Je Hyperloop pouhým snem?Svět Elona Muska

Děkujeme za podporu na Patreonu. Když se podíváte na náš svět a jeho moderní historii doprava byla zásadní součástí společenského vývoje. I v nedávné historii, kterou si ještě někteří pamatují, inovace jako letadla, vlaky nebo automobily obrátily společnost vzhůru nohama a ovlivnily rozvoj měst. Avšak v USA se do veřejné dopravy investuje málo kvůli nákladům na údržbu a postupné deprioritizaci infrastruktury.

Američané dojíždějí do práce více než dříve, a tak se veřejná doprava musí změnit. S Hyperloopem je to možné. První koncept představil Elon Musk v roce 2012 jako budoucnost osobní dopravy ve formě vysokorychlostního systému přepravy cestujících uvnitř utěsněného tubusu, ve kterém se pohybují kapsle. Projekt by mohl zkrátit cestu například z Londýna do Edinburghu ze 4 hodin na 30 minut.

Zní to jako sci-fi, ale koncept je realizovatelný na základě praktických vědeckých poznatků. Tento projekt vychází z principu magnetické levitace. Magnetická levitace neboli maglev dokáže udržet objekt ve vzduchu bez jakékoliv další podpory. Kromě různých vlaků se tento princip využívá i v mnoha jiných oborech. Od magnetických ložisek ve strojírenství až po reproduktory, které lze běžně koupit. Existují dva hlavní způsoby využití maglevu u vlaků.

První se nazývá elektromagnetické zavěšení neboli EMS. EMS používá elektronicky řízené elektromagnety ve vlaku a magnetickou ocelovou dráhu. Druhé provedení se nazývá elektrodynamické zavěšení neboli EDS, které používá supravodivé elektromagnety jak na vlaku, tak i na koleji. Tyto magnety vytvářejí sílu, která je od sebe odpuzuje. Z technologie EDS vychází systém Inductrack, kde vlak používá permanentní magnety namísto elektromagnetů nebo chlazených supravodivých magnetů.

Jak tedy Hyperloop využívá magnety? V původním konceptu měl být použit princip vznášení na vrstvě stlačeného vzduchu podobně jako u puku v Air Hockey. V novějším projektu společnosti Hyperloop Transportation Technologies – HTT, jednoho z hlavních hráčů na poli Hyperloopu, jsou použity k levitaci pasivní magnety. HTT využívá licencovanou technologii od Lawrence Livermore National Lab, která ji vyvinula jako součást systému Inductrack.

Cílem tohohoto systému je být levnější a bezpečnější než tradiční maglev. Při této metodě jsou magnety na spodku kapsle uspořádány do Halbachovy soustavy. Tímto uspořádáním magnety soustředí sílu na jedné straně pole, zatímco zcela ruší pole na druhé straně. Tato pole způsobují levitaci kapsle při pohybu po dráze obsahující elektromagnetické cívky. Tah cívek v dráze tvoří lineární motor, který pohání kapsli dopředu.

Hlavním soupeřem HTT je projekt Hyperloop One. Také používá pasivní magnetický systém, kde magnety na kapsli odpuzují pasivní trať, přičemž jedinou vstupní energií je rychlost kapsle. Pro oba systémy je tlak vzduchu mimořádně důležitým parametrem. Proto se v tunelu tlak snižuje na přijatelnou úroveň pomocí čerpadel. Nízký tlak výrazně snižuje odpor vzduchu, a tedy i spotřebu elektřiny. My tady mluvíme o vysokých cílech, a tak musíme vzít v potaz, jak rychle bude probíhat vývoj a jaký to bude mít dopad na uživatele.

Pokud jde o systém Hyperloop One, je vidět smyslupný pokrok. Kapsle proletěla testovacím tunelem rychlostí 309 km/h. Ačkoliv je to působivé, je to ještě daleko od vytyčeného cíle 400 km/h. Studentům z Technické univerzity v Mnichově se nedávno podařilo dosáhnout rychlosti 323 km/h na testovací dráze SpaceX v Kalifornii dlouhé 1,5 km. Úspěch byl dosažen v rámci soutěže vyhlášené Elonem Muskem.

Tyto testy prokazují proveditelnost konceptu. První komerční trať nejspíše vybuduje Hyperloop ve Spojených arabských emirátech. Společnost se už dohodla s místním ministerstvem dopravy na studii proveditelnosti. Navrhovaný systém by umožnil dopravu z Dubaje do Abu Dhabi za pouhých 12 minut. Navzdory připravovaným projektům ve světě kritici tvrdí, že Hyperloop je drahý a nikdy se nerozvine do komplexního dopravního systému. Uvidíme, zda se Hyperloop v následujících desetiletích stane inovací v hromadné dopravě, nebo zůstane vzdáleným cílem inovátorů.

Děkuji za sledování a nezapomeňte video sdílet. Překlad: Marek Mančal Korekce: Petr Melechin www.elonx.cz