John Oliver podruhé u Jimmyho Fallona

Díky, že jsi zpět.
Ten potlesk vestoje... Ti roboti mě děsí, Jimmy. Vím, že je považuješ za zábavné,
ale takhle přesně umíráme. Je to skvělá zábava. Hele, motýlek. A pak se dostanou ke zbraním
a nahradí nás. A pokud jde o ni, všichni máme otázky ohledně toho, kdo toho robota ovládá,
kdo je a o jejím vztahu k praktickým řešením.

Nikdo nechce ty odpovědi znát,
jen říkám, že nepříjemně visí ve vzduchu. Díky, že jsi zpět. - Byla to sranda, ale takhle vypadá smrt.
- Johne! Byla to zábava.
Každý miluje... Milujeme robotický hmyz,
ale to je to poslední, co kdy uvidíš. Je to sranda.
Kopec srandy. - Promluvme si o něčem pozitivnější.
- Byl to zábavný segment. Jak staré je tvé dítě?

Netuším, protože
ho zabije robotický motýl. Ale no tak... Pošlou na něj motýla. Je mu 18 měsíců. Už mluví? Ne, ještě nemá, co by řekl. Svět je tak depresivní,
že ještě nenalezl ta správná slova. Myslíš, že bude mít americký přízvuk?

To je ten problém...
Bez urážky... Tvá slova ubližují mým uším. Ne, jde o to, že je to divný. Když přemýšlíte, že budete mít dítě,
nad čímž spousta lidí ani moc nepřemýšlí, předpokládáte, že bude znít jako vy. Nedávno mi došlo, že nejspíš nebude. Přijde mi zvláštní, že bude mluvit
jiným stylem a trochu poklesleji. Pokud na něj nebudu dělat Elizu Doolittle.

- Hliník. Hliník.
- Hliník. - Vyslovuje se to hliník.
- Kontroverze. Přesně. Máš problémy se svým přízvukem,
když se bavíš s jinými Američany? Trochu. Hlavním problémem jsou, když se vrátíme
k robotice, automatizované přístroje. To je hlavní problém pro každého,
kdo nemluví americkým přízvukem. Jsou tu nějací imigranti?

Nepracuji pro pana Trumpa. Jsou tu nějací... Motýl je vyprovodí. Stejně jsou postradatelní. Je tu někdo, kdo nemá americký přízvuk? Máte problémy
s automatickými přístroji? Problémem je,
že pokud nemáte americký přízvuk, musíte se těmito stroji nechat podrobit.

Musíte mluvit
jako omámený John Wayne. Takže řeknete: "Číslo čtyři." - "Nerozumím." - "Číslo čtyři!"
- "Nerozumím." "Číslo čtyři." "Madam, rád bych číslo čtyři, prosím." "Rád bych číslo čtyři." Přesně, to je ten problém. Naposledy jsme si tu hráli na pravdu
a hádali jsme, co je pravda a co lež.

Řekl jsi nám, že... Řekl jsi nám něco o své osobě,
ale zajímal by mě celý příběh. Takže pravdou je,
že když mi bylo devatenáct, byl jsem vyhozen ze sauny v Tokiu,
protože jsem nebyl dostatečně nahý. - To jsem úplně nepochopil.
- Bylo to takhle. Bylo mi 19 a byl jsem v Tokiu. Bylo mi řečeno, že tam mnoho
lidí rádo chodí do sauny. Sauna mi sama o sobě přijde hrozná,
ale zkusil jsem to.

Měli tam možnost být nahý,
nebo být oblečený. Vybral jsem si tu správnou možnost B. Dají ti takovou vestu a šortky. Vešel jsem do sauny a v té místnosti bylo několik
mnohem sebevědomějších a mnohem víc nahých
japonských byznysmenů. Povídali si, já tam vešel, sedl si,
oni zmlkli a zírali na mě. Já zíral na ně, jako bych chtěl říct:
"Já jsem tu správně."

Co jsi měl na sobě? Bylo to jako nemocniční jednorázové
oblečení a krátké modré šortky. Seděl jsem tam, opětoval jsem pohledy
a jeden mi naznačil, že si to mám sundat. A já, že ne. "Ne, tohle zůstane oblečené." Tak jeden z nich odešel
a vrátil se zaměstnancem sauny, který mi řekl, že mám odejít,
protože se kvůli mně cítí nepříjemně. To mě urazilo.


Oni se cítí nepříjemně kvůli mně? Všude kolem jsem viděl koule. A to já mám být ten problém? Vyvedli mě a já šel vzdorovitě,
jako bych chtěl říct: "Já se vrátím a přijdu ve fraku!" "Mě nedostanete!" - "Nevyhrajete."
- "Myslíte, že vyhrajete?" "Myslíte, že vyhrajete?" Johne, máš skvělý pořad
a hrozně se mi líbí.

Gratuluji. Děláš úžasnou práci,
je to vtipné a dobře napsané. Máš i skvělé rozhovory. Ale ten s dalajlámou... - Bylo to úžasné, že?
- Jak jsi dohodl setkání s dalajlámou? Letos jsem vyzpovídal dalajlámu. Musel jsem letět do Indie, kde žije. Přišlo mi zajímavější to udělat u něj doma.

No je to víc než běžný dům.
Prostě tam, kde žije. Chtěl jsem si s ním promluvit,
protože je zábavný. Četl jsem rozhovor,
kde řekl, že se občas cítí frustrovaně, protože ho lidé berou příliš vážně. To byla zajímavá
myšlenka od duchovního vůdce. "Neberte vše, co řeknu, příliš vážně." "Taky mám své vady." Ten rozhovor se těžko vedl.

Je to důležitý muž,
takže chcete přistupovat s respektem, ale komedie je přesným opakem respektu. On má však obrovský dar lidi uklidnit. Vešel do místnosti a já byl velmi nervózní. Chytil zvukaře za nos a řekl: "Máš velký nos." Dobrý, ne?
Nebyl to nejlepší vtip, ale základ dobrý. Slušný základ.


Ne u každého by to vyznělo vtipně, ale když to slyšíte od dalajlámy, je to slušný. Byl jsem v takové poloviční pokloně,
jako se skládá královně. Nevěděl jsem, co mám dělat.
Snažil jsem se být slušný. A on mě polechtal. Polechtal mě dalajláma. Bylo to velmi vtipné. Tím netvrdím, že by se všichni
navzájem měli lechtat, ale polechtání
od dalajlámy si zapamatujete.

- To se jednomu vryje do paměti.
- Jo. Má skvělý pořad Last Week Tonight. John Oliver, dámy a pánové. Je každou neděli ve 23:00 na HBO. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz