Období Sengoku: Smrt Ody NobunagyExtra Credits

Naposledy jsme skončili v roce 1571. Nobunaga zbytek roku likvidoval další buddhistické mnichy a konečně to skončil s Azaii a Asakury. A i když pro Odu začíná svítat, pro Tokugawu se začíná smrákat. Takeda Šingen, podnícený bezmocným šógunem Ašikagou Jošiakim, se rozhodne zabrat Kjóto pochodem přes Mikawy, rodnou provincii Tokugawa Iejasua.

Takeda Šingen je jednou z legend období Sengoku, snad se k němu v budoucích dílech vrátíme a strávíme s ním víc času. Není to malý daimjó. Je to vážná hrozba. Je to člověk, který vynalezl útočnou kavalérii feudálního Japonska. A tady použije tu kavalérii ke zničení Tokugawy Iejasua. Tokugawa rychle svolává vojáky v jeho rodné provincii proti silám Takeda, které vlastně ani nešly po něm, ale spíš chtěly udeřit na Kjóto za ním. Vojáci Tokugawa přišli na otevřenou pláň, aby arkebuzíři mohli sestřelit Takedy.

Ale otevřená pláň je i dobrý terén pro útok kavalérie. A slavná Takedova kavalérie narazí do jejich řad. Síly Tokugawa se zhroutily. Z armády jsou trosky a prchá, kudy jen může. Iejasu se vrací do svého hradu jen s pěti muži. Jo, pět. Je po něm. Nikdo nemůže udržet hrad s pěti lidmi. Je směšné nad tím vůbec uvažovat. Pamatujete na Tokugawův téměř nadpřirozený talent na přežití nepřežitelných věcí?

Připoutat. Místo básnění o smrti a páchání seppuku, což by udělal každý daimjó na jeho místě, měl jeden z jeho lidí zapálit koše na oheň podél hradní zdi a otevřít brány. Pak ten samý bojovník začal bubnovat. Takedové nevěděli, co dělat. Čekali nějakou past, tak váhali. Pak, uprostřed noci, Tokugawa vypustil svou tajnou zbraň. Hattoriho Hanza, slavného nindža bojovníka.

Hattori Hanzó vedl skupinu nindžů do předvoje Takedů, kde zasévali chaos. A to pořádně. Tohle byla poslední kapka. Tak odvážný útok na jejich vůdčí jednotky Takedu přesvědčil, že Tokugawa Iejasu musí v tom hradě mít tunu mužů. A tak se vrátil zpět. A tak se Takedové stáhli. A Tokugawa úspěšně zachránil svůj hrad a svůj život jen s pěti muži. Ústup Takedů byl také motivován strachem, že když zůstanou od své provincie moc dlouho, jejich velký rival, Uesugi Kenšin, vpadne do jejich země a ujme se vlády.

Ale chce to kuráž, abyste otevřeli hradní bránu, když máte uvnitř jen 5 lidí. Teď si dejme na chvíli pauzu a mluvme o něčem, co mi připadá vtipné, vždy když čtu o historii tohoto období. Máme tu velký mýtus o samurajské cti. Na mnoha pozicích, zejména u nižších sluhů, to mohla být pravda, ale pokud vím, samurajové v tomto příběhu se zrazují, intrikují a vraždí v jednom kuse.

A teď je tu nindža, pravý podrazácký vrah. Dává absolutní smysl, aby Tokugawu zradili, když mu zbylo posledních 5 mužů. Ale neudělali to, protože byli naprosto loajální a věrní. K tomu ale později. Vlastě jediní naprosto důvěryhodní lidé v japonském Sengoku jsou nindžové. Fajn, zpátky k věci. V roce 1573 dorazí Takeda Šingen zpět do Mikawy, rozhodnutý porazit Tokugawu na své cestě do Kjóta.

Síly Tokugawa mají závazky jinde. To by mohl být pro Iejasua konec. Ale opět, pořád má dost štěstí. Při menším obléhání hradu je Takeda Šingen zastřelen odstřelovačem a zemře. Po něm nastupuje jeho mnohem méně schopný syn Takeda Kacujori. Když dostane nabídku od Iejasuova sluhy, že zradí Tokugawu a otevře brány, Kacujori opět vede Takedy do Mikawy.

Komplot je odhalen, zrádce popraven a plán jde do koše, ale Takeda Kacujori nemůže jít domů bez ničeho, a tak se rozhodne zaútočit na malý hrad Nagašino. Ale tady se setkal s tvrdým odporem. Hrad stojí na křižovatce mezi dvěma řekami, a tak k němu vede jen jedna cesta, což snižuje masivní početní výhodu Takedů. Nicméně posádka je pomalu hnána zpět od vnějších děl ke zdi a samotné pevnosti.

A zde se objevuje jedna z velkých legend období Sengoku. Muž jménem Suneemon se dobrovolně proplíží nepřátelskou linií a vrátí se s posilou. Pozdě v noci skočí ze zdi do řeky ve stylu Assassin's Creed. Na řece jsou provázky se zvonky alarmující nepřítelovu armádu na nezvaného hosta. Přesto se dostane neslyšně na druhou stranu. Běží celou noc a zapaluje velký táborák na jednom z nedalekých kopců, aby jeho kamarádi věděli, že uspěl. Dostane se k Tokugawovi, který je v táboře s Odou Nobunagou, a řekne jim, jak je situace v Nagašinu strašná.

