V tomto díle si James Corden jako spoluzdce vybral Eda Sheerana. Krom zpívání se pustí i do jedné speciální výzvy a dokonce dojde i na skládání písníček.Ve videu si s Edem postupně zanotuje následující písničky:
Ahoj, včera sis u mě nechal kytaru. Mám ji s sebou, ale přijdu pozdě do práce. Můžeš? Opravdu? Ano, je přímo tady. Jsem teď venku. Dobře. Díky, kámo. Ahoj. Hodnej kluk. Moc hodnej. - Mrzí mě to.
- Tady je! - Jak se máš?
- Dobře. - Moc rád tě vidím. - Promiň. - Ne, neboj.
Můžeme jet v pruhu pro víc lidí v autě. Nevadí, když pustím nějakou hudbu?
- Jo, můžeme. Už se mi hýbou boky. - Má to takové sexy vibrace, že?
- Chce to takhle... kroutit hlavou. Pěkně. Řada je na tobě.
Říkal jsem, že je to sexy písnička. Říkal jsem, že je to sexy písnička. Smyslně se zavlň, Jamesi.
Chci vidět, jak si to dáváš. Udělej to pro mě. - Ty sis právě vybral rok volna.
- Jo. - Celý rok nicnedělání. Ne, asi tak tři měsíce
jsem pořádně cestoval a pak jsem tak osm měsíců pracoval na albu. - Ale pořád žádný telefon ani internet?
- Jo, jen e-mail. Tak se se mnou dá spojit. - Je to něco, co bych měl taky udělat?
- Jo, rozhodně bys to měl udělat. Už ani nemám telefon. Měl jsem ho... asi dva týdny a pak už jsem ho nenabil. Ale je to jako... - před 30 lety pro naše rodiče.
- Rozhodně. Jo. Ráno jsem se probudil a měl 50 zpráv.
Žádné: "Jak se máš?" Jenom: "můžu mít", "můžeš mi půjčit",
"můžeš udělat", "můžu dostat". Je to... na začátku to bylo v pohodě, ale nakonec mě to vyčerpalo.
Tak jsem se toho zbavil. Tak jsem cestoval, získával nadhled
a vytvořil album, které miluju. A všechno je skvělé. První telefon jsem dostal,
když mi bylo tak 19 nebo 20. - A holky se balily samy, co?
- Si piš. "Jsi vzhůru?" Emoji lilku. Asi tak. To je vše, co jsem kdy posílal v SMS. Chci tě ušetřit toho, abys tenhle
kousek musel nacvičovat. Tady to je. Chtěl bych si něco ujasnit.
Dočetl jsem se a nevím, zda je to pravda... V Británii existuje taková sladkost... - která se jmenuje Malteasers,
- Jo. Je pravda, že se ti do pusy
vejde 47 kusů Malteaserek? - Jo.
- Kupodivu se to tak sešlo, - že tu mám...
- Budeme muset zastavit, nebo se udusím. - Dobře.
- Tak jo. - Jasně. - Dobře. Myslíš, že to zvládneš?
- Jo. Přidám se a uvidíme,
jestli tě porazím.
A jak to... je na to nějaká finta? No, nejspíš mě porazíš. - Pojďme na to.
- Dobře. To jsou tři. - Mám čtyři.
- Máš tři. Tři. To nejsou jen tři.
Mám pocit, že jich je devět. Bože můj, to je síla. Jak to děláš?
Ede, kolik jich už máš? Třicet tři.
Padesát pět. Padesát pět. Můj bože! Jdi na to! Nechápu, jak jsi to udělal.
To bylo šílené, Ede. Šílené. - Nádhera.
- Jo. Líbí se mi na tobě,
že pořád rád chodíš pít. do nějaké... - špeluňky nebo třetí cenové.
- Jo. Baví mě přivést tam lidi, - kteří do takových špeluněk
a třetích cenových nechodí.
- Koho třeba? Nedávno jsem byl v Tokiu
a byl tam Bieber. - A... - Opravdu?
- Jenom on... - Ty a JB? - Jenom on. - Dobře.
- A on přišel, vůbec mu to nevadilo,
do takového opravdu odporného baru. Bože. - Skončili jsme na jednom golfovém hřišti.
- Jo. Dal si do pusy golfový míček a povídá: - "Dostaň ho ven."
- Ne.
- Byl jsem dost na mol. Říkal jsem si: "Soustřeď se,
soustřeď... Nemůžeš ho praštit." - Ne do takového obličeje.
- A měl jsem takovou golfovou wedge. A říkal jsem si: "Dobře, dobře..."
a pak jsem - praštil jsem ho přes celý obličej.
- Ne! Tys zranil mého JB! - Já vím.
- Jak vypadal? - Postavil se k tomu kupodivu fakt dobře.
- Opravdu? Jen řekl: "No, kámo, no..."
A pak jsme pokračovali. Páni, Ede, tohle je něco! Musím říct, že jsem byl docela nervózní
ohledně učinkování v téhle show, protože jsem... Nechápal jsem, co může být vtipného na tom,
že budu zpívat svoje písničky v autě. - Ale jsi skvělý, takže nechápu...
- Já vím, ale s kytarou je to mnohem příjemnější. - Ale rozhodně jsem byl...
- A proč se cítíš nejlépe s kytarou? Jako...
člověk můžu
konverzovat a být osobní. Ale když jde o hudbu
a postaví mě před mikrofon připadám si... - tak nějak nahý. Nevím.
- Jo. Je to divné, tak prostě...
Nevím. - Jako že jsi klidnější?
- Jo. Jsem s kytarou svázaný tak od 11. A když ji nemám... Když se cítím divně,
tak si ji prostě vezmu a... Jako dítě jsem nebyl zrovna nejhezčí. - Dobře.
- Měl jsem pocit,
že se na mě bůh podíval a řekl si: "Kámo, ty si bez pomoci nevrzneš." - Tohle je pořádná jízda.
- Pořádná jízda. - Zesílíme to, pojďme. Je to celé o ježdění. - Vezmu radši kytaru.
- Do toho. Vrátím ji dozadu. - A je tu druhá zácpa.
- Jo, to je ten problém s touhle písní. Tuhle písničku nemůžeš prostě mít.
Všechno v ní je o tom, že bys měl řídit. Takže když ji zpívám...
Už jsem na cestě, uvízl jsem v zácpě
na této příšerné cestě. - Řekl jsi dvakrát cestu.
S tím ještě bude dost práce. - S čím jako? Třeba s rýmy.
Nemůžeš rýmovat cestu s cestou. Páni, ty jsi ale tvrdý kritik. Tak jo... Už jsem na cestě, uvízl jsem v zácpě...
- A...
- A přijedu pozdě. Ne, je to takhle:
Už jsem na cestě, uvízl jsem v zácpě v centru LA. Při karaoke spolujízdě jsem z cesty sjel
při zpěvu téhle písně, tenkrát při západu slunce nad nápisem Hollywood.
To je ono, to je... Překlad: sethe
www.videacesky.cz
sethePublikováno: Před 8 lety
