Jaké to je být černochem?V dnešní době koluje kolem afroamerické menšiny mnoho předsudků. Proto se v tomto videu afroameričan jménem Olajide rozhodl, že vám poví, jaké to ve skutečnosti je být černochem.
Nový Zéland: Domov StředozeměNový Zéland a Tolkienova Středozem jsou neodmyslitelně spojené. Ale zatímco na premiéru druhého dílu Hobita si musíme ještě chvíli počkat, Nový Zéland je tu pořád. A pro ty z vás, kteří si cestu tam nemohou dovolit, je tu tento úchvatný propagační dokument.
Úterní večery na našem webu patří od minulého týdne Conanovi a dnešek nebude výjimkou. Vůbec poprvé si představíme segment z Conanovy show, který nese název Fan Corrections (Fanouškovské korekce). Princip je prostý. Diváci, kteří Conana v Americe pravidelně sledují, se snaží najít v jeho pořadu chyby (přeřeky, mylné nebo zavádějící informace atd.), poté se nahrají na kameru a na danou chybu upozorní a Conan vybere každý týden tu nejlepší připomínku a dokáže dotyčnému fanouškovi, že on zkrátka chyby nedělá a fanoušek se spletl. Dnes půjde o "sériového vraha" Tristana, který si myslí, že Conan neumí nakreslit penis.
Zajímavé knižní tipy s vánoční tématikouVánoce jsou sice už nějaký ten pátek za námi, ale i tak vás jistě zaujmou a pobaví tipy na vánoční knížky od Grahama Nortona. Ti z vás, co už tohoto modorátora znají, určitě tuší, že se nebude jednat o nic normálního. Na pohovce u něj zrovna sedí komik Jack Dee a moderátorka Davina McCall.
Jak jsme již včera předeslali, budete se ode dneška každé úterý ve 20:00 na našem webu pravidelně setkávat s Conanem. Těšte se na starší i nové skeče, rozhovory, různé segmenty z jeho show a také na oblíbené recenze videoher. A abychom vykročili tou správnou nohou, připravil jsem si pro vás hned na začátek lahůdku ve formě nejnovější Conanovy videoherní recenze, ve které si vzal na mušku akční hit Halo 4. Conan bude při recenzi lízat ovladač od Xboxu, mlátit sám sebe do obličeje, ale především pořádně hláškovat. Přeji příjemnou zábavu! Poznámka: Manti Te’o je hráč amerického fotbalu, který se “proslavil” svým srdcervoucím příběhem o smrti své babičky a přítelkyně, nakonec se ukázalo, že přítelkyně ve skutečnosti vůbec neexistuje. Znal ji pouze přes internet a na fotkách, které mu posílala, byla ve skutečnosti jiná žena, která ho ani nezná. Sám se stal obětí tzv. catfishingu. Tento příběh mu velmi uškodil v popularitě a podle magazínu Forbes je 2. nejméně oblíbeným sportovcem Ameriky, i přes fakt, že je oběť.
Jak se Aaron vyrovná s WoWkařema ve svém krámu? Jak si povede s dalšími zákazníky? To všechno se dozvíte v dnešním pokračování Online Gamera s podtitulem Black Ops.
Top 20 YouTube videí roku 2012 - 2. částA je tu první desítka těch nejsledovanějších a nejsdílenějších videí roku 2012. Některé znají stamiliony lidí po celém světě, některé jsme pro náš web přeložili a některé zase mohl okomentovat Ray v Equals Three. Máte nějakého favorita, který se kvůli počtu zhlédnutí do žebříčku neprobojoval, ale zaslouží si naši pozornost?
Třetí díl ságy Stmívání kupodivu přináší konečně techniky, které můžete znát například z westernovek Sergia Leoneho - trojité pohledy. Jinak je to ale pořád hrozná pitomost.
Přinášíme vám první díl ze seriálu Tooned, který byl vytvořen pro tým F1 McLaren a vysílán na britské stanici Sky Sports před každou Velkou cenou. Hlavní role v seriálu mají jezdci Jenson Button a Lewis Hamilton, kteří namluvili sami sebe, a Profesor M, kterému propůjčil hlas britský herec, komik a moderátor Alexander Armstrong. V prvním díle se podíváme na testování nového monopostu pro rok 2013 v ústředí McLarenu - McLaren Technology Centre ve Wokingu.
Netrvalo to dlouho a Ray musí změnit celý formát pořadu, přesto se nemusíte bát, protože stále vás čeká trojice videí - vynalézavé posilování, čistotná krysa a její nečistotný majitel a návod, jak jíst ve spěchu kukuřici.
Poté, co videa První polibek a Nuda o hodině dějepisu slavila velký úspěch, přichází další video z dílny CollegeHumor a jedná se o další ze série POV (Point of View – pohled z první osoby). S dalšími díly z této série se budeme nyní setkávat každý týden - v pondělí od 17:00. Znáte ten pocit, když přijdete naprosto nepřipraveni na test a jste z toho strašně vystresovaní? Hlavní postava tohoto videa jistě ano! Seriál POV má nyní svou vlastní stránku na Facebooku. Můžete tam sledovat všechny novinky a mimo jiné hlasovat, jaké video přeložíme příště!
