Nejvzácnější kov na světěVsauce

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Jsem na VidConu v Anaheimu. Doufám, že vás tu uvidím, protože vás mám rád. Ale se všemi se oženit nemůžu. Ale kdybych vám chtěl dát prsten, z jaké nejcennější věci by mohl být vyroben? Stříbro, zlato, platina jsou super, ale já chci vědět, co je nejvzácnější věcí na Zemi, která je stabilní a ze které bych mohl udělat prsten.

A chci aby to bylo ryzí, prostě prvek. Naštěstí jsem byl nedávno na Nottinghamské univerzitě, v domově Periodic Videos, a experimentoval jsem s několika prvky. Nejprve zinek rozpuštěný ve rtuti. Úžasná věc, hustá, těžká. Je to tekutý kov. Je super, ale ještě lepší je lidská moč. Děkuji, Neile.

Samozřejmě žertuji. Tohle je roztok kovu vanadia. Pokud vlijeme vanadium do roztoku rtuti a zinku, rtuť pomůže zinku předat elektrony vanadiu. S navazováním více a více elektronů mění barvu. Chceme fialovou. Rád s tím třesu, je to šílené, skoro z toho ztrácím rovnováhu. Je to tak těžké. Podívejte se na to. Děkujeme, elektrony.

Ty barvy byly nádherné, ale vanadium není moc vzácné. Chci něco vzácnějšího. Co třeba osobně vzácnějšího? Jako je můj táta. Je to chemický inženýr, který má patent na práci s jedním prvkem - sírou. Zábavný pokus se sírou je nechat ji štěkat jako psa. Uděláme tohle. Vezmeme skleněnou trubici a naplníme ji rajským plynem - oxidem dusným.

Do trubice nalijeme trochu vody, abychom ji vystlali a ochránili. Potom do ní nalijeme trošku tekutého sulfidu uhličitého. Je velmi nestálý a vyprchá, čímž v trubici vznikne směs plynů. Nakonec zapálím vršek trubice, aby sulfid uhličitý shořel. Jeho hořením se zvýší tlak a teplota v trubici, čímž se celá reakce zrychlí a štěkne. Páni! Podívejte se na všechnu tu síru na stěnách trubice.

Tahle reakce byla boží, zábavná a rychlá, ale hodně jsme odbočili. Přestože je síra blízká mému srdci, vůbec není vzácná. Pojďme si zablbnout a bavit se o astatu. Astat je tady na Zemi tak vzácný, že ani nevíme, jak vypadá. Pokud byste chtěli shromáždit tolik atomů astatu, abyste ho viděli vlastníma očima, díky své radioaktivitě by se začal okamžitě vypařovat. Protože je tak radioaktivní, asi by z něj nebyl nejlepší prsten, takže se posuňme k něčemu běžnějšímu a uvidíme, kam nás zavede zlato.

Zlato je proslulé svou nereaktivností. Proto je výborné pro uložení jmění. Pokud kolem sebe máte hodně zlata, pravděpodobnost, že zreaguje s ostatními prvky a rozpustí se nebo zkoroduje, je v podstatě nulová. S výjimkou několika speciálních roztoků. Zejména jednoho ze 14.

století s nóbl názvem lučavka královská. Je tvořená kyselinou chlorovodíkovou a kyselinou dusičnou. A díky Neilovi z Periodic Videos si ji teď hned vyrobíme. Provádíme to pod digestoří, protože výpary z kyseliny dusičné jsou velmi nebezpečné. Vzniká plyn oxid dusičitý, který po vdechnutí vytváří v plicích kyselinu dusičnou. Místo toho dejme zlato do lučavky královské. Použijeme tuhle drahocennou starověkou egyptskou relikvii.

Tak do toho. Jak se zlato rozpouští, vzniká v misce kyselina tetrachlorozlatitá. Auric pochází z latinského názvu zlata aurum. Proto se zlato v periodické tabulce značí Au. Je smutné sledovat, jak se zlato rozpouští. Přál bych si, aby existoval způsob, jak měnit věci ve zlato. Vím, co si myslíte. Michaele, to je alchymie. Ale alchymie je skutečná. V dnešních urychlovačích částic můžeme srážet částice dohromady, a vytvářet tak prvky.

V GSI urychlovači částic umějí vytvořit zlato srážením částic dohromady, rychlostí dvou milionů nových atomů zlata za sekundu. To je dost dobré, ne? Jak víte, atomy jsou neuvěřitelně malé. Jsou tak malé, že i přestože v GSI vytvoří 2 miliony nových atomů zlata za sekundu, museli by nechat urychlovač běžet touhle rychlostí 50 milionů let, aby vytvořili gram zlata.

Zlato je výjimečné, vzácné a drahé, ale taky je o 40 % běžnější než iridium. Iridium je neuvěřitelně odolné. Nerozpouští se v lučavce královské, je odolné i vůči roztaveným kovům a křemičitanům při vysokých teplotách.

Je krásně stoické, ale není tak hezké jako cer, který reaguje při vysokých teplotách a tvoří krásné malé jiskřičky. Během pokračování naší cesty za nejvzácnějším kovem na Zemi, z něhož by se dal vyrobit prsten, musíme zmínit osmium. Tento prvek je tak vzácný, že tvoří méně než jednu miliardtinu zemské kůry. Ale ještě nekončíme. Iridium i osmium jsou v platinové skupině.

Když se zaměříte na platinu, je běžnější než iridium a osmium, ale měli bychom zvážit i stabilní izotopy. Jeden z izotopů platiny tento díl zakončí. Platina 190. Je to stabilní izotop s poločasem rozpadu více než miliarda let, je nereaktivní, splňuje všechny naše požadavky. Prsten vyrobený z nejcennější přírodní a stabilní věci. To by byl úžasný prsten!

Pravděpodobně přemýšlíte nad tím, proč jsem experimentoval s vanadiem, sírou, zlatem a cerem. Řeknu vám jednu zajímavost. Podívejte se na periodickou tabulku a jejich značky. Tadá, Vsauce! A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz