Jak Elon zachránil současně Teslu i SpaceX

SpaceX a Tesla. Nejspíš byste měli problém najít
dvě společnosti, které jsou dnes známější. Ale není to zase tak moc dávno,
co obě společnosti téměř nikdo neznal a byly ve stejnou dobu na pokraji bankrotu. Dnes se dozvíte,
jak Elon Musk zvládl to, co ještě žádný jiný
americký ředitel před ním. Vytvořil a poté i najednou
zachránil dvě společnosti, přičemž zvýšil jejich hodnotu
do miliardových výšin.

Toto video vám přináší Audible
a příběh, který dnes uslyšíte, je jen jednou z kapitol
Elonovy úžasné autobiografie. Tu si můžete poslechnout zdarma,
pokud se registrujete u služby Audible. Na počátku 21. století se Elonovi Muskovi
podařilo něco, o čem sní každý podnikatel. Úspěšně prodal svou společnost
za více než miliardu dolarů. Osobně z prodeje získal 165 miliónů. Většina lidí by tady asi skončila,
ale pro Elona to byl jen začátek. Chtěl změnit svět k lepšímu a jedním
z jeho nápadů bylo vyslat na Mars skleník, aby zvýšil zájem o průzkum vesmíru
a tím i rozpočet NASA.

Jeho myšlenka byla bizarně ambiciózní. Zejména proto, že za ni Elon nechtěl
utratit víc než 20 miliónů dolarů. Vyslání jen 230 kg do vesmíru
v té době mohlo klidně stát i 30 miliónů. Ale Elon měl plán. Odcestoval do Ruska, kde se pokusil zakoupit zrenovované
mezikontinentální balistické rakety. Nejnižší cena, kterou mu však Rusové
nabídli, byla 8 miliónů dolarů za raketu.

Asi o 50 % více než
jeho rozpočet na celou raketu. Cestou zpátky z Moskvy
provedl Elon několik hrubých výpočtů, ve kterých mu vyšlo,
že suroviny na výrobu rakety přestavují asi 3 %
celkové prodejní ceny raket. Elonovi bylo hned jasné, co má udělat. Pokud chce něco poslat na Mars, musí založit vertikálně integrovanou
společnost na výrobu raket. Proto přečetl několik knih
o raketové technice ze studené války a v roce 2002 založil společnost
Space Exploration Technologies, zkráceně SpaceX.

Pak se vydal shánět ty pravé zaměstnance,
kteří by mohli jeho vizi uskutečnit. Jeho ideální kandidát měl být
mladý, svobodný, vzdělaný a připravený se pro SpaceX
vzdát společenského života. Jeho náborová strategie byla velmi prostá. V zásadě přijal každého,
kdo splňoval zmíněné podmínky. Od absolventů oboru aeroskosmonautiky
až po lidi z firem Boeing či Lockheed.

Nejdřív si lidé mysleli,
že si Elon dělá legraci. Ale během roku se mu podařilo
získat jedny z nejlepších inženýrů Ameriky. Společně pak pro SpaceX
navrhli vše potřebné. Od motorů a trupů raket až po ty
nejmenší detaily jako elektroniku. V mnoha případech dokázali inženýři
vyrobit výkonnější a lehčí komponenty za zlomek obvyklé ceny. Tyto komponenty pak byly
použity pro výrobu motoru Merlin, který později poháněl
Elonovu první raketu Falcon 1.

Vývoj samozřejmě nešel úplně hladce,
nicméně nějaký pokrok tu byl. Ale pak se Elon rozhodl zvýšit sázky. Na počátku roku 2004
investoval do podílu v Tesle, nové společnosti na výrobu elektromobilů. Osobně investoval něco přes 6 miliónů a na oplátku se stal
předsedou představenstva. Zkušenosti ze SpaceX
se hned rozhodl přenést do Tesly. Logo společnosti například vytvořili
stejní lidé, kteří navrhli logo pro SpaceX.

Elon tu samozřejmě rychle využil stejně
smělou náborovou strategii jako ve SpaceX. Tentokrát však nepřetahoval
zaměstnance z Boeingu, ale z Applu. Netrvalo to dlouho a tým Tesly pracoval
na prvním elektromobilu – Tesle Roadster. Inženýři ve SpaceX
mezitím pracovali 60 hodin týdně, zatímco Elon sliboval
velmi ambiciózní termíny. Původní termín vypuštění rakety Falcon 1
byl stanoven na listopad 2003, pouhých 18 měsíců po založení společnosti. Tento termín samozřejmě nebyl dodržen
a Falcon 1 vzlétl až v březnu 2006, kdy po 41 vteřinách ve vzduchu
selhal a zřítil se k zemi.

Stejně jako pro SpaceX i pro Teslu
znamenal rok 2006 velký průlom. V červenci se poprvé
představila Tesla Roadster a během prvního dne
zaznamenala 100 předobjednávek. Ale stejně jako s Falconem 1
i tady se výrobě moc nedařilo. Ředitelem Tesly byl
v té době Martin Eberhard, který stejně jako Elon
sliboval nereálné termíny. Nejdříve měly být Roadstery
doručeny na začátku roku 2007, ale rostoucí problémy ve výrobě
toto datum neustále oddalovaly.

Špatné vedení projektu Roadsteru nakonec
vedlo k vytlačení Martina z firmy, kterou sám založil.
Elon tak na sebe převzal celé vedení. Zodpovědnost za obě společnosti
s sebou samozřejmě nesla i více stresu. Elon byl svědkem
druhého selhání rakety Falcon 1, která nedokončila ani svůj
jediný start v roce 2007. V Tesle se Elon snažil poprat
se stavem výroby po Eberhardovi a výroba Roadsteru
začala až v březnu 2008.

Ale pak bylo ještě hůř. V srpnu Elon potřetí vyslal raketu Falcon 1,
která však na oběžnou dráhu nedoletěla, a jen o měsíc později oznámila
jeho žena světu, že se rozvádějí. Obě Muskovy společnosti se snažily vytvořit
použitelný produkt a docházely jim peníze. Na konci října zbývalo Tesle na provoz
celé společnosti jen 9 miliónů dolarů. Došlo i na oddalování mezd
a Elon se musel rozhodnout. Do Tesly již investoval 70 miliónů,
do SpaceX dokonce 100 miliónů. S málem, které mu zbylo,
se Elon musel rozhodnout, zda zajistí budoucnost jedné společnosti,
nebo to riskne a zachrání obě dvě.

Osud Muskovi moc času
na rozhodnutí neposkytl. Čtvrtý a teoreticky poslední start
rakety Falcon 1 se blížil. 28. září 2008 byl Elon připravený
na poslední šanci k záchraně. Stál v řídící místnosti SpaceX
v Los Angeles a tiše čekal. Raketa nakonec vzlétla
a v řídícím centru propukl velký potlesk. SpaceX konečně mělo fungující produkt. Falcon 1 byla první raketa
ze soukromých zdrojů, která vyletěla na oběžnou dráhu Země.

Ale Elon ještě nebyl ze všeho venku. Fungující produkt by byl k ničemu,
pokud by společnost za ním zkrachovala. Elon tak narychlo musel najít finance
pro obě společnosti před koncem roku 2008. Načasování snad nemohlo být horší. Jedna z největších amerických bank,
Lehman Brothers, zkolabovala a globální ekonomika
se řítila do katastrofy. Během této doby se Elon snažil shromáždit
co nejvíce svých peněz na záchranu Tesly.

Zpeněžil zbytek svého majetku
a přiměl i bratrance, aby mu pomohli. Získat investory se však nepodaří přes noc. A prosinec se nezadržitelně blížil. Elonovi se podařilo
dát dohromady 20 miliónů dolarů, dalších 20 získal od různých investorů
a 50 miliónů od německé automobilky Daimler. Pár dnů před Vánocemi
to vypadalo, že přežije jen Tesla. Ale 23. prosince měl Elon
velmi nečekaný telefonát. NASA přiklepla SpaceX zakázku
v hodnotě 1,6 miliardy dolarů na dovoz zásob
na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Na Štědrý den pak došlo
k uzavření dohody o investici do Tesly. Elonovi se podařilo zachránit
obě společnosti před krachem. V pozdějších rozhovorech měl na tyto
prosincové dny bolestivé vzpomínky. Vzpomínám si, jak jsem se v roce 2008
probudil v neděli před Vánoci, a pomyslel jsem si, že tak špatně
jsem na tom ještě nikdy nebyl. Vypadalo to opravdu špatně,
protože tou dobou... I když čtvrtý let SpaceX uspěl,
docházely nám peníze.

Byla tu tři selhání a jen jeden úspěch,
prostě to pořád nestačilo. Financování Tesly ještě nebylo uzavřené a zbývaly nám tak dva nebo tři dny,
abychom to dořešili před Vánoci. Měl jsem pocit, že tohle bude
fakt špatný konec roku. Že možná obě společnosti nepřežijí. Bez ohledu na to,
s čím se Elon potýká dnes, stojí za to vědět,
že před desíti lety překonal nemožné. Tento příběh je jen krátkou zastávkou
na cestě Elona Muska.

Pokud chcete vědět víc,
podívejte se na jeho autobiografii. Překlad: sethe
www.videacesky.cz