Adrien vyrazil do Japonska splnit si svůj sen a stát se mangakou, autorem mangy, ale jeho pohovor je náhle zhacen nečekanou událostí. Cestu za životním snem něco takového ale zastavit nedokáže. Kolik úsilí to ale bude stát? Nechte se v tomto krátkém filmu zlákat krásnými japonskými scenériemi, vášní pro kreslené příběhy a hned třemi světovými jazyky.
Poznámka:
V originálním videu rozlišují mezi jazyky barevným značením v titulcích. Angličtina je znázorněna bílými titulky, japonština žlutými, francouzština se nepřekládá. V našem překladu barevně nerozlišujeme.
Dobrý den. Super. Těší mě. Já jsem Adrien. Těší mě. - Já jsem Minori. - Minori. Hezké jméno. Jsem z Francie. Chci kreslit mangu.
Podívej se, to jsou mé kresby. Bitvy, akce. Hele, postava, daleko, daleko od domova. Hezké. - Přišla jsi na pohovor? - Ano. - Chceš být mangaka? - Ano. Já taky. Jsi nervózní? - Ano.
- Já ne. - Další na řadě. - Ano. Jdu na to. - Dobrý den. - Posaďte se. Jsem Adrien. Já být tady rád. - Adorien? - Ne. Tak ne. Adrien. Hledáme asistenta pro jednoho z našich kreslířů. Rozumíte? Nechci být asistent.
Mangaka. Podívejte. To jsou mé kresby. Bude to pecka. Moc dobré. Mám radost, že tu můžu být. V Japonsku. Odjakživa jsem si přál stát se mangakou. Je to můj sen. Podívejte se na ty bitvy, souboje, postavy, akci. Líbí se mi ty scenérie. Scenérie.
Ne, scenérie ne. Dívejte se na ty bitvy, souboje. Žádné bitvy nevidím. Co to je? To nejsou mé kresby. - No dovolte. - Co to je za blbost? Vyměnil jsem si desky s tou dívkou. Desky jsem vyměnit s dívkou. Vrátím se. - Už nemám čas. - Nebojte. - Dvě minuty.
- Je konec. Vraťte se zítra ráno v 10 hodin. Zítra? Poslední šance. Je to vaše poslední šance. Dobře. Zítra, v 10 hodin. Omlouvám se. Zítra na shledanou. Do prdele. Kde je? Ta dívka, kde je ta dívka?
- Kde je ta dívka? - Odešla. Ona… odešla? Odešla. Co to je za případ? Do prdele. To je Meguro. Nakreslil jste Meguro. Tam jsem vyrostla. - Meguro?
- Ach, to je tak pěkné! Vy tam bydlíte? Meg… Tohle je Meguro? No jo. To je ona. Ona na ta místa chodí. Tak jo. To dám! Děkuju! Díkeju? - Pojďte sem.
- Ne. Ebisu. - To není Meguro, ale Ebisu? - Ebisu. Děkuji, díky! Dobře, díky, děkuju moc! Tady to je. Vítej! Posaď se. Dobrý den. - Hledám…
- Posaď se. Ne. Hledám dívku. Hledám… Posaď se. Podívejte se. Někoho hledám. - Znáte tu dívku? - To jsi nakreslil ty? - Viděl jste ji? - Podívej se! - Má talent. - Dívka, kterou hledám… Podívejte se na ten barák.
Bira? Pivo? Tak jo. Ne, bira ne. - Nechci nic k pití. - Na zdraví. Ale tak jen jedno. Na zdraví! Aux Champs-Élysées… Aux Champs-Élysées… Od malička jsem říkal, že tu chci být, stát se mangakou, v Japonsku, říkali mi, ať sem nejezdím.
A měl jsem je poslechnout, ztratil jsem své výkresy a teď jsem tady s vámi. Je to tak. Ano, je to tak. Už půjdu, díky, zaplatím. Díky, děkuji. Není daleko! Není daleko! Promiňte. Promiňte!
- Ano? - Dobrý den. Jmenuju se Adrien. Hledám Minori. Je Minori tady? Pročpak? Hledám Minori. Má mé výkresy. Mé výkresy. Minori!
Někdo za tebou přišel. Znáš ho? Minori, to jsem já, Adrien. To jsou tvé výkresy. Minoriny výkresy. Vyměněné desky. Chci své zpátky. Prosím. Mé výkresy. Prosím. Dej mu jeho desky.
Nemůžu. Pročpak? Nevěděla jsem, že mám jeho desky. Vyhodila jsem je. Cože? - Proč jsi to udělala? - Rychle! Zpanikařila jsem. Neodvážila jsem se na tu schůzku s vydavatelem. Vzdala jsem to a desky zahodila.
Vzdalas to? Jen si dejte načas. Vzdáváním se v životě ničeho nedosáhneme. Nezahazuj svůj talent. Proč jsi mi o tom neřekla? Chci své výkresy zpátky. Co? Výkresy…
ve smetí. Ve smetí. - Vyhodili jste mé výkresy? - Mrzí mě to! Mrzí mě to. Do prčic. Do prdele. Je konec. Dobře, máte papíry? Papíry!
Papíry! Papíry a tužku? Papír, papír… Udělej něco. To tys vyhodila jeho výkresy. Ale já nevím co. Uděláš, co je v tvých silách, a tomuto muži pomůžeš. Nakresleme to spolu. Kreslit společně?
Tým? - Tým! - Tým, dobře! Jdeme na to. Postavy stojí tady, před chrámem se spoustou stromů. - Stromy. - Dobře. Velký strom. - Prsty… - Prsty. Podívej. Pardon. Omlouvám se.
Promiň. Merci. Děkuju vám. Díky! - Je to dobré? - Podle mě ano. Co myslíš ty? Jo, je to dobré. Do prčic, musíme jít! - Musím se převléct.
- Dobře. Dvanáct minut. Ale to je nemožné! - Mrzí mě to. - To není možné. Když hned odjedete, ještě to stihnete. - Kolo? - Je to nejrychlejší. Minori zná cestu. Pro mě? - Ale já to nedokážu. - Dokážeš. - Nasedni.
- Tak jedeme. - No tak, jeďte. - Dobře. Děkuju vám. - Hodně štěstí! - Kam mám jet? Doleva! - Tam? - Tam! - Ne, tudy. - Doprava? - Zvládneme to. - Zvládneme. Rychle, tudy! Už jdu, už jdu.
Rovně. Počkat! Rychle, rychle! A jsme tu. Hodně štěstí. - Pojď. - Ne, je to tvá manga. Je to naše manga. Pojď. Běž, přijdeš pozdě. Omlouvám se za zpoždění. Kdo je to?
Jsme tým. Tým. Prosím. Nu dobrá. Ona kreslila scenérie. Já kreslil postavy. Příběh společně. Odkdy spolupracujete? - Od rána.
- Od dnešního rána? Opravdu? - Ano. - A ty stránky jste nakreslili… Dnes ráno. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
ElTigrePublikováno: 5 let
