Letní prázdninyA Very Potter Sequel (S02E14)

Konečně se tu všechno vrací do starých kolejí. Jsem rád, že jseš zpátky, Zefrone. Já jsem taky rád zpátky. Ach, Moudráčku... strašně jsi mi chyběl. Šálko... měl jsem dost času na přemýšlení a... No...

Chci s tebou být až do konce života. Učiníš mě tím nejšťastnějším kloboukem na světě? Budeš mým kouzelnickým očarovaným doplňkem navěky věků? Tomuhle říkáš žádost o ruku? Moudráčku, to bylo zoufalé. Ale ano! Ano! Kouzelnický bože, ano!

Blahopřeju vám. Můžu vám jít za svědka? Ale Brumbálku... - Ahoj, profesore Brumbále. - Čau, Harry. Jen jsem se s váma chtěl rozloučit, než odjedu na prázdniny domů. To je od tebe milý. Když už jseš tady, myslím, že tu mám něco, co ti patří. Harry, nevím, jestli ti budu někdy schopen dostatečně poděkovat.

Nejen, že jsi pomohl zachránit mě. Pomohl jsi zachránit celou školu, včetně Siriuse Blacka. Harry, jsme kámoši. Od teď jsme si ty a já blízký. Vážně? Už od chvíle, kdy jsem tě nechal jako batole u Dursleových, jsem věděl, že dokážeš v Nebelvíru velké věci jako tví rodiče. Ať jsou kdekoliv, určitě jsou na tebe moc pyšní. - Brumbále, když už jsme u mých rodičů a Dursleyových...

- Jo? Proč jsem musel vyrůstat v mudlovským světě, kde všechno stojí za prd? Proč jsem nevyrůstal mezi kouzelníkama, kde jsou všichni hustý a brali mě... Uctívali tě a brali tě jako Boha, a ne jako malýho kluka? Harry, život ve světě, kde by ti tohle všechno nepřišlo výjimečný, by nebyl tak dobrej... protože právě díky chvílím, který netrávíme v Bradavicích, si těch sedmi krátkých let tak vážíme. Vezmi si Rona a Hermínu... Jasně, že je teď nějakou dobu neuvidíš, ale Harry, právě díky letním prázdninám si uvědomíš, jak moc je máš rád.

Asi máte pravdu. Až budeš starší, tak to pochopíš, ale teď už upaluj, ty jeden uličníku. Jdu udělat pohovor s novým učitelem obrany proti černé magii. Výběr jsem zúžil na... Zlatoslava Lockharta, Pošuka Moodyho a... nějakýho chlapa jménem Birell. Nechci žádný problémy, takže asi vezmu toho Birella.

Uvidíme se za rok, hochu. - Budete mi chybět, Brumbále. - Ty mně taky. Mám tě rád. Přemístit! - Harry, uvidíme se za rok, kámo. - Užij si prázdniny, Seamusi. Mír, brácho, brácho. Deane, zmiz mi z očí, ty pošahanej zmrde. Harry Pottere!

Napadlo mě, že by se vám líbilo tohle. Je to fotka vaší matky. Poslední před její smrtí. Díky, Snape. To je od vás moc hezký. Jste fakt skvělej chlap. Neříkal jsem, že si ji můžete nechat. Půjde zpátky do mého polštáře, kam taky patří. Bože, Snape je takovej kretén.

Hej... to nám teď může bejt ukradený, Harry, protože... No... - Protože máme prázdniny. - Jo. Máme celé prázdniny na to, abychom na sebe vzpomínali. Díky chvílím, které musíme strávit odděleně, budeme mít jeden druhého v srdci.

Doufám, že se mi bude každou noc zdát o našich společných zážitcích. Ať už dříve nebo později, určitě bude všechno v pořádku. Nesnáším loučení, ale vím, že to není navždy, není navždy. A i kdyby bylo, dobře víš, že se tím nenechám zlomit. Díky tobě se při každém kroku cítím líp. Takže se pokusím zadržet slzy, ale nikdo radši neříkejte sbohem. Nesnáším loučení, ale vím, že to není navždy, není navždy.

A i kdyby bylo, dobře víš, že se tím nenechám zlomit. Díky tobě se při každém kroku cítím líp. Takže se pokusím zadržet slzy, ale nikdo radši neříkejte sbohem. Harry, dokážeš si představit, že budem v Bradavicích jen sedm let? Jo, ale... v tom je právě to kouzlo. Jasně, že musíme jet na prázdniny domů, ale představte si, jak...

jak naprosto boží to bude, až se sem vrátíme. Do tý doby budu muset žít u mudlů, který do mě budou zase hustit, že si vymejšlím a nic z tohohle se nestalo, ale víte co? Nevymejšlím si. Stalo se to. Byli jsme tu spolu a našli si nový kámoše a to už nám nikdo nevezme, protože Bradavice jsou větší než my, větší než jejich zakladatelé.

A budou existovat ještě dlouho po našem odchodu. Možná sem jednou pošlem svý děti. To je na Bradavicích nejlepší. Ať jste pryč jakkoli dlouho, vždycky si najdete cestu zpátky. Zpátky k čarodějkám, kouzelníkům a kouzelným stvořením. Ke skřítkům, duchům a kouzelným hostinám. To je vše, co miluji, a vše, po čem toužím.

Tam v Bradavicích, v Bradavicích. Jedem! Zpátky do světa kouzel, kleteb, lektvarů a přátel. - Do Nebelvíru! - Mrzimoru! - Havraspáru! - Zmijozelu! Zpátky na místo, kde to všechno začalo. Do Bradavic, Bradavic! Jak se to místo jmenuje?

Bradavice, Bradavice! Pořád vám nerozumím, děcka! Bradavice, Bradavice! Jsem tak rád, že jsme se vrátili. Překlad: BugHer0 Korekce: snuffy a scr00chy www.videacesky.cz Domov. To slovo neslyším poprvé, ale nikdy pro mě neznamenalo víc než věc, kterou jsem nikdy neměl.

Patřit. Říkají: "Musíš vědět, kam patříš." Ale já jsem nikdy nikam nepatřil a neznal nikoho, za kým bych mohl jít, když jsem měl nějaký problém... Teď se směju.

Ten úsměv se jen těžko skrývá. Panebože, už je to nějaká doba, co mi naposledy bylo do smíchu.