U tohoto staršího Normanova videa jsem váhala, zda ho vůbec překládat, protože se do češtiny v podstatě převést nedá - jde totiž o Normanův žebříček nejotravnějších vět, které používají francouzští mluvčí. V mnoha případech se v češtině podobné výrazy v dané situaci buď nepoužívají nebo posluchači nepřipadají nijak zvlášť otravné. Nakonec ale video přidáváme a doufáme, že alespoň Normanovy věrné fanoušky potěší. :-)
Poznámka:
- Ve francouzštině je opravdu možné jedno slovo (oui - ano) vyslovovat s nádechem.
- Pro francouzštináře: "Qui peut le moins, peut le plus" (2:08) je otočení Aristotelova výroku, který ve francouzském překladu zní "qui peut le plus, peut le moins" ("kdo může více, může i méně"), ale do češtiny, kde je běžnému čtenáři neznámý, nemělo v tomto případě smysl ho překládat.
Sepsal jsem si pár výrazů, co mi lezou na nervy,
když je lidi říkají. NEJOTRAVNĚJŠÍ VĚTY Někdy třeba člověka rozesměješ a on ti začne nadávat. Ty seš blbej! Teda mě když někdo rozesměje,
neřeknu mu: Vojebu tě, ty sráči!
Další jsou věty bez významu. To znamená, že ten člověk
sice vypouští slova, ale ve finále pořád nic neřekl. No... tak jasný, ale... víš jak... vono jako...
jako dobrý, ale... je fakt, že... já osobně... Takže tak.
Ale v pohodě. NULOVÁ MYŠLENKA Pak máš lidi,
kterých se na něco zeptáš a oni ti odpoví: "Jo a ne."
Třeba se zeptáš:
"Líbil se ti ten film?" Tak... jo a ne. V životě si člověk musí vybrat, ne? Buď řekneš jo, nebo ne. Představ si, že se vyspíš s holkou: Prasknul ti kondom.
Doufám, že nemáš AIDS. Tak, jo a ne. Pak taky moc nemám rád,
když někdo vyjde z kina a řekne: Nebylo to špatný, ale ten konec
byl kapku rozvleklej. Tohle člověk používá,
jenom když mluví o filmu. Třeba kriminálník nikdy neřekne: Byl jsem patnáct let v lochu a je fakt, že už mi to přišlo
kapku rozvleklý.
Další otravnost je vyslovování
slova "jo" s nádechem. Občas mluvíš s člověkem, co říká slovo "jo"
a nadechuje při tom vzduch. Jo. Jo. Jo. Jo.
Jednak při tom zníš lehce nechutně,
trochu jako sekretářka nebo hajzlbába... Jo. a pak je to jediný slovo,
co se dá říct s nádechem. V životě nikdo neřekne: Ahoj, jak to jde? Dobrý, a ty? Ale jo, dobrý. Další věc, co mi leze na nervy, je, když se tě někdo ptá,
jestli si z něj děláš srandu.
Sakra! Zapomněl jsem ti přinést zpátky
tvoje cédéčko One Direction. To si děláš prdel! Samozřejmě, že nedělám.
Nebo si myslí, že mu na to řeknu: Jasně, dělám si prdel. A mimochodem to bude úvodní vtip
mýho příštího stand-upu. "Zapomněl jsem doma tvoje cédéčko."
To se počůrají smíchy. Bomba nápad. No a pak jsou chlápci,
taková ta "stará škola", co místo vlastních slov používají
univerzální, trochu obstarožní fráze. Jak já vždycky říkám:
Komu se nelení, tomu se zelení! Kamaráde, to ví pámbů. Nu což, nenaděláš nic. Nedá se svítit,
to je život. Zkrátka jak se říká:
Dobré jídlo - základ pohody. Aha, tak ne, to byla reklama,
spletl jsem se.
A další zase musí komentovat
vždycky, když si kýchneš. Na zdraví! Zdravíčko! Na... Hele, mám chřipku.
To to budeš opakovat celej den? Pak jsou lidi, co umí dobře anglicky
a když s tebou mluví, vždycky tam jakoby omylem
vtlačí něco anglicky, aby se vytáhli: No už jsem toho měl plný kecky,
anyway...
Zvláštní, že to dělají
jen lidi, co umí anglicky. Nikdy jsem nikoho
neslyšel říct: No už jsem toho měl plný kecky,
ale kein Problem, takže jsem říkal... A nakonec bych uvedl
čtyři výrazy, co když slyším, nejradši bych
tomu člověku virtuálně jednu vlepil. Jsou to tyhle: Příští víkend ještě nevím.
Řekněme,
že bysme to zatím nechali s otazníkem... Tyjo, to je "so 2012"! Já myslím, že mi to tričko
docela sluší. Když myslíš... Příští úterý mám svátek a taky ten den vychází
nový album Daft Punk. Náhoda? To sotva. To bolí, ty vole. Všiml jsem si, že můj kanál na YouTube
vás odebírá už víc než 1,5 milionu a mám z toho obrovskou radost, takže vám všem moc děkuju.
Když jsem to dneska ráno viděl, řekl jsem si: Páni! To si děláte prdel! Překlad: LaBleue
www.videacesky.cz
LaBleue
