Tropico

...a nad vodami se vznášel Johnův Duch. John řekl: "Ať je světlo!" A bylo světlo. A John viděl, že světlo je dobré. Drahý Johne, odpusť nám naše hříchy. Drahý Johne, náš pane a stvořiteli,
odpusť nám naše hříchy. Drahý Johne, odpusť nám naše hříchy.

Děkuji ti. Chci vám říct, kde jste. Jste se mnou v tomto tábořišti, kde z vás udělám kovboje. Jestli chcete být pořádnými kovboji,
nechci slyšet žádný pláč ani naříkání. Musíte na toho koně nasednout a jet! Ničeho se nebojte. Noste vysoké boty, nízké kalhoty - a pořádný klobouk.


- Sex je přirozený. Respektuju přírodu. Až se tam dostanete,
nebuďte jako splašení. - Jeďte pěkně v klidu.
- Pořád na tebe myslím. Dokážete to! Věřím vám.
Jeďte po větru. - Musím mít tebe, nebo nikoho.
- Nestěžujte si. Ničeho nelitujte. - Lítost je slabost.


- Odpusť nám naše viny, - jakož i my odpouštíme našim viníkům.
- Nechci, abyste se vraceli k matce. A neuveď nás v pokušení... Jste hodné děti. Všichni vaši malí kovbojové
mi budou dobře sloužit. Tak se, moji poutníci, snažte.
Budu vás sledovat! Život se ti může obrátit vzhůru nohama. Někdy stačí jen zariskovat. Jo, kotě.

Tak to je.
O tom to je. Amen. Nezapomeň. A napiš matce. Elvis je můj táta,
Marilyn je mi matkou. Ježíš je mým nejlepším přítelem. Nikoho nepotřebujeme,
máme jeden druhého. Nebo to alespoň předstírám. Každý pátek večer to rozjedem.

Tančíme a houpeme se
v bledém světle měsíce. Nekonečná party a je nám fajn. A Panna Maria se modlí růženec
za mou zlomenou duši. Nedělej si starosti. Opěvuji elektrické tělo. Opěvuji elektrické tělo, lásko. Opěvuji elektrické tělo. Opěvuji elektrické tělo...

Celá hořím.
Opěvuji elektrické tělo. Whitman je můj táta,
Monako je mi matkou. Diamanty jsou mým nejlepším přítelem. Nebesa jsou mé dítě,
jeho otcem je sebevražda. Všechno to skončí okázalostí. Každý pátek večer to rozjedem. Tančíme a houpeme se
v bledém světle měsíce. Nekonečná party a je nám fajn.

A Panna Maria se modlí růženec
za mou zlomenou duši. Nedělej si starosti. Opěvuji elektrické tělo. Opěvuji elektrické tělo, lásko. Opěvuji elektrické tělo. Opěvuji elektrické tělo... Celá hořím.
Opěvuji elektrické tělo. Mé šaty stále voní jako ty.

A podle všech fotografií
jsme stále mladí. Předstírám, že mi nic není. A světu namlouvám, že si užívám. Každý pátek večer se zblázníme. Je mi horko v bledém světle měsíce. Nekonečná party a je nám fajn. A Panna Maria se pohupuje
do rytmu radosti svého srdce. Opěvuji elektrické tělo.

Opěvuji elektrické tělo, lásko. Opěvuji elektrické tělo. Opěvuji elektrické tělo... Celá hořím.
Opěvuji elektrické tělo. Opěvuji elektrické tělo, lásko. Opěvuji elektrické tělo, lásko. Opěvuji elektrické tělo, lásko. Opěvuji elektrické tělo.

Armády těch, jež miluji,
mě objímají a já je objímám, nechtějí mě pustit,
mám s nimi jít a mluvit k nim. Ty musíš být blázen. Zbavit je všeho
a plně obtížit břemenem duše. Ženskost a všechno, co je žena a muž vycházející z ženy, lůno, bradavky, cecíčky, mléko, slzy, smích, pláč, milostné pohledy,
vzrušení a vzkypění lásky, hlas, výslovnost, řeč, šepot, křik, potrava, nápoj, tep,
zažívání, pot, spánek, chůze, plování, pohupování boků, skákání, prohýbání, objímání, ohýbání a napřimování paží, ustavičný neklid kolem úst a očí, kůže, osmahlost, pihy a chlupy, podivné porozumění, které cítíme, když přejíždíme rukou po nahém těle, kroužení řek dechu, vdechování a vydechování, krása pasu splývající k bokům a odtud dolů ke kolenům, ty řiďoučké červené rosoly
v tobě a ve mně, kosti a morek, to skvostné uvědomování zdraví.

Ó, já ti říkám,
že to nejsou jen části a básně těla, ale i duše.

Ó, nyní pravím, duší jsou! V zemi Bohů a Netvorů já byla Anděl. Žila jsem v Zahradě zla. Vyřízená, vyděšená,
dělala jsem, co bylo třeba. Zářila jsem jako žhnoucí maják.

Máš lék, který potřebuju. Slávu, chlast, lásku.
Pomalu mi je dávej. Pomalu polož ruce na moje boky. S Bohem spolu nevycházíme,
tak teď zpívám. Moji duši mi nikdo nevezme. Žiju jako Jim Morrison. Skončím na podělaný dovolený. V motelu bez zábran dovádíme
a já zpívám.

Kurva, jo, dej mi.
Tohle je ráj, přesně tohle chci. Ztracená nevinnost. Ztracená nevinnost. V zemi Bohů a Netvorů já byla Anděl. Chtěla jsem pořádně ošukat. Jako fanynka ztracená v davu
jsem si hrála na hvězdu. Život napodobuje umění.

Máš lék, který potřebuju. Nadopuj mi ho přímo do srdce. Nechci vědět, co je pro mě dobré. Bůh je mrtvý, ale to mi, kotě, nevadí. Moji duši mi nikdo nevezme. Žiju jako Jim Morrison. Skončím na podělaný dovolený. V motelu bez zábran dovádíme
a já zpívám.

Kurva, jo, dej mi.
Tohle je ráj, přesně tohle chci. Ztracená nevinnost. Ztracená nevinnost. Mluvíš jako ve filmu
a doháníš mě k šílenství. Protože život napodobuje umění. Když budu hezčí, můžu být tvoje kotě? A ty mi řekneš, že život není tak těžký. Moji duši mi nikdo nevezme.

Žiju jako Jim Morrison. Skončím na podělaný dovolený. V motelu bez zábran dovádíme
a já zpívám. Kurva, jo, dej mi.
Tohle je ráj, přesně tohle chci. Ztracená nevinnost. Ztracená nevinnost. Protože musím mít tebe,
nebo nikoho. Víš, že to takhle nebude pořád.

Jo. Tak se uklidni, jo? - Dobrý?
- Jo. Pamatujte. Jsem tu pořád pro vás. Na počest Jackových narozenin... Pozval jsem někoho,
kdo mu vyvenčí malýho Jacka. Ale teď vážně.


Můžeme začít? Dámy? Všemohoucí Bože,
roste ve mně vzrušení. Viděla jsem nejlepší hlavy své generace
zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle shánějící dávku drogy, hipstery s andělskými hlavami,
celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci, kteří v bídě a v hadrech
a se zapadlýma očima a podnapilí vysedávali a kouřili v nadpřirozené
temnotě bytů se studenou vodou, vznášeli se přitom nad vrcholky velkoměst a kontemplovali o džezu, kteří odhalili mozky Nebesům
pod nadzemní dráhou a spatřili mohamedánské anděly jak se potácejí
prozřelí po střechách činžáků, kteří procházeli univerzitami
se zářivýma studenýma očima, měli halucinace o Arkansasu a tragédii
Blakeova světla mezi válečnými vědátory které vyloučili z akademie pro bláznovství
& publikaci obscénní ódy na oknech lebky, kteří křehli zimou v neholených pokojích ve spodním prádle, pálili peníze v koších na odpadky a naslouchali přes zeď Hrůze, které zkopali do přirození,
když se vraceli přes Laredo s opaskem marihuany pro New York, kteří polykali oheň v popatlaných hotelech nebo pili terpentýn v Rajské uličce, smrt, nebo noc co noc očistcovali svá torza pomocí snů, pomocí drog,
pomocí bdělých nočních můr.

