Rukojmí

Podrobnosti o únosu autobusu zůstávají
nejasné. Nevíme ani, co se děje uvnitř. Úřady se ještě snaží kontaktovat únosce.
Náš reportér Marcos je přímo na místě. - Marcosi, stalo se něco nového?
- Nevím, zavolej sem jakéhokoliv idiota, aby tu řekl jakoukoliv sračku. Do prdele. Marcosi, jsi v živém vysílání.
Celá země tě slyší. Třeba tamtoho. Jo, toho, co vypadá
jako bezďák. Zdá se, že nám vypadává signál. Řekni mu, že pokud bude v televizi,
tak ošuká strašně moc žen.

Nuže, vrátíme se k Marcosovi hned,
jak to půjde. - Valérie?
- Už to jde. Marcosi, slyšíš mě? Marcosi? - Vypadá to, že máme malý problém...
- Můžeš mluvit, Valérie. - Marcosi, stalo se něco nového u...
- Můžeš mluvit. S informacemi o uneseném autobusu
se vrátíme každou chvíli. - Nyní následuje fotbal.
- Valérie? - O ničem novém zatím nevíme.


- Marcosi, promluvíme si později. Nyní Maurício Magalhães
se zprávami o fotbale. - Ta buzna Valério mě asi neslyší.
- Marcosi. Spadlo to, protože tam bude kvákat
chlápek ze sportovní redakce. Víš, co udělám, až tam přijdu?
Vykouřím toho zkurvysyna a třeba pak dostanu lepší časy
v sobotním vysílání. Do prdele práce. Maurície Magalhãesi,
jaký byl včerejší zápas? Překlad: Adeus
www.videacesky.cz Haló, Cosme?


Tady Wellington, jak se daří? Pověz mi něco. Minule, když se ti posral
autobus, sahal jsi na kolektor u výfuku? Vím. Jo, mám tu nářadí, mrknu se na to. Dobře, díky, díky. Au, kurva. - Promiň, moc se omlouvám.
- Odpouštím ti. Dýchej. - Jsem prostě nervózní...
- Všichni pozor! - Únos.
- Co? Unesli nějaký autobus.


Zrovna to vidím, je to v televizi. - Jak to myslíte jako?
- Zavolejte svým rodinám, aby byly v klidu. Jsme tu.
Vzbuď se, kurva, jsme tu. - Co teď?
- Teď musím popřemýšlet. Jsem myslela, že jsi svůj plán
vymyslel před šesti hodinami. - Musím odejít z auta.
- Jo jasně, tak to hoď rovnou na Facebook. Přidej fotku na Instagram. Potřebuji jen nějaký převlek.
Čepici, sluneční brýle a můžu jít. Ne, potřebuješ si změnit pohlaví
a plastiku nosu.

- Mluvím vážně.
- Já taky, MacGyvere. Kde tohle všechno seženu
v tomhle binci? Brejle a čepici mají v každém obchodě,
abych se zvládl přestrojit. A rychle, pokud kdokoliv
z autobusu zavolá, jsem v prdeli. Do prdele... zkusím to.
Bejt zamilovaná žena je na hovno. - Jsme pak strašně hloupé.
- Nemluv tak o sobě. Mluvím o tvé ženě. - Tak co?


- Nic. Myslíte, že se něco přihodilo? - Nic se nestalo, vše je pod kontrolou.
- Potřebuji, aby mi to zvedl. - Za půl hodiny mám být živě v BandNews.
- Šéfe, Interpol se ptá, - kdy může převzít velení.
- Řekni jim "fuck you". - Haló?
- Jordano? Rogérie, to jsem já.
Jaká je situace, jsi v pohodě? - Všechno je v pořádku.
- Jsem tu s policií. - Stalo se něco?
- Byl jsi unesen, ne, Rogérie. Ano, jistě.

Ale kromě toho.
Stalo se ti něco? - Mám o tebe starost.
- Můžeš být v klidu. Myslíš, že odejdeš už dnes?
Jestli ano, půjdeš se mnou do televize? - Co?
- Rogérie, tady je seržant Peçanha. - Všechno v pohodě?
- Jak jen to nejlíp jde. Rogérie, potřebuji trochu podrobnější
informace o tom, co se děje uvnitř. - Kolik je únosců?
- Nemůžu mluvit. - Je tam někdo zraněný?
- Nevím. - Jak to tam vypadá, můžete mluvit?


- Musím mluvit se svou ženou. - Můžete s ní mluvit potom.
- Únosce řekl, že zavolá za pět minut a řekne vám všechny požadavky.
Teď ale musím soukromě mluvit s manželkou. Mluvit s manželkou, dobrá tedy. Láskou, neumírej. - Něco na tom smrdí.
- Ten debil neřekne nic, co by pomohlo. Je ti dost podobný,
jen je uvnitř autobusu. - Co si o tom myslíte?
- Musíme zjistit, proč volá jen nám. - Co navrhujete?


- Musíme to tam celý rozmlátit. Nepotřebuješ něco?
Nějaké pití nebo jídlo? Chci, abys šla domů
a už se vyhýbala televizi. Ale je to moc super.
Starají se o mě moc pěkně. Dnes mi zavolala Luciana Gomes.
Je hodně vysoká. - Nemusíš to dělat.
- Chci se tě na něco zeptat. Myslíš, že odejdeš už dnes?
Nechceš to zdržet až do zítřka? - Jordano, do prdele.
- Co se stalo? - Nic, lásko.

Chci mluvit s policií.
- Ne, mluv se mnou. Musíš mě uklidňovat. Vím, že tě uklidňuji, ale jak tak slyším
tvůj hlas, tak se bojím, že se nevrátím. - Takhle nemluv.
- Kočičko, dej pryč tu nožičku z mého auta. - Jejda, ta je ale nepříjemná.
- Nemám trpělivost, prostě vypadni. - Stačí požádat.
- Co se tam děje? - Otravuje mě tu nějaká kráva.
- Co prosím? - Telefonuji, nevšimla sis?
- Nevšimla sis, že se opíráš o moje auto? Jestli hned neuhneš,
tak tě profackuju. Vypadni! Jordano, klídek!

Odejdi odtamtud. - Co to má být?
- Tahle kráva mi tu pije krev. - Kdo si myslíš, že jsi, že mě tak urážíš?
- Přestaň se opírat o moje auto, píčo. - Mirello, zavři dveře a pojď sem.
- Nezavřu. - Měla bys víc respektovat své okolí.
- Takže ty neodejdeš? Zavolám policii. - Tak ji zavolej. Zavolej policii.
- Už ji volám. Hele, tam je důstojník. - Nic jsem neudělala.
- Poškrábala mi celou kapotu. Tahle žena lže, nic jsem neudělala. Tato žena...

Tato... Neprovokuj mě... - Auto je vaše?
- Ano, je moje. Tak s ním prosím odjeďte,
protože tady se nesmí parkovat. Jo, ty jsi tady zakázaná. A vy se přestaňte o to auto opírat, sakra. - Zavři ty dveře.
- Klídek. - V dnešní době se už lidé neumí chovat.


- Chceš se mnou vyjebat? Co mělo být, volat sem policii?
To nevadí, že se opírala o auto. - Budeš ji bránit?
- Nikoho nebráním. - Podívej se na věci, které jsem koupila.
- Ještě jsem kvůli tomu divadlu neměl čas. - Co to je?
- To je moje. Mám tohoto zpěváka ráda. - A tohle je co?
- To je pro tebe, abys to nosil. Do prdele práce,
už ani vysrat se nemůžu v klidu. Objeď to seshora, ty zkurvysynu. Haló?

Tady řidič busu číslo 798,
který měl jet do São Paula. Objevila se tu jakási porucha. Jo, půj... Pokusíme se dozvědět nějaké novinky
o únosu autobusu od našeho reportéra. - Marcosi, zjistil jsi něco?
- Skončím strašně pozdě. - Marcosi?
- Jsem pořád na té zasrané ulici a čekám. A nyní fotbal. - Zasraná nevychovaná kráva.
- Uklidněte se, dýchejte, vypijte tu vodu. - Tady to nikdy neskončí, co?
- Ještě vám musím položit pár otázek. - Chápete?


- Dobře, chápu. Tato otázka se nepočítá do souboru
otázek, které se vám chystám položit, jo? - Chápu.
- Tahle taky ne. Byla to pouze doplňující otázka
hlavní otázky, kterou jsem vám položil - a informoval vás tak o otázkách.
- Dobře. Nyní, už jako pátá otázka, která však
platí jako první z mých budoucích otázek. Byla jste to vy, kdo odvezl svého...
manžela? - Manžela.
- Svého manžela na nádraží? - Ne, jel tam sám.


- Jel sám. - Ano, sám.
- Jel autobusem, taxíkem? - Taxíkem... autobusem...
- Taxíkem... autobusem... - Nevím.
- Co jel váš manžel dělat do São Paula? - Jel za klienty.
- Aha, za klienty. Kde pracuje? - Prodává pojištění na auta.
- Dobrá. - Jsem moc unavená. Chci jít domů.
- Být vámi, zůstal bych tady. - Situace vašeho manžela se malinko mění.
- Jak jako? Ještě nevíme, s čím tu máme co do činění.


Vidíme celou věc z jiného úhlu pohledu. - Všechno už vidíme jinak.
- Hele, to je on, to je on. Nebude vám vadit,
když to teď zvednu já? S dovolením. Rogérie, tady seržant Peçanha.
Jak to tam vypadá? - Zdravím. Máme tu řadu požadavků.
- Policie se zločinci nevyjednává. Jestliže ty podmínky nesplníte,
budou tu umírat lidé. Pokud propustíš pět rukojmí
v příští půl hodině, můžeme vyjednávat. - Musíte prokázat akt dobré vůle.
- Nasrat na dobrou vůli, už vím, - o co ti jde, ty zkurvysyne.


- Co? Myslíš si, že jsem debil?
Blbec, hlupák, idiot, to si myslíš? - Klídek.
- "Klídek" si vytáhni z mýho péra. - Tady už nikoho neoklameš.
- O čem to mluvíte? - Vím, co se děje, kurva.
- Co prosím? To musí být omyl. Tvoje žena je asi úplně blbá, ale já ne.
Ty jsi ten únosce, co, ty hajzle? - Jaký únosce? Co to říkáte?
- Poslouchej pozorně, zkurvysyne. Jestliže nepropustíš pět rukojmí v příští
půl hodině, vlezu tam po zlým. Jako když Botafogo dostane na prdel.

Vykopu ten tvůj zasranej ksicht z toho
autobusu, rozumíš, ty zkurvysyne? - Máš pět minut. Pak si tě ugriluju.
- Počkejte chvíli. Haló? Do prdele. - Co se stalo?
- Je to v prdeli. - Policie zaútočí na autobus.
- A co teď budeme dělat? - Teď musím sehnat policejní uniformu.
- To zvládnu. Ale zahrnuje to svádění. - Tobě se to líbí, co, ty kočičko?
- Líbí. - Jsi zlobivá holka.
- Líbí se mi to. Tohle setkání není náhoda. - To rozhodně není.


- Byl to osud? - Byl.
- Abych ti dala druhou šanci? - Taky si to myslím.
- Tak se sejdeme dnes v noci? - Však jsme se přece dohodli.
- Já vím, jen se ujišťuju. Je to domluvené.
Ale chci tu uniformu. Půjdu rovnou odtud.
Žádnou další mít nebudu. Dnes to musí být tak,
že policajtkou budu já. Co je, Wilsone? - Munhozi, už ti skončila šichta?


- Skončila zrovna teď. - Potřebuju tvou uniformu.
- Proč, chlape? Mohl bych ti lhát, ale neudělám to.
Je to pro to, abych si zašukal. - Jestli to je na šuk, tak určitě.
- Věděl jsem, že to pochopíš, brácho. Udělám cokoliv, abych pomohl
kamarádovi si zašukat. - Díky, kámo.
- Využij toho a vezmi si i moje boty. Paráda.
Zítra to všechno přinesu umyté, brácho. Ne, ne, ne. Nemusíš to mýt.
Přines to takové, jaké to bude. A už běž. - Tak co, jak vypadám?


- Jsi k zulíbání. - K zulíbání?
- Chceš to večer zkusit do zadku? - Do zadku?
- Takhle to půjde. - Haló?
- Tak co, propustíš rukojmí nebo ne? - Nyní nelze nikoho propustit.
- Tak na ten bus musíme zaútočit. - Prokážete mi tím laskavost.
- Tak tedy dobře. Zaútočíme. Všichni se připravte. Tak běž, pane policisto. Co to kurva je?


Vyjděte ven, do prdele. - Otevřete dveře! Slyšíte?
- Ten týpek tu vyjebává s dopravou. Klídek, čuráku, už jdu, do prdele! - Vypadá to, že tam nikdo není.
- Jak to, že ne? Motor je puštěný. - Je to divné.
- Je to kurevsky divný. Co to kurva? - To není střelba.
- Je to střelba, do prdele! - Není to střelba!
- Je, kurva! - Co se to stalo?

To není střelba.
- Dělej, dělej. Je to střelba! - Není!
- Tak co to jako je, kurva? - Nevím, výfuk.
- Hovno výfuk! Upozornění všem jednotkám.
Tady hlídka P. Hlásím střelbu z autobusu na ulici Eugênia.
Potřebujeme posily. Pomoc!