Posluchači Hudebních klenotů 20. století, buďte zdrávi! Minule jsme brázdili vody pohodové muziky a tento týden v nich i zůstaneme. S Karim jsme si pro vás připravili uvolněnou písničku z 80. let s nádechem jazzu a reggae - Don’t Worry, Be Happy od Bobbyho McFerrina. Don't Worry, Be Happy je nejznámější píseň Bobbyho McFerrina. Vyšla v roce 1988 na albu Simple Pleasures a velmi brzy obsadila přední příčky mnoha hitparád. Bobby McFerrin díky ní získal 3 ceny Grammy - za nejlepší nahrávku roku, nejlepší skladbu roku a nejlepší popový zpěv mezi muži. Píseň byla inspirována, stejně jako Baba O’Riley od The Who, filosofem a náboženským vůdcem indického původu Meherem Babou, který často používal právě heslo „Don't worry, be happy“. Na Internetu je v mnoha případech mylně označován za interpreta této písně Bob Marley (No Woman, No Cry), který však zemřel 11. května 1981, 7 let před jejím složením, a nikdy ji tedy nazpívat nemohl. Bobby McFerrin se narodil 11. března 1950 v Manhattanu. Bobby je americký jazzový a capella zpěvák, skladatel a dirigent. Je držitelem mnoha ocenění, ale do povědomí široké veřejnosti se nejvíce zapsal právě dnešním klenotem. První nástroj, na který se Bobby učil hrát, byl klarinet, ale kvůli rovnátkům byl donucen nástroj změnit a pokračoval studiem hry na klavír. Během studií se rozhodl pro kariéru muzikanta a ještě na střední škole založil skupinu Bobby Mack Quartet. V roce 1977 skončila jeho kariéra klavíristy a začal vystupovat jako zpěvák, od 90. let vystupuje i jako dirigent. V dnešní době stále koncertuje jako zpěvák a vystupuje jako dirigent s mnoha světoznámými soubory (jeho první album nahrané v pozici dirigenta bylo Paper Music z roku 1995). Jeho zatím poslední album, Vocabularies, bylo vydáno v roce 2010.
Dobré ráno, je 7:30, někteří z vás vstávají do práce, jiní zase do školy a my vám přinášíme další hudební klenot 20. století! Dnes prozkoumáme naprosto odlišný hudební žánr, než s jakým jsme se vídali doposud. Řeč je o žánru zvaném Jazz a představíme si nádhernou píseň What a Wonderful World od nejznámějšího jazzového muzikanta, neboli jazzmana - Louise Armstronga. What a Wonderful World byla vydána jako singl v roce 1968. Text této písně je myšlený jako protijed na rasově a politicky nabité prostředí každodenního života ve Spojených státech, je konkrétně o naději a optimistickém výhledu na budoucnost. Píseň se ve Spojených státech původně vůbec neprosadila, jelikož ji šéf ABC Records neměl rád, a proto ji sám ani neprosazoval. Zato ve Velké Británii dosáhla prvního místa na žebříčku UK Singles Chart. Skladba zazněla v mnoha filmech či seriálech, například ve filmu Good Morning, Vietnam. Za zmínku stojí také dvě povedené předělávky, v punkové verzi od Joeyho Ramona a v „havajské hudbě“ od Israele Kamakawiwo'ole. Nahrávka What a Wonderful World byla také uvedena v Grammy síni slávy v roce 1999. Celým jménem Louis Daniel Armstrong se narodil roku 1901 v chudé černošské čtvrti v New Orleansu ve státě Louisiana. Jak už to u jazzmanů bývá zvykem, i on dostal přezdívku. Jeho přezdívka byla Satchmo, kterou ostatně uslyšíte na konci klipu sami, a v překladu znamená něco jako Velká huba. Zajímavostí z Armstrongova života je, že údajně neexistoval jakýkoliv doklad o jeho existenci do jeho osmnácti let. Jeho otec se s ním vůbec nestýkal. Již jako osmnáctiletý začal hrát na trumpetu v různých jazzových kapelách. V Praze ho jeho fanoušci mohli vidět v roce 1965. Kromě hudby se věnoval i herectví, hrál například ve filmech "High Society" či "Hello Dolly!". Byl jednou z osobností, jež předurčily hudební tvář celého století. Vyrůstal v dost primitivním prostředí, a proto věřil, že když naplno a bez zábran vyjádří to, co cítí, je to v pořádku a nemusí se nijak ospravedlňovat. Někteří kritici mu vyčítali přílišnou podbízivost bělošskému obecenstvu. Jeho posunky, grimasy a výstřední přehánění „černošství“ však byly především doplňky jeho představení. Armstrong byl dokonalý profesionál, takže kromě mistrovského zvládnutí hudebního nástroje musel být i showmanem, poskytujícím zábavnou podívanou. Zemřel na infarkt roku 1971 a říká se, že když umíral, na své smrtelné posteli se smál. I on má svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. O popisek se opět postaral můj spolužák Adam Karas, za což mu náleží obrovské díky!
Whose Line Is It Anyway?: Žánry #1Dnes se podíváme na hru Žánry (Film, TV and Theatre Styles), ve které dozorce Wayne půjde po dvou uprchlých trestancích Colinovi a Ryanovi. Do toho jim bude zasahovat Drew a každou chvíli jim změní žánr scénky.