Roku 2008 se do kin přiřítil Iron Man s tváří Roberta Downey Juniora... a od té doby nás rok co rok neminou alespoň dvě marvelovské adaptace a o napodobení konceptu rozsáhlého filmového vesmíru se dnes snaží každé studio. Jak vlastně zní takový recept na miliardový megahit?
Když dostane Batmana na starost někdo, kdo komiksům nerozumí a je otevřeně gay libující si v detailech na mužská pozadí, musí nevyhnutelně vzniknout taková klasika jakou je Batman a Robin.
Dnes se podíváme do nedávné minulosti, kdy se dva téměř nezkušení filmaři rozhodli změnit žánr akčního filmu a potom se ho rozhodli změnit ještě dvakrát... jen tam přidali až moc té filosofie.
Už jste zašli do kina na šestý díl Rychle a zběsile? A počítali jste při tom jednotlivé prohřešky? Pokud ne, tak nevadí, šestý díl si sice ještě nerozebereme, ale pro ten pátý už Upřímný trailer existuje a zajisté ho můžeme jako vzor použít dnes i zítra v kinech.
Zootropolis je po vzoru V hlavě jedním z těch animáků, který si užijí spíše dospělí, než děti. I ScreenJunkies byli v kině překvapeni, jak ožehavých témat současné společnosti se film občas dotýká. Pozn.: U narážky na píseň Let It Go jsem využil oficiální českou verzi. Furry je fandom, jehož členové adorují antropomorfní zvířecí postavy. Narážka na Chrise Hensena odkazuje na jeho reality show "To Catch a Predator," která je u nás neznámá.
Nik Kershaw se narodil v roce 1958 v anglickém Bristolu. Je známý jako skladatel, zpěvák a multi-instrumentalista. Největší slávy dosáhl v 80. letech, kdy se prosadil mezinárodně s hity I Won't Let the Sun Go Down on Me (1983), Wouldn't It Be Good (1983) a The Riddle (1984). Píseň The Riddle je opravdu velkou hádankou, alespoň co se textu týče. Kershaw prý nejdřív napsal hudbu a neměl tušení, o čem píseň bude, tak si vymyslel provizorní nesmyslný text, dokud píseň nedokončí. Text už ale před vydáním nestihl změnit. I když sám řekl, že jde o holé nesmysly a píseň vlastně není o ničem, existují lidé, kteří v textu nějaký smysl našli (viz http://www.songfacts.com/detail.php?id=6677). Třeba si v něm taky něco najdete.
Píseň What’s Up napsala zpěvačka Linda Perry pro debutové album kapely v roce 1992. Skladba kralovala hudebním žebříčkům v několika evropských zemích, ale bodovala například i v Brazílii. Na druhou stranu se však také objevila v několika seznamech nejhorších písní všech dob. Kapela 4 Non Blondes vznikla v roce 1989 v Californii. V původní sestavě hrály Christa Hillhouse, Shaunna Hall, Wanda Day a Linda Perry, avšak ještě před vydáním jejich prvního alba Bigger, Better, Faster, More! došlo v kapele k personálním změnám. I když jí vyšlo live album a také se podílela na soundtracku k filmu Airheads, druhého studiového alba se skupina nedočkala, protože v průběhu jeho nahrávání se rozpadla a Linda Perry nastoupila na sólovou dráhu. Zajímavostí je, že Linda Perry je v současnosti zasnoubená s herečkou Sarou Gilbert, kterou můžete znát jako Leslie Winkle ze seriálu The Big Bang Theory.
Asi se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by neznal tuto skladbu spojenou s pohádkovým Nekonečným příběhem. Tuto píseň v roce 1984 nazpíval anglický umělec vystupující pod jménem Limahl (což je anagram jeho příjmení, hudebník se celým jménem jmenuje Christopher Hamill). Postihlo ho prokletí mnoha hudebníků, tento hit se mu už žádnou jinou skladbou překonat nepodařilo. Později ustoupil od sólové kariéry a vystupoval ve skupině Kajagoogoo. Zajímavostí této písně je, že nemá mít žádný přesný začátek nebo konec. Prostě se vynoří z ticha a na konci zase pomalu utichá, jako by se vzdalovala.