Na zem! Naval peněženku! Neser mě! Dej sem tu šrajtofli! Vstávej! Dej sem tu zasranou šrajtofli!

Vstávej! Dělej! Ještě něco? A tak nás nejprve stvořil k obrazu svému a pak nás vykázal,
protože jsme se mu chtěli podobat až moc. Byli jsme vyhnáni. A Rajská zahrada
se proměnila v Zahradu zla.

Los Angeles. Město andělů. Země Bohů a Netvorů. Říše někde mezi, kde pouze rozhodnutí
učiněná ze svobodné vůle rozhodnou o osudu vaší duše. Někteří básníci
tomu říkali vstup do podsvětí. Ale některé letní noci to bylo skoro jako Ráj.

Ztracený ráj. Drahý Johne,
odpusť nám naše hříchy. Náš pane a stvořiteli,
odpusť nám naše hříchy. Drahý Johne,
odpusť nám naše hříchy. Ptáš se, proč zem tu mám tak rád?
Vysvětlím, jestli chceš... Kansaský soumrak snad už znáš,
či arizonský déšť? Plul jsi tůněmi bayou,
zřel luisiánských vod?

Znáš San Francisca mlhy,
jak se valí na východ? Znáš zpěvných ptáků hlas,
jež halí karolínský hvozd? Hučení strojů
v appalačských lomech znáš už dost? Co Niagary burácení,
chvívá s tebou též? A břehy Massachusetts,
cítíš úctu, když tam jseš... kde poutníků na Plymouth Rock
tam prvně vstoupil krok? A vzpomeneš si na ně,
hledě na newyorský dok? Sledovals někdy vločku padat
v horách Skalistých?

Či mhouřil zrak, jak slunce pálí,
z nebes nevadských? Přáls Columbii
zdárný hbitý k oceánu spěch... Poklonu v Gettysburgu složil
...boji za volnost všech? Ptáš se, proč bych ji miloval?
...milionkrát to vím. Amerika, má nádherná ...pod Boha klenbovím. Chrliče stojí... před tvou bránou.

Snaží se mi říct, ať počkám,
ale nemůžu se dočkat, až tě uvidím. Tak utíkám jako šílená k nebeské bráně. Už nechci být špatná,
už tě nebudu podvádět. Růže, Bel Air, vezmi mě tam. Čekala jsem, až se s tebou setkám. Osvětlené palmy,
které vidím pozdě v noci.

Miláčku, čekám,
až tě budu moct přivítat. Přijď ke mně, lásko. Záře reflektorů, jsi zlobivý, máš nadání pro nejdivočejší lásku, jaká vůbec je. Má lásko, moje zlatíčko, jsi božský.

Copak ti nikdo neřekl,
že je v pořádku zářit? Růže, Bel Air, vezmi mě tam. Čekala jsem, až se s tebou setkám. Osvětlené palmy,
které vidím pozdě v noci. Miláčku, čekám,
až tě budu moct přivítat. Přijď ke mně, lásko. Neboj se mě.

Nestyď se. Kráčej po stezce mého tichého vzkříšení. Modla růží. Duševní vzor. Znám tvé jméno. Veď mě do války svým skvostným vedením. Růže, Bel Air, vezmi mě tam. Čekala jsem, až se s tebou setkám.

Osvětlené palmy,
které vidím pozdě v noci. Miláčku, čekám,
až tě budu moct přivítat. Přijď ke mně, lásko. Růže, Bel Air, vezmi mě tam. Čekala jsem, až se s tebou setkám. Červánková záře.
Můžeš se ztratit v té mé? Miláčku, čekám,
až tě budu moct přivítat. Přijď ke mně, lásko.

Pořád na tebe myslím. Pořád na tebe myslím. Překlad: Veru
www.videacesky.cz