spolu. Otec chodil po druhé straně ulice
a jen mi z dálky mával. Jako úchylný pedofil.
Jako pedofil.
Ne jako úchylný, jen jako pedofil. Úchylný pedofil by naznačoval,
že existuje i jiný pedofil. Ale žádný noblesní pedofil neexistuje. "Dobré odpoledne, dámy." "Ne, ne, jen se dívám." "Je tak noblesní."
Ne, je to pedofil. Mamka se mnou mohla chodit, ale když se objevil
policista, pustila mě.
Pustila mou ruku,
jako bych nebyl její. Pokaždé. Jako rodina jsme
prostě neměli existovat. Mamka mě pustila.
Bylo to jako taková hra. Vynořil se policista a ona: "Neznám ho, neznám." "Můj není, já ho neznám." Bylo to pro mě hrozné. Přišel jsem si jak pytel trávy.
Bylo to těžké. Dalším problémem bylo,
že jsem byl světlejší než ostatní. Lidi se mi smáli.
Říkali mi třeba kříženec. Polovičák. To jsem nesnášel.
Proč polovičák? Proč ne dvojitý? Nebo dvakrát tak dobrý?
Nevím. Lidi vám dávají divná jména,
ale já chtěl husté jméno. Upřímně, chtěl jsem být černoch. Hlavně od doby, kdy jsem tehdy
potkal jednoho Američana.
Šokovalo ho, že se u nás
v JAR používají takové výrazy. Řekl mi: "Trevore, pokud se někdy
dostaneš do Ameriky, budou tě mít za černocha." "Vážně?" "Si piš!" "Tam jsou všichni černí." "Ty budeš super černý." To se mi líbilo.
Super černý. A tak jsem se rozhodl. Při první příležitosti
pojedu do Ameriky. Ať na mě zbude
trocha toho černošství. A taky že jo. Nasedl jsem na 18 hodinový let Johannesburg - New York.
Vůbec jsem nezamhouřil oka. Seděl jsem v křesle jako šílenec a sledoval každý
americký film s černochem.
Seděl jsem tam a nacvičoval. "Jo! Jo!" "Víš, co tim myslim?" "Ani King Kong na mě nemá!" "Jo!" Cože? Kuře, prosím.
Kuře, děkuji. "Jo! Vezmi ho do pusy, jo!" 18 hodinový let.
18 hodin trénování. V New Yorku jsem přistál
jako pravý Afroameričan. "Jasně, negře!" Uměl jsem všechno.
Uměl jsem správně chodit. Byl jsem tak černý,
že jsem se i smál jako oni. "Kámo! Kámo, jsi to ty?
Jsi to ty?" Bral jsem to
za nejsuprovější věc na světě. Afroameričané jsou
tak hustí a sebevědomí, že vám udělají dobře už jen tím,
že se zeptají, jestli jste to vy.
Je to jak kouzlo.
Přijdou k vám: "Hej, jsi to ty?" "Jsi to ty?" "Vážně, chlape, jsi to ty?" A vy odpovíte: "Jo, myslím, že jsem." Až tak černý jsem byl.
Super černý. Miloval jsem to, dokud ke mně
nepřišel chlap, kterého jsem neznal. Zaklepal mi na letišti na rameno. "Co?
To mluvíš na mě?" "Jasně, že na tebe." "Jen říkám, že jsme to dokázali." "Když jsme tady, tak bychom
měli držet spolu, hombre." "Měli bychom?" 18 hodinový let a já nebyl černoch. Byl jsem Mexičan. Mexičan...
Proto jsem se začal učit španělsky. Proč by ne.
Poté jsem se taky začal učit německy. Začal jsem kvůli otci. Kvůli apartheidu jsem
ho spoustu let neviděl. Začali jsme se znovu
poznávat, což zabere čas. Šlo nám to pomalu,
ale jazyk mi pomohl. Nepřišlo mi, že by byl na mě hrdý. Miloval mě, ale nebyl na mě hrdý. Částečně kvůli mé práci.
Komik u Němců není žádné
prestižní povolání. Zjistil to při jedné konverzaci. Obědvali jsme a otec na mě: "Trevore, co teď děláš?
Máš práci? Pracuješ?" "Ano, jsem komik. Stand-up komik." "Jo tak. Takže klaun." "To je fuk." Němčina mě držela nad vodou.
Snil jsem, že ho oslním jeho jazykem. Jednou jsem šel k němu domů,
kde mě uvítal u brány: "Jé, synek-klaun." A já: "Guten Tag, Vater" Bylo to fakt úžasný. Začal jsem se učit. Učil jsem se různými způsoby. Sledoval německé filmy,
pouštěl si německé proslovy ve spánku.
