Michael C. Hall u Conana O'Briena

To je moc hezké. Je to dost zajímavé... Nejdřív ti blahopřeju, protože tvůj seriál je zpátky. Máte spoustu oddaných fanoušků. Pamatuju si, že když jsem slyšel... Když jsem viděl první billboard s Dexterem, netušil jsem, o co jde, a můj kamarád řekl: "On hraje hodnýho sériovýho vraha." A já si říkal, že to nemá šanci na úspěch. Když jsem to popisoval lidem při natáčení prvního dílu, říkali jen: "Tak to hodně štěstí.

Nevyjde vám to." "On je sympatický sériový vrah!" Ale vám se podařilo... - Podařilo se vám něco neuvěřitelného. - Má pro vraždění dobré důvody. - Přesně tak. Pravděpodobně. - Ano, má pro to dobré důvody. Zabil jsi spoustu lidí. Teď běží 6. řada, že ano? - Správně. - Víš vůbec, kolik lidí jsi zabil? Myslím, že tak plus mínus 50. Dobře, to je slušnej ranec.

"Všichni jsou zakopaný tamhle." Máš v seriálu nějakou oblíbenou vraždu? Je tam nějaká, kterou sis zamiloval? Já beru Dexterovy vraždy jako... své děti, kdybych nějaké měl. Mám je rád všechny stejně, ale... To je ta nezvrácenější věc, co jsem kdy slyšel. "Pro mě jsou vraždy jako děti."

Little Chino ze 2. řady. Měřil přes 2 metry a vážil asi 130 kilo. Musel jsem použít dvě injekce, abych ho uspal. A navíc je to jediná postava, která se mi dostala do snů. Do snů Michaela C. Halla? Jo, jo, krátce po natáčení scén s jeho postavou se mi zdál několikrát po sobě sen, ve kterém se neustále objevoval v mém domě.

Byl to dům na pláži, kde jsem byl se svou rodinou. A neustále jsem musel odcházet od stolu, abych ho šel zabít. Uvědomoval jsem si tu absurditu. A on nejspíš také, ale bylo to jako: "Co se dá dělat?" - "Jsme ve snu." - "Budu tě muset zase zabít." "To jsem zase já, tak to pojďme skoncovat." Když jsi dostal tu roli, tak jsi prý ještě před natáčením v rámci přípravy... začal na ulici pronásledovat náhodné kolemjdoucí.

- Je to tak? - Ano. - Nedělal jsem... - Nebo to byla jen výmluva, když tě chytili? Přesně tak. Výzkum. Nezacházel jsem nějak daleko. Neplížil jsem se za nikým do domu nebo tak, ale vyhlídnul jsem si pár cizinců s podezřelými rysy a sledoval je v ulicích Manhattanu, kde jsem tehdy bydlel. Takže jsi chodil v Manhattanu za lidmi a předstíral, že je pronásleduješ?

Jo, jen abych věděl, jaké to je, když má někdo tajemství a nechce být odhalen. A jaké to bylo? Až překvapivě snadné. - Vážně? - Jo. - To určitě všechny diváky potěší. Jo. Pronásledujte lidi, aniž by si vás všimli. Je to lehčí, než si myslíte. Obzvlášť v rušných uliích. To je jako jeden z těch sloganů na NBC.

Pronásledujte lidi. Ničeho si nevšimnou. Blik. V seriálu hraješ otce a vystupuje tam i několik dětí, i přes to, že je ten seriál o tak temném tématu. Jsou ty dětští herci někdy vystaveni tomu, aby to viděli? Té divné atmosféře na place? Párkrát se... Luke a Evan, dvojčata, která hrají Harrisona, protože je to náročné a potřebujeme dvě děti... K těmhle lžím se ještě vrátíme.

Podle mě to nechápou, ale občas natáčíme scénu a vy vidíte, že na ně působí ta temná atmosféra, která je součástí scény, a najednou se... začnou... trochu mračit. Ani nevědí proč, ale většinou jsou v pohodě. Tuhle jsme měli na place pár dětí... kvůli soutěži krásy a byla tam holčička, které nemohlo být víc než 6, maximálně 7 let.

Určitě pod 10. Měla tam mámu a zírala na mě a říkala: "Dextere, Dextere, já tě znám, já tě znám, já tě znám..." Pořád dokola. A její máma říká: "Ona je vaše největší fanynka." Cože? 8 nebo 9letá holčička? - Maximálně 7. - A oni ji nechaj koukat na Dextera? - Jo. A dokonce považuje Dextera za svou nejoblíbenější věc na světě.

Teda aspoň podle matky. Nejspíš to trochu přibarvila. "Já jsem tomu věřila, když mi to říkala." Mluvili jsme o oddanosti fanoušků. Spousta fanoušků se na Halloween obléká jako ty. A pak ti posílají fotky. Přesně tak. Měli bychom tu mít... Máme tam nějakou fotku? Tady je.

To jsou... tři fanoušci. Líbí se mi ty jejich rozzářené tváře. - Hlavně jeho. - Jako by říkal: "Jéééé!" - A jí vůbec nevadí, že brzo umře. - Jo. A co je tohle za policajtku? - Vůbec nic nedělá. - Ta holka si to nejspíš zaslouží. Máme tu ukázku ze seriálu. Můžeš nám k ní říct pár slov? Je to ukázka z příštího dílu. Jo, ze 3.

dílu téhle řady. Dexter v ní zjistí, že osoba, kterou doufá, že pronásleduje, je ve skutečnosti... osoba, kterou si myslí, že pronásleduje. To se dalo říct i líp. Já myslím, že nedalo. Podle mě. Pusťme si ukázku z Dextera. Je to jako má krabička se vzorky. Zaschlá krev u kořenů.

Jsou to zuby jeho obětí. Je to Víla Zubnička. To je děsivý. - Jako by na konci něco cítil. - Jo. Naháníš strach, a zároveň působíš sympaticky. "Tenhle chlápek se mi líbí." "Nechci to vědět, ale vlastně chci." Bavili jsme se o fotkách s fanoušky.

Když je potkáváš na ulici, chtějí se s tebou vyfotit, což je normální, ale tví fanoušci mají hodně specifické požadavky, že ano? Jo, to je vždycky: "Mohl byste mě jako zabíjet?" Nebo... - Vážně? - Jo, ale většinou to odmítám, pokud si nepřinesou rekvizity. Steven Ho měl v zákulisí svou vlastní injekci, - tak jsem se s ním vyfotil.

- Vážně? - Jo. Promiň, Stevene! - Měl jsi využít příležitosti a pořádně ji zarazit. - Já vím. - "Nebyl jsi ostražitý, Stevene." - Naštěstí to bylo před jeho vystoupením, takže jsem nevěděl, že to mám udělat, ale... To je zvláštní. Takže lidi říkají: - "Prosím, škrťte mě..." - "Mohl byste mě škrtit?" "Mohl byste dělat, že mě pícháte?"

Nebo... Tou injekcí... Pardon. Je mi z vás špatně. Ze všech. V Long Beach, kde často natáčíme, lidi občas vyjdou z garáže s noži a pilkami. A když si přijde někdo říct o podpis s kudlou v ruce, říkám jen: - "Není problém. Rád se podepíšu." - "Jak si přejete." Blahopřeju k velkému úspěchu.

Dexter běží každou neděli ve 21 hodin na stanici Showtime. - Jsem moc rád, že jsi přišel. - Já taky. Překlad: BugHer0 www.videacesky.cz