Raketoplán měl představovat revoluci v ceně za vynášení nákladu do vesmíru. Realita však byla taková, že raketoplán byl dražší a nebezpečnější než běžné rakety. U Falconu 9 společnost SpaceX pojala znovupoužitelnost velmi odlišným způsobem. Bude v tomto ohledu úspěšnější než raketoplán? Čím se tyto raketové systémy liší a proč bylo opakované použití raketoplánu tak složité a drahé? Pokud vás znovupoužitelnost raket Falcon zajímá podrobněji, navštivte článek Historie přistávání a znovupoužitelnosti na webu ElonX. Poznámka: Everyday Astronaut zmiňuje další související videa, z nichž některá jsme na VideaČesky už v minulosti přeložili: Jak přesně funguje přistávání raket Falcon a Proč rakety SpaceX nepřistávají na padácích.
Už zítra chce SpaceX vynést prvních 60 satelitů pro svou ambiciózní konstelaci Starlink, kterou bude po dokončení tvořit skoro 12 000 malých družic. Je na oběžné dráze vůbec dost místa pro tolik satelitů? Ohrozí to ostatní družice nebo ISS? A co problém vesmírného odpadu? Nově přeložené video se pokusí odpovědět na některé z těchto otázek. Video už je poněkud starší a v té době se toho o Starlinku moc nevědělo, a tak na problematiku nahlíží jen z jedné strany (potenciální potíže, které může tolik satelitů způsobit). Pro kompletnější obrázek je ale potřeba zmínit také kroky, které SpaceX podniká, aby k nastíněným problémům nedocházelo: Satelity budou mít vlastní pohon a budou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem – ať už jiným satelitem, vesmírným smetím či nefunkčním satelitem z vlastní konstelace. Dosluhující satelity (předpokládá se životnost zhruba 5–7 let) budou včas přesunuty na takovou orbitu, která zhruba do jednoho roku způsobí vstup do atmosféry, kde satelit shoří. Tento proces je o dost rychlejší, než co momentálně vyžadují mezinárodní standardy. Většina konstelace se bude nacházet na velmi nízké oběžné dráze, kde se problém vesmírného smetí řeší sám. Orbity budou tak nízko, že satelity budou muset periodicky udržovat potřebnou výšku pomocí motorů, jinak by následkem atmosférického tření došlo v řádu týdnů k deorbitaci. I pokud tedy satelit selže a přijde o možnost vlastního pohonu nebo se přeruší kontakt se Zemí, během krátké doby sám shoří v atmosféře a nepřispěje tak k problému vesmírného smetí. Satelity budou v první fázi vypouštěny ve výšce 350–430 kilometrů, takže i pokud vypuštění selže nebo budou některé družice po vypuštění nefunkční, už za pár týdnů dojde k jejich deorbitaci. Družice jsou navrženy tak, že se po deorbitaci kompletně rozpadnou. Žádná jejich část tedy nedopadne na zemský povrch, kde by mohla někoho ohrozit. Pro více informací o projektu Starlink navštivte článek na ElonX.
SpaceX si vytyčilo pořádně ambiciózní cíl – v následujících letech hodlá do vesmíru vynést tisícovky satelitů, které budou poskytovat internetové připojení po celém světě v rámci projektu Starlink. Už teď v květnu firma vyšle prvních několik desítek družic určených pro ostrý provoz. V patách však mají řadu dalších vážných konkurentů. Více o projektu Starlink najdete v článku na ElonX. Video už je trochu starší, takže u některých věcí mezitím došlo ke změnám a obsahuje pár nepřesností: SpaceX místo 4425 satelitů nakonec vynese skoro 12 000 satelitů. Má na to už jen 8 let. OneWeb nakonec vynesl prvních šest družic až v únoru 2019, a i když plánuje v budoucnu využít také raketu New Glenn, ta poletí nejdříve v roce 2021. Zmíněná cena 5 milionů dolarů za start je spíše dlouhodobým cílem SpaceX, kterého bude možné dosáhnout až s chystanou raketou Starship (dříve BFR).
Téměř přesně před dvěma lety společnost SpaceX provedla start SES-10, při kterém byla vůbec poprvé použita raketa Falcon 9, jež už předtím jeden start absolvovala. Everyday Astronaut u tohoto startu byl osobně a považuje jej za historicky významný. V krátkém videu se podíváme, jak tehdy start probíhal z jeho pohledu, a také se dozvíme, co by znovupoužitelnost raket mohla znamenat pro budoucnost kosmonautiky. Více o této důležité misi zjistíte v článku na ElonX.
V dnešním videu od Everyday Astronauta se dozvíte, proč Falcon 9 někdy přistává na plovoucí plošině na moři, jindy na pevnině a někdy nepřistává vůbec. Autor se vám pokusí problematiku názorně vysvětlit na příkladu s žirafími astronauty na výletě do San Franciska a následně také na konkrétních misích SpaceX. Poznámky: Názvy přistávacích plošin by se daly přeložit jako "Samozřejmě, že tě stále miluji" a "Prostě si přečtěte manuál". Pokud vás tato problematika zajímá podrobněji, navštivte článek na ElonX.
SpaceX na rozdíl od většiny konkurentů velmi zevrubně testuje své vyrobené motory a rakety před každým startem. Testování vždy vrcholí statickým zážehem na rampě pár dní před startem, při kterém se naposledy otestuje kompletní raketa, motory na prvním stupni a také předstartovní procedury včetně tankování paliva a odpočtu. Everyday Astronaut vytvořil velmi informativní video o všech aspektech statického zážehu – co to je, jak probíhá a proč jej SpaceX provádí. Velká část testování probíhá v Texasu. Jak to tam vypadá, jste mohli vidět v dříve přeloženém videu Jak ve SpaceX testují raketové motory.
Everyday Astronaut vám názorně vysvětlí, jak vlastně funguje přistávání raket Falcon společnosti SpaceX. Videa vám podrobně představí jednotlivé zážehy, které raketa provádí, dále vysvětlí, jak fungují dusíkové trysky, roštová kormidla a naklánění motorů, a nakonec to autor vše demonstruje ve hře Kerbal Space Program. A pokud se chcete o přistáních dozvědět více, přečtěte si článek Historie přistávání a znovupoužitelnosti na webu ElonX.
Přesně před rokem poprvé vzlétla největší raketa současnosti – Falcon Heavy společnosti SpaceX. Raketa vyslala elektromobil Tesla Roadster Elona Muska za oběžnou dráhu Marsu, kde stráví miliony let. Testovací let byl úspěšný a záběry Tesly ve vesmíru obletěly celý svět (doslova i obrazně). Jeden z fanoušků následně vytvořil parádní sestřih, který se ohlíží za touto nezapomenutelnou událostí. Podrobnější ohlédnutí za premiérou Falconu Heavy najdete v sérii článků na ElonX.
Většina lidí už asi dnes ví, že rakety SpaceX přistávají pomocí motorů. Málokdo už ale ví, že Muskova firma v začátcích experimentovala se záchranou raket Falcon 1 a Falcon 9 pomocí klasických padáků. Tento způsob se ale rychle ukázal jako nepraktický, a tak od něj bylo upuštěno ve prospěch motorického přistání. Proč přesně byly padáky slepou uličkou, se dozvíte ve videu od popularizátora kosmonautiky, který si říká Everyday Astronaut. A pokud se o problematice padákových přistání chcete dozvědět ještě víc, navštivte podrobnější článek na webu ElonX.
Chystaná obří raketa BFR (nově nazývaná Super Heavy Starship) společnosti SpaceX bude větší než legendární Saturn V. Jeho přeprava z továrny na startovní rampu tedy bude o dost složitější než v případě relativně malého Falconu 9, který může být přepravován po silnici. Jakým způsobem bude SpaceX přepravovat BFR, vám vysvětlí nové video z kanálu Primal Space, od kterého jste tu mohli v minulosti vidět související video o přepravě rakety Falcon 9.
Ve videu z mladého kanálu Questn se podíváme podrobněji na potenciálně revoluční dopravní systém Hyperloop a společnosti, které se této technologii nejvíce věnují. Také se dozvíte o principech fungování magnetické levitace, které jsou pro Hyperloop klíčové. Jedná se o realistický projekt, nebo skončí v propadlišti dějin?
Elon Musk má neobvyklý přístup k poradám ve svých firmách SpaceX a Tesla. Podle něj je důležité, aby se jich neúčastnilo moc lidí, a zároveň účastníky nabádá k tomu, aby se sebrali a odešli, pokud mají pocit, že tam nepotřebují být, protože nemají čím přispět nebo jim porada nic nepřináší. Zároveň jsem přiložil související video, ve kterém Dr. Dan Rasky vysvětluje, proč ve SpaceX zaměstnanci a jednotlivé týmy táhnou za jeden provaz, a hlavně pak vypráví úžasnou příhodu z jedné porady s Elonem Muskem. Krásně to ilustruje zmíněný Muskův přístup k mítinkům. Dr. Rasky pracoval v NASA i ve SpaceX, takže je v unikátní pozici z vlastní zkušenosti porovnat, jak se liší fungování obří vládní organizace od agilního přístupu mladého startupu typu SpaceX. Pokud vás video s Danem Raskym zaujalo, na webu ElonX najdete další přeložená videa z této série (ta jsou navíc přeložena i do slovenštiny). Rasky v nich podrobněji probírá, jaká ve SpaceX panuje pracovní mentalita a jak se přístup firmy liší od přístupu NASA.
Ve videu z roku 2010 vás Thomas Mueller ze SpaceX provede testovacím areálem v texaském McGregoru. Uvidíte zkušební stavy pro motory Merlin a Draco i kompletní stupně raket Falcon a několik testovacích zážehů. Mueller má ve firmě na starosti vývoj motorů a je považován za jednoho z největších expertů v oboru. Pokud se o něm nebo dalších důležitých osobnostech SpaceX chcete dozvědět více, můžete si přečíst jejich životopisy na webu ElonX.
SpaceX je jedním z nejvyhledávanějších zaměstnavatelů, a tak se o jejich volná místa uchází obrovské množství mladých inženýrů, programátorů a dalších zájemců. V dnešním videu zjistíte, co obnáší práce výrobního inženýra, a dozvíte se, že zaměstnání ve SpaceX hrozně super (aby ne, když se jedná o oficiální náborové video). Pokud vás zajímají další příběhy zaměstnanců a pohledy do zákulisí práce v Muskově raketové firmě, navštivte sérii článků Jak vypadá práce ve SpaceX na webu ElonX.cz.
Přistání prvního stupně rakety Falcon je divácky atraktivní část živých přenosů ze startů Muskovy společnosti SpaceX. Proto vždy zamrzí, když v případě přistání na autonomní plovoucí plošině vypadne video signál právě v okamžiku přistání. Proč k výpadku dochází? Dá se to nějak řešit? Právě těmto otázkám se věnuje video z kanálu Primal Space. Pro více informací o této problematice si můžete přečíst články na českém webu ElonX o přistávání raket SpaceX a také o autonomních mořských plošinách.
SpaceX se před časem rozhodlo upustit od konceptu motorického přistání své chystané kosmické lodi Crew Dragon, která tedy nakonec bude přistávat klasicky na padácích. Od doby, kdy Elon Musk zrušení motorických přistání oznámil, se fanoušci vášnivě dohadují o tom, co vlastně bylo tím opravdovým důvodem zrušení této dlouho očekávané funkcionality Dragonu. Bylo to kvůli raketě BFR, která má Dragon brzy nahradit? Nebo kvůli obtížnosti integrace přistávacích nožiček do tepelného štítu? Nemá v tom prsty NASA? Pravda je jako vždy někde mezi a nelze snadno ukázat na jeden hlavní důvod. Vše hezky shrnul a vysvětlil Everyday Astronaut, který vytvořil informativní video o problematice motorického přistání nového Dragonu. Seriál Svět Elona Muska vzniká ve spolupráci s webem ElonX.cz, který se věnuje SpaceX a dalším firmám Elona Muska. Najdete zde také více informací o lodi Dragon.
Hyperloop je systém vysokorychlostní přepravy, kde cestující sedí v přepravní kapsli, která se žene tubusem rychlostí nadzvukového letounu. Elon Musk tento koncept před pár lety popularizoval, a i když podle některých půjde o revoluci v dopravě, jiní považují nápad za nedomyšlený a nerealistický. Video z kanálu The B1M se věnuje všem aspektům Hyperloopu od historie tohoto nápadu přes současný vývoj technologií a plánované projekty až po výhody Hyperloopu a jeho možný dopad na lidskou civilizaci. Video se také snaží odpovědět na nejčastější obavy vyplývající z cestování extrémní rychlostí ve vakuovém tubusu. Seriál Svět Elona Muska vzniká ve spolupráci s webem ElonX.cz, který se věnuje SpaceX a dalším firmám Elona Muska.
Pokud jste někdy sledovali živý přenos ze startu SpaceX (nebo i jiných firem), jistě jste si všimli úžasných kamerových záběrů na stoupající raketu. Možná nevíte, že získat takové plynulé záběry není úplně jednoduché a je k tomu potřeba speciální vybavení. Není to nic nového, tzv. sledovací kamery se používaly už v dobách Saturnu V, ale je to rozhodně zajímavá záležitost. Právě o těchto kamerách a celkové problematice snímaní startů raket pojednává dnešní video z kanálu Primal Space. Dozvíte se v něm, proč a jak se starty natáčejí, nahlédnete do minulosti a názorně uvidíte, proč vám pro natočení takto kvalitních záběrů nestačí běžný teleobjektiv a stativ. Seriál Svět Elona Muska vzniká ve spolupráci s webem ElonX.cz, který se věnuje SpaceX a dalším firmám Elona Muska.
