Ellen si ráda hraje, tancuje, děsí hosty i diváky na záchodcích, ale především každý všední den rozdává porci dobré nálady všemožnými způsoby. Dennis Quaid ve Starbucks se líbí nejen v USA, ale i tady na VideaČesky, a proto tu máme další vtípek se skrytou kamerou. Tentokrát si Ellen za pomoci Davida Beckhama vystřelila z nic netušící masérky.
Powerwolf - We Drink Your BloodPo nějaké době tu dnes máme opět trochu power metalu. Jde o německo-rumunskou sestavu založenou v roce 2003 bratry Charlesem a Matthewem Greywolfovými. Co jiného také dělat s takovým příjmením, že? :-) Kapela nebyla nějakou chvíli kompletní, protože nemohla najít vhodného zpěváka. Pak Charles a Matthew během dovolené v Rumunsku potkali Attilu Dorna a bylo hotovo. Dorn studoval klasickou operu na Akademii múzických umění v Bukurešti a miloval rumunské legendy o vlkodlacích. V roce 2005 vydali první album Return in Bloodred. O dva roky později následovalo koncepční album Lupus Dei. Hlavním hrdinou je zde krvelačný vlk, který nakonec „najde Boha.“ Třetí studiovka vychází v roce 2009 pod názvem Bible of the Beast. Zatím poslední album, Blood Of The Saints, vyšlo letos v červnu. Kdo zná Powerwolf z nějakého festivalu, nejspíš se mnou bude souhlasit, že jsou mnohem lepší naživo než z CD, tak jim prosím dejte šanci a až se zase objeví na nějakém line-up, dojděte si na pivo až po nich. ;-)
Jak snadno vyloupit benzínku a maximalizovat svůj zisk? Výši lupu je nutné přizpůsobit i svůj únikový dopravní prostředek! Jen tak mimochodem, Fini jsou na hrací automaty zatížení. V to nejmenším krámku se najde alespoň jeden. ;-)
Pokud někdy pojedete do Helsinek, olympijský stadion rozhodně musíte navštívit. Z jeho věže je krásný výhled na celé Helsinky. Jarppi s Jukkou se tam dnes vydali na tiskovou konferenci kvůli představení jejich nové čokoládové tyčinky Päälikkö. Její účinky na člověka vás přinutí chtít si jednu rovnou koupit!
Dnes uvidíte pokračování velkolepé párty ve Švédsku, Jukka sbalí další holku a Jarppi nikdy nevypadal tak skvěle! Příště se můžete těšit na novou čokoládovou tyčinku Dudesonů a uvidíte helsinský olympijský stadion, kde v roce 1952 zazářili Emil Zátopek a Dana Zátopková, která nedávno oslavila již 90. narozeniny!
Věděli jste, že se Dudesoni zúčastili letošního Gumballu? Společně s Maximillionem Cooperem, hlavním pořadatelem mezinárodního "milionářského" závodu, a mnoha dalšími slavnými osobnostmi se Dudesoni zastavili na turnaji v plážovém volejbale ve švédském Båstadu.
V předchozím díle nám Dudesoni slíbili, že nám ukáží něco ze své živé show. Své slovo dodrželi, ale hlavně uvidíte, jak se umí bavit norská mládež těsně před závěrečnými zkouškami. No a nebyli by to Dudesoni, kdyby se k nim nepřidali.
První díl z nové YouTube série Dudesonů je tady! Dnes uvidíte, jak to vypadá, když se Dudesoni vydají na cesty. Příští sobotu byste měli vidět kousky z jejich živého vystoupení v Lillehammeru, tak se nezapomeňte dívat.
Život DudesonůDudesoni si na našem webu získali poměrně dost fanoušků, takže vás určitě potěší, že se k nám opět vrací! Každou sobotu zde přibude jeden díl z jejich nové YouTube série zvané Život Dudesonů (Dudesons Life). Na první video se můžete těšit již tento týden!
V Metalovém okénku je spousta zástupců „tradičních“ metalových zemí, a tak bylo na čase ukázat, že tvrdá muzika je doma i jinde. Gojira je skupina pocházející z francouzského Bayonne. Fungují už 17 let a za tu dobu se jejich sestava nezměnila. Za bubny sedí Mario Duplantier, na kytaru hraje Christian Andreu, Jean-Michel Labadie dokresluje hudbu basou a hlas písním propůjčuje Joe Duplantier. Původně se jmenovali Godzilla, ale kvůli problémům s autorskými právy si museli jméno změnit na Gojira, což je vlastně jen přepis japonského výrazu pro tohoto ještěra. Debutové album Terra Incognita vyšlo v roce 2001 a kritici chválou nešetřili. Fanoušci si oblíbili hlavně tvrdou skladbu Love, která vlastně o lásce moc není. Druhá deska The Link (2003) navázala na kvalitu předchozí nahrávky a Gojira se pomalu ale jistě začala prokousávat za hranice francouzských hitparád. Po vydání From Mars to Sirius (2005) odjeli turné například s Children of Bodom, Amon Amarth, Lamb of God nebo Trivium. Čtvrté death metalové CD, The Way of All Flesh (2008), je o smrti a nesmrtelnosti duše. Zatím poslední, pátá deska se jmenuje L'Enfant Sauvage (2012). Název v překladu znamená „divoké dítě". Joe Duplantier zpívá o tom, co je to svoboda a co pro něj znamená.
Testament - More Than Meets the EyeTestament je thrash metalová partička z Berkeley v Kalifornii. Kapela vznikla začátkem 80. let, tedy v době, kdy svět objevil Velkou thrashovou čtyřku. Testament do ní sice nepatří, ale vedle slavnějších kolegů se rozhodně neztratí. Dokázali to už svým prvním albem, The Legacy (1987). Úvodní skladba Over the Wall je dodnes jednou z nejoblíbenějších. Vydání druhého alba The New Order (1988) jim jen upevnilo pozici na thrashové scéně. O rok pozdějí vyšlo Practice What You Preach. Po hudební stránce se tolik nezměnilo, ale texty se zaměřovaly více na aktuální problémy společnosti. MTV ho začala hrát v Headbanger's Ball, čímž kapele získala další spoustu posluchačů. Souls of Black (1990) byl rozporuplně přijímaný krůček jiným směrem, i když píseň Souls of Black je podobně oblíbená jako již zmíněná Over the Wall, a další krok stranou přišel s deskou The Ritual (1992). Po několika neschodách a změnách v sestavě Testament vydali už šesté album Low (1994). Následovalo experimentální Demonic (1997) a v roce 1999 The Gathering, které se znovu vracelo k thrash metalovým kořenům. I kvůli zdravotním problémům zpěváka Chucka Billyho vyšla nová deska po dlouhých devíti letech. Jmenuje se The Formation of Damnation a pochází z něj dnešní skladba More Than Meets the Eye. Zatím posledním vydaným CD je Dark Roots of Earth z července letošního roku.
Dream Theater - Pull Me UnderDream Theater je americká progressive metalová kapela založená roku 1985. Za celou dobu jejího fungování v ní působilo několik mistrů svého řemesla: kytarista John Petrucci, bubeník Mike Portnoy, basák John Myung. Vydali celkem 11 studiových alb. Nejúspěšnější z nich je asi Images and Words (1992). Právě na něm najdete Pull Me Under nebo rovněž oblíbenou Metropolis, Pt. 1: The Miracle and the Sleeper. Na základě této písně poté vzniklo koncepční album Metropolis Pt. 2: Scenes from a Memory (1999). Vypráví příběh muže jménem Nicholas, který odhaluje tajemství jeho minulého života. Dále stojí za zmínku například desky Train of Thought (2003) se singlem As I Am, Octavarium (2005) se stejnojmennou písní, která trvá 24 minut a skládá se z pěti částí, Systematic Chaos (2007) nebo Black Clouds & Silver Linings (2009). Za svou historii nashromáždila kapela tolik materiálu, že by se to sotva dalo shrnout do stručného příspěvku. Vzpomeňte si na Dream Theater za dlouhých zimních nocí a zkuste dát jejich diskografii šanci. Třeba si tam najdete „to svoje.“
Lita Ford - Close My Eyes ForeverLita Ford je britsko-americká zpěvačka a kytaristka, která se proslavila hlavně svým působením v dívčí skupině The Runaways ze 70. let. Kvůli rozdílným hudebním názorům se ale v 80. letech vydala na sólo dráhu, vdala se za kytaristu z W.A.S.P., se kterým má dva syny. S rodinou Osbournových jí nepojí jen duet s Ozzym v písni Close My Eyes Forever, ale také to, že Sharon Osbournová byla Litinou manažerkou. Debutové glam metalové sólo album Out for Blood vydala v květnu roku 1983, ale příliš úspěchu nezaznamenalo. Druhá deska Dancin’ on the Edge (1984) si vedla o něco málo lépe. Písně Fire In My Heart a Gotta Let Go se umisťovaly na předních příčkách hitparád. Nejúspěšnějším albem je Lita (1988). Z něj pochází dnešní duet s Ozzym a další hitovka Kiss Me Deadly. Čtvrtou studiovkou je Stiletto (1990), která ale nedokázala navázat na úspěchy předchozí desky. Před dlouhodobou pauzou vydala Lita ještě dvě CD: Dangerous Curves (1991) a Black (1995). Na nahrávání se vrhla až o čtrnáct let později a vyšla z toho deska Wicked Wonderland. V červnu letošního roku Lita vydala CD Living Like A Runaway. Piště zase svá přání na příští týden. ;-)
Být tady a teďZatímco Spartakus sbíral jedno vítězství za druhým, jeho hlavní představitel Andy Whitfield svůj největší boj prohrál. 11. září 2011. Fanoušky zpráva o Andyho smrti zaskočila, protože jeho stav se předtím začínal zlepšovat. Jenomže netrvalo dlouho a zákeřná nemoc se vrátila a při druhém útoku si vybrala svou krutou daň. Být tady a teď (Be Here Now) je připravovaný dokumentární film, který mapuje Andyho boj s rakovinou. Tvůrci ale potřebují pomoc od diváků, aby ho mohli dokončit. Snad se to podaří co nejdříve nejen kvůli Andyho památce, ale kvůli všem, kteří vědí, jak rakovina ničí životy nemocných i jejich blízkých.
Alice In Chains - Would?Alice in Chains byla založena v Seattlu v roce 1987. Z toho lze poměrně snadno usoudit, že se jejich tvorba nese v rytmu grunge. Debutové album Facelift vyšlo v roce 1990 a obsahuje hitovku Man in the Box. Dost možná jde o album, které ke grungi přitáhlo velkou vlnu posluchačů. Druhé album Dirt (1992) se zabývá „každodenními démony členů kapely.“ Deprese, drogy, smrt, válka, bezvýchodné situace. Tato deska zaznamenala obrovský úspěch, o který se zasloužily například písně Would?, Them Bones nebo Down in a Hole. Třetí studiovka se jmenuje prostě Alice in Chains (1995). Zpěvák Layne Staley byl vždy známý svou závislostí na heroinu a drogy se mu staly osudnými, když v roce 2002 zemřel na předávkování. Ostatně kapela nebyla kvůli užívání drog příliš činná již od roku 1996, ačkoliv se nikdy oficiálně nerozpadli. Znovu se „dali dohromady“ v roce 2005 a po dlouhých čtrnácti letech vydali další album, Black Gives Way to Blue (2009), s novým frontmanem Williamem DuVallem. V současnosti se povídá, že by letos v létě mělo skončit nahrávání nové desky, která by se mohla dostat na pulty obchodů ještě do konce roku nebo na začátku roku příštího.
