Tom Cruise a kaskadérské kousky pod vodou

Tome, když se tu objevíš,
zním jako tvoje matka, protože... děláš nebezpečné kousky,
a já se o tebe bojím. Bojím se a chci,
abys s tím okamžitě přestal. Dochází ti štěstí! Tyhle šílenosti nemůžeš dělat věčně. - Pro poslední Mission Impossible ses
naučil zadržet pod vodou dech. - Ano. Řekni nám, jak dlouho
dokážeš zadržet dech pod vodou? Šest a půl minuty.

Dobrý, že? Pod vodou to trvá, protože jak odhodíš
regulátor, čekáš, než se zbavíš bublinek a chtěli jsme to natočit na jeden záběr. Jsou to opravdu dlouhé záběry a dech
jsem tak musel zadržovat nepřetržitě skoro čtyři minuty pro každý záběr. Skoro? Tak proč se tak snažit? Jo, ale už jsme se k tomu upsali.
Všichni byli na místě, kamera nachystaná a já si říkal, co se dá dělat.


Bylo příliš pozdě na to říct ne. - Jak je to možné? Ty pod vodou dýcháš?
- Ne. No, měl jsem k dispozici freedivery,
kteří přijeli a naučili mě to. A není... není to příjemné. - Ve skutečnosti je to...
- Zpanikařil jsi. Dostal ses... - Ne. V podstatě se dostaneš
do stavu, kdy dokážeš ovládat svůj systém.
Já teď dokážu ovládat dýchání. Už tak mám velice nízký tep. Velice nízký tep znamená,
že mé tělo nepotřebuje tolik kyslíku.

A taky jsme dělali něco
pro snížení tepu, takové dýchací cvičení. A docela dlouho jsem se to učil,
než jsem byl schopen tu scénu zvládnout. Občas jsem byl na schůzce,
mluvil jsem, ale nedýchal. Uvědomil jsem si,
že nedýchám, a musel jsem znovu spustit svůj autonomní
systém, abych zase dýchal. To není dobré. Fakt ne. Já vím, bylo to...
No, ale už jsem s tím skončil. - A Jude...

- Ale ne.
- Ne, přestaň. Přestaň. V Mladém papeži jsi... - Ani nápad.
- Přestaň. - V Mladém papeži jsi zadržoval dech.
- Jo, asi na 40 sekund. Bylo to na docela dlouho.
Ne šest a půl minuty, ale docela dlouho. Fakt ne šest a půl minuty. Díky. - Jestli jsi to trénoval,
musel jsi cítit tu bolest.

- Ne, - Bolí to. - Ne, netrénoval,
nebylo to zase tak dlouho. No, ve scénáři bylo, že má takové trauma,
nechci nic prozradit. - On... - Něco bys mohl.
- A modlí se. A chce být daleko ode všech,
tak je na dně svého luxusního bazénu. Záběr začíná pohledem na má záda,
takže jsme museli načasovat délku modlitby. Asi tak něco málo přes minutu. A kamera
mě obejde, a to jsme museli načasovat. To, co pod vodou trvá nejdéle,
je čekání, než zmizí bubliny.

- Ano.
- Pak jste připravení a uslyšíte... Protože jsou ve vodě
mikrofony, tak slyšíte: Akce. A vy ve vodě... Asi takhle. - A začneš cítit... - Jo, trochu.
- ...tu bolest. - A začneš cítit nedostatek kyslíku...
- To jsem začal panikařit, já totiž buď počítal, nebo se modlil. Pak jsem se bál, že to změní
rychlost, tak jsem začal znovu počítat.

Vždycky když jsem se dostal k 70,
tak jsem doufal, že to klapne. Musel jsem věřit,
že až otevřu oči, budou tam, já udělám tohle a vystoupám nahoru. - Páni.
- Ale nebylo to šest a půl minuty. Ale tu bolest znáš,
já to musel trénovat. - Byla to zábava.
- Když jsem to dělal poprvé... Učit se takovou věc, to je podle mě... - Ne šest a půl minuty.


- Ne. - Je to výhoda. Naučíš se ty podivné věci,
úžasné věci a... je to výzva. To není moc užitečná věc,
kterou je třeba umět. Nauč se francouzsky. Řekněme, že tě třeba
vyhodí z lodi a jdeš ke dnu. - Teď víš, jak zadržet dech.
- Budu naživu dalších šest minut. - Všechny je přežiješ.
- Jo. Zemřel jako poslední. Až půjde loď ke dnu,
umřeš jako poslední. Můžeš jim zamávat na rozloučenou.


Oni umírají a nenávidí tě. No, užitečné... Překlad: sethe
www.videacesky.cz