Bohyně Kumari je žijícím božstvem ztělesněným mladou dívkou, která se nesmí dotknout země. Jedná se o dlouholetou tradici v údolí Káthmándú v Nepálu. Dívka je předmětem uctívání a prosí ji o požehnání i vysoce postavení státníci. Jakým způsobem se například zapojuje do náboženských festivalů? Jaké je to pro rodinu a jak vypadá její život? Dozvíte se ve videu.
ÚDOLÍ KÁTHMÁNDÚ, NEPÁL Bohyně Kumari je v Nepálu velice vážené božstvo. Kumari je ztělesněna v mladé dívce. Kumari na vše dohlíží. KUMARI: ŽIJÍCÍ BOHYNĚ Už od dynastie Malla měla tři města údolí Káthmándú každé svou vlastní Kumari. Je to tradice, která je tu už dlouhou dobu.
Za vlády monarchie vybírala dívku královna. Dnes je to velekněz, který vybírá jedno dítě. Z toho, co jsem slyšel, je nechávají v temné místnosti a modlí se při rituálech, které nám neukazují. Dívají se na znamení, hodnotí všechny kvality a nakonec vyberou. Říká se tomu battis lakšana – 32 fyzických dokonalostí. Má dcera se stala bohyní Kumari ve věku 5 let. Teď už jsou to dva roky.
Nepálská bohyně je proměňující a všeprostupující. Projevuje se v Kumari. Po staletí dohlížela Kumari na Káthmándú. Vůdci státu u ní stále žádají o požehnání. Pro zachování čistoty se nesmí dotknout země a může mluvit jen s rodinou. Je propuštěna, jakmile začne menstruovat, načež musí být zvolena nová Kumari. Pracoval jsem jako řemeslník. Teď na to tady musím dohlížet. Netoužil jsem po tom, aby má dcera byla Kumari. Bylo nám to předurčeno. Výzvou bylo, že nikam nemůže.
Sedí tady, když ji lidé navštěvují a uctívají. Má povoleno mluvit pouze se svou rodinou. Hodně s námi mluví. Je šťastná. Jmenuji se Bipsa Badžračharja a jsem starší sestra Kumari. Pomáhám jí s domácími úkoly. Zatímco je uvnitř, tak nemůže být s ostatními. Pomáhám jí, aby s nimi měla nějaký kontakt.
Hodně ji zajímaly oční linky, zajímaly ji květiny, velice se zajímala o příběhy o bohyni už odmala. Občas si čte pohádky. Jsou o princeznách... Popelka, Sněhurka a další. Také ráda hraje na housle. Kumari opouští chrám pouze během náboženských festivalů v Káthmándú.
Mezi nejdůležitější patří Bhoto džatra, vyvrcholení měsíčního festivalu za déšť a soucit. Když jdou Nepálci na festival, tak se jdou všichni i s dětmi klanět. Jsem Sumika Bojračhasja. Jsem bývalá Kumari města Pátanu. Když mi bylo asi 11 let, začala jsem menstruovat.
Celý život se mi otočil vzhůru nohama. Byl to docela smutný okamžik pro celou rodinu a pro mě také. Ale poté šel život dál, už žádné pódžas – uctívání. už žádní návštěvníci, už žádné návštěvy festivalů. Život šel pomalu dál. Byla jsem první Kumari se vzděláním.
Pracuji v komunikacích. Také studuji magistra. Snažím se vyvážit svou práci i studia. Od té doby, co jsem věděla, že jsem Kumari, tak byla každá chvilka vzácná. Nikdy to pro mě nebylo těžké. Neočekávám, že mě budou lidi respektovat. Nechodím po okolí a neříkám: "Jsem Kumari, respektujte mě."
To nedělám. Je to na pocitech lidí, když to tak cítí, tak mohou. Když ne, tak mi to nevadí. Tradice se hodně změnila, než jsem se stala Kumari. Nemám velké sny, ale mám naději. Velkou naději.
V oboru, kde pracuji, i tam mám velkou naději. Poté, co se stane bohyní, nečelí význam s tím spojeným. Prostě to tak je. Můžete tomu říkat její síla. Nechal jsem svou dceru stát se Kumari kvůli cti... a respektu k této dlouholeté tradici. Bude těžké se vrátit zpátky do společnosti, ale už na tom pracujeme.
Máme čas na to to všechno připravit. Už teď také studuje, až se jednou dostane do školy, tak to nebude příliš těžké. Překlad: Haffy www.videacesky.cz
HaffyPublikováno: Před 7 lety
