ZkresleníVsauce
108
I dnešní díl Vsauce se točí kolem vesmíru. Dozvíte se něco o zkreslení a vzdálenosti vesmírných těles.
Přepis titulků
Ahoj, tady Michael z Vsauce. Jsem zkreslený. Pixely, které vidíte,
byly posunuty v čase. Byly mapovány gradientem. Čím tmavší je oblast mapování,
tím více zaostávají. Výsledek je poměrně vtipný,
ale rozhodně ne realistický. Nebo ano? Mnoho digitálních kamer trpí
zkreslením vlivem nedostatku jako to, co jste viděli,
ale mnohem nepatrněji.
Obvykle naprosto nepovšimnutelného. Nazýváme to rotující závěrkou. Místo snímání plné expozice najednou snímají rychle pruhy každého snímku. Obvykle je to nezjistitelné, ale pokud se objekt mění rychleji než skenuje kamera, dostanete známý rosolovitý roztřesený efekt rotující závěrky.
Opravdu rychlé věci jako vibrující kytarové struny nebo vrtule letadel jsou známými oběťmi. Lidé mohou být taky. Luke Mandle zveřejnil tuhle fotku na Boing Boing. Jeho kamera skenuje zleva doprava a v tomhle okamžiku dokázala zachytit mrknutí. Zavřené oči na začátku skenování a otevřené v odrazu, naskenovaném o zlomek vteřiny později.
Efekt rotující závěrky není jen elegantní kuriozitou. Představuje zásadní a nevyhnutelné zkreslení, které ovlivňuje všechno, co vidíme. S rotující závěrkou nebo bez ní. Hezky popořádku, pojďme se bavit o zkreslení. Halucinace je zkreslení reality bez zjevného stimulu. Pokud jde o pouhý mylný výklad stimulu, je to iluze. Některá zkreslení se objevují předtím, než se dostanou k našim smyslovým orgánům a mozkům.
Říká se jim optické jevy. Nejsou výsledkem špatného pocitu nebo vjemu, místo toho jsou optické jevy zkreslením způsobeným pouhým sobě vlastním charakterem světla a hmoty. Pokud se podíváte na oblohu a uvidíte obrovskou jasnou picí tykev, máte halucinaci.
Pokud ale vidíte ploché 2D spojené tečky ve Velký vůz, jde o iluzi. Jde o iluzi, protože tyto body se pouze zdají být ve stejné rovině jako díry vydloubnuté do temné střechy nebes. Ve skutečnosti jsou tyto tečky hvězdami, které jsou od sebe vzdáleny světelné roky ve třech dimenzích. Jak je vidět na skvělé Celestia 3D vizualizaci vesmíru v reálném čase, z různých perspektiv připomínají vůz mnohem méně.
Vlastně všechna souhvězdí a asterismy jsou zeměstřednými iluzemi. Z širší perspektivy směřují jejich obrysy dovnitř. K jedinému prostému bodu ve vesmíru, který jim dal jména. Nemůžete nás vinit, protože Země je jedinou perspektivou, kterou člověk kdy měl. Dokonce i Voyager 1, nejvzdálenější člověkem vytvořený objekt, není dost daleko na to, aby se souhvězdí zdála alespoň trošku jiná, než jak vypadají ze Země.
Také není naší chybou, chybou našich očí a mozku, že jsme hodně vzdálené hvězdy nezahrnuli do naší kosmické hry spojování teček. Jistě, náš zrak by mohl být lepší, ale na vině jsou i optické jevy. Kdyby nebylo rudého posuvu, zákona převrácených čtverců a zániku světla, bylo by možné vidět vzdálené objekty v celé jejich kráse.
Noční obloha by byla úžasná. Spousta struktur tam nahoře je obrovská. V jejich velikosti jsou pouze moc tmavé na to, aby byly oceněny. Když vidíme snímky vzdálených objektů z Hubbleova teleskopu jako planetární mlhovinu Helix, je snadné si myslet, že bez teleskopu, kterým si ho přiblížíte, je objekt jen malým bodem na obloze.
Ve skutečnosti, přestože je planetární mlhovina Helix vzdálená 700 světelných let, je rozlehlá přes 3 světelné roky. Pokud by byla mlhovina Helix méně temná, a naše oči zvládly dlouhou expozici mlhoviny, viděli bychom ji takovou, jaká opravdu je - téměř 70 % průměru našeho Měsíce.
Tohle je seriózní obrázek, takhle velká by se mlhovina Helix zdála na noční obloze při pohledu ze Země, kdyby nebyla tak tmavá. Mimochodem, náš Měsíc je na obloze maličký. Je snadné si myslet, že Měsíc je obrovská koule na obloze, ale to je iluze.
Až příště uvidíte Měsíc, zkuste tohle. Vytrhněte papír z bloku a uvidíte, že úhlový průměr Měsíce je stejně velký jako díra vyražená do papíru z bloku, držená na délku paže od vaší hlavy. Vážně, někdy to zkuste, alespoň uvidíte, jak malý a roztomilý je náš Měsíc. Mlhovina v Orionu by se zdála ještě větší, kdybychom viděli všechno její světlo.
A galaxie v Andromedě? Pro naše oči pouhá šmouha na obloze. Ale kdyby naše oči lépe vnímaly tlumené světlo, viděli bychom opravdovou velikost Andromedy na naší obloze. Samozřejmě, že naše noční obloha takhle nevypadá. Vzdálené objekty jsou tmavé. To je pech.
Světlo ale vyhrává, když jde o rychlost. Světlo se šíří nejvyšší rychlostí. Ve vakuu se světlo šíří rychlostí 300 000 km/s. To je rychlé. Ale ne až tak moc. Ne vzhledem ke vzdálenostem objektů ve vesmíru. Australské Sydney je vzdáleno 1/14 světelné sekundy od Londýna. Ale galaxie v Andromedě je vzdálená 2,5 milionu světelných let od Londýna.
Abychom tomu dodali perspektivu, pojďme rychlostí světla cestovat z Londýna do Sydney. Vypadalo by to asi takhle. Připraveni? Tři, dva, jedna, teď.
Pěkné. Dobře, dobře. Tady je galaxie v Andromedě. Dobře, pomineme-li relativistické jevy, podívejme se, jak by vypadala cesta ke galaxii v Andromedě rychlostí světla. Připraveni? Tři, dva, jedna, teď.
Jo. Je to vážně trapné. Dokonce i rychlostí světla, tou nejvyšší možnou, bychom ani za rok nebyli v miliontině cesty. Takhle vzdálená je galaxie v Andromedě. Je to tak trochu smutné. To nás přivádí zpět k efektu rotující závěrky.
Galaxie v Andromedě je obrovská. Je široká více než 100 tisíc světelných let. Náš pohled na ni je nakloněný. Což znamená, že na rovině, v níž ji zobrazujeme, světlo zezadu ukazuje, jak vypadala Andromeda tisíce a tisíce světelných let předtím, než ukazuje světlo zepředu. Změny ve vzhledu vidíme dříve zepředu než zezadu.
Andromeda rotuje, na některých místech se otáčí rychlostí stovek kilometrů za sekundu. Prodleva mezi světlem přicházejícím z přilehlé a vzdálené strany rotujícího objektu ústí ve zkreslený obraz. Efekt rotující závěrky na vesmírné úrovni. Dá se říct, že když vidíte zadek šachovnice dříve než předek, je to dost andromedické. Znamená to, že vidíme roztřesené, zrcadlově bludišťové, rotující závěrkou ovlivněné verze Andromedy a ostatních galaxií?
V podstatě ano. Ale zkreslení je zanedbatelné a může být ignorováno. Proč? Rychlosti těchto zobrazení nejsou v měřítku. V průměru obíhá hmota uvnitř galaxií galaktické jádro rychlostí stovek kilometrů za sekundu.
Ale galaxie jsou tak velké, že jim trvá stovky milionů let dokončit jednu jedinou otáčku. Jinými slovy, prodleva mezi světlem, které na vás dopadá z blízkého a vzdáleného koutu galaxie, není ničím v porovnání s časem, který zabere hmotě v galaxii urazit tu samou vzdálenost. V případě Andromedy, pokud ji chcete vidět takovou, jaká je, opravenou o jakoukoliv prodlevu způsobenou faktem, že rychlost světla je omezená, nejextrémnější body v galaxii by musely být opraveny pouze o desetitisícinu šířky obrázku.
V tomhle případě o méně než pixel. To není až tak velký problém. Ale pořád je to problém. Je to skutečné. Všechno, co vidíme, je nějak zkresleno faktem, že rychlost světla je konečná.
Vaše vlastní chodidla jsou vzdálená asi 5 - 6 světelných nanosekund od vašich očí. Což znamená, že když se podíváte na vaše chodidla, uvidíte, kde byla před 5 - 6 nanosekundami. 5 - 6 nanosekund v minulosti. Samozřejmě, že takhle malé zpoždění je nepostřehnutelné, ale je spočítatelné.
Jste trošku smutní, protože víte, že i s nejbystřejším mozkem nebo nejlepšími nástroji, vzhled stále závisí na tom, kde jste? Že optické jevy zajišťují, že vzhled je relativní. Nebuďte smutní, ty nejbližší nazýváme našimi příbuznými. Jsme vlastně rodina. Velká rodina referenčních snímků, která se, jak už to občas chodí, vždy neshoduje, ale umí spoustu super věcí.
Chtěl bych poděkovat svému střihači, Guyovi, za pomoc s efektem rotující závěrky v tomto videu. A chci poděkovat i vám, protože jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz Sponzorem překladu jsou PolymeryFT. Zlínské vysoké studium s dávkou nadšení. Tohle je hustý, už brzy budu na YouTube Fan Festu s HP v Indii.
Pro víc informací mrkněte do popisku dole. A pokud můžete, určitě se zastavte.
Obvykle naprosto nepovšimnutelného. Nazýváme to rotující závěrkou. Místo snímání plné expozice najednou snímají rychle pruhy každého snímku. Obvykle je to nezjistitelné, ale pokud se objekt mění rychleji než skenuje kamera, dostanete známý rosolovitý roztřesený efekt rotující závěrky.
Opravdu rychlé věci jako vibrující kytarové struny nebo vrtule letadel jsou známými oběťmi. Lidé mohou být taky. Luke Mandle zveřejnil tuhle fotku na Boing Boing. Jeho kamera skenuje zleva doprava a v tomhle okamžiku dokázala zachytit mrknutí. Zavřené oči na začátku skenování a otevřené v odrazu, naskenovaném o zlomek vteřiny později.
Efekt rotující závěrky není jen elegantní kuriozitou. Představuje zásadní a nevyhnutelné zkreslení, které ovlivňuje všechno, co vidíme. S rotující závěrkou nebo bez ní. Hezky popořádku, pojďme se bavit o zkreslení. Halucinace je zkreslení reality bez zjevného stimulu. Pokud jde o pouhý mylný výklad stimulu, je to iluze. Některá zkreslení se objevují předtím, než se dostanou k našim smyslovým orgánům a mozkům.
Říká se jim optické jevy. Nejsou výsledkem špatného pocitu nebo vjemu, místo toho jsou optické jevy zkreslením způsobeným pouhým sobě vlastním charakterem světla a hmoty. Pokud se podíváte na oblohu a uvidíte obrovskou jasnou picí tykev, máte halucinaci.
Pokud ale vidíte ploché 2D spojené tečky ve Velký vůz, jde o iluzi. Jde o iluzi, protože tyto body se pouze zdají být ve stejné rovině jako díry vydloubnuté do temné střechy nebes. Ve skutečnosti jsou tyto tečky hvězdami, které jsou od sebe vzdáleny světelné roky ve třech dimenzích. Jak je vidět na skvělé Celestia 3D vizualizaci vesmíru v reálném čase, z různých perspektiv připomínají vůz mnohem méně.
Vlastně všechna souhvězdí a asterismy jsou zeměstřednými iluzemi. Z širší perspektivy směřují jejich obrysy dovnitř. K jedinému prostému bodu ve vesmíru, který jim dal jména. Nemůžete nás vinit, protože Země je jedinou perspektivou, kterou člověk kdy měl. Dokonce i Voyager 1, nejvzdálenější člověkem vytvořený objekt, není dost daleko na to, aby se souhvězdí zdála alespoň trošku jiná, než jak vypadají ze Země.
Také není naší chybou, chybou našich očí a mozku, že jsme hodně vzdálené hvězdy nezahrnuli do naší kosmické hry spojování teček. Jistě, náš zrak by mohl být lepší, ale na vině jsou i optické jevy. Kdyby nebylo rudého posuvu, zákona převrácených čtverců a zániku světla, bylo by možné vidět vzdálené objekty v celé jejich kráse.
Noční obloha by byla úžasná. Spousta struktur tam nahoře je obrovská. V jejich velikosti jsou pouze moc tmavé na to, aby byly oceněny. Když vidíme snímky vzdálených objektů z Hubbleova teleskopu jako planetární mlhovinu Helix, je snadné si myslet, že bez teleskopu, kterým si ho přiblížíte, je objekt jen malým bodem na obloze.
Ve skutečnosti, přestože je planetární mlhovina Helix vzdálená 700 světelných let, je rozlehlá přes 3 světelné roky. Pokud by byla mlhovina Helix méně temná, a naše oči zvládly dlouhou expozici mlhoviny, viděli bychom ji takovou, jaká opravdu je - téměř 70 % průměru našeho Měsíce.
Tohle je seriózní obrázek, takhle velká by se mlhovina Helix zdála na noční obloze při pohledu ze Země, kdyby nebyla tak tmavá. Mimochodem, náš Měsíc je na obloze maličký. Je snadné si myslet, že Měsíc je obrovská koule na obloze, ale to je iluze.
Až příště uvidíte Měsíc, zkuste tohle. Vytrhněte papír z bloku a uvidíte, že úhlový průměr Měsíce je stejně velký jako díra vyražená do papíru z bloku, držená na délku paže od vaší hlavy. Vážně, někdy to zkuste, alespoň uvidíte, jak malý a roztomilý je náš Měsíc. Mlhovina v Orionu by se zdála ještě větší, kdybychom viděli všechno její světlo.
A galaxie v Andromedě? Pro naše oči pouhá šmouha na obloze. Ale kdyby naše oči lépe vnímaly tlumené světlo, viděli bychom opravdovou velikost Andromedy na naší obloze. Samozřejmě, že naše noční obloha takhle nevypadá. Vzdálené objekty jsou tmavé. To je pech.
Světlo ale vyhrává, když jde o rychlost. Světlo se šíří nejvyšší rychlostí. Ve vakuu se světlo šíří rychlostí 300 000 km/s. To je rychlé. Ale ne až tak moc. Ne vzhledem ke vzdálenostem objektů ve vesmíru. Australské Sydney je vzdáleno 1/14 světelné sekundy od Londýna. Ale galaxie v Andromedě je vzdálená 2,5 milionu světelných let od Londýna.
Abychom tomu dodali perspektivu, pojďme rychlostí světla cestovat z Londýna do Sydney. Vypadalo by to asi takhle. Připraveni? Tři, dva, jedna, teď.
Pěkné. Dobře, dobře. Tady je galaxie v Andromedě. Dobře, pomineme-li relativistické jevy, podívejme se, jak by vypadala cesta ke galaxii v Andromedě rychlostí světla. Připraveni? Tři, dva, jedna, teď.
Jo. Je to vážně trapné. Dokonce i rychlostí světla, tou nejvyšší možnou, bychom ani za rok nebyli v miliontině cesty. Takhle vzdálená je galaxie v Andromedě. Je to tak trochu smutné. To nás přivádí zpět k efektu rotující závěrky.
Galaxie v Andromedě je obrovská. Je široká více než 100 tisíc světelných let. Náš pohled na ni je nakloněný. Což znamená, že na rovině, v níž ji zobrazujeme, světlo zezadu ukazuje, jak vypadala Andromeda tisíce a tisíce světelných let předtím, než ukazuje světlo zepředu. Změny ve vzhledu vidíme dříve zepředu než zezadu.
Andromeda rotuje, na některých místech se otáčí rychlostí stovek kilometrů za sekundu. Prodleva mezi světlem přicházejícím z přilehlé a vzdálené strany rotujícího objektu ústí ve zkreslený obraz. Efekt rotující závěrky na vesmírné úrovni. Dá se říct, že když vidíte zadek šachovnice dříve než předek, je to dost andromedické. Znamená to, že vidíme roztřesené, zrcadlově bludišťové, rotující závěrkou ovlivněné verze Andromedy a ostatních galaxií?
V podstatě ano. Ale zkreslení je zanedbatelné a může být ignorováno. Proč? Rychlosti těchto zobrazení nejsou v měřítku. V průměru obíhá hmota uvnitř galaxií galaktické jádro rychlostí stovek kilometrů za sekundu.
Ale galaxie jsou tak velké, že jim trvá stovky milionů let dokončit jednu jedinou otáčku. Jinými slovy, prodleva mezi světlem, které na vás dopadá z blízkého a vzdáleného koutu galaxie, není ničím v porovnání s časem, který zabere hmotě v galaxii urazit tu samou vzdálenost. V případě Andromedy, pokud ji chcete vidět takovou, jaká je, opravenou o jakoukoliv prodlevu způsobenou faktem, že rychlost světla je omezená, nejextrémnější body v galaxii by musely být opraveny pouze o desetitisícinu šířky obrázku.
V tomhle případě o méně než pixel. To není až tak velký problém. Ale pořád je to problém. Je to skutečné. Všechno, co vidíme, je nějak zkresleno faktem, že rychlost světla je konečná.
Vaše vlastní chodidla jsou vzdálená asi 5 - 6 světelných nanosekund od vašich očí. Což znamená, že když se podíváte na vaše chodidla, uvidíte, kde byla před 5 - 6 nanosekundami. 5 - 6 nanosekund v minulosti. Samozřejmě, že takhle malé zpoždění je nepostřehnutelné, ale je spočítatelné.
Jste trošku smutní, protože víte, že i s nejbystřejším mozkem nebo nejlepšími nástroji, vzhled stále závisí na tom, kde jste? Že optické jevy zajišťují, že vzhled je relativní. Nebuďte smutní, ty nejbližší nazýváme našimi příbuznými. Jsme vlastně rodina. Velká rodina referenčních snímků, která se, jak už to občas chodí, vždy neshoduje, ale umí spoustu super věcí.
Chtěl bych poděkovat svému střihači, Guyovi, za pomoc s efektem rotující závěrky v tomto videu. A chci poděkovat i vám, protože jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz Sponzorem překladu jsou PolymeryFT. Zlínské vysoké studium s dávkou nadšení. Tohle je hustý, už brzy budu na YouTube Fan Festu s HP v Indii.
Pro víc informací mrkněte do popisku dole. A pokud můžete, určitě se zastavte.
Komentáře (49)
saradyOdpovědět
01.03.2014 06:58:46
Nechápu to obrovské množství kritiky, které se sneslo na Týnku, jenom proto, že nezná, nebo si zrovna nevzpomněla na obrat rotující záklopka. Přece to není nic tak podstatného, aby její hlava musela snášet tolik urážek.
tynka (Překladatel)Odpovědět
27.02.2014 18:27:46
omlouvám se za chybu v překladu a děkuji za upozornění, nyní opraveno :)
ScalexOdpovědět
27.02.2014 12:29:13
Ten překlad slova "shutter" jako vrata, to je nějaký předčasný apríl? Sto let tomu říkáme závěrka, tak by možná bylo od věci nevymýšlet nesmysly a zůstat u zavedeného termínu.
BugHer0 (Překladatel)Odpovědět
27.02.2014 12:34:42
Překladatelku jsem na ty komentáře teď upozornil. Osobně jsem dělal korekturu, ale ve focení se vůbec nevyznám a neznám anglický výraz pro závěrku, takže mě to nenapadlo. Během dne by to měla opravit. ;-)
machy81Odpovědět
26.02.2014 10:39:24
už v pondělí bylo upozorněno na "rolovací vrata", tak proč to ještě není opravený, chápu že to možná je odborný termín ale...
MatessOdpovědět
26.02.2014 10:48:27
A co bys tam asi tak chtěl napsat ty mistře? ... zkus si ten termín vygooglit.
machy81Odpovědět
26.02.2014 12:04:05
+Matessshutter ve fotografické terminologii je závěrka, nebo chceš říkat že ve foťáku máš vrata?
