Hulit spolu, zemřít sami

VE SPOLUPRÁCI S:
ŠPANĚLSKÉ MINISTERSTVO KULTURY SPONZOREM TOHOTO DÍLU JE
C A N N A Všichni jsme ovlivňováni vnější silou,
která dle své chuti udává směr každému z nás. DÍL 2X02
HULIT SPOLU,
ZEMŘÍT SAMI Někdo tomu říká osud, jiní náhoda. Já to spíš dávám za vinu štěstí. Chci tím říct, že bych rád začal
dělat věci správně, víš? Najít si jinou práci
než parkování aut, máknout si se studiem...

Kámo, neříkal jsi,
že sis ten karavan nechal? To mě poser! Promiňte,
jsem majitelem toho karavanu. Jo! Viktore! Hele, kámo, tohle je můj karavan.
Koupil jsem si ho. Byl.

Teď je můj a mé rodiny!
. Takže odtud zmiz!
A příště ti uřežu nohy!
. Padej!
. Vrátím se. S Khakim! K proměně v úspěšného člověka
jsem potřeboval číslo popisné. Těch 14 Rumunů mě o něj připravilo. Má další mise - najít si byt. Khaki?

Přesně tak, starej! Khaki.
Fúrie ze západu.
. Zapřáhnu karavan za osla
a ještě dnes v noci odtud odjedeme.
. Jeden domácí chlebíček, děcka. Ty chochita mi
fakt chutnaj, kámo. Koukni na tenhle... 20 metrů čtverečních, pokoj - kuchyň... Díky ti, Diego.

Pokoj - kuchyň, koupelna - obývák. - Co sakra znamená ta pomlčka?
- Ukaž mi to! Vždyť jsou všechny v Trianě.
Najdi si něco blíž, ne? - No kurva! Viděl jsi tohle?
- Co? Brunetka, velká prsa,
velké ruce, všechno velké! Každý čtvrtek zdarma. Trans? Co je sakra "trans"? Aha...

Transport! Vyzvedne si tě
a zase odveze. To je servis, co? Nejspíš si pár dní
budu shánět byt někde tady, ale potřebuju někde zůstat, chápeš? Přemejšlel jsem, jestli by to nešlo
u tebe a tvojí sestry Marie. Vůbec to na mě nezkoušej! Marie u Zurda našla schovaných 700 eur
v malých bankovkách a tabuli plastiku. On se jí pokusil vysvětlit, že nebyla jeho.
Že to bylo pro jiného, že to byl nugát... Ale ona neuvěřila. A nakonec ho vyhodila z bytu.

Jak už to chodí, Zurdo se šťastně schoval
ve správný čas na správném místě. - Tak jako před dvaceti lety.
- No do prdele... Zudro? Co tady děláš, Zurdo? Asi nemáš oheň, co? Shledání s Cuervem
ho dovedlo k Mrtvole. Byl to starý známý.
Jeden z dealerů ve čtvrti. Z jiné oblasti, jiné kategorie
a od jiné klientely. Poznali se za mlada.

Zurdo ještě neprodával
a Mrtvola byl známý díky barvení vlasů. Zmákli spolu pár kšeftů,
ale jen do noci 12. ledna 2004. Zdrhej! Měl tam zemřít,
ale pár měsíců na to se znovu objevil. - Zurdo, ty zkurvysyne...
- Od té doby mu ve čtvrti říkají Mrtvola. Daleko lepší než Kripl
nebo Placatej ksicht. Jiná třída. Je moudrej
a má ve čtvrti respekt. Jde o to, že když odešla Barbara,
neměl za ni vhodnýho náhradníka. A tak se z nás stali společníci.

A v Banderiérech máme monopol,
to ti říkám. Jak je, Loli? Co je? Zase Barca - Inter, vole?
Vy jste hrozný! Hej, Negro! Představuju ti Mrtvolu. Ve vězení a po cestě...
se poznávají přátelé. Jak jsem ti říkal, úžasnej.
Dobře, ukážu ti zbytek. Pojď tudy. Trochu se tu ztište! Takže tady se vykládá zboží.

Dobré odpoledne. Prostě "srampa". Jak vidíš, všechno je
desinfikovaný kokosovou vůní - tou lepší. No a tady je oddělení čištění,
přímo navazující na předchozí. Víš, co jsem dnes ráno
koupila k snídani? - Ty malé karbanátky?
- Ano, ty z mletého. Jak vidíš,
používám to nejlepší Pedigree. A budoucí vdovy a důchodkyně. Tak jo, Mari, Conchi...