Mozek si pamatuje i věci,
které vědomě nevnímáte. Háčkem bylo, že jsem si omylem
stáhl nějaké proslovy Hitlera. Google mě nevaroval, tak mě nesuďte. Neřekl, abych si je nestahoval.
Nechal mě stáhnout si vše. Naučil jsem se od něj výslovnost, ne jeho myšlenky. Bylo mi řečeno, že když mluvím
německy, někdy zním jak Hitler. Zjistil jsem to v Německu, což není nejlepší místo
ke zjištění, že zníte jako on.
Radši bych to zjistil doma. Teď je to vtipné,
ale tehdy to vtipné nebylo. Byl jsem v Kolíně nad Rýnem,
nádherné město. Nikdy na to nezapomenu. Zašel jsem si do jednoho
obchodu s bagetami. Něco jako Subway,
kde si skládáte vlastní bagetu. Vešel jsem tam a ta žena byla milá.
"Guten Tag. Kann ich Ihnen helfen?" Já se na ní podíval a říkal si:
"Trevore, buď sebevědomý." "Guten Tag!" "Ich wurde ein klein
Broten haben, bitte schön." "Das schwartze Broten." "Mit der Kässe
und das Shinken, bitte schön." "Und gibt für mich auch Salame." "Und ein Pepsi cola drinken, bitte."
Ona se podělala. Na výraz v její tváři nezapomenu. Zesinala, podívala se
přímo na mě a řekla: "Der schwarze Hitler." To znamená černý Hitler. Byl jsem tak šťastný. Ne proto, že řekla Hitler,
ale že řekla černý. Byli jste úžasní, díky.
Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
Pořád tam žiju a líbí se mi tam. Vyrůstat tam během apartheidu... Pro ty, co to neví, apartheid
byl zákon v naší zemi, který zakazoval bělochům
a černochům se stýkat. Bylo to nezákonné. Mně se tam nevyrůstalo dobře,
protože jsem byl ze smíšené rodiny. Tedy já byl ten smíšený.
Matka byla černoška, z národu Xhosa. Mluví takovým mlaskavým jazykem.
Xhosa, Xhosa. Ona byla černoška
a můj otec Švýcar. Bylo jim to jedno, byli vzpurní.
Bojovali se systémem. Matku za to zavřeli, dostávala pokuty,
zatkli ji na celý víkend... Ale vždy přišla zpět:
"Je mi to fuk!" "Lásce neporučíte.
Já chci toho bělocha." Mamka byla šílená.
Můj otec byl... Víte přece,
jak Švýcaři milují čokoládu. Dali se dohromady a měli mě,
což bylo nelegální. Narodil jsem se jako zločin. Myslím, že tohle pořádně nepromysleli, protože jsme nemohli žít jako rodina. Na ulici nás nesměli vidět spolu. Otec chodil po druhé straně ulice
a jen mi z dálky mával. Jako úchylný pedofil.
Jako pedofil.
Ne jako úchylný, jen jako pedofil. Úchylný pedofil by naznačoval,
že existuje i jiný pedofil. Ale žádný noblesní pedofil neexistuje. "Dobré odpoledne, dámy." "Ne, ne, jen se dívám." "Je tak noblesní."
Ne, je to pedofil. Mamka se mnou mohla chodit, ale když se objevil
policista, pustila mě.
Pustila mou ruku,
jako bych nebyl její. Pokaždé. Jako rodina jsme
prostě neměli existovat. Mamka mě pustila.
Bylo to jako taková hra. Vynořil se policista a ona: "Neznám ho, neznám." "Můj není, já ho neznám." Bylo to pro mě hrozné. Přišel jsem si jak pytel trávy.
Bylo to těžké. Dalším problémem bylo,
že jsem byl světlejší než ostatní. Lidi se mi smáli.
Říkali mi třeba kříženec. Polovičák. To jsem nesnášel.
Proč polovičák? Proč ne dvojitý? Nebo dvakrát tak dobrý?
Nevím. Lidi vám dávají divná jména,
ale já chtěl husté jméno. Upřímně, chtěl jsem být černoch. Hlavně od doby, kdy jsem tehdy
potkal jednoho Američana.
Šokovalo ho, že se u nás
v JAR používají takové výrazy. Řekl mi: "Trevore, pokud se někdy
dostaneš do Ameriky, budou tě mít za černocha." "Vážně?" "Si piš!" "Tam jsou všichni černí." "Ty budeš super černý." To se mi líbilo.
Super černý. A tak jsem se rozhodl. Při první příležitosti
pojedu do Ameriky. Ať na mě zbude
trocha toho černošství. A taky že jo. Nasedl jsem na 18 hodinový let Johannesburg - New York.
Vůbec jsem nezamhouřil oka. Seděl jsem v křesle jako šílenec a sledoval každý
americký film s černochem.
Seděl jsem tam a nacvičoval. "Jo! Jo!" "Víš, co tim myslim?" "Ani King Kong na mě nemá!" "Jo!" Cože? Kuře, prosím.
Kuře, děkuji. "Jo! Vezmi ho do pusy, jo!" 18 hodinový let.
18 hodin trénování. V New Yorku jsem přistál
jako pravý Afroameričan. "Jasně, negře!" Uměl jsem všechno.
Uměl jsem správně chodit. Byl jsem tak černý,
že jsem se i smál jako oni. "Kámo! Kámo, jsi to ty?
Jsi to ty?" Bral jsem to
za nejsuprovější věc na světě. Afroameričané jsou
tak hustí a sebevědomí, že vám udělají dobře už jen tím,
že se zeptají, jestli jste to vy.
Je to jak kouzlo.
Přijdou k vám: "Hej, jsi to ty?" "Jsi to ty?" "Vážně, chlape, jsi to ty?" A vy odpovíte: "Jo, myslím, že jsem." Až tak černý jsem byl.
Super černý. Miloval jsem to, dokud ke mně
nepřišel chlap, kterého jsem neznal. Zaklepal mi na letišti na rameno. "Co?
To mluvíš na mě?" "Jasně, že na tebe." "Jen říkám, že jsme to dokázali." "Když jsme tady, tak bychom
měli držet spolu, hombre." "Měli bychom?" 18 hodinový let a já nebyl černoch. Byl jsem Mexičan. Mexičan...
Proto jsem se začal učit španělsky. Proč by ne.
Poté jsem se taky začal učit německy. Začal jsem kvůli otci. Kvůli apartheidu jsem
ho spoustu let neviděl. Začali jsme se znovu
poznávat, což zabere čas. Šlo nám to pomalu,
ale jazyk mi pomohl. Nepřišlo mi, že by byl na mě hrdý. Miloval mě, ale nebyl na mě hrdý. Částečně kvůli mé práci.
Komik u Němců není žádné
prestižní povolání. Zjistil to při jedné konverzaci. Obědvali jsme a otec na mě: "Trevore, co teď děláš?
Máš práci? Pracuješ?" "Ano, jsem komik. Stand-up komik." "Jo tak. Takže klaun." "To je fuk." Němčina mě držela nad vodou.
Snil jsem, že ho oslním jeho jazykem. Jednou jsem šel k němu domů,
kde mě uvítal u brány: "Jé, synek-klaun." A já: "Guten Tag, Vater" Bylo to fakt úžasný. Začal jsem se učit. Učil jsem se různými způsoby. Sledoval německé filmy,
pouštěl si německé proslovy ve spánku.
Mozek si pamatuje i věci,
které vědomě nevnímáte. Háčkem bylo, že jsem si omylem
stáhl nějaké proslovy Hitlera. Google mě nevaroval, tak mě nesuďte. Neřekl, abych si je nestahoval.
Nechal mě stáhnout si vše. Naučil jsem se od něj výslovnost, ne jeho myšlenky. Bylo mi řečeno, že když mluvím
německy, někdy zním jak Hitler. Zjistil jsem to v Německu, což není nejlepší místo
ke zjištění, že zníte jako on.
Radši bych to zjistil doma. Teď je to vtipné,
ale tehdy to vtipné nebylo. Byl jsem v Kolíně nad Rýnem,
nádherné město. Nikdy na to nezapomenu. Zašel jsem si do jednoho
obchodu s bagetami. Něco jako Subway,
kde si skládáte vlastní bagetu. Vešel jsem tam a ta žena byla milá.
"Guten Tag. Kann ich Ihnen helfen?" Já se na ní podíval a říkal si:
"Trevore, buď sebevědomý." "Guten Tag!" "Ich wurde ein klein
Broten haben, bitte schön." "Das schwartze Broten." "Mit der Kässe
und das Shinken, bitte schön." "Und gibt für mich auch Salame." "Und ein Pepsi cola drinken, bitte."
Ona se podělala. Na výraz v její tváři nezapomenu. Zesinala, podívala se
přímo na mě a řekla: "Der schwarze Hitler." To znamená černý Hitler. Byl jsem tak šťastný. Ne proto, že řekla Hitler,
ale že řekla černý. Byli jste úžasní, díky.
Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář