Způsobí Hyperloop revoluci v dopravě?

Hyperloop má být nejrychlejším způsobem
přepravy po povrchu Země a představuje největší pokrok
v dopravní infrastruktuře za dlouhou dobu. Cestující budou sedět v kapsli pohybující se v podtlakovém potrubí
rychlostí letadla za použití elektrického pohonu
a magnetického polštáře. Tento koncept slibuje
zkrácení přepravní doby mezi velkými městy
z několika hodin na pár minut. Přestože to může vypadat jako sci-fi,
Hyperloop je velmi blízko realizaci.

Tohle je příběh konceptu,
který brzy způsobí dopravní revoluci. PŘEDSTAVENÍ HYPERLOOPU S nápadem na Hyperloop
přišel v roce 2012 zakladatel společností
Tesla a SpaceX Elon Musk. O rok později Musk představil svou vizi futuristického, vysokorychlostního
dopravního systému, který má přepravovat kapsle
ocelovou trubkou s neúplným vakuem. Tím se eliminují dva klíčové faktory,
které zpomalují současnou dopravu: tření a odpor vzduchu.

Musk jako příklad dává trasu
z Los Angeles do San Francisca, přičemž věří, že jeho koncept
může zkrátit 8hodinovou cestu autobusem, 4hodinovou cestu vlakem
nebo 3hodinovou cestu letadlem na pouhých 30 minut. V tomto prvním návrhu Hyperloopu
Musk použil kompresory, které přesouvají vzduch kolem kapsle
pro minimalizaci odporu a vytvoření vzduchového polštáře pod ní,
který ji nadnáší nad povrchem trubky.

Je třeba připomenout, že Muskův návrh
není až tak vzdálený od vzduchové dráhy Isambarda Kingdoma Brunela, která vedla
z britského Exeteru do Plymouthu v letech 1847 až 1848. Tento systém pohyboval vagóny
pomocí natlakovaného vzduchu. Vzduch byl odebírán z trubky
uložené mezi kolejemi vývěvami umístěnými podél cesty
zhruba každé tři míle, které vytvářely vakuum. V trubce byl umístěn píst,
který byl připojen k vlaku, a tak jej táhl vpřed.

Navzdory počátečnímu úspěchu začaly kožené klapky udržující vakuové
trubky vzduchotěsné brzy špatně těsnit. To vedlo k únikům vzduchu
a Brunelova železnice byla opuštěna. Cena Muskova návrhu Hyperloopu
se odhaduje na 6 miliard dolarů a tento koncept
se nikdy nedočkal realizace. Avšak impozantní myšlenka a potenciál
spojit města takto přímou cestou vzbudily obrovský zájem.

Musk už od začátku tvrdil,
že koncept Hyperloopu je "open source", a aktivně povzbuzoval ostatní,
aby společně vyvinuli potřebné technologie i bez jeho účasti. To vedlo k vytvoření několika startupů
a studentských týmů rozvíjejících technologie Hyperloopu
s různou mírou úspěchu. Nyní několik společností
dělá významné kroky k tomu, aby koncept Hyperloopu
převedly do reality. Hyperloop Transportation
Technologies neboli HTT dělá agresivní pokroky a nedávno ve Francii
postavila zkušební dráhu v plné velikosti.

Nicméně jasný lídr celého snažení
je Virgin Hyperloop One. VIRGIN HYPERLOOP ONE Virgin Hyperloop One je na cestě
k dosažení svých odvážných ambicí uvést Hyperloop do provozu
do roku 2021. Společnost vznikla v roce 2014
jako Hyperloop One a v roce 2017 se po významné investici
od sira Richarda Bransona přejmenovala. Technologie Virgin Hyperloop One
se od původního Muskova plánu mírně liší a kombinuje dva základní principy.

První je magnetická levitace neboli maglev. Tato technologie
se již používá v monorailech, přičemž nadzvihne kapsle s cestujícími,
aby se pohybovaly těsně nad kolejemi. Magnetická levitace
používá dvě sady magnetů. Jedna sada odpuzuje vlak od koleje
a zvedá jej nahoru a druhá sada pohání
vznášející se vlak po trati značnou rychlostí s minimálním odporem.

Druhým principem je použití
nízkotlakého prostředí v tubusu, kde se pohybují kapsle s cestujícími. Díky odstranění většiny vzduchu
z tubusu a absenci styku se zemí je pohybující se kapsle
vystavena minimálnímu odporu. Tlak vzduchu uvnitř trubky je srovnatelný s letem
v nadmořské výšce 60 km. Takovéto prostředí umožňuje
dosažení rychlosti přes 1220 km/h za použití malého množství energie.

Jelikož je systém v uzavřeném tunelu,
je chráněn před povětrnostními vlivy a může být provozován
v téměř jakémkoli podnebí. Systém Virgin Hyperloop One
je řízen pokročilým softwarem, který zajišťuje postupné
zrychlování i zpomalování, takže pro cestující uvnitř kapsle
je téměř nepozorovatelné. Virgin Hyperloop One vybudovala
500 metrů dlouhou trať v nevadské poušti a provedla několik testů zaměřených
na jednotlivé aspekty systému. V květnu 2017 pak firma provedla
test kompletního systému v plné velikosti.

Pohon, brzdění, levitace i vakuové systémy
fungovaly na výbornou a týmu se zatím podařilo dosáhnout
nejvyšší rychlosti přes 380 km/h. KDE BUDE HYPERLOOP VYBUDOVÁN? Aby mohla lépe formulovat své plány
na vytvoření dostupné přepravní sítě, Virgin Hyperloop One
spustila globální výzvu, aby nalezla trasy, které by
z technologií Hyperloopu těžily nejvíce. Ze seznamu s více než 2600 lokalitami bylo vybráno
35 potenciálně vhodných míst, kde se nápad těší silné podpoře vlády
a územních plánovačů.

S deseti vítěznými místy
v pěti zemích zakládá Virgin Hyperloop One
nová partnerství a snaží se Hyperloop začlenit
do existujících dopravních sítí. V únoru 2018 firma představila
první prototypy dopravních kapslí pro trať mezi Dubají a Abu Dhabi, která by drasticky zkrátila
cestování mezi těmito městy z 2 hodin na pouhých 12 minut.

PROČ HYPERLOOP? Výhody Hyperloopu jsou značné. Stanice Hyperloopu se nazývají portály a budou stejně jako vlaková nádraží
umístěny uvnitř měst kvůli snadnému napojení
na existující dopravní infrastrukturu. To dává Hyperloopu značnou výhodu
nad leteckou dopravou, u které jsou letiště obvykle
umístěna mimo města a jsou hůře dostupná.

Navíc je systém navržen
na principu okamžitého odbavení a s urychlenými, pokročilými
bezpečnostními kontrolami. Další zřejmý přínos je jeho rychlost. Pokud Hyperloop výrazně zkrátí
přepravu mezi městy, bude možné žít v úplně jiném městě,
než kde pracujete, přičemž dojíždění
by vám zabralo stejnou dobu jako teď. Tím by se otevřela široká škála
možností bydlení a zaměstnání, neboť lidé by už nemuseli bydlet
poblíž svého pracoviště.

Mohlo by to také snížit tlak
na naše města, kde infrastruktura nedokáže
držet krok s rostoucím městem a kde ceny domů
rostou do závratných výšin. Vzhledem ke své rychlosti a skutečnosti, že 9 z 10 nejrušnějších leteckých
tras na světě je vnitrostátních, Hyperloop má potenciál zcela změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme a cestujeme. Hyperloopu stačí pro pohon kapsle
v tubusu minimum energie protože ve vakuovém prostředí
vzniká minimální odpor.

Systém by proto mohl být napájen
z obnovitelných zdrojů, například sluneční či větrnou energií, takže představuje značně čistší
alternativu k letecké dopravě. BEZPEČNOST Při představě dopravy lidí v tubusech
téměř nadzvukovými rychlostmi vyvstává na mysl řada otázek. Tou první je dopad případného zlomu
nebo proražení tubusu, například důsledkem zemětřesení
nebo nárazu z vnějšku.

Virgin Hyperloop One to řeší
konstrukcí tubusu ze silné oceli, díky čemuž je extrémně odolný
vůči zlomení či proražení. Navíc jsou trubky konstruovány tak,
aby vydržely změny tlaku a únik vzduchu při zachování strukturální integrity. Náhlý přísun vzduchu do jedné z trubek by teoreticky kapsle jen zpomalil
následkem zvýšeného odporu vzduchu. Kapsle by pak mohly být nasměrovány
do nejbližšího portálu pomocí dodatečného pohonu.

Je zde také možnost
oddělovat části trasy a znovu je natlakovat v místě,
kde nastala nouzová situace. Také se očekává, že všechny kapsle
budou vybaveny nouzovými východy. Systémy Hyperloopů budou převážně umístěny
na vyvýšených seismicky odolných sloupech které se mohou nezávisle na sobě
pohybovat a prohýbat, a minimalizovat tak škody
v případě zemětřesení. Senzory na trase
by okamžitě ohlásily problémy řídicímu centru systému.

V reakci na přirozené obavy o bezpečnost
Virgin Hyperloop One poukazuje na to, že miliony lidí cestují vysokou rychlostí
v kovových tubusech pokaždé, když sednou do letadla. A že řada obav souvisejících
s používáním proudových letadel se rozplynula po tom,
co se tento druh dopravy stal běžným. Myšlenka Hyperloopu
se může zdát nerealistická, ale zvažte průmyslový pokrok
v posledních 200 letech, rychlost osvojení nových technologií
v naší společnosti a významný pokrok, kterého dosáhly
společnosti zabývající se Hyperloopem.

Tento neuvěřitelný
nový dopravní systém by se tedy mohl stát součástí
každodenního života již velmi brzy. Pokud se vám toto video líbilo a chtěli byste více informací
z video kanálu o stavbách, přihlaste se k odběru novinek B1M. Překlad: Jiří Stránský
Korekce: Petr Melechin
www.elonx.cz