Tak povídej, co chceš?
Kostku, děvče, kostku! - Kostky máš ty. A co prachy?
- Peníze, no tak! Tady, na! - No a tady můžeš dneska spát, dobře?
- Dobře. - Buď dobrý, Zurdo.
- Jak je, chlape? Na! Tady je dóza.
Do toho! - Teď už to nepobírám.
- Chápu. Vysvětlím. Moje sestra
mě zase nechává spát doma, ale máme domluvu.

Každých 15 dní
jí musím přinýst analýzu moči. A protože už moc čistý moči nemám,
platím magorovi, aby mi nachcal. Hotovo, Zurdo.
. Jeden dotaz. Příští týden bude
Freak Festival Week a...
. tak jsem se tě chtěl optat
na trochu hašiše.
. Bude tam jedna povstalkyně
a rád bych na ni udělal dojem.
. Tady máš. A rozděl se. Měj se, Naruto. Naruto je jeden z těch manga pokémonů,
který se těmhle lidem líběj.

- Dal jsi mu špeka!
- No a? Taky má svý práva a dospívá, ne? - A kdo ti nachčije čistou příště?
- Do hajzlu! Když ti, kteří velí,
ztratí hanebnost, ti, kteří poslouchají,
ztratí respekt. Říkám ti to furt, dobráku. Platný, jak brzdy na pohřebáku... a kšeftíky v obejváku. - Seš fakt chytrej chlap.


- Říkají to. - Kvůli tvé silné zkušenosti
se smrtí, ne? - Ne. Koupil jsem si Knihu přísloví. Čekáme tady na tebe
už od čtyř, Mrtvolo!
.
. Ani brzké vstávání
neurychlí východ slunce. Mezi slepými je jednooký králem. To si pamatuj, soudruhu. Ten chlápek tolik předstíral svá zranění,
že místo krypla působil spíš jako raper. Byl vážně zvláštní.

Spát v tomhle bytě nebylo snadné. Kvůli stále se opakujícímu
komentátorovi z PRO, hádkám týkajících se obchodu... a kvůli šokujícím budíčkům. Benga, vole!
Chlupatý jsou tady! Najít si byt bylo daleko těžší,
než jsem čekal. V jeden den jsem zavolal
na více než 30 čísel a prošel tak 10 bytů. A bylo to naprosté fiasko.

Tři otravné věty
se opakovaly pořád dokola. Ano, ten inzerát je od nás,
ale jsme realitka. Potřebuji pracovní smlouvu, jednu výplatní pásku,
kauci ve výši dvou nájmů a ručitele. Vy... Vy nejste Španěl! Že ne? Ty vole, 600, 700 eur?
V týhle čtvrti? Oni by měli platit nám za to,
že zaplníme tuhle část města. K Zurdovi už spát nepůjdu, kámo.

Tak pojď se mnou. Víš co, není to čistý ani hygienický,
ale je to střecha. A je to spolehlivý. K té spolehlivosti...
Jizva byl stále v rejstříku hledaných, takže se skrýval v tom nejšpinavějším
a nejtišším domě, do kterého jsem kdy vkročil. - V tom Khakiho.
- Hele, koho ti vedu, Khaki. - Ale, ale... Novej nájemník.
Imigrant. Jak je, buzíku? Je to jenom na pár dní,
než si něco najdu. Dělám na tom. Žádnej problém.


Můj dům je tvůj dům, kámo! Jenom ten blbec Jizva
už si zabral gauč. Ale neboj se, mám tady
kurevsky dobrou deku po psovi. - Po psovi?
- Jo, Chuck Norris. Takovej zablešenej dobrman,
co sem tenkrát přišel. Ale fakt se neboj, já odklidím
mrtvolu Chucka Norrise a můžeš zůstat. Pět hvězdiček, blázne. Tu noc v Khakiho domě
jsem také nemohl spát. Nevím, jestli kvůli smradu, chladné podlaze
nebo tomu, co mi v té dece požíralo tělo.

Mrtvola! Mrvtola! Mrtvola! Ale jít čůrat bylo
bezpochyby tím nehorším. A nemám na mysli zrovna zimu. Negro?! Ty ses zbláznil! Jak tě to mohlo
napadnout? Málem jsem tě zabil! Už nikdy nevycházej
bez varování, jasný? Vidíš, k čemu jsi mě to donutil?


Já se z toho... Dokonči hlídku! Pánové! Snídat! No tak, buzíci! Dobré ráno, princezničky! Vyspali jsme se dobře? No tak! Snídat! Začít den s energií! Cereálie s pivečkem. Ten blbec Jizva
měl skvělá zadní vrátka.

Všichni jsme věděli o jeho narkolepsii.
A on toho občas využil. Kurník, ta narkolepsie. - Už to na mě jde.
- Sleduj ho! Každý ráno to samý. Vždycky stejný. Ale co?
Dneska jsi to vyhrál! Dvojitá porce! A začni jíst, protože když to
není teplý, nestojí to za nic! Kurva, to je výborný! Zdravím, dobrý den. Volám na ten
inzerát s bytem, kterej...

Ano. Ne, ne. Jsem z Kanárů.
Jsem místní. Ne, nemám ručitele, ale...
No dobře, tak já... Aha, takhle...
Jste realitka, že jo? Dobře. Tak já vám ještě zavolám.
Zavolám a řeknu vám. Dobře. A potom,
kvůli náhodě, štěstí nebo osudu, jsem si všimnul papíru
na protějších vratech.

HLEDÁ SE SPOLUBYDLÍCÍ Hledám diskrétní osobu.
Pokud možno slepou a hluchou. Dobrý byt, dobré jednání. Nebylo tam telefonní číslo,
jen adresa. Byl to dobrý vchod. Nesmrděl
jako skládka ani jako nemocnice, na schodech nebyli feťáci,
a dokonce fungoval výtah. Myslím, že to nejhorší,
co tam zrovna bylo, jsem byl já.

Chlape, Negro, jak je?
Neřekli mi, že ses vrátil. Rata? No nic, jsem tady kvůli inzerátu.
Tady. No do prdele...
Tak pojď dál, sakra. - To je Labatamanta?
- Jasný, kámo. Zkurvená Labatamanta. Rata mi ukázal svůj byt.
Nejlepší, který jsem viděl. Vlastně byl docela průměrný,
ale momentálně jsem si s tím vystačil. Jak vidíš, vyzdobený vybranými kusy,
V centru, ale blízko čtvrti, to je jasný.

200 eur za měsíc.
Tvůj pokoj by byl ten na konci. - Fakt je kurva hustej.
- Jsou tu tři pravidla. První: Neříkej nikomu, že tady byllím.
Druhé: Do mého pokoje jen se svolením. A třetí: Zákaz kouření. Kecám, vole - s tím kouřením.
Ty druhé dvě myslím vážně. No tak dobře. A...
Vlastně ještě jedna věc. Co dělá Juan y Medio na gauči?

Neptej se. A tak jsem se to nedozvěděl, ale tuhle větu
jsem po dlouhou dobu slýchával třikrát denně. Neptej se. Neptej se. Neptej se. Neptej se. ...předpokládané použití k zavážce žumpy.
Osoby stále umírají, a ani ne... - Jak je, Juane?


- Jak je, chlape? Co ty tady? Rata mi dluží nějaký prachy za fotky
tý milionářky, ale sleduj... to je ďábel! Ten je výbornej... Ta slovní zásoba, to tělo, to... Takový zvíře! Co... cos říkal? - Nic, jen že jsi fakt hovado.
- Děkuju, chlape. Ale sleduj ten knírek...


Úplně se mi postavil. Dej si lahváče. Ten nemá chybu. Já z něho nemůžu. A najednou, navzdory všem předpovědím,
jsem našel skvělý byt a cítil se zas jak doma. Věci se znovu dávaly do pořádku. To a všechno, co se od té doby stalo,
bylo příliš jasné na to, aby to byla náhoda, a dostatečně skutečné na to,
abychom tomu říkali osud. Štěstí je pořád mezi námi.
Ať už to chceme nebo ne. Nikam, hipíci !!!!!

Nikam !!!!!
Zůstaňte sedět !!!!! Vole, vole, vole, vole!
Zastavte někdo ty písmenka! Vo co sakra de?
Co? Tady se neberou ohledy
na hlášky lidí, nebo co? Ne jeden, ani dva, ani tři...
Ale tři! Mysleli jste si, že to neřeknu, co? Jenom abyste věděli,
všichni tyhle lidi... Všichni hulej špeky.


Já to viděl. Dobrá... Pěkně nasrat! Překlad: Jeroneemo
www.VideaČesky.cz