Leonard Cohen - HallelujahHudební klenoty 20. století

Slyšel jsem o tajném akordu, který zahrál David k potěše Pána, ale tebe hudba nezajímá, viď? Zní to asi takhle: kvarta, kvinta, v moll nízko a v dur vysoko, zmatený král skládá aleluja... Tvá víra byla silná, ale potřeboval jsi důkaz, viděl jsi, jak se koupe na střeše. Její krása a měsíční svit tě ohromily. Přivázala tě ke kuchyňské židli, rozlámala tvůj trůn a ostříhala ti vlasy, až ze tvých rtů uniklo aleluja...

Tam nahoře je možná Bůh, ale já se naučil od lásky jen jak střílet na toho, kdo tasí rychleji. Ale to, co slyšíš dnes v noci, není pláč, není to ubožák, který prý spatřil světlo, ne. Je to chladné a zlomené aleluja... Lidi, já už jsem tu byl, znám tenhle pokoj, po té podlaze jsem kráčel. Chápejte, žil jsem sám, než jsem ji potkal. Viděl jsem tvou vlajku na mramorovém oblouku, ale poslyš, láska není vítězný pochod, ne.

Je to chladné a velmi osamělé aleluja... Byly časy, kdy jsi mi dala vědět, co se tam dole děje. Ale teď už mi to ani neukážeš, viď? Pamatuju, kdy jsem se v tobě pohnul a s námi se pohnula i svatá holubice a každý náš výdech bylo aleluja... Snažil jsem se, co to šlo, i když to nebylo nic moc. Nedokázal jsem se vcítit, tak jsem se naučil dotýkat.

Říkám pravdu, že sem do Londýna jsem vás nepřišel obelhat. A i když se to všechno pokazilo, hrdě stojím před Pánem písně a na jazyku nemám nic než aleluja...