Moby (vlastním jménem Richard Melville Hall) je známý americký muzikant a DJ. V 90. letech byl ikonou elektronické taneční hudby. Přezdívku Moby mu dali jeho rodiče, údajně kvůli vzdálené rodinné přízni s autorem románu Moby Dick, Hermanem Melvillem (údajně jde o jeho pra-pra-pra-prastrýce). Do Hudebních klenotů jste mi sice navrhli Why Does My Heart Feel So Bad?, nicméně jsem zvolila neméně známou skladbu Porcelain, kde je toho na překlad víc než tři věty. :) I když byl Moby s Porcelain velmi nespokojený a na albu Play (1999) ho ani nechtěl vydat, nakonec se nechal přesvědčit, a dobře udělal.
Tuto skladbu od Village People není snad ani nutné představovat. Snad všichni už ji někde slyšeli, tak si ji užijte s českými titulky. YMCA je zkratka organizace Young Men's Christian Association (dříve Křesťanská asociace mladých mužů, dnes Křesťanská asociace mladých lidí), jejímž cílem bylo sdružovat a zabavit dospívající chlapce. Ať už sportem nebo různými tvořivými aktivitami. Skladba YMCA vznikla v roce 1978 poté, co producent Henri Belolo uviděl na budově nápis YMCA a napadlo ho o této instituci napsat skladbu. Ačkoliv hlavní zpěvák Village People Victor Willis popíral, že by skladba byla od počátku míněna jako jakási neoficiální hymna gayů (Willis je heterosexuál), z náznaků v textu a kostýmů, které si lehce utahují ze stereotypů o oblékání gayů v té době, lze získat opačný dojem. Navíc v té době Ymcu údajně využívali mladí gayové jako místo ke schůzkám, aniž by vyvolávali pohoršení. Původně se předpokládalo, že si píseň najde místo pouze v úzkém okruhu gayů, avšak díky chytlavé melodii a textu se stala populární i mezi většinovou populací. V hudebním žebříčku USA se držela na 2. místě, v žebříčku Velké Británie dokonce na 1. místě. Celosvětově se prodalo 5 380 000 kusů alba Cruisin' na kterém se tato skladba nacházela. I v dnešní době se často hraje na sportovních akcích, diskotékách nebo i mnoha školních akcích.
Píseň Englishman in New York, další hudební klenot 20. století, napsal Sting v roce 1988. V témže roce se objevila na albu …Nothing Like the Sun. Angličanem v textu písně je myšlena slavná britská gay ikona - spisovatel Quentin Crisp, který si také zahrál v klipu. Sting napsal píseň krátce poté, co se Crisp odstěhoval z Londýna do New Yorku. Zajímavostí je, že klip natočil režisér David Fincher, který proslul například filmy Sedm, Klub rváčů nebo Zodiac. Skladba však překvapivě nebyla v době svého vydání příliš úspěšná, v žebříčku Bilboard Hot 100 se usadila až na 84. místě, v Británii byla jen o kousek výš, na 51. místě.V písni hostují saxofonista Branford Marsalis a perkusionista Manu Katche. Sting, vlastním jménem Gordon Matthew Thomas Sumner, narozený roku 1951, začal svou hudební kariéru jako zpěvák a basák v kapele The Police. V roce 1981 poprvé vystoupil sólově a o čtyři roky později vydal své první sólové album The Dream of the Blue Turtles, ovlivněné především jazzem. Sting vydal do roku 2010 celkem 10 alb a v roce 2010 se nakrátko spojil s bývalou kapelou The Police, s níž jel světové turné. Kromě hudby se také aktivně věnuje charitě a je nositelem Řádu britského impéria.
