Thumbnail play icon

Způsobí Hyperloop revoluci v dopravě?Svět Elona Muska

Přidat do sledovaných sérií 21
94 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:115
Počet zobrazení:6 718

Hyperloop je systém vysokorychlostní přepravy, kde cestující sedí v přepravní kapsli, která se žene tubusem rychlostí nadzvukového letounu. Elon Musk tento koncept před pár lety popularizoval, a i když podle některých půjde o revoluci v dopravě, jiní považují nápad za nedomyšlený a nerealistický.

Video z kanálu The B1M se věnuje všem aspektům Hyperloopu od historie tohoto nápadu přes současný vývoj technologií a plánované projekty až po výhody Hyperloopu a jeho možný dopad na lidskou civilizaci. Video se také snaží odpovědět na nejčastější obavy vyplývající z cestování extrémní rychlostí ve vakuovém tubusu.

Seriál Svět Elona Muska vzniká ve spolupráci s webem ElonX.cz, který se věnuje SpaceX a dalším firmám Elona Muska.

Přepis titulků

Hyperloop má být nejrychlejším způsobem přepravy po povrchu Země a představuje největší pokrok v dopravní infrastruktuře za dlouhou dobu. Cestující budou sedět v kapsli pohybující se v podtlakovém potrubí rychlostí letadla za použití elektrického pohonu a magnetického polštáře. Tento koncept slibuje zkrácení přepravní doby mezi velkými městy z několika hodin na pár minut. Přestože to může vypadat jako sci-fi, Hyperloop je velmi blízko realizaci.

Tohle je příběh konceptu, který brzy způsobí dopravní revoluci. PŘEDSTAVENÍ HYPERLOOPU S nápadem na Hyperloop přišel v roce 2012 zakladatel společností Tesla a SpaceX Elon Musk. O rok později Musk představil svou vizi futuristického, vysokorychlostního dopravního systému, který má přepravovat kapsle ocelovou trubkou s neúplným vakuem. Tím se eliminují dva klíčové faktory, které zpomalují současnou dopravu: tření a odpor vzduchu.

Musk jako příklad dává trasu z Los Angeles do San Francisca, přičemž věří, že jeho koncept může zkrátit 8hodinovou cestu autobusem, 4hodinovou cestu vlakem nebo 3hodinovou cestu letadlem na pouhých 30 minut. V tomto prvním návrhu Hyperloopu Musk použil kompresory, které přesouvají vzduch kolem kapsle pro minimalizaci odporu a vytvoření vzduchového polštáře pod ní, který ji nadnáší nad povrchem trubky.

Je třeba připomenout, že Muskův návrh není až tak vzdálený od vzduchové dráhy Isambarda Kingdoma Brunela, která vedla z britského Exeteru do Plymouthu v letech 1847 až 1848. Tento systém pohyboval vagóny pomocí natlakovaného vzduchu. Vzduch byl odebírán z trubky uložené mezi kolejemi vývěvami umístěnými podél cesty zhruba každé tři míle, které vytvářely vakuum. V trubce byl umístěn píst, který byl připojen k vlaku, a tak jej táhl vpřed.

Navzdory počátečnímu úspěchu začaly kožené klapky udržující vakuové trubky vzduchotěsné brzy špatně těsnit. To vedlo k únikům vzduchu a Brunelova železnice byla opuštěna. Cena Muskova návrhu Hyperloopu se odhaduje na 6 miliard dolarů a tento koncept se nikdy nedočkal realizace. Avšak impozantní myšlenka a potenciál spojit města takto přímou cestou vzbudily obrovský zájem.

Musk už od začátku tvrdil, že koncept Hyperloopu je "open source", a aktivně povzbuzoval ostatní, aby společně vyvinuli potřebné technologie i bez jeho účasti. To vedlo k vytvoření několika startupů a studentských týmů rozvíjejících technologie Hyperloopu s různou mírou úspěchu. Nyní několik společností dělá významné kroky k tomu, aby koncept Hyperloopu převedly do reality. Hyperloop Transportation Technologies neboli HTT dělá agresivní pokroky a nedávno ve Francii postavila zkušební dráhu v plné velikosti.

Nicméně jasný lídr celého snažení je Virgin Hyperloop One. VIRGIN HYPERLOOP ONE Virgin Hyperloop One je na cestě k dosažení svých odvážných ambicí uvést Hyperloop do provozu do roku 2021. Společnost vznikla v roce 2014 jako Hyperloop One a v roce 2017 se po významné investici od sira Richarda Bransona přejmenovala. Technologie Virgin Hyperloop One se od původního Muskova plánu mírně liší a kombinuje dva základní principy.

První je magnetická levitace neboli maglev. Tato technologie se již používá v monorailech, přičemž nadzvihne kapsle s cestujícími, aby se pohybovaly těsně nad kolejemi. Magnetická levitace používá dvě sady magnetů. Jedna sada odpuzuje vlak od koleje a zvedá jej nahoru a druhá sada pohání vznášející se vlak po trati značnou rychlostí s minimálním odporem.

Druhým principem je použití nízkotlakého prostředí v tubusu, kde se pohybují kapsle s cestujícími. Díky odstranění většiny vzduchu z tubusu a absenci styku se zemí je pohybující se kapsle vystavena minimálnímu odporu. Tlak vzduchu uvnitř trubky je srovnatelný s letem v nadmořské výšce 60 km. Takovéto prostředí umožňuje dosažení rychlosti přes 1220 km/h za použití malého množství energie.

Jelikož je systém v uzavřeném tunelu, je chráněn před povětrnostními vlivy a může být provozován v téměř jakémkoli podnebí. Systém Virgin Hyperloop One je řízen pokročilým softwarem, který zajišťuje postupné zrychlování i zpomalování, takže pro cestující uvnitř kapsle je téměř nepozorovatelné. Virgin Hyperloop One vybudovala 500 metrů dlouhou trať v nevadské poušti a provedla několik testů zaměřených na jednotlivé aspekty systému. V květnu 2017 pak firma provedla test kompletního systému v plné velikosti.

Pohon, brzdění, levitace i vakuové systémy fungovaly na výbornou a týmu se zatím podařilo dosáhnout nejvyšší rychlosti přes 380 km/h. KDE BUDE HYPERLOOP VYBUDOVÁN? Aby mohla lépe formulovat své plány na vytvoření dostupné přepravní sítě, Virgin Hyperloop One spustila globální výzvu, aby nalezla trasy, které by z technologií Hyperloopu těžily nejvíce. Ze seznamu s více než 2600 lokalitami bylo vybráno 35 potenciálně vhodných míst, kde se nápad těší silné podpoře vlády a územních plánovačů.

S deseti vítěznými místy v pěti zemích zakládá Virgin Hyperloop One nová partnerství a snaží se Hyperloop začlenit do existujících dopravních sítí. V únoru 2018 firma představila první prototypy dopravních kapslí pro trať mezi Dubají a Abu Dhabi, která by drasticky zkrátila cestování mezi těmito městy z 2 hodin na pouhých 12 minut.

PROČ HYPERLOOP? Výhody Hyperloopu jsou značné. Stanice Hyperloopu se nazývají portály a budou stejně jako vlaková nádraží umístěny uvnitř měst kvůli snadnému napojení na existující dopravní infrastrukturu. To dává Hyperloopu značnou výhodu nad leteckou dopravou, u které jsou letiště obvykle umístěna mimo města a jsou hůře dostupná.

Navíc je systém navržen na principu okamžitého odbavení a s urychlenými, pokročilými bezpečnostními kontrolami. Další zřejmý přínos je jeho rychlost. Pokud Hyperloop výrazně zkrátí přepravu mezi městy, bude možné žít v úplně jiném městě, než kde pracujete, přičemž dojíždění by vám zabralo stejnou dobu jako teď. Tím by se otevřela široká škála možností bydlení a zaměstnání, neboť lidé by už nemuseli bydlet poblíž svého pracoviště.

Mohlo by to také snížit tlak na naše města, kde infrastruktura nedokáže držet krok s rostoucím městem a kde ceny domů rostou do závratných výšin. Vzhledem ke své rychlosti a skutečnosti, že 9 z 10 nejrušnějších leteckých tras na světě je vnitrostátních, Hyperloop má potenciál zcela změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme a cestujeme. Hyperloopu stačí pro pohon kapsle v tubusu minimum energie protože ve vakuovém prostředí vzniká minimální odpor.

Systém by proto mohl být napájen z obnovitelných zdrojů, například sluneční či větrnou energií, takže představuje značně čistší alternativu k letecké dopravě. BEZPEČNOST Při představě dopravy lidí v tubusech téměř nadzvukovými rychlostmi vyvstává na mysl řada otázek. Tou první je dopad případného zlomu nebo proražení tubusu, například důsledkem zemětřesení nebo nárazu z vnějšku.

Virgin Hyperloop One to řeší konstrukcí tubusu ze silné oceli, díky čemuž je extrémně odolný vůči zlomení či proražení. Navíc jsou trubky konstruovány tak, aby vydržely změny tlaku a únik vzduchu při zachování strukturální integrity. Náhlý přísun vzduchu do jedné z trubek by teoreticky kapsle jen zpomalil následkem zvýšeného odporu vzduchu. Kapsle by pak mohly být nasměrovány do nejbližšího portálu pomocí dodatečného pohonu.

Je zde také možnost oddělovat části trasy a znovu je natlakovat v místě, kde nastala nouzová situace. Také se očekává, že všechny kapsle budou vybaveny nouzovými východy. Systémy Hyperloopů budou převážně umístěny na vyvýšených seismicky odolných sloupech které se mohou nezávisle na sobě pohybovat a prohýbat, a minimalizovat tak škody v případě zemětřesení. Senzory na trase by okamžitě ohlásily problémy řídicímu centru systému.

V reakci na přirozené obavy o bezpečnost Virgin Hyperloop One poukazuje na to, že miliony lidí cestují vysokou rychlostí v kovových tubusech pokaždé, když sednou do letadla. A že řada obav souvisejících s používáním proudových letadel se rozplynula po tom, co se tento druh dopravy stal běžným. Myšlenka Hyperloopu se může zdát nerealistická, ale zvažte průmyslový pokrok v posledních 200 letech, rychlost osvojení nových technologií v naší společnosti a významný pokrok, kterého dosáhly společnosti zabývající se Hyperloopem.

Tento neuvěřitelný nový dopravní systém by se tedy mohl stát součástí každodenního života již velmi brzy. Pokud se vám toto video líbilo a chtěli byste více informací z video kanálu o stavbách, přihlaste se k odběru novinek B1M. Překlad: Jiří Stránský Korekce: Petr Melechin www.elonx.cz

Komentáře (41)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Tohle by bylo docela slušný místo pro teroristickej útok. Celou trubku těžko uhlídaj, tak menší nálož by mohla vyrobit spoustu mletýho masa :D

23

Odpovědět

Jeden vagon. Nic moc. Ostatní by zastavil řídící systém. Dnešní letadlo nebo vlak nebo metro je mnohem víc mletýho masa.

41

Odpovědět

Teším sa na deň, kedy bude postavený prvý hyperloop, opravená D1 medzi Prahou a Brnom a dostavaná D1 medzi Bratislavou a Košicami..

40

Odpovědět

Ako niekto kto v tejto branži pracuje vám napíšem základné veci ktoré musíte mať pre takéto projekty.
1. Lobing
2. Peniaze
3. Zákony
Ak z toho jedno chýba, tak môžte mať aj miliardy a pekné nápady. Peniaze na účte nezaručia lobby rovnako ako nezaručia zákony, pokiaľ sa chceme baviť globálne. Tento nápad je dobrý tak pre americký sen aj to v oklieštenom merítku. V Európe to pochová konkurencia a prísne európske pravidlá. Ešte by to mohli ponúknuť šejkom do Dubaja. Áziu si netrúfam tipovať.. možno India a Čína..vo zvyšku Ázie by to schátralo hneď po postavení pre nedostatok peňazí. V japonsku by to pochovali zemetrasenia. Rusko na to nemá prachy.

20

Odpovědět

Určitě s většinou souhlasím, ačkoli si myslím, že "Asie schátralo" a "Japonsko zemětřesení" si myslím, že jsou pozitivní věci, které by měli projekt posunout dále, nikoli zruinovat. A myslím si aj, že "v Evropě pochová konkurence" je trošku pesimistická věta. Jelikož tu všechno přebíráme ze západu a rveme se pryč z toho komunismu, tak aj tohoto by se mohli ujmout vlivní lidé, když uvidí, že to jinde funguje. ^^

20

Odpovědět

Pokud chceme uvažovat globálně, tak je stále důležité respektovat už zažité zvyklosti.

Aneb pokud nebude hyperloop "upraven" na mezinárodní přepravní kontejner (kontejnery), pak nemá smysl ho globálně vůbec stavět. Ale stále tu zůstane nedůvěra mezi jednotlivými státy.

Dále je důležité najít nějakou opravdu globální trasu. Ale jakou? Z Varšavy do Šen-Čenu?

