Živé kulisy: Sexy lavinaWhose Line Is It Anyway?
75
Dnešní hru s názvem Živé kulisy zpestří návštěva wrestlingových zápasnic dvojčat Bellových (The Bella Twins), které budou spolu s Waynem tvořit kulisy pro vysokohorský trénink Ryana s Colinem.
Přepis titulků
Teď si zahrajeme hru
s názvem Živé kulisy. Hrát ji budou Ryan,
Colin a Wayne. Pojďte dolů. Budete potřebovat pomoc,
takže přivítejte naše hosty, wrestlingové legendy,
dvojčata Nikki a Brie Bellovy! Tak jo. Tak jo. Budete hrát scénku,
během které použijete různé rekvizity. Všechny je ale budou zastupovat
Wayne a dvojčata Bellovy, dobře? Téma scénky je, že Ryan s Colinem
trénují v Alpách na zimní olympiádu.
Vtom přijde lavina a oni se musí schovat ve vysokohorské chatě. Je to vaše. - Dnes to bude na dlouho, Klausi. - Ja, ja, to je pravda. Musíme trénovat na olympiádu. Ja, ja. Pojedu první, jdu si nasadit lyže. Vázání je dost těsné! Já projedu svůj snowboard.
- Projedeš svůj snowboard? - Sjedu na něm tu horu. - Aha, chápu. - Vždy se musíš ujistit, že ti noha sedí ve vázání. - Já vím. Uvidíme se dole, Klausi! Jedeme! Moc rychle mi to nejede. Ale ne, veliký skok! Dobře, zastavím asi tak, že se otočím bokem. - A je to.
- Zastavil jsi s lyžemi rovně. - Nezastavil jsem, jak jsem chtěl. - Poslouchej. Slyším dunění. Mám trochu hlad. - Ale ne! To je lavina! - To ne! Celého mě zavalila! Jsem zavalený sněhem! Nemůžu ven, Klausi! - Zachráním tě, mám lopatu! - To nemusíš, neriskuj! - To je v pořádku!
- Nech mě tu zemřít. - A je to. - Zatraceně, Klausi. - Jsi v pořádku, příteli? - Víc než to. - Pojeďme lanovkou na tu chatu. - Dobře. - Musíme na ni vylézt. - Ta je tvoje. - Ach jo, kotva. Je to kotva! Sakra. - Já jel pohodlnější lanovkou. - Pohni! - Když dovolíš, dám si na čas!
- Nechal jsi mě snad pod lavinou? Ne. Tak jsme u chaty. Pojďme dovnitř. - Dobře, otevři dveře. - Podívej... - Rozdělám oheň. - Rozdělej. - Dobře. Tak ne, v pohodě. Už hoří. Co kdyby sis tu sedl? Já se položím na ten koberec z medvěda. Sakra. Tak tady je! A víš ty co?
- Je tu celkem chládek. - Myslíš? - Obléknu si svoje podvlíkačky. - Dobře. Zatraceně, Klausi. V podvlíkačkách lyžovat nemůžeš. Musíme se dostat zpět dolů. Vydrž. - Sundej ty podvlíkačky, Klausi! - Dobře! - Je čas se vrátit. - Dobře. - Co takhle sjet dolů na saních?
- Dobře. Tady mám svoje. Moje sáně mi mávají. Velký potlesk pro dvojčata Bellovy! - Ve skutečnosti to nejsou dvojčata, ne? - Jsou. - Vážně? - Ano! To jsi nepoznal? - A jsou identická? - Ano! - Musíš se jim podívat do obličeje, Ryane. Překlad: heindlik www.videacesky.cz
Vtom přijde lavina a oni se musí schovat ve vysokohorské chatě. Je to vaše. - Dnes to bude na dlouho, Klausi. - Ja, ja, to je pravda. Musíme trénovat na olympiádu. Ja, ja. Pojedu první, jdu si nasadit lyže. Vázání je dost těsné! Já projedu svůj snowboard.
- Projedeš svůj snowboard? - Sjedu na něm tu horu. - Aha, chápu. - Vždy se musíš ujistit, že ti noha sedí ve vázání. - Já vím. Uvidíme se dole, Klausi! Jedeme! Moc rychle mi to nejede. Ale ne, veliký skok! Dobře, zastavím asi tak, že se otočím bokem. - A je to.
- Zastavil jsi s lyžemi rovně. - Nezastavil jsem, jak jsem chtěl. - Poslouchej. Slyším dunění. Mám trochu hlad. - Ale ne! To je lavina! - To ne! Celého mě zavalila! Jsem zavalený sněhem! Nemůžu ven, Klausi! - Zachráním tě, mám lopatu! - To nemusíš, neriskuj! - To je v pořádku!
- Nech mě tu zemřít. - A je to. - Zatraceně, Klausi. - Jsi v pořádku, příteli? - Víc než to. - Pojeďme lanovkou na tu chatu. - Dobře. - Musíme na ni vylézt. - Ta je tvoje. - Ach jo, kotva. Je to kotva! Sakra. - Já jel pohodlnější lanovkou. - Pohni! - Když dovolíš, dám si na čas!
- Nechal jsi mě snad pod lavinou? Ne. Tak jsme u chaty. Pojďme dovnitř. - Dobře, otevři dveře. - Podívej... - Rozdělám oheň. - Rozdělej. - Dobře. Tak ne, v pohodě. Už hoří. Co kdyby sis tu sedl? Já se položím na ten koberec z medvěda. Sakra. Tak tady je! A víš ty co?
- Je tu celkem chládek. - Myslíš? - Obléknu si svoje podvlíkačky. - Dobře. Zatraceně, Klausi. V podvlíkačkách lyžovat nemůžeš. Musíme se dostat zpět dolů. Vydrž. - Sundej ty podvlíkačky, Klausi! - Dobře! - Je čas se vrátit. - Dobře. - Co takhle sjet dolů na saních?
- Dobře. Tady mám svoje. Moje sáně mi mávají. Velký potlesk pro dvojčata Bellovy! - Ve skutečnosti to nejsou dvojčata, ne? - Jsou. - Vážně? - Ano! To jsi nepoznal? - A jsou identická? - Ano! - Musíš se jim podívat do obličeje, Ryane. Překlad: heindlik www.videacesky.cz
Komentáře (0)