Fear Factory - ReplicaFear Factory je kalifornská kapela založená roku 1989. Za celou dobu své existence vydali sedm alb, na kterých se hudební prvky velice často mísí, takže je vlastně nejde zařadit do jedné žánrové škatulky. S vydání první desky to neměli vůbec snadné. Nebyli spokojení se svým producentem, takže mu dali padáka, jenže on u soudu vyhrál práva na desku (Concrete) a kapela získala práva na jednotlivé písně. Proto osm z nich znovu nahráli na již oficiální debutovou desku Soul of New Machine (1992). Concete, ač nahraná v roce 1991, byla poté vydána v roce 2002. Hned druhou deskou Demanufacture (1995) Fear Factory dost výrazně rozčeřili vody tehdejší metalové scény. Časopis Kerrang! se ji nebál označit jako jeden z nejvýznamnějších metalových odkazů 90. let. Ve skladbě Replica možná někdo pozná cover verzi od nizozemské Epicy. Pokračování Demanufacture se jmenuje Obsolete (1998). Navazuje na příběh o tom, jak stroje převzaly kontrolu nad lidstvem. S tímto motivem se v tvorbě Fear Factory setkáváme často. I když je Obsolete trochu "měkčí" a vokály melodičtější než předchozí díla, zůstává nejprodávanější deskou skupiny. Trilogii koncepčních alb uzavírá rozporuplné Digimortal (2001). V kapele se začaly různit názory na směr, kterým by se Fear Factory měli dál ubírat, což vyústilo v odchod zpěváka Burtona C. Bella. Kapela se v roce 2002 rozpadla. V roce 2004 už znovu spolu nahrály čtvrtou desku Archetype. Následovalo vydání Transgression (2005) a další přestávka, kdy se členové kapely věnovali různým projektům. Fanoušci si museli na nové CD počkat až do roku 2010, kdy vyšlo Mechanize. Poslední deska The Industrialist se dostala na pulty obchodů 5. června 2012.
Saint Deamon - My HeartMinulý týden jsme tu měli neznámé death metalové Dark Lunacy, tentokrát to budou power metaloví Saint Deamon. Kalepa ve složení Jan Thore Grefstad (zpěv), Andreas Johansson (kytara), Magnus Norberg (basa) a Ronny Milianowicz (bicí) vznila v roce 2006. Už ani nevím, jak jsem je téměř před čtyřmi roky objevila, ale jsem za to opravdu ráda. Deska In The Shadows Lost From The Brave (2008) by neměla chybět ve sbírce žádného fanouška power metalu. Možná si řeknete, že v záplavě jiných severských kapel podobného stylu nemají Saint Deamon šanci, ale zkuste jim věnovat chvilku pozornosti. Mají celkem dvě desky, to moc času nezabere. Grefstad má navíc úžasný nabroušený hlas, se kterým by se neztratil ani ve společnosti slavnějších kolegů. Posuďte sami. Run For Your Life, The Brave Never Bleeds, Pandeamonium.
Dark Lunacy - Heart of LeningradDovoluji si tvrdit, že dnešní kapelu drtivá většina z vás nezná. Pocházejí z Itálie a hrají melodic death metal, do kterého často zakomponovávají smyčcový kvartet. Debutové album Devoid vydali v roce 2000. Z něj stojí za zmínku například skladba Dolls, ale dejte si pozor na smyčcový part, mohl by vám uvíznout na dlouhou dobu v hlavě. ;-) Druhá deska z roku 2003 se jmenuje Forget Me Not. Za poslech určitě stojí píseň Defaced. Třetí album The Diarist (2006) je koncepčí dílo vyprávějící o dobývání Leningradu (Petrohradu) během druhé světové války. Zatím poslední vydanou deskou je Weaver of Forgotten (2010). Tak jak se vám Dark Lunacy líbí? P.S.: Vzhledem k tomu, že nejde o příliš známou kapelu, je u nich o klipy docela nouze. Proto je dnešní video jen obrázková slideshow.