Heavy metalová legenda ze „strašlivých“ osmdesátek. To jsou Twisted Sister. Kapela sice vznikla už v roce 1972, ale písničky začal psát až zpěvák Dee Snider po svém příchodu v roce 1976. Debutovou desku Under the Blade vydali v roce 1982 a okamžitě si díky ní udělali zvučné jméno v undergroundovém světě. A stejně dobře si je všichni zapamatovali pro jejich prazvláštní image ve stylu glam metalu. Druhé album You Can’t Stop Rock’n’Roll (1983) se stalo zlatým a Metal-rules.com ho zařadil mezi 100 nejlepších heavy metalových alb. Klip pro skladbu You Can’t Stop Rock’n’Roll se nesl v komediálním duchu, což je jedna z dalších věcí typických pro TS. Ostatně to je vidět i v dnešním videu We’re Not Gonna Take It. Píseň pochází z desky Stay Hungry (1984). Další veleúspěšné hity jsou I Wanna Rock a balada The Price. Čtvrté album Come Out and Play (1985) bylo přijaté docela nevalně a turné bylo vlastně jedno velké fiasko, po kterém se z kapely rozhodl odejít bubeník A. J. Pero. Jenomže ještě horší deska měla teprve přijít. Love Is for Suckers (1987) navíc měla být sólo projektem Snidera, jenomže nahrávací společnost si postavila hlavu, že ho buď bude prezentovat jako nové album Twisted Sister nebo ho nevydá. Ještě v témže roce Dee Snider oznámil odchod z kapely. Pauza trvala deset let. TS poté začali znovu nahrávat a vydávat staré songy, které v původním vydání nedosahovaly požadované zvukové kvality. Návštěvníci Masters of Rock si mohli pořádně zaskákat třeba na We’re Not Gonna Take It v roce 2011.
Po čtrnácti dnech vás opět vítáme u dalšího dílu Hudebních klenotů! Omlouváme se, že jsme pro vás minulý týden nepřichystali žádný klenot z důvodu časové vytíženosti. Dnes si dáme píseň, kterou zajisté každý aspoň jednou v životě slyšel (hráči GTA více než jednou), představujeme vám kapelu The Buggles a s ní známý hit Video Killed the Radio Star! Info o skladbě a kapele sepsal Kari. Skladbu Video Killed the Radio Star si mohli posluchači poprvé poslechnout na debutovém albu kapely, které se jmenovalo Age of Plastic a vyšlo roku 1979. Píseň oslavuje rádio a jeho „zlatou éru“ a popisuje zpěváka, jehož kariéru přerušil nástup televize, jejím hlavním tématem je tedy nostalgie. Song se umístil na prvních místech mnoha hitparád po celém světě a byl coverován mnoha kapelami. Píseň je známá hlavně proto, že její videoklip byl vůbec prvním videoklipem, co se kdy vysílal na hudební stanici MTV. Stalo se tak 1. srpna 1981 ve 12 hodin. Podobným tématem jako tato skladba se zabývá i píseň od kapely Queen – Radio Ga Ga. The Buggles bylo anglické duo, které se skládalo z kytaristy a zpěváka Trevora Horna a klávesisty Geoffa Downese. Kapela vznikla v Londýně roku 1977 a podobně jako Alphaville (Forever Young) se řadila k žánru synthpop. Nejvíce se proslavili zajisté dnešním klenotem, který jim zajistil velkou slávu. Kariéra kapely neměla příliš dlouhého trvání, stihli vydat pouze dvě alba. Zanedlouho po vydání druhého alba Adventures in Modern Group, které skončilo propadákem, přešel Downes ke kapele Asia a The Buggles se tak roku 1981 rozpadli. Avšak Downes a Horn se občas sejdou, aby spolu zahráli pár songů od The Buggles a zavzpomínali tak na staré časy, kdy video zabilo rádiovou hvězdu :).
„No More 'I Love You's“ jako první nahráli David Freeman a Joseph Hughes pod názvem „The Lover Speaks“ (Milenec promlouvá) na své debutové album (1986). Větší úspěch ale zaznamenal cover od skotské zpěvačky Annie Lennox z roku 1995. Původní text byl mírně upraven a rozšířen o vokály v pozadí. V Británii se singl vyšplhal na druhou příčku a do první dvacítky se probojoval v dalších více než 10 zemích. V roce 1996 za píseň Annie Lennox získala cenu Grammy jako vůbec první britský umělec v historii.
