Společenská hra Ultimate Werewolf vychází ze známé hry městečko Palermo - jeden z hráčů se ujme role vypravěče a ostatní si náhodně vyberou postavy, které budou představovat. Poté se snaží ostatní přesvědčit, že nejsou těmi, co si ostatní myslí. Namísto mafiánů na sicilském ostrově ovšem decimují obyvatelstvo jedné středověké vesnice vlkodlaci, upíři a další nepřirozená stvoření. V dílně Geek & Sundry na toto téma vznikl krátký film o umění blafování. Věštkyně je brutálně zavražděna, podaří se obyvatelům městečka zjistit, kdo je vlkodlak?
GEEK & SUNDRY UVÁDÍ Bože, zrovna věštkyně. Bez ní
ty vlkodlaky jen tak nezastavíme. Podívejte, víme, že někdo z nás
je vlkodlak. Musíme si dávat pozor. - Nahlaste jakékoliv podezřelé chování...
- Je to Harvey, Harvey je vlkodlak. - Co?
- Počkejte. Harvey je vlkodlak? Ne. Ne... já, já...
nejsem vlkodlak. - Určitě je vlkodlak.
- Nedělejme ukvapené závěry. Lidi, podívejte se,
vždyť mu z pusy kape krev.
No ovšem.
To můžu vysvětlit. Než jste přišli, našel jsem tu věštkyni, tak jsem se
sehnul, abych zjistil, jestli je v pořádku. A tak nějak jsem uklouzl a upadl
a na obličej se mi dostala její krev. - I do pusy a pod nehty.
- To dává smysl. - Ne, nedává. No tak, Jane. To je
přece neškodný Harvey. Harvey je nelepší. Umí tamten
taneček. Zatancuj nám, Harvey. Harvey, ty jsi zlatíčko.
Podívejte, začala psát
jméno vraha vlastní krví. Kdo je Harv? Počkej, co? Začala psát Harvey,
ale umřela, než to stihla dopsat. Já nevím, to se mi nezdá. Třeba se snažila napsat
Harvarti, milovala přece sýr. Tak se přece nepíše... No tak,
lidi. Nebuďte tak zabednění. Ty jsi celá hrr to hodit
tady na chudáka Harveyho. - Možná proto, že jsi vlkodlak ty.
- Jane je vlkodlak? - Luisi, vždyť jsem s tebou v noci hlídala.
- To je pravda, byli jsme pořád spolu. Tak koho oběsíme? Jane,
Harveyho nebo toho Harva? - Harveyho ne! - Mám nápad.
Co kdybychom dneska nikoho nepověsili? Jane, o tom už jsme přece
mluvili. To prostě nejde. Jen mě vyslechněte. Včera jsme
si byli jistí, že je vlkodlak Marta. Tak jsme ji zabili,
i když evidentně vlkodlak nebyla. Ale to bylo přece naprosto logický.
Kdo má tolik koček a není vrah? - Mohla si za to sama.
- Ne, nemohla. A co Jonson, o den dřív? - Chytili jsme ho s rukama od krve...
- V masně, kde pracuje jako městský řezník. Jane, ty nás teď docela odsuzuješ. Fajn, fajn. Víte co?
Uděláme to po vašem. Náhodně někoho obviníme.
Tak třeba... - Bill má nový klobouk, takže musí
být vlkodlak. - Bill je vlkodlak? - Jak jsi mohl? - Zlato, ne...
- Já to věděl. Kdo by si koupil novou
čepici, když nemá co skrývat! Jen jsem se snažila dokázat...
- Kdo je pro oběšení Billa? - Pro.
- Kdo je proti? - Já. Většina je pro. - Páni. Jsi fakt dobrá.
- Musela jsem to nějak zachránit. - Ježiši, nemohl ses aspoň trochu umýt?
- To ta touha po krvi... jsem pak roztržitý. Nejdřív jsem si myslel,
že se je snažíš poštvat proti mně. Že chceš celé město
pro sebe nebo tak. A pak jsem si uvědomil,
že používáš reverzní psychologii. Reverzní psychologii?
Jasně, trefils to. - Takže koho dneska zabijeme?
- Nevím. Nazdar, lidi. Pardon,
zapomněla jsem si vidle. Nic neobvyklého jsem
neviděla ani neslyšela. Podívejte se na nás. Tři nevinní
venkovani se mají čemu zasmát. Teď půdu...
a uvidíme se ráno. Snad. Takže jak jsem říkal,
koho dnes večer zabijeme? Vážně?