MatessOdpovědět
26.02.2014 12:14:12
+MatessTak pro blbečky ještě jednou ... http://translate.google.cz/?source=osdd#auto/cs/Rolling%20shutter
Asi těžko to budeš překládat jako "pohybující se závěrku" nebo fakt nevím jak bys to chtěl přeložit ... je to termín - fráze, v angličtině má svou logiku tímhle stylem, u nás je přeložený tak, aby význam zůstal stejný, do fráze jiné, stejného významu, překlad není o tom, vzít si větu a slovo po slovu ji přesně přeložit jak to před tebou stojí. Ty fotografická terminologie, přesný překlad by zněl "štěrbinová závěrka" to jsem zvědav kolik borců by se ozvalo, že co to má jako znamenat, jestli jim to někdo vysvětlí.
machy81Odpovědět
26.02.2014 13:26:18
+Matessjak myslíš, pokud chceš věřit google translatoru tak koukni na tohle http://translate.google.cz/?source=osdd#auto/cs/rolling%20shutter%20jello
MatessOdpovědět
26.02.2014 17:21:15
+MatessA tím jsi mi jako dokázal co? Když přidáš slovo, tak už to není fráze, ale divná věta, kterou ti to divně přeloží ...
MinatosOdpovědět
25.02.2014 23:48:56
Víme toho o vesmíru tak uboze málo a pořád si všichni myslí že rychlost světla je ta nejrychlejší?....Blbost :D
KotyVMOdpovědět
25.02.2014 22:51:05
Tak ten odchod na konci videa byl very cůůl :D
MartyKayOdpovědět
25.02.2014 20:30:38
Docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby se lidem podařilo zrychlit rychlost světla. Jako jasně, se současnou a řekl bych, že i s budoucí technikou to nebude možné ale jako čistě teoretické video by to mohlo být zajímavé. Třeba to video o tom, co by se dělo, kdyby najednou vyhaslo slunce bylo taky jen teoretické ale hrozně zajímavé.
PavelZrkOdpovědět
25.02.2014 15:50:03
Ten efekt je boží, ten chci :D
AstarSeranOdpovědět
25.02.2014 13:33:32
Tento člověk neví o Vesmíru zhola nic. Na mé intergalaktické lodi pro něj nebude místo.
Buďte dobří
kvasha16Odpovědět
25.02.2014 14:28:00
:D
repleyOdpovědět
27.02.2014 12:03:45
Nevím co na to víc napsat než OMG ... asi jsem očipovanej ještěrem :D Jsem si říkal kdy se tu spasitel objeví. Doporučuji vygooglit jméno a budete mile překvapeni.
A dodal bych: "Blahoslaveni budiž Oráj"
had-89Odpovědět
25.02.2014 09:46:12
perfektné video
dddddavidddddOdpovědět
25.02.2014 00:39:53
Po zkouknutí videa se člověk cítí tak nějak .. divně :D Ale video skvělý, moc fajn překlad, z náročnějších :)
dddddavidddddOdpovědět
25.02.2014 00:40:23
Akorát chyby je třeba odstranit :D
enjayOdpovědět
25.02.2014 00:24:00
Rotující VRATA??? To jako opravdu? Slečno překladatelko!
MatessOdpovědět
26.02.2014 10:18:06
Rolující ... debile. http://www.lu-mo.cz/soubory/file436.jpg
RadiawOdpovědět
24.02.2014 23:40:14
Ty mlhoviny jsou ale stejně prohnaný nějakym filtrem a na vlastní oči bychom je takhle neviděli..
MiKi_93Odpovědět
24.02.2014 22:48:42
"Rolling shutter" je "rotující závěrka" ne "rotující vrata". Sice jsem fotograf amatér, ale shutter tady znamená "závěrka", resp. rychlost závěrky, tedy čas, za který se daný obraz "vyfotí" na film, resp. senzor. :)
MiKi_93Odpovědět
24.02.2014 22:55:47
Který býva zpravidla i několik minut (focení za minimálního světla - třeba noční obloha, efekt "rovné hladiny vody" atd.) až po řády tisícin vteřin (většinou max. 1/4000 nebo 1/8000 s) :)
MatessOdpovědět
26.02.2014 10:20:34
Další vůl ... nejdřív se naučte číst chytrolíni, překládá to tak jak si lze ten efekt představit. Těžko bude vysvětlovat v překladu co se tím efektem myslí ... krom toho ... http://translate.google.cz/?source=osdd#auto/cs/Rolling%20shutter
rodierOdpovědět
24.02.2014 22:22:33
as always.. thanks tynka :DD