Jak staré je Slunce?

Thumbnail play icon
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:195
Počet zobrazení:8 534

V následujících duálních titulcích se dozvíte, jak je vlastně možné zjistit stáří Slunce. Slovíčka:

  • to depend on st. - záviset na něčem
  • cloud - oblak, mrak
  • to radiate - vyzařovat, sálat
  • to sustain - udržovat, podporovat
  • to shine - zářit
  • bright  - jasný, zářivý
  • to last - trvat, vydržet
  • fiery - žhnoucí, planoucí, ohnivý
  • to reach st. - dosáhnout na
  • ground - země
  • Earth - Země
  • to contain - obsahovat
  • solar system - sluneční soustava
  • mummy - mumie
  • carbon dating - uhlíková (radiokarbonová) metoda datování
  • to determine st. - určit něco
  • to find out - zjistit
  • billion - miliarda (trillion - bilion, quadrillion - biliarda atd.)
  • middle-aged - ve středním věku
  • pension - důchod, penze (tzn. částka, kterou člověk pobírá) - oproti tomu "být v důchodu" se řekne "to be retired" (podst. jm. - retirement)
  • to delve into... - zkoumat, studovat, ponořit se do něčeho
  • deep - hluboký
  • unimaginably - nepřestavitelně
  • degrees Celsius - stupně Celsia
  • hydrogen - vodík
  • mass - hmotnost
  • equation - rovnice
  • to release - vypustit, uvolnit
  • limitless - neomezený
  • supply - zásoba, dodávka
  • fuel - palivo
  • to run out of... - vyčerpat zásobu něčeho
  • scales - váhy
  • heavyweight - těžká váha (v boxu)
  • orbit - oběžná dráha
  • to be equivalent to... - rovnat se něčemu
  • to fast-forward - přetočit (např. kazetu)
  • to obtain - získat, opatřit si
  • to undergo - podstoupit, prodělat
  • nuclear fusion - jaderná fúze
  • to spread out - rozšířit se
  • brunt - nápor, úder, tíha
  • distance - vzdálenost
  • to colonize - kolonizovat, osídlit
  • to witness - být svědkem

Přepis titulků

Jak víme, jak staré je Slunce? Naše existence závisí na Slunci. Když se do cesty připletou mraky nebo když se od něj dostaneme rotací a nastane noc, stále vyzařuje do všech směrů světlo, čímž udržuje život na Zemi. Nic ale není zadarmo. Slunce sice jasně září. Jak dlouho ale vydrží? Jak dlouho už existuje?

Většina astronomických výzkumů probíhá pomocí teleskopů. Není tomu tak ale pokaždé. Na Zemi spadne každý den více než 40 tun materiálu. Tyto kusy jsou někdy dost velké na to, aby přežily ohnivou cestu skrz atmosféru a dopadly na zem. Tyto vesmírné kameny v sobě obsahují informace potřebné k tomu, abychom zjistili stáří naší sluneční soustavy. Kdybychom chtěli zjistit stáří staroegyptské mumie, mohli bychom použít uhlíkovou metodu datování.

Pokud víme, v meteoritech ale život není. K určení jejich stáří bychom mohli použít jinou metodu. Datování rubidia. Můžeme studovat rozpad prvku rubidia a zjistit tak jejich stáří. Jak nám to ale pomůže zjistit stáří Slunce? Země, planety, komety a měsíce vznikly ve stejnou dobu jako Slunce. Z rubidia ve vesmírných kamenech tedy vyplývá, že má Slunce 4,5 miliard let.

Co toto číslo ale znamená? Je naše Slunce mladé, ve středním věku, nebo už pobírá důchod? Abychom našli odpověď, musíme se ponořit hlouběji do Slunce samotného. Teplota v jádru naší hvězdy dosahuje nepředstavitelně horkých 15 milionů stupňů Celsia. Slučují se tu části vodíku, které produkují helium a energii. Malé množství hmoty se v těchto reakcích mění na energii. Tato přeměna je popsána v Einsteinově slavné rovnici E=mc2.

E je uvolněná energie, m je chybějící hmota, která se přeměnila na energii, a c je rychlost světla. Slunce nemá neomezenou zásobu paliva. Jednoho dne jí dojde vodík. Kdy to ale bude? Abychom to zjistili, musíme v první řadě zvážit Slunce. Ty kosmické váhy dejte pryč. Potřebujeme dvě astronomické těžké váhy, Johannese Keplera a Isaaca Newtona.

Kepler studoval pohyby planet a přesně nechápal, proč zůstávaly v oběžných drahách kolem Slunce. O 80 let později přišel Newton a popsal gravitaci. Za použití Keplerových zákonů a Newtonových gravitačních zákonů lze spočítat, že hmotnost Slunce se rovná... 4 000 bilionů bilionů hrochů. Když tedy poskočíme o 200 let dopředu, máme E=mc2 a hmotnost Slunce.

Máme teď potřebné nástroje k tomu, abychom spočítali, kolik energie Slunce vyzařuje. Stále ještě neznáme detailní plány vnitřku hvězdy. Modely hvězd ale předpokládají, že 10 % Slunce je dost horkých na to, aby v nich probíhala jaderná fúze. 7/10 původní hmoty vodíku je v každé reakci přeměněno na energii. Tato energie se z hvězdy postupně šíří do vesmíru, jako balón, který se postupně ztenčuje.

My nepociťujeme plný nápor této radiace, protože jsme 150 milionů kilometrů daleko. Můžeme ale změřit množství energie, které na Zemi dopadá. Pokud známe vzdálenost od Slunce, můžeme spočítat, kolik energie Slunce vlastně produkuje. A pokud navíc víme, kolik paliva naše hvězda má, můžeme zjistit, jak dlouho ještě vydrží.

Ukázalo se, že Slunce je hvězda ve středním věku, protože má dost paliva na to, aby vydržela dalších 5 miliard let. Poté se vzhled naší milované hvězdy výrazně změní. Do té doby snad osídlíme další planetu a budoucí lidé ze Země 2.0 budou svědky dalšího stádia životního cyklu Slunce. Překlad: qetu www.videacesky.cz

Komentáře (20)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Další fakta potřebná k hodnocení tohoto videa:
Jakákoliv datace, ať už na bázi poločasu rozpadu uhlíku či rubidia, či čehokoliv jiného, je NEPŘESNÁ.
I v obyčejných pozemských laboratorních podmínkách dokážeme vytvořit například diamant během pár dnů či hodin, přestože veškeré historické znalosti nám říkají datování milionů let. Jakýkoliv poločas rozpadu se dokáže měnit v závislosti na prostředí.
Tedy normální vědecká mysl nám musí uznat, že tato datace je absolutní kravina. Pokud nevíme, v jakých podmínkách předmět byl, nemůžeme srovnávat dataci poločasu rozpadu čehokoliv, jelikož se v závislosti na prostředí liší o kdovíkoliv řádů....
Jakmile na začátku začal mluvit, že to poznávají jen dle poločasu rozpadu ("čehokoliv"), byl jsem skeptický... Nemůžete nic poznávat dle porovnávání... Je to stejné, jakobych stáří člověka porovnával dle rozpadu kamene. A ten kámen bych mohl rozpadat přirozeně, či pod koly bagru, či naopak v nedotčeném prostředí vakua v muzeu. Je to stejné? NENÍ. Tato datace je špatná. Každý rozumný fyzik dnešní doby by to měl uznat. Děkuji. :)

310

Odpovědět

Môžeš mi povedať, kde presne vo videu povedal, že datovanie veku mumie alebo hviezdy zistí len podľa uhlíkovej alebo rubídiovej metody? Len pre info, uhlíková metoda sa nepovažuje za exaktnú metódu datovania veku niečoho. Skôr sa dnes používa na vyvrátenie falzifikátov alebo ako jedna z premenných pri dlhom zozname iných premenných, ktoré vedci berú do úvahy pri zisťovaní veku niečoho. Neviem čo tu melieš o diamantoch, to absolútne nemá nič spoločné s danou témou. A ďalej, prečo by rubidova metoda mala byť nepresná? Hovoríš, že nepoznáme v akých podmienkach predmet bol. Houby poznáme, aj vo videu spomína, že merajú polčas rozpadu rubídia z meteoritov. Meteority sú pozostatky zo vzniku slnečnej sústavy, je nepravdepodobné, že by prileteli z inej sústavy a meteority sa voľne pohybujú vo vákuu vesmíru kde sú podmienky skoro nemenné, takže ti ich neprešiel ani bager ani nehnili v múzeu.

61

Odpovědět

+wolf1438No tak stačilo mi přečíst "podmínky ve vesmíru jsou neměnné" a to mi bohatě stačilo. :) Kde jinde jsou více měnné podmínky než ve vesmíru? Od slunečních větrů, měnících se teplot, atd atd atd...
A stáří slunce určili jak říkali, z poločau rozpadu rubidia v meteoritech, což se vracím k tomu, že je to nepřesná metoda. :)
Takže ještě nějaká otázka? :)
Diamanty jsem uvedl jen jako příklad nepřesnosti.
V podstatě nejsme dnes schopni přesně určit stáří čehokoliv díky jakýmkoliv metodám, kromě metod měření z rychlostí světla atd... Což je například stáří vesmíru, které spočítat dokážem. Stáří solárních soustav můžeme pouze odhadnout...

04

Odpovědět

"poločas rozpadu závisí na prostředí" Děkuji, dlouho jsem se tak nenasmál.

02

Odpovědět

+PichiPoločas rozpadu může ovlivnit jaderná reakce nebo například různé druhy záření. Odborníci ovšem dokážou zjistit čím vším si daný materiál prošel a podle toho i zpřesnit dataci. Mike podle toho co jsi napsal "Tedy normální vědecká mysl nám musí uznat, že tato datace je absolutní kravina." opravdu vědě nerozumýš. Doporučuji ti pro začátek přečíst všechny díly Vědy na zeměploše od Terry Pratchetta‎, Ian Stewarta a Jack Cohena. Jsou to moc pěkně, čtivě a především srozumitelně napsané knížky. Pak by jsi snad mohl pochopit jak věda funguje. A pokud ne, tak se raději vrhni třeba na umění. Přeji ti hodně štěstí při hledání toho jak věda funguje.

10

Odpovědět

Veľmi sa mi páčia takéto videa, pekne spracované a plne informácií ! 10

30

Odpovědět

Malá chybka ve slovníku - quadrillion je biliarda, a až quintillion je trilion ;)

50

Odpovědět

Já jsem až doteď žila v domnění, že to po sobě jde "milion, miliarda, bilion, trilion, kvadrilion..." Že je to jako v angličtině, akorát o jedno posunutý. Tak jsem se zas něco naučila. Díky, opravím to :).

50

Odpovědět

+qetuV češtině je "ilion - iliarda" pořád, ne jen u prvního. Tedy milion, miliarda, bilion, biliarda, trilion, triliarda, ... V anglučtině nejsou "iliardy". :)

40

Odpovědět

Jako kdyby nestačilo přeříznout slunce vejpůl a spočítat letokruhy! :)
A že je tam moc horko? Nevadí, budeme řezat a počítat jen v noci! :D :D

260

Odpovědět

mně se líbilo to s těmi hrochy :D

182

Odpovědět

Líbilo se mi to, ale bylo to moc stručné. Ani neřekli odkud vědí, že sluneční soustava soustava je stejně stará jako Slunce samotné a je tak možné použít tu rubidiovou metodu ke zjištění stáří Slunce.

07

Odpovědět

Ak si pozrieš video od Vsauce ktoré je pár videi nižšie tam Michael vysvetľuje, že ako prvé vzniklo slnko a planéty okolo vznikli neskôr takže za predpokladu že zrod slnečnej sústavy sa ráta od zrodu Slnka tak aj slnečná sústava je tak stará ako Slnko. Uhlíková metoda u Slnka sa nedá použiť preto, že sa používa hlavne pri určovaní veku kedysi živých organizmov a polčas rozpadu uhlíku je kratší než polčas rozpadu rubídia.

22

Odpovědět

+wolf1438To mělo být na začátku tohoto videa, že dodatky k pochopení tématu naleznu u Vsauce. To bych potom neřekl ani zbla. :-D

70

Odpovědět

+wolf1438Rasi ale tohle patri k vseobecnym znalostem, to ze ma nekdo mezery ve vzdelani neni chyba chybejicich vysvetlivek pod videem. To je uplne stejnej pripad jako chybejici vysvetlivky pro otazky: Co to je gravitace, jak funguje slunce, co to je uhlikova metoda? No a ty se vlastne ptas na neco podobnyho akorat s jinym materialem. Nejdriv pouzij strejdu googla nez zacnes pokladat zbytecne otazky!

45

Odpovědět

+wolf1438Kaldo, dovolím si říct, že tohle k úplně všeobecným znalostem nepatří. Možná se na základních školách letmo zmíní jako o všem, co si navrhnul, ale vsadím se, že ani tam si nedostal vysvětlení proč (o podstatě gravitace se nebavme, tu zatím nevědi ani ve vědecké obci). Protože je to odbornější téma přesahující všeobecné vědění! To je úplně stejnej případ jako: Všichni vědí, že se holou rukou nesmí dotýkat drátů pod napětím. Ale kolik lidí, které potkáš na ulici ti objasní Ohmův zákon? A to jsou taky osnovy základních škol.
A nakonec podle tvé premisi strejdy Googla, není lepší už žádná naučná videa nevytvářet, když se všechno dá najít na Googlu? On Google všechno neví a není to jediný zdroj získávání informací. Proto jsem za takováto videa vděčný ač by mohla být obšírnější.
A mé díky patří i překladatelům. ;-)

21

Odpovědět

+wolf1438Tak a ted zapoj mozek! Pokud tedy nejsi ignorant. Na googlu opravdu najdes vsechno a jen na tobe je jak tohle vyuzijes. Najdes tam ty svoje naucny videa, najdes tam Ohmuv zakon, najdes tam plno blbosti co lidi vydavaji za pravdu a jen na tobe je co z toho si vyberes. Ale chapu ze je rychlejsi se zeptat nez si neco zjistovat sam.

13

Odpovědět

+wolf1438Vše se dá najít na Google !:-D
A já ti říkám, že ne ! ;-) Sám píšeš, že není možné všemu věřit, protože je tam plno blbostí. Ono někdy stačí dát nějaké hovadině punc odbornosti a může se tomu poddati i znalec tématu. A stejně i když tohle vynecháš. Tak aby si z Googlu vyrazil kvalitnější informace měl bys být zběhlí v jazycích (což pravděpodobně někdo, kdo si chodí prohlížet videa na překladatelský web není). Tohle je nejvíce patrné na wikipedii - ta anglická je prostě znatelně rozsáhlejší (není divu, anglicky hovořících je několiksetkrát víc). Na translátory taky nespoléhej. Sám mám zkušenost, že ti informaci dokáží leckdy pokroutit naruby.
Co se týká toho, že na Googlu najdeš naučná videa. Ano najdeš, ale jen pokud je předtím někdo vytvořil a umístil do nich hledané informace. Můžeš tam najít i Ohmův zákon a spoustu dalších "zajímavostí" ze všeobecných znalostí. Můžeš najít spoustu informací o astronomii. Ale stále budou odbornosti a důležité prvky, které tam nenajdeš sic by ses rozkrájel. Ono od toho jsou třeba i veřejné knihovny. Internet není dokonalý archiv vědění.
A s tvou poslední větou naprosto souhlasím. Je skutečně rychlejší se zeptat než něco sám hledat. Ono tě taky nic nenutí odpovídat, když nechceš. A když nedostanu odpověď a budu po ní moc toužit, tak začnu hledat a nebo se zeptám jinde (třeba se dozvím i něco, co bych na Googlu nenašel, protože Google NEVÍ všechno!). :-)

21

Odpovědět

+wolf1438Bože ty tu ale melieš kraviny. Keby tam mal vysvetľovať každé druhé slovo čo použije, tak by to video:
1. nemalo 4 minúty ale niekoľko hodín
2. nebolo by náučno-zábavné, pretože na to nepotrebuješ niekoľkoročnú vedeckú štúdiu a každý školák ti povie, že keď niekto blábolí vedecké nezmysly dlhšie ako 5 minút, tak nikto ti nebude dávať pozor.
3. jak chceš na všetko vedieť odpoveď, tak si polez na feministky.cz, tam nájdeš odpoveď naozaj na všetko (aj na to čo google nevie)

03

Odpovědět

+wolf1438Kalda69 -Na internetu se nenachází kompendium všech lidských znalostí i když to si mnoho lidí myslí, ale čert ví proč. Ras al Ghul to moc pěkně vysvětlil.

10