Okamžitě vyráží. Armáda si dává na čas, ale Suneemon ví, že posádka vydrží maximálně 5 dní. Tak řekl, že pojede napřed a vplíží se zpět do pevnosti, aby to řekl vojákům. Ale tentokrát Takedové změnili pozici všech svých provázků a alarmů a Suneemon je chycen. Je dovlečen před Takedu Kacujoriho, který mu učiní nabídku. Řekne Suneemonovi, že ho ušetří, pokud sdělí obráncům, že žádná pomoc nepřijde.

Suneemon souhlasí. Druhý den ho přivázali na kříž před hradem. Suneemon se pořádně nadechne. Všude je ticho. Suneemon zakřičí: "Tokugawa je na cestě! Vydržte!" A pak ho bodnou tucty kopí a zemře. Ale posádka vydrží a Tokugawa a Nobunaga přijedou se svou armádou.

Kacujori má většinu svých sil, aby se jim postavil. Boj je zcela nevyrovnaný. Kacujori je v oslabení nejméně 2 : 1. Ale pořád má kavalérii Takeda, kterou jeho otec za ta léta vybudoval, a je ochoten riskovat. Kavalérie Takeda se řítila dolů na spojenou armádu Oda-Tokugawa. Ale ti se z minulé bitvy s Takedy poučili. Narychlo vztyčili bambusovou palisádu, plot na otupení nepřátelského útoku.

Za ním umístili 3 tisíce arkebuzírů, kteří stříleli v salvách. Koně Takedů jsou na řece zpomaleni, zatímco na ně prší nepřátelské kulky. Jejich linie jsou na kusy, kavalérie ztratila všechen svůj účinek a šok, přesto se někteří stále drží. Nakonec se těch pár přiblížilo ke spojenecké obraně. Arkebuzíři ustupují a nahrazují je muži s yari, dlouhými kopími. Není to ani souboj. Nakonec pýcha Takedů, kavalérie, pro kterou byli slavní, která tvořila většinu jejich vojenské moci, leží roztroušená na poli.

Mnozí nejlepší generálové jsou mrtví a síly Oda-Tokugawa je pronásledují. Takeda je prakticky zničený. Jeden z velkých klanů padá, jen tak. Ale na poslední chvíli se spojí se svým starým soupeřem Uesugim a – počkejte si. Válčícími mnichy z Išijama Hongan-dži. Uesugi jsou pravděpodobně poslední opravdu velký klan v japonském Sengoku. Uesugi Kenšin, jejich vůdce, byl často označován jako bůh války.

A byl považován za avatára, živoucí převtělení Bishamontenu, buddhistického válečného boha Japonska. Tohle může být ošklivé. Když se síly Oda setkají s armádami Uesugi v bitvě, Kenšin rozdrtí síly Oda tím, že uvolní stavidla na řece, když se Nobunagovi muži snaží projít. Tato porážka zastavuje expanzi Odů. Staví je do obrany. Pak, v roce 1578, Kenšin připravuje masivní útok na zemi Oda a možná doufá, že je jednou provždy zničí, když náhle zemře.

Bez jediného dědice. To asi v plánu nebylo. Když se Oda dozvěděl o smrti svého nepřítele, prý zvolal: "Říše je nyní má!" Za čtyři roky Nobunaga poráží mnichy Išijama Hongan-dži a drtí zbytky klanu Takeda. S dlouhou sérií vítězství za sebou se Oda a Iejasu rozhodnou, že je čas na dovču.

Vezmou si dovolenou a zajedou do Kansai. Ta ale netrvá dlouho, protože obdrží dopis od Hidejošiho, žádající posily na obléhání hradu na severu. Oda si sbalí věci a řekne generálovi, Akečimu Micuhideovi, ať se armáda dá na pochod na pomoc Hidejošimu. Oda se tam s ním setká, vezme to přes Kjóto, aby si zařídil nějaké věci.

Když Oda přijde do Kjóta, tak se na noc zastaví se svými pážaty a několika pobočníky v chrámu Honnó-dži. Akeči Micuhide mezitím přivádí armádu do Kjóta, aby prošla městem na cestě k hradu, který Hidejoši obléhá. Ale když se armáda přiblížila k chrámu, Akeči Micuhide zakřičel: "Nepřítel je v Honnó-dži!" A tak jeho dost zmatená armáda spěchá do chrámu. Zálohy Ody jsou poraženy, když vojáci proudí komplexem.

Až nakonec Nobunaga a jeho mladá pážata ustoupili do vnitřní místnosti chrámu, tam zapálili místnost a spáchali seppuku. A tím končí život Ody Nobunagy. Přijďte i příště a dozvíte se, co se stane zrádci Akeči Micuhideovi, jak se budeme blížit ke konci období Sengoku. Překlad: Karolína I. www.videacesky.cz