Letadlem se kontejner přepraví za 12 hodin (8241 km, počítáno 8 hodin na přepravu; 4 hodiny na naložení a vyložení),
vlakem zhruba 5 dní, přičemž den je spotřebován na to, že se mění "podvozky" na různé rozchody různých tratí (ale pak je otázka, zda "tranzitní státy" - Kazachstán, Rusko, Bělorusko - nestihne stihomam, že Čína, či Polsko tímto projektem budují rychlý tunel pro armádu a její zásobování; takže hyperloop neřeší problém důvěry, ale jen přidává na rychlosti přepravovaného kontejneru, což ale zase může zbrzdit jakýkoli aktivní byrokrat);
lodí/kombinovaně se kontejner přepraví za 30 dní a za nesrovnatelně nižší cenu než tím, co by se ušetřilo na palivu u hyperloopu....

10

Odpovědět

Ano ! logicky to sníží nápor na města když prvních pár desítek portálů bude v těch největších městech ve výsledku se do těch míst budou spíše stěhovat firmy atd... a lidi taktéž... takže ve výsledku možná z LA do SF vám cesta zabere 30 min ale v eMHáDéčku strávíte několik hodin...

31

Odpovědět

Jednou z důležitých funkcí "Los Angeles" je přístav a železnice směřující do Fort Worth v Texasu (a dále do Chicaga); jednou z důležitých funkcí San Francisca je přístav a železnice do Denveru (a dále do Chicaga),

cesta mezi San Franciscem a Los Angeles bude mít stejný problém jako budování Amtraku na východním pobřeží a budování liniových staveb obecně. Buď bude zalidnění tak nízké, že se případný koridor neuživí, nebo bude zalidnění tak vysoké, že cena pozemků prodraží cenu natolik, že se nevyplatí stavět.

20

Odpovědět

Zajímalo by mě jak by si hyperloop stál v porovnání s japonskými shinkanseny. Kdyby se porovnaly náklady na stavbu, technické komplikace, dostupnust ect. Zatím mi přijde že to spíš stojí jen na cool technologii. Otázka je jestli taky potřebujeme takovou rychlost, už tak žijeme v šíleném tempu a nikdo se moc nezabývá otázkou jak na to může reagovat lidský organizmus.

12

Odpovědět

Neustále tam zmiňují nízké náklady na pohon, ale co ty vývěvy? Ty zadarmo taky nepojedou...

60

Odpovědět

To je sice pravda ale ako si si mohol vsimnut budu tam casti kde sa uzavre urcita cast ako nejake komory. Tak nebude treba odsavat celu cast. V podstate podstatna cast sa odtlakuje a vyvevy budu fungovat iba na malych castiach. Co je v porovnani s energiou, ktora sa dodava napriklad lietadlam minimalna. Samozrejme ak zamenis energiu paliva na elektricku energiu.

20

Odpovědět

+DadaDAJasně, komory tam jsou, ale i tak budou muset být dlouhé aby se vyprázdnili dřív než přijede vlak a při rychlosti cca 500-1000km/h to bude muset být sakra fofr, asi to bude řešitelné částečným přepouštěním, ale i tak to zadarmo nebude.

21

Odpovědět

+El DiaboloTa komora na nastup muze mit jen tolik kolik je delka vagonu. A to se ti odtlakuje nasledne jen tim ze ji otevres na zbytek nekolikadesitekkilometrove trasy.
Bezpecnost i uzavery jsou jina vec. Ale to je tubus ktery je odtlakovany neustale

A vyvevy mohou pracovat i zadarmo. Vyvevu na temer vakuum muzes mit i z bezne gravitace pusobici na vodu. Takze jakykoliv jez. Viz vyvevy v laboratorich na skole... jen ve vetsim.
A i tak. Kdyby to delali elektricky tak to odpumpuji jen jednou a pak po revizich a ten kousek vzduchu ve stanici je zanedbatelny pokud udelaji uzavreny kus tubusu primo prilehanici kapsli. Pak neni ani potreba odcerpavat a jede se roky na jedno odcerpani...

00

Odpovědět

Ačkoliv jsem fanda do sci-fi a nových technologií, odhaduju to na slepou uličku. I když chápu potřebu najít nový rychlejší dopravní prostředek, z této technologie mám takový pocit, že první tragická nehoda pošle Hyperloop do archívu, stejně jako byl Concorde. Možná o sto let později...

710

Odpovědět

concorde odešel z více důvodů, smrtelná nehoda, zdraženíá paliva, drahé letenky, náročnost údržby....

61

Odpovědět

+lenaciaPřesně. A teď se přesuň o 20 let do budoucnosti a místo Concorde dosaď Hyperloop. Přesně o tom mluvím. Nehoda Concordu byla ten pověstný hřebík do rakve, který konec uspíšil. I bez ní by projekt nadzvukové dopravy asi skončil, jen o něco později.

31

Odpovědět

+KalipoConcorde byl luxusní letoun pouze pro hrstku nejzámožnějších lidí... Mohl nést jen 144 lidí a samozřejmě se jednalo o sedadla 1. třídy, anvíc o 20% dražší než 1. třída v hlasickém letadle.
Takže když se takové drahé letadlo, s drahými sedadly, ve kterém cestují jen ti nejbohatší rozfláká tak jo... má to docela dopad. A když tím letadle nikdo nechce jezdit ani při slevnění na polovinu původní ceny (což bylo nějakých 220 000 Kč) tak je jasný, že ta letadla dřív nebo později prostě odejdou. Cena údržby byla náročná, navíc všechna letadla musela podstoupit náročné rekonstrukce po oné tragédii... letadel bylo suma sumáru dohromady jenom 20. A rozhodně se nedá říci, že to bylo letadlo pro běžné cestování...
Hyperloop má tedy otázku ceny jízdenky. Aby se někomu vyplatilo využít hyperloop na denní dojíždění do práce z práce, musela by se cena pohybovat kolem běžné částky za dopravu v rámci dojíždění, to je max cca 50 korun za jednu 30 minutovou trasu... Může to ovšem hyperloop nabídnout? Letadla mohou v turistické třídě na dlouhé trasy najednou nést cca 300-400 lidí, kolik lidí se má vejít do jednoho vlaku hyperloopu? Pojme 400 lidí naráz? Po jakých časových intervalech by měl Hyperloop jezdit z bodu A do bodu B? A bude dráha obousměrná, nebo bude pedlovat jeden vlak v jedné rouře sem a tam? Pokud by cena jízdy v hyperloopu odpovídala pouze zvýšené ceně jízdy v MHD, pak případné, i smrtelné, nehody zřejmě hyperloopu nijak neublíží a bude fungovat dál... Pokud ale cena 30 minutové jízdy na těch několikset kilometrů bude stát v přepočtu na české peníze několik set až tisíc korun, pak ano, skončí jako concorde...

21

Odpovědět

+lenaciaRozmazlena lenacia by chtela 30 min v hyperloopu za 50 kacek. XD. To me poser. :)
Si neuvedomujes ze tech 30 minut je 500 600 kilaku? Za to je naprosto bezna cena tisic korun a to vlakem nebo autobusem... Natoz necim 15 krat rychlejsim... I kdyby stala cesta pres republiku 2 tisice za 30 min tak se to uzivi absolutne bez problemu.

01

Odpovědět

+Mikedebilní mike si neuvědomuje, že mluvím O DENNÍM DOJÍŽDĚNÍ!!!!!!!!!!!!! Klikrát ty potřebuješ cestovat přes celou republiku? 1x? 2x do roka? Kolikrát sš ochotný za tru trasu ty 4 tisíce vypláznout?
Tak sito promyslím ju? Ty blbečku! VE VIDEU MLUVÍ O TOM, ŽE MŮŽOU LIDÉ DENNĚ DOJÍŽDĚT ZA PRACÍ... průměrný plat ČR je 25 tisíc... 25 000 : 4000= 6,25, do práce ale člověk, pokud dejme tomu dělá dlouhý/krátký týden musí jezdit 15 dní v měsíci (pokud dělá o týdnu, pak je to těch dní +- 20).... 15 x 4000 = 60 000.... týdenní dojždění pak vychází nad 80 000 s tvojí cenou.
Tedy vize SAMOTNÝCH TVŮRCŮ!!!!! by v tvém pitomém nápadě moc nefungovala... Takže jestli se to uživí neuživí... rozhodně se neuživí s tím mnosžstvím lidí, kteří potřebují jezdit přes celou ČR, protože těch je fakt jenom pár... Už i takhle je plno spojů prodělečných. Hyperloop má šanci na svatbu a její povolení pouze ve chvíli, kdy by skutečně sliboval to, co slibuje, že se stane dojíždění do několikaset kilometrl vzdálených měst kvůli práci reálnou záležitostí... a to může fungovat pouze ve chvíli, kdy tě cesta z Varů do Brna vyjde jako cesta z Varů do Chebu!

01

Odpovědět

O Condorde je tu přímo i přeložené video.
Vzestup a pád Concordu

Podle mě to klasická smrtelná nehoda zastavit nemůže. Lidé v autech umírají bohužel denně a ve velkém počtu a stále je nikdo nezakázal. Jak psala lenacia, tak to skončilo i z jiných důvodů.

60

Odpovědět

I když se ve videu často zmiňují nízké náklady na provozní energii, hlavním autorem optimistické noty je marketing. Skutečnost, nedělám si iluze, může být na míle daleko. Náklady na energii pro pohyb kapsle jsou malý zlomek z celkových výdajů na provoz. Začátky jsou nejtěžší, nejdříve pot a slzy, úspěch přichází až potom, to by byl ideální závěr. Většinou jsem optimista a jsem velmi rád, že má někdo odvahu zkoušet nové věci, ale stejně si myslím, že tohle bude ztrátová věc, ze které nakonec všichni vycouvají. Možná později s novými technologiemi.

51

Odpovědět

Concord neskončil len kvôli nehodám, boli len dve ak sa nemýlim ale kvôli drahej údržbe, letenkám a palivu. Bolo to niečo ako Bugatti, len prestíž pre Air France, tak isto ako TGV ktorým nikto nejazdí lebo je predražený. A to tvoje ... odhaduju vieš čo znamená, ani jeden z nás z tohto webu nemá s takým projektom skúsenosti, vedomosti ho pochopiť a analyzovať do budúcnosti, odhaduješ tak akurát vieš čo ...

02

Odpovědět

+Richmond153Ano, odhaduju..., myslím si..., mám na to názor.... To je myslím v pořádku. Nedovolil bych si napsat, že takto to bude.

10

Odpovědět

+Kalipoa pôvod tvojho odhadu je skepticizmus ?

00

Odpovědět

A proč vlastně potřebujeme "rychlejší" dopravní prostředek, když technologie může jít cestou digitalizace a všeobecného sdílení (prostě už nepotřebujeme fyzickou knihu, ale stačí nám její pdfko a můžeme si ji vytisknout sami); stejně tak nepotřebujeme být fyzicky v určitém muzeu, abychom viděli určité umělecké dílo.

Cestování se tak nestane naší nutností (jako na Titanicu), ale jen dalším požitkem. A pak se nabízí otázka, zda potřebujeme rozmazanou krajinu a nejvyšší cestovní rychlost, nebo zda se cestování ustání na nějaké rychlosti vhodné k pozorování...

37

Odpovědět

Doporučil bych si zde https://youtu.be/Thunderf00t vyhledat Hyperloop. A podívat se na videa.
Je to takové vystřízlivění.

30

Odpovědět

Smazané video, e ješli link někde? R8d bych se podíval.

10

Odpovědět

+HaltaaAaah. Ne, koukám, že VČ mi změnil link.
Měl to být link na kanál, ne na konkrétní video.
OK. Zkusíme to ještě jednou. Algoritmy VČ, zkuste zkurvit tohle:
httpsα:/α/www.youtubeα.comα/usαerα/αThunderf00t/αvideos
Pro ostatní: omlouvám se za potíže. I když…jsem je nezpůsobil. Stačí ten pseudo odkaz nakopírovat do texťáku a najít α a nahradit to ničím.

20

Odpovědět

Odpovědět


Odpovědět

A pak doporučuju přečíst reakci na video přímo od vývojářů Hyperloop One:
https://www.reddit.com/r/IAmA/comments/4wck43/hi_were_mostly_engineers_here_at_hyperloop_one/#t1_d65vo9b

00

Odpovědět

Je až neuveriteľné čo by sme ako civilizácia dokázali, ale žiaľ verím tomu že to padne na financiách / lobingu bežných prepravných spoločností / prachobyčajnej ľudskej chamtivosti.

116

Odpovědět

Je fajn, ze kapsle bude mit nouzovy vychod, ale kam asi tak cestujici odejdou, kdyz je roura nekolik metru nad zemi a nema dvere?? Takze pokud zacne vozitko horet, tak se tam udusi....

29

Odpovědět

jak když tam není skoro žádný vzduch?

81

Odpovědět

+hajhajV kabině je, vyjdou a pak se udusí, ovšem ne kouřem...

40

Odpovědět

Ze stejného důvodu jako nouzové východy letadla... i kdyby to zachránilo pár životů a v 80% nehod by to bylo k prdu, tak se to vyplatí.

40

Odpovědět

Praha - Košice do hodinky... to by bol krásny sen

65

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK