WestJet opět naděluje dárky

Na vzdáleném ostrově
do Vánoc zbýval den, v malém městečku žijí přátelé, na místě které zdá se být jako sen. Ano, v tomto městě
jsme už mnohokrát byli, ale tentokrát to bylo jiné,
zázrak jsme připravili. Na ulici u pláže,
modré saně se objevily, ale proč?
Proč je sem přistavili? Santa je v modrém.

Zulino, jsi to ty? - Ano!
- Jak jste se letos měly? Skvěle! Rády tě vidíme! Co byste rády dostaly k Vánocům? Já bych chtěla pračku. - Domeček pro panenky.
- Autíčko. - Skateboard.
- Panenku. Potřeboval bych koně.

Můj koňský povoz je ve špatném stavu. Mohl bych ho opravit. Postýlku. Jsem taxikář na motorce,
ale mám rozbitý motor. Abych mohl uživit děti,
přál bych si nový motor. S každou osobou
jsme mluvili až do noci a WestJet byl připraven všem pomoci. Do dvou týmu rozdělili
jsme se za svítání a rozjeli se splnit obyvatel přání.

Už zbývalo jen celé
město druhý den pozvat na oslavu na pláži,
na kterou děti nemohly dospat. Ve sněhu pod tropickým sluncem si hrály, netušily, že teprve
na prahu překvapení stály. MIXÉR PRAČKA NOVÝ MOTOR PANENKA POSTÝLKA Hrály si ve sněhu,
v rukou dárek či hračku, usmívaly se,
když zažívaly první koulovačku.

Santa nezapomněl,
co si Christiano přál, když dorazil,
kůň vedle něj stál. KŮŇ Nyní si řekněme něco,
co už všichni víme, lepší než dárek dostat je,
když ho dáme.

Když druhého dne
z postelí vstaly, vzpomínky na Vánoce
nemohly dostat z hlavy. Děti v naší komunitě to nemají lehké. Nemají místo,
kde by si mohly hrát. Kde by mohly být dětmi. Už zbýval jen poslední symbol,
poslední dárek dát, nyní si už děti mají
kde bezpečně hrát.

Dnes tu bylo tolik šťastných dětí. Splnil se nám sen. Na konci dne mohl
Santa jen jednu věc říct: "Šťastné a veselé,
nenechte si dobrou náladu vzít." Překlad: Mithril
www.